Kronika Bartoška z Drahoníc

Kronika Bartoška z Drahoníc je latinsky písaná česká kronika popisujúca roky 1419 – 1443. Kronika nerieši celkovú situáciu, ale popisuje, čo Bartošek videl a počul. Táto kronika býva občas (nielen kvôli surovej, drsnej latinčine) kritizovaná ako primitívna (bez politického a umeleckého rozhľadu), ale na druhej strane je potrebné zdôrazniť, že ide o jedinú kroniku z Čiech z tejto doby (nedokončená Husitská kronika Vavřince z Březové siaha len po rok 1422), tým sa stáva nesmierne dôležitým prameňom o husitstve. Ku kronike sú pripojené české aj latinské krátke správy o jednotlivých rokoch (1310 – 1464), z ktorých niektoré pravdepodobne pochádzajú od Bartoška. Kronika sa zachovala v jedinom odpise (zrejme z pôvodného rukopisu) z konca 15. storočia, ktorý je uložený v Národnej knižnici Českej republiky.^[1]^:16 V novodobej češtine vyšla kronika v roku 1981.^[1]^:261-290

Obsah

Kronika zachytáva husitské roky 1419 – 1443 z pohľadu katolíckej strany. Spočiatku sú informácie kusé, po roku 1426 (kedy Bartošek kvôli očnej nemoci^[1]^:237 odchádza z činnej vojenskej služby) sú záznamy obsiahlejšie. Kronika obsahuje opisy bojov v Čechách, husitských spanilých jázd, detailný popis obliehania Plzne a bitky pri Lipanoch, uzavretie mieru v Čechách, popravu Jána Roháča z Dubé, Žigmundovu smrť a krátke panovanie kráľa Albrechta („Ať jeho duše odpočívá ve svatém pokoji, protože byl dobrý, i když Němec ...“).

Dátumy

Bartošek z Drahoníc používa pri určovaní dátumov tzv. cisioján - mnemotechnickú pomôcku pre zapamätanie si pevných cirkevných sviatkov. Má toľko dvojverší, koľko je mesiacov v roku a každé má toľko slabík, koľko je dní v danom mesiaci. Časť slabík sú charakteristické slabiky mien príslušných svätcov v danom mesiaci, zvyšok sú doplnkové slabiky. Príkladmi sú vety stalo se to ve čtvrtek před sv. Vítem na slabiku Jul-pri-mi, alebo v pondĕlí za týden po sv. Markétĕ na slabiku fus.

Spanilé jazdy do Uhorska, / na Slovensko

Kronika opisuje viacero spanilých jázd husitov do Uhorska / na Slovensko:

„	Téhož roku (1427) dřívě řečený kněz Prokop, zvaný Holý, hejtman vojsk táborů, a druhý kněz Prokop, hejtman strany pozůstalé po Žižkovi, která se nazývala sirotci, vytáhli s těmito vojsky a s pražany do Uher a dobyli tam mnoho měst, totiž Uherský Brod a jiná, též mnoho městeček a tvrzí. Dokonce před městem Prešpurkem vypálil předměstí, pak postoupili před Vídeň, ale tam nemohouce přejít přes Dunaj způsobili na této straně Rakouska veliké škody ohněm.	“
– Vpád husitov 1427^[1]^:239

„	Téhož roku (1429) ... Prokop (Holý) se odebral ... do Rakous. Sjeli se do města Prešpurku r. (14)29 v úterý o velikonočních svátcích (29.3.1429). ... A byl tam pan král (Žigmund) ... Celý týden vyjednávali o dohodě a míru v Království českém a na Moravě ... A když jednali o tom, zda by se v otázce přijímání pod obojí podřídili rozhodnutí přištího svatého koncilu, odpověděli táboři i s jinými svými spolčenci vzhýbavě, takže nemohlo dojít k žádné dohodě.	“
– Rokovania husitov s kráľom Žigmundom v Bratislava roku 1429^[1]^:243

„	Druhou bitvu čili srážku měli na hranicích Uher s lidmi řečeného pana krále a to zvláště s Čechy, Moravany, Uhry a lidmi zvanými Raczy, kde byl zabit hejtman sirotků Velek s mnoha jinými (říkalo se, že jich bylo na dva tisíce) a byli spáleni ve vesnicích. Byli mezi nimi zvláště Jan ze Stezova a Martínek z družiny Jana Zmrzlíka. Byli jim prý zabíjeni koně při vozech i pod jezdci a tak jich zahynulo přes dva tisíce.	“
– Bitka pri Trnave roku 1430^[1]^:248

„	Avšak kněz Prokůpek, Čapek, tehdy hejtman sirotků, ... zůstali spolu s vojskem sirotků kolem a poblíž města Ilavy v Uhrách. Bylo jich ... přes sedm tisíc jízdních i pěších a více než trista vozů. A tu proti nim vytáhli shromáždění Uhři i nekteří Češi., sloužící panu králi Zikmundovi, a Moravané a po devět dní za sebou s nimi sváděli boje, takže se nakonec dalo před nimi řečené vojsko sirotků na útěk a při tom útěku ztratili prý dvě stě padesát či méně vozů s děly a rúznými věcmi a vrátilo se jich sotva dva tisíce a padesát či méně vozů. Jiní však, jako Zikmund z Hořovic, byli Uhry zajati, pobiti královými lidmi, nebo se utopili ve zmíněné řece (Váh).	“
– Koniec spanilej jazdy roku 1431, porážka husitov pri Ilave^[1]^:254

„	Téhož roku (1432) po svátku sv. Stanislava (8.5.) se vydala vojska táborů kněze Prokopa a Prokůpkových sirotků do Slezska a pak do Uher a tak kolem sv. Jana dobyli města Trnavy; napřed vcházeli postupně do města na výroční trh, jako by byli kupci, a když jejich vojska dorazila do blízkosti města, pak ti, kteří prišli do města Trnavy porůznu jako kupci, se seběhli k branám, a když viděli, že jejich spolčenci jsou už v noci kolem města, vylomili dvě brány, vpustili své druhy do města a město obsadili.	“
– Dobytie Trnavy husitmi roku 1432^[1]^:257

„	Téhož roku (1433) táhl Pardus, hejtman kněze Prokopa a táborů polem bojujících, prý se sedmi sty jezdců, sedmi či osmi tisíci pěších a téměř tremi sty vozy do Uher na území čili do kraje zvaného Spiš, dobyli tam městečka a vesnice kolem Kremnice, zmocnili se velké kořisti a vrátili se do Čech na svátek Božího Těla (11.6.).	“
– Pardusova spanilá jízda na Slovensko v roku 1433^[1]^:261

Referencie

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Ze správ a kronik doby husitské. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1981.

Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[KH-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Ze správ a kronik doby husitské. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1981.

[1]