A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Laurot (zkratka La) je středně pozdní až pozdní, interspecifická moštová odrůda révy (též hybridní odrůda, mezidruhové křížení, PiWi odrůda), určená k výrobě červených vín. Odrůda byla vyšlechtěna kolektivem šlechtitelů Vědeckovýrobního sdružení Resistant ve Velkých Bílovicích křížením odrůd Merlan (Merlot x Seibel 13 666) a Fratava (Frankovka x Svatovavřinecké).
Merlan je interspecifická moštová odrůda, vyšlechtěná v Moldavsku, ve výzkumném ústavu Vierul v Kišiněvě. Šlechtitelský materiál byl získán přímo od pracovníků výzkumného ústavu a využit kolektivem šlechtitelů Resistant například při šlechtění sesterských odrůd Cerason, Kofranka a Marlen (pocházejí ze stejného křížení), odrůdy Nativa, která pochází ze stejných rodičů, ale v tomto případě je Merlan otcovskou odrůdou, ale i odrůd Malverina, Erilon, Savilon a Vesna.
Fratava je úspěšný kříženec Lubomíra Glose z Moravské Nové Vsi, který byl kolektivem šlechtitelů Resistant využit též při šlechtění sesterských odrůd Cerason, Kofranka a Marlen a odrůdy Nativa, která pochází ze stejných rodičů v opačném pořadí.
Popis
Réva odrůdy Laurot je jednodomá dřevitá pnoucí liána, dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích. Úponky révy umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými nebo vodorovnými letorosty. Keř je hustě olistěný, s četnými zálistky. Vrcholek letorostu je zelený, ochmýřený. Jednoleté réví je středně silné, hnědé až hnědočervené, čárkované.
List je malý až středně velký, čepel je pětiúhelníková, bez vyznačených laloků či tří- až pětilaločnatá s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je lesklá, středně puchýřnatá, spodní je jemně plstnatá, řapíkový výkroj je lyrovitý s ostrým dnem, úzce otevřený až lehce překrytý, řapík je středně dlouhý, jemně narůžovělý, stejně jako žilnatina listu v okolí připojení řapíku.
Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká, kulatá, tmavomodrá až modročerná bobule s voskovým povlakem, dužina je bez zbarvení, řídká, plné chuti. Hrozen je středně velký až velký (152 g), středně hustý až hustý, ale s volným koncem, kuželovitě-válcovitý.
Původ a rozšíření
Laurot je interspecifická moštová odrůda, která byla vyšlechtěna kolektivem šlechtitelů Vědeckovýrobního sdružení Resistant Velké Bílovice (později Vinselekt Perná), křížením odrůd Merlan (Merlot x Seibel 13 666) a Fratava (Frankovka x Svatovavřinecké). Šlechtiteli byli Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., Ing. František Mádl, Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Lubomír Glos a Vlastimil Peřina. Vlastní křížení bylo provedeno roku 1985, selekce postupně proběhla v Lednici na Moravě, v Břeclavi a v Perné.
Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 2004 a stala se tak první naší zapsanou interspecifickou odrůdou. Udržovatelem odrůdy je Ing. Miloš Michlovský, CSc. Zastoupení ve vinicích je minimální, roku 2010 byla na Moravě vysazena na cca 4 hektarech, převážně ve Slovácké vinařské podoblasti, průměrné stáří vinic činilo téhož roku 15 let.
Název
Název odrůdy je kombinací názvů rodičovských odrůd, v tomto případě odrůd Svatovavřinecké (Saint Laurent) a Merlot, vyráběná vína mohou typově připomínat vína těchto odrůd. Určitou roli může hrát i fakt, že název připomíná ženské jméno „Laura“, které vychází z latinského názvu vavřínu (Laurus) a evokuje tak předpokládanou úspěšnost odrůdy (vavřínový věnec, udělovaný vítězům). Pracovní název odrůdy byl Mi-5-106.
Pěstování
Réví dobře vyzrává. Doporučují se středně dlouhé tažně a podnože T 5C, SO-4, Cr 2 a 125 AA. Při zajištění hlavních agrotechnických zásad a na vhodných stanovištích nepotřebuje Laurot chemickou ochranu a je tím předurčen pro ekologické vinohradnictví. V méně vhodných podmínkách či v době vyššího infekčního tlaku postačí jeden postřik před a po odkvětu. Za určitý nedostatek lze považovat dost pozdní dozrávání, kdy v horších ročnících zůstává v moštu výrazná kyselina, kterou je vhodné odbourat malolaktickým kvašením. Vzhledem k vysoké plodnosti (3-4 hrozny na letorostu) je nutný umírněný řez na jeden tažeň a redukce násady hroznů. Výnos odrůdy je středně vysoký, pravidelný, 9-15 t/ha při cukernatosti moštu 17,5-21°NM a obsahu kyselin 9-13,5 g/l. Ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 10 t/ha při cukernatosti 18,5°NM.
Fenologie
Doba rašení oček je raná až středně pozdní, bobule zaměkají ve druhé polovině až koncem srpna, sklizňová zralost začíná v první až druhé dekádě října.
Choroby a škůdci
Vůči plísni révové (Plasmopara viticola) a padlí révovému (Uncinula necator) je odrůda odolná, citlivější je k napadení plísní šedou (Botrytis cinerea).
Poloha a půdy
Je vhodná pouze do těch nejlepších vinohradnických oblastí. Vyhovují ji svahovité pozemky s jižní či jihozápadní orientací. Náročná je i na půdu. Vyhovují ji úrodná, vzdušná stanoviště, ne příliš vysychavá, na nichž slábne růst. Půdy jsou vhodné zejména hlinité až hlinitopísčité s dobrým vodním režimem.
Víno
Dává vína vysoce kvalitní, plná, aromatická, s vyšší aciditou, kterou je v některých ročnících nutno odbourat. Typově jsou blízká zejména vínům z odrůdy Svatovavřinecké. Kladné vlastnosti vín vyniknou zvláště po jablečno-mléčném kvašení a po školení v dřevěných sudech či v dubových sudech typu barrique.
Typický Laurot je velmi tmavě granátové barvy s fialovými reflexy, vůně je svěží s ovocnými tóny, chuť je plná, jemná, atraktivně harmonická. Ve vůni a chuti jsou dominantní třešně a višně, dále můžeme hledat listy a plody černého rybízu, vyzrálé lesní ovoce a čokoládu. V chuti lze pozorovat výraznou tříslovinu. Víno je vhodné ke střednědobé archivaci, při zrání se rychle sametově zaplňuje.
Stolování
Vína jsou vhodná k masitým pokrmům, jako hovězí steak, kořenité úpravy vepřového, zabíjačka a zvěřinové speciality. Při kombinaci s masitými jídly v neutrálních omáčkách vynikne harmonie vína.
Odkazy
Literatura
- Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová : Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0.
Externí odkazy
- Vitis International Variety Catalogue VIVC Geilweilerhof
- Přehled odrůd révy 2011
- Atlas révy
- Trh vín, portál znalce vína[nedostupný zdroj
- Vinohradnictví se zaměřením na ekologii, Vinařská akademie Valtice Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- New grapevine varieties with an increased resistance to fungal diseases, P. Pavloušek, A. Korpás
Multimédia
- Ing. Radek Sotolář : Multimediální atlas podnožových, moštových a stolních odrůd révy, Mendelova zemědělská a lesnická universita Brno, zahradnická fakulta v Lednici
- Martin Šimek : Encyklopédie všemožnejch odrůd révy vinné z celýho světa s přihlédnutím k těm, co již ouplně vymizely, 2008-2012
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk