A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() Liao-ning | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | letadlová loď |
Třída | Projekt 1143.5 |
Číslo trupu | 16 |
Jméno podle | Liao-ning |
Zahájení stavby | 6. prosince 1985 |
Spuštěna na vodu | 25. listopadu 1988 |
Uvedena do služby | 25. října 2012 |
Osud | aktivní (2022) |
Následovník | Šan-tung |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 67 500 t (standardní) 70 500 t (plný) |
Délka | 304 m |
Šířka | 73 m (celková šířka) 38 m (vodoryska) |
Ponor | 11 m |
Pohon | 4 parní turbíny 8 kotlů 4 lodní šrouby |
Rychlost | 32 uzlů |
Dosah | 8 000 nám. mil při 18 uzlech |
Výzbroj | 4× HQ-10 (18hl.) 3× 30mm H/PJ-11 2× vrhač hlubinných pum 6× vrhač klamných cílů |
Letadla | 26× J-15 6× Z-18F 6× Z-18J 2× Z-9 |
Operační nasazení | |
Služba u | Námořnictvo Severního válčiště |
Liao-ning (čínsky pchin-jinem Liáoníng, znaky zjednodušené 辽宁) je první letadlová loď Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády. Jedná se o přestavěnou původně sovětskou letadlovou loď (v sovětské klasifikaci letadlový křižník) Varjag (Варяг) Projektu 1143.5 Kreml, která byla rozestavěna v polovině 80. let. Její sesterskou lodí je ruské plavidlo Admiral Kuzněcov. Po rozpadu SSSR rozestavěná loď připadla Ukrajině a její dostavbě zabránil nedostatek financí. V roce 1998 byla v aukci prodána do Číny, kde měla být přeměněna v zábavní park. ČLR se však rozhodla plavidlo dokončit v modernizované podobě a využít ho pro získání zkušeností s provozem této kategorie plavidel. Varjag se tak stal první čínskou letadlovou lodí.[1] Do služby byl zařazen 25. září 2012 pod novým jménem podle provincie Liao-ning, kde byla renovována.[2] Loď dostala trupové číslo 16.[3]
Pozadí vzniku
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/USNWC_Varyag01.jpg/220px-USNWC_Varyag01.jpg)
Loď byla původně pojmenována Riga a její stavba byla zahájena 6. prosince 1985 v Černomořské loděnici. Na vodu byla spuštěna v listopadu 1988 a v roce 1990 byla přejmenována na Varjag. V rámci rozpadu Sovětského svazu, ke kterému došlo roku 1991, přešlo její vlastnictví na Ukrajinu.[1] Práce na ní byly zastaveny v roce 1992, když byla loď hotova ze 70%. Původně se přitom počítalo s jejím dokončením v roce 1993. V té době byla konstrukčně hotova, ale chyběla na ní elektronika, zbraně a pohonný systém. Následujících šest let plavidlo zůstávalo stát netknuto v doku v Mykolajivu, protože probíhal spor o jeho vlastnictví s Ruskem, které si na loď činilo nárok (žádalo její bezplatné předání) a odmítalo poskytnout elektronické a řídící systémy, potřebné k případnému dokončení plavidla.[4]
V roce 1998 byla loď dána do aukce, ve které ji za 20 milionů dolarů koupila čínská firma Chong Lot Travel Agency se sídlem v Macau.[5] Ta prohlašovala, že z lodi vybuduje plovoucí zábavní park kotvící v Macau.[1] Podmínky kontraktu přitom zakazovaly využití plavidla pro vojenské účely. Ukrajina navíc z lodě demontovala veškeré vybavení potřebné k jejímu bojovému užití.[5] Loď však byla místo toho v letech 1999–2002 odtažena do čínského přístavu Ta-lien, kde byla dostavěna pro službu v čínském námořnictvu.[1] Odtažení plavidla trvalo několik let, protože Varjag čekal plné tři roky na povolení tureckých úřadů k proplutí úžinou Bospor. Důvodem byla obava z nehody obrovského plavidla, které nemělo ani kormidla, ani vlastní pohonný systém. Turecko proplutí umožnilo až po intervenci čínské vlády.[1]
Varjag byl dopraven do loděnic Dalian (součást CSIC – China Shipbuilding Industry Corporation), které byly vybrány pro jeho dostavbu.[3] Od června 2005 loď pobývala v suchém doku, kde byly z jejího trupu odstraněny nečistoty. V dubnu 2009 byl Varjag přesunut do jiného suchého doku, kde probíhala instalace pohonného systému a dalších velkých konstrukčních celků. Instalace elektroniky začala koncem roku 2010. V březnu 2011 byly prakticky dokončeny práce na velitelském ostrově lodě.[1] V červenci 2011 přitom čínské námořnictvo potvrdilo, že letadlovou loď hodlá využít především k výcviku.[1]
Na svou první čtyřdenní zkušební plavbu Varjag vyplul v 10. srpna 2011.[6] Do května 2012 loď absolvovala šest sérií námořních zkoušek. Sedmá a osmá plavba proběhla v červnu 2012 a v červenci téhož roku proběhl zatím nejdelší test, během kterého z paluby lodě poprvé operovaly palubní letouny.[1] V listopadu 2012 pak bylo provedeno první přistání čínského letounu na palubě zmíněné lodě. Jednalo se o stíhací letoun J-15.[7]
Konstrukce
Varjag
Konstrukce projektu 1143.5 počítala s plavidlem o standardním výtlaku 55 000 tun, plném výtlaku 67 500 tun a rozměrech 304,5 × 72 × 10,5 m. Letadla měla operovat z úhlové paluby o délce 230 m, přičemž by startovala pomocí skokanského můstku na přídi (Loď mela operovat převážné v Sevřeném moří a při nízkých teplotách parní katapult není spolehlivý a může zamrznout – ze stejných důvodů skákací můstek používá Britské Královské námořnictvo
Palubu a podpalubní hangár spojovala dvojice výtahů.[8] Celkem loď měla pojmout 52 letadel a vrtulníků. Loď měla nést silnou výzbroj, typickou pro sovětské letadlové křižníky. Údernou výzbroj tvořilo dvanáct těžkých nadzvukových protilodních střel P-700 Granit (v kódu NATO SS-N-19 Shipwreck). Protivzdušnou obranu představovalo osmnáct osminásobných vypouštěcích zařízení protiletadlových řízených střel systému 9K95 Kinžal (celkem 192 střel), osm 30mm hlavňových systémů blízké obrany AK-630 a šest hybridních kompletů 3K87 Kortik. K ničení ponorek lodě rovněž nesly dva raketové vrhače hlubinných pum systému RBU-12 000 UDAV-1.[9]
Liao-ning
Čína ve Varjagu získala loď v pokročilém stádiu rozpracování. Proto byla zachována její základní konfigurace letadlové lodě STOBAR - palubní letouny startují pomocí skokanského můstku na přídi (s úhlem 12°) a přistávají s použitím záchytného háku a sady brzdících lan. Na letové palubě se přitom nachází dvě startovací pozice pro letadla a deset dalších pro vrtulníky.[3] Dle odhadů bude leteckou skupinu lodě tvořit celkem 50 strojů. Obvykle se má jednat o 26 letadel a 24 vrtulníků.[3] Mají to být stíhací letouny Shenyang J-15 a palubní verze lehkého bojového letounu Chengdu J-10. Jejich vývoj však zdaleka není dokončen a není známo, kdy Liao-ning dostane vlastní palubní letadla.[3] V případě vrtulníků se má jednat o transportní Z-8, Z-9 Chaj-tchun, Ka-27 k protiponorkovému hlídkování a Kamov Ka-31 pro včasnou výstrahu.[3]
Velkých změn doznalo složení výzbroje, která je umístěna na sponzonech na okrajích letové paluby. K obraně proti vzdušnému ohrožení slouží čtyři raketové systémy blízké obrany HQ-10, nesoucí osmnáct protiletadlových řízených střel velmi krátkého dosahu (jedná se o zbraň podobnou západnímu systému RIM-116 RAM). Tento systém dále doplňují tři hlavňové systémy blízké obrany H/PJ-11, z nichž každý nese jeden 30mm desetihlavňový rotační kanón. Plavidlo rovněž nese dva vrhače raketových hlubinných pum a šest vrhačů klamných cílů.[3]
Pohonný systém pravděpodobně odpovídá původnímu projektu a tvoří ho čtyři parní turbíny, zásobované parou z osmi kotlů.[3] Lodní šrouby jsou čtyři. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů Dosah činí 8 000 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Varyag Aircraft Carrier, China . Naval-technology.com . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Čína uvedla do služby svou první letadlovou loď . Natoaktual.cz . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h ZAJAC, Ivan. Námořní novinky zpoza čínské zdi. ATM. 2012, roč. 44, čís. 11, s. 61. ISSN 1802-4823.
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 221.
- ↑ a b Varyag Aircraft Carrier . Sinodefence.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-09. (anglicky)
- ↑ Číňané mají svou novou národní chloubu. Z přístavu vyplula jejich první letadlová loď . iHned, 2011-08-10 . Dostupné online.
- ↑ Čínská stíhačka poprvé přistála na letadlové lodi . České noviny.cz, 2012-11-26, rev. 2012-11-26 . Dostupné online.
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 60.
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 62.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liao-ning na Wikimedia Commons
- (anglicky) Fotogalerie z přestavby lodě Archivováno 20. 9. 2016 na Wayback Machine.
- Heavy aircraft-carrying cruiser - Project 11435 . russianships.info . Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk