A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kuej Jou-kuang | |
---|---|
Pseudonym | Siang-ťi šeng, Čen-čchuan |
Jiná jména | Kuej Si-fu, Kuej Kchaj-fu |
Narození | 1506 |
Úmrtí | 1571 |
Tituly a úřady | |
zástupce správce císařských stájí (tchaj-pchu-s’ čcheng, 太僕寺丞) v Nankingu | |
Období | 1570–1571 |
Panovník | Ťia-ťing |
Umělecká činnost | |
Znám jako | esejista |
Významná díla | Čen-čchuan sien-šeng ťi (震川先生集), San-wu šuej-li lu (三吳水利錄), I-ťing jüan-č’ 易經淵旨 |
Ovlivněn | tchangští a sungští prozaici, zejm. Ou Jang-siou a Ceng Kung |
Ovlivnil | autoři tchungčchengské školy |
| |
Národnost | chanská |
Země | říše Ming |
Bydliště | Kchun-šan, Su-čou |
Vzdělání | ťin-š’ (1565) |
Povolání | úředník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kuej Jou-kuang (čínsky pchin-jinem Guī Yǒuguāng, znaky zjednodušené 归有光, tradiční 歸有光, 1506–1571) byl čínský spisovatel působící v říši Ming, známý především jako autor esejů a příležitostných textů, kritikou považovaný za nejlepšího prozaika mingského období.
Jména
Kuej Jou-kuang používal zdvořilostní jména Si-fu (čínsky pchin-jinem Xīfǔ, znaky 熙甫) a Kchaj-fu (čínsky pchin-jinem Kāifǔ, znaky zjednodušené 开甫, tradiční 開甫) a literární pseudonymy Siang-ťi šeng (čínsky pchin-jinem Xiàngjǐ shēng, znaky zjednodušené 项脊生, tradiční 項脊生, mistr Siang-ťi) a Čen-čchuan (čínsky pchin-jinem Zhènchuān, znaky 震川).[1]
Život
Kuej Jou-kuang pocházel z Kchun-šanu v oblasti Nan č’-li (moderní městský okres Kchun-šan ve východočínské provincii Ťiang-su), narodil se roku 1506.[1] Rod Kuej byl významný, jeho rodina však byla jen okrajovou větví rodu, a ani jeho otec ani děd nezastávali žádnou úřední funkci.[2] Věnoval se studiu konfuciánského učení, přihlásil k úřednickým zkouškám a roku 1540 složil provinční zkoušky. Poté přihlásil se k metropolitním zkouškám v hlavním městě, ale neuspěl. V následujících letech přednášel na soukromých akademiích, stal se uznávaným esejistou a prozaikem a zkoušel štěstí u zkoušek.[2] Metropolitní (a po nich palácové) zkoušky probíhaly každé tři roky, hlásil se na ně znovu a znovu, ale uspěl až na devátý pokus, roku 1565. Poté dostal místo okresního přednosty ve Čchang-singu v provincii Če-ťiang, po třech letech byl přeložen do Šun-te na post asistenta prefekta (tchung-pchan, 通判), kde měl na starosti chov koní[1] pro poštovní službu.[2] Roku 1570 přešel do Nankingu do funkce zástupce správce císařských stájí (tchaj-pchu-s’ čcheng, 太僕寺丞). Podílel se na sestavení Pravdivých záznamů císaře Ťia-ťinga.[1]
Proslavil se svými eseji na nejrůznější témata. Patřil ke kritikům mínění Wang Š’-čena a dalších sedmi pozdějších mingských mistrů, že následováníhodným vzorem je literatura chanská a starší; proti nim prosazoval studium tchangských a sungských autorů. Mínil, že napodobování chanského stylu nakonec ústí v obyčejnou imitaci a průměrnost.[1]
Jeho próza je ovlivněna způsobem psaní sungských Ou Jang-sioua (1007–1072)a Ceng Kunga (1019–1083), hodně si bral i z literárního stylu „čistých rozprav“ autorů 3. a 4. století. Jeho eseje a postřehy ke každodennímu životu byly charakteristické bohatým jazykem a živým podáním s pozorností k detailům.[1] Kromě esejů psal i komentáře ke klasickým autorům, předmluvy a doslovy, pojednání, gratulace, epitafy, nápisy na stélách a nejrůznější příležitostné texty, zachovalo se také více než sto jeho básní.[1] Publikoval i sbírky zkouškových esejů nejúspěšnějších kandidátů.[3]
Vysoce ho oceňovali kritici soudobí, včetně Wang Š’-čena, a ještě více pozdější, např. Chuang Cung-si (1610–1695) ho měl za „největšího spisovatele mingské doby“.[1] I další kritici ho vyzdvihovali jako nejlepšího prozaika od dob osmi tchangských a sungských mistrů.[2] Ovlivnil autory tchungčchengské školy (17.–18. století), např. Fang Paoa, Liou Ta-kchueje, Jao Naje a Ceng Kuo-fana.[1]
Sebrané Kuej Jou-kuangovy spisy vyšly pod názvem Čen-čchuan sien-šeng ťi (震川先生集). Jeho významnější práce jsou San-wu šuej-li lu (三吳水利錄) o vodních dílech v oblasti jezera Tchaj-chu a komentář I-ťing jüan-č’ (易經淵旨).[1] Mezi jeho díla je počítán též soubor Ču-c’ chuej-chan (諸子匯函, Sbírka různých škol myšlení),[1] kterou mu v éře Tchien-čchi (1621–1627) připsal její vydavatel z komerčních důvodů.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies . Rev. 2015-12-11 . Kapitola Persons in Chinese History - Gui Youguang 歸有光. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d POLLARD, David E. The Chinese Essay. London: C. Hurst & Co., 2000. 372 s. ISBN 1850655375, ISBN 9781850655374. S. 71. (anglicky)
- ↑ CHOW, Kai-wing. Publishing, Culture, and Power in Early Modern China. Stanford: Stanford University Press, 2004. 397 s. ISBN 0804733686, ISBN 9780804733687. S. 210. (anglicky)
- ↑ SIM, Chuin Peng. A Study of the Deceiving Tricks Employed by the Civil Service Examination Aids Publishers in the Late-Ming Period. In: ALLEN, Susan Macall, a kol. The History and Cultural Heritage of Chinese Calligraphy, Printing and Library Work. Berlin: Walter de Gruyter, 2010. ISBN 3598220464, ISBN 9783598220463. S. 215–226, na s. 217. (anglicky)
Literatura
- POLLARD, David E. The Chinese Essay. London: C. Hurst & Co., 2000. Kapitola Gui Youguang 歸有光 (1506–1571), s. 71–78. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk