A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Plocha Parabola GNU/Linux-libre | |
Vyvíjí | Free Software Foundation Latin America a další |
---|---|
Rodina OS | Unix-like |
Druh | Svobodný software |
Aktuální verze | 6.8.7-gnu / 17. dubna 2024 |
Podporované platformy | multiplatformní |
Typ jádra | modulární monolitické jádro |
Programovací jazyk | C, Assembler |
Licence | svobodné, zejména GNU GPLv2 |
Stav | Aktivní |
Oficiální web | www.FSFLA.org |
Linux-libre je svobodné jádro operačního systému, které je založeno na původním linuxovém jádru. Je zastřešeno a vyvíjeno FSF Latinská Amerika.
Cílem projektu je očistit jádro Linuxu od nesvobodného softwaru, který neumožňuje nebo znesnadňuje svoje ověření, kontrolu a přizpůsobení.
Částem, které neobsahují zdrojový kód, se říká binární blob a jde obvykle o proprietární firmware (a ovladače), který sice obecně je redistribuovatelný, ale nedává svým uživatelům svobodu modifikace a/nebo studia. Linux-libre je ukázkovým příkladem svobodného softwaru.
Historie
Linux začal zahrnovat binární bloby v roce 1996.[1] Práce na vyčištění od binárních blobů začala v roce 2006 s gNewSense's vyhledávačem firmwaru a generátorem kernelu. Tyto práce pokračovaly distribucí BLAG Linuxu v roce 2007 se softwarem deblob, který Linux-libre zrodil.[2][3]
Poprvé vydal Linux-libre Free Software Foundation Latin America (FSFLA). Pak byl schválen Free Software Foundation[4] jako hodnotná součást totally free Linux distributions. V březnu 2012 se stal balíčkem GNU.[5] Správcem projektu je Alexandre Oliva.
Odstraňování proprietárního firmwaru
Metody
Proces odstraňování je umožněn použitím scriptu jménem deblob-main.[6] Tento skript je inspirován jiným, použitým v linuxové distribuci gNewSense. Jeff Moe provedl jeho dílčí modifikace pro dosažení určitých požadavků pro jeho použití v distribucích BLAG Linux and GNU. Vznikl jiný skript jménem deblob-check,[7] který je použit pro kontrolu, zda zdrojový soubor kernelu, nebo patch nebo komprimovaný soubor zdrojů obsahuje software, který je proprietární.
Dopady
Odstranění proprietárního software, umožnění studia a modifikace software má výrazné praktické dopady na použití a běh takového systému. Ty jsou pozitivní i negativní.
Výhody zahrnují odstranění firmwaru, u kterého nemůže být zkontrolována a opravena jeho správná a bezpečná funkce. Takový software může obsahovat malware přímo od výrobce, a není možné provést bezpečnostní audit tohoto softwaru. Dokonce i nevinná chyba by mohla ohrozit bezpečnost běžícího systému.[8]
Nevýhodou odstranění proprietárního firmware z kernelu je snížení funkcionality toho hardwaru, který nemá svobodné ovladače. To zahrnuje některé zvukové karty, grafické karty, televizní přijímače a síťové karty (speciálně bezdrátové), podobně jako některá další zařízení. Pokud to je možné, je poskytována svobodná náhrada.[9]
Dostupnost
Zdrojový kód a předkompilované balíčky Linuxového kernelu zbaveného blobů, jsou dostupné přímo z distribucí, které používají Linux-libre skripty. Freed-ora je podprojekt který připravuje a spravuje RPM balíčky založené na Fedora kernelu.[10] Zde jsou také předkompilované balíčky pro Debian[11] a odvozené distribuce, jako je Ubuntu.[12]
Distribuce
Distribuce, ve kterých je Linux-libre použit jako výchozí kernel:
Distribuce, ve kterých je Linux použit jako výchozí kernel a Linux-libre jako alternativní kernel:
Odkazy
Reference
- ↑ Take your freedom back, with Linux-2.6.33-libre FSFLA, 2010.
- ↑ Alexandre Oliva: Linux-libre and the prisoners’ dilemma FSFLA, 2009.
- ↑ jebba: BLAG :: View topic – Linux Libre Archivováno 11. 10. 2018 na Wayback Machine. BLAG forums, 2008.
- ↑ Free Software Foundation. Linux (BLOB free version) . . Dostupné online.
- ↑ GNU Linux-libre 3.3-gnu is now available
- ↑ Free Software Foundation Latin America. How it is done . . Dostupné online.
- ↑ fsfla - Revision 8200: /software/linux-libre/scripts . . Dostupné online.
- ↑ Delugré, Guillaume (November 21, 2010). "Reversing the Broacom NetExtreme's Firmware" (PDF) in hack.lu., Sogeti. Retrieved on April 18, 2012. Archivováno 3. 9. 2013 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. esec-lab.sogeti.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-25.
- ↑ LinuxLibre: Devices that require non-free firmware
- ↑ Free Software Foundation Latin America. Linux-libre's Freed-ora project . . Dostupné online.
- ↑ Linux-libre for Debian Lenny
- ↑ GÜNDÜZ, Ali. Uncle Gnufs' World Famous Home Baked Free Kernel Shoppe . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-10.
- ↑ Dragora přehled Archivováno 4. 2. 2014 na Wayback Machine. dragora.org
- ↑ What is Parabola GNU/Linux? parabolagnulinux.org
- ↑ Trisquel GNU/Linux – Run free! trisquel.info
- ↑ Archivovaná kopie. lists.linuxaudio.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-11.
- ↑ ftp://musix.ourproject.org/pub/musix/deb/kernel/2.6.26-libre-rt . . Dostupné online. (Castilian) [nedostupný zdroj
- ↑ Arch Linux. linux-libre 3.1-2 online. August 9, 2011 cit. 2011-12-06. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11.
- ↑ FOSSI, Damián. Linux-Libre: Resumen del proyecto online. August 24, 2009 cit. 2001-12-06. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-24. (Castilian)
- ↑ O'KELLY, Tim. Bug 266157 online. Gentoo Linux, April 14, 2009 cit. 2011-12-06. Dostupné online.
- ↑ Licenses: Common Setups online. Gentoo Linux, August 6, 2012 cit. 2012-08-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-18.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Související systémyeditovat | editovat zdroj
GNU – GNU GPL (licence)editovat | editovat zdroj
- Free Software Foundation (FSF) – organizace (nadace), která zastřešuje Projekt GNU
- Projekt GNU – projekt původně Richarda Stallmana, který má za cíl vyvinout kvalitní a svobodný operační systém – GNU
- GNU GPL – licence napsané Richardem Stallmanem a dalšími, k uskutečnění cílů Projektu GNU
- GNU Hurd – svobodný operační systém založený na mikrokernelu GNU Mach, vyvíjený Projektem GNU
- Linux (jádro) – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené Linux Foundation; modulární monolitické jádro
- Linux-libre – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené dcerou FSF (FSFLA), fork Linux (jádro); modulární monolitické jádro
- GNU GPL – licence napsané Richardem Stallmanem a dalšími, k uskutečnění cílů Projektu GNU
- Projekt GNU – projekt původně Richarda Stallmana, který má za cíl vyvinout kvalitní a svobodný operační systém – GNU
BSD – BSD licenceeditovat | editovat zdroj
- Berkeley Software Distribution – obchodní organizace při University of California, Berkeley, která vyvinula licenci BSD a používala pro práce nad operačním systémem BSD Unix.
- BSD licence – licence organizace BSD, která používala pro BSD Unix a odvozená díla
- FreeBSD – svobodný operační systém, který vznikl z BSD Unixu; modulární monolitické jádro
- DragonFly BSD – svobodný operační systém, fork FreeBSD 4.8 s hybridním jádrem
- NetBSD – svobodný operační systém, který vznikl z BSD Unixu (před FreeBSD); modulární monolitické jádro
- OpenBSD – svobodný operační systém, fork NetBSD zaměřený na bezpečnost; monolitické jádro
- MINIX 3 – svobodný operační systém; mikrojádro navržené a vytvořené profesorem jménem Andrew S. Tanenbaumem; kompatibilita s NetBSD
- BSD licence – licence organizace BSD, která používala pro BSD Unix a odvozená díla
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Linux-libre na Wikimedia Commons
- (anglicky) Svobodné distribuce podle GNU
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk