A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ladislav IV. Popel z Lobkowicz | |
---|---|
Erb Lobkoviců | |
Moravský zemský hejtman | |
Ve funkci: 1621 – 1621 | |
Panovník | Ferdinand II. |
Předchůdce | Ladislav Velen ze Žerotína |
Nástupce | František z Ditrichštejna |
Ve funkci: 1615 – 1619 | |
Panovník | Matyáš |
Předchůdce | Karel starší ze Žerotína |
Nástupce | Ladislav Velen ze Žerotína |
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství | |
Ve funkci: 1608 – 1615 | |
Panovník | Matyáš |
Předchůdce | Ladislav Berka z Dubé a Lipé |
Nástupce | Václav Vilém z Roupova |
Místodržící hejtmanství Moravského markrabství | |
Ve funkci: 1607 – ? | |
Panovník | Rudolf II. |
Hejtman tělesné stráže císaře | |
Ve funkci: 1592 – ? | |
Panovník | Rudolf II. |
Císařský číšník | |
Ve funkci: 1587 – ? | |
Panovník | Rudolf II. |
Císařský rada | |
Stranická příslušnost | |
Členství | španělská strana |
Narození | 15. října 1566 |
Úmrtí | 20. března 1621 (ve věku 54 let) Brno Habsburská monarchie |
Choť | I. (1597) Marie Alžběta ze Salm-Neuburgu († 1615) II. (1616) Anna Marie ze Salm-Neuburgu (1598–1647) |
Rodiče | Ladislav II. Popel z Lobkovic (1501–1584) Johana Berková z Dubé a Lipé (1545–1601) |
Děti | Ladislav Julius (1598 – před 1621) |
Příbuzní | bratr: Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (1568–1628) švagrová: Polyxena z Pernštejna, ovdovělá Rožmberková (1566–1642) synovec: Václav Eusebius Popel z Lobkovic (1609–1677) bratr: Václav Popel z Lobkovic († 1596) děd: Ladislav I. Popel z Lobkovic († 1505) babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520) strýc: Jan III. Popel z Lobkovic (1490–1569) |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ladislav IV. Popel z Lobkowicz či zjednodušeným pravopisem z Lobkovic, zvaný mladší (15. října 1566 – 20. března 1621 Brno)[1][2] byl příslušníkem chlumecké větve šlechtického rodu Popelů z Lobkovic. Zastával dvorské a zemské úřady v Čechách a na Moravě, kariéru završil jako moravský zemský hejtman, patřil ke španělské straně. Na jeho panství v Holešově působil Jan Sarkander, umučený v době třicetileté války.
Původ a život
Narodil se 15. října 1566 jako syn dvorského maršálka a pozdějšího nejvyššího hofmistra Ladislava II. Popela z Lobkovic (1501–1584) a jeho třetí manželky Johany Berkové z Dubé (asi 1545–1601). Jeho mladší bratr Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (1568–1628) se stal nejvyšším kancléřem Českého království a prvním knížetem z Lobkovic (1623/1624).
Ladislav IV. působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Stal se císařským radou a v roce 1587 číšníkem.[1][3] V roce 1592 se stal hejtmanem tělesné stráže císaře.[1] V roce 1594 byl císařem vyslán na diplomatickou misi do Polska.[4] Poté, co zakoupil v roce 1604 holešovské panství, se přestěhoval na Moravu.[5] Zaujal post místodržícího hejtmanství Moravského markrabství (1607), o rok později se stal nejvyšším zemským komorníkem Moravského markrabství a v roce 1615 dokonce moravským zemským hejtmanem.[1][5] Z této pozice zahájil na Moravě protireformaci.[6]
Majetek
Vlastnil Neustadt an der Waldnaab a Störnstein (Bavorsko), Rybník, Bohdalec, Dražejovice, Jesenbach, Kurovice, Třebětice a Holešov (zakoupil od Viktorina ze Žerotína v roce 1604).[1] Na svém panství prováděl násilnou rekatolizaci, pronásledoval Jednotu bratrskou a v roce 1615 povolal do Holešova jezuity.[6] Po jeho smrti přešel majetek na bratra Zdeňka Vojtěcha.[6]
Rodina
Oženil se dvakrát. Nejprve 28. září 1597 s hraběnkou Marií Alžbětou ze Salm-Neuburgu (30. červen 1565 – 1615), dcerou Julia ze Salm-Neuburgu (1531–1595) a jeho manželky Alžběty Thurzové († 1574).[7] Ta vyznávala luteránskou víru.[5] Podruhé se oženil 31. ledna 1616 s nevlastní sestrou (nebo neteří)[8][pozn. 1] své první manželky hraběnkou Annou Marií ze Salm-Neuburgu (24. říjen 1598 – 15. říjen 1647), dcerou Julia ze Salm-Neuburgu (1531–1595) a jeho manželky Anny Marie z Dietrichsteinu († 1586).[9] Jeho druhá žena byla o více než 30 let mladší než on a kvůli sňatku musela přestoupit od luteránství na katolickou víru.[5] Nekatolické knihy musela odevzdat svému zpovědníkovi. Dispens ke sňatku udělil olomoucký biskup František z Dietrichsteinu.[8] Po smrti manžela se Anna Marie ještě jednou provdala v roce 1623 za Jindřicha Šlika († 1650). Pohřbena byla v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Strahovském klášteře.[9]
Z prvního manželství se narodil jeden syn, který však zemřel mlád ještě za života otce:
- Ladislav Julius (4. října 1598 – před 1621).[6]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podle Miroslava Marka (viz rodokmeny Archivováno 17. 1. 2015 na Wayback Machine. a ) byla první manželka Anna Alžběta dcerou Mikuláše III. hraběte ze Salm-Neuburgu (1528/1530 – 26. 11. 1580) a jeho manželky Kateřiny z Ysenburgu (11. 4. 1532 – 16. 4. 1574). Její rodiče se vzali 24. 4. 1562 v Büdingenu. Druhá manželka Ladislava IV. z Lobkowicz Anna Marie Alžběta byla dcerou Weicharda hraběte ze Salmu (16. 9. 1575 – 1617) a jeho manželky Sidonie z Minckwitzu (1579–1638). Její rodiče se vzali 25. 11. 1596. Pak by Ladislavova druhá manželka byla dcerou bratrance jeho první ženy.
Reference
- ↑ a b c d e KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 120. Dále jen Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu.
- ↑ MAREK, Miroslav. GENEALOGY.EU - Lobkowicz 10 . Rev. 2008-08-15 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 32. Dále jen Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu.
- ↑ ČERNUŠÁK, Tomáš; HAJNÁ, Milena. Šlechta českých zemí v diplomacii habsburské monarchie na prahu raného novověku. In: PAVELEC, Petr; GAŽI, Martin; HAJNÁ, Milena. Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2020. ISBN 978-80-87890-31-8. S. 99–127, zde 126.
- ↑ a b c d Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu, s. 33
- ↑ a b c d Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu, s. 34
- ↑ Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 120, 124
- ↑ a b MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 919.
- ↑ a b Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 124
Literatura
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 120, 124, 218.
- JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové. Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 32–34, 43.
Externí odkazy
Předchůdce: Karel starší ze Žerotína |
Moravský zemský hejtman První období 1615–1619 |
Nástupce: Ladislav Velen ze Žerotína |
Předchůdce: Ladislav Velen ze Žerotína |
Moravský zemský hejtman Druhé období 1621–1621 |
Nástupce: František z Ditrichštejna |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk