A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kristián VI. Dánský | |
---|---|
král dánský a norský | |
autor Johann Salomon Wahl | |
Doba vlády | 1730–1746 |
Narození | 30. listopadu 1699 Kodaň |
Úmrtí | 6. srpna 1746 (ve věku 46 let) Hørsholm |
Pohřben | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Frederik IV. |
Nástupce | Frederik V. |
Manželka | Žofie Magdalena Braniborská |
Potomci | Frederik V. Luisa |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Frederik IV. Dánský |
Matka | Luisa Meklenburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kristián VI. (30. listopadu 1699, Kodaň – 6. srpna 1746, Hørsholm), syn dánského a norského krále Frederika IV. a jeho ženy Luisy Meklenburské, byl v letech 1730–1746 dánský a norský král.
Do dějin se zapsal především silně religiózním charakterem své vlády. Byl stoupencem pietismu, hluboce oddán víře a náboženství a zavedl tvrdé klerikální zákony, jež z něho učinily jednoho z nejméně oblíbených monarchů v historii Dánska. V duchu francouzského merkantilismu podporoval obchod a průmysl a vyhýbal se zahraničním konfliktům, což mělo za následek velký rozkvět obchodního námořnictva a námořního obchodu.
Životopis
Princ Kristián byl druhým synem svých rodičů; jeho starší bratr i dva mladší však zemřeli v útlém věku, dospělosti se dožila pouze nejmladší sestra Šarlota Amálie. Kristián byl pohoršen bigamií svého otce, krále Frederika IV. Když král zemřel a Kristián nastoupil na trůn, jedním z jeho prvních činů bylo, že neuznal jeho poslední vůli a jeho vdovu, Annu Žofii Reventlow, zbavil dědictví a vypověděl od dvora.
Na rozdíl od svého zábavy- a uměnímilovného otce byl Kristián přísným, náboženství oddaným člověkem. Kodaň se stala ponurým místem; v roce 1735 Kristián veden starostí o zbožnost poddaných vydal nařízení (sabbatsforordning) zavazující je k povinné účasti na nedělních bohoslužbách. V neděli nebylo možné se ani procházet, nemluvě již o práci.
V roce 1739 bylo vydáno nařízení o povinné školní docházce do základních škol, zůstalo však pouze na papíře.
Počátky jeho panování byly poznamenány ekonomickou recesí, neboť Kristián zrušil reformy svého otce z roku 1730. Rolníci využili reformy Frederika IV. a velká část z nich – aby se zbavili útlaku tyranských vlastníků půdy – odešla do měst. Velký tlak vlastníků půdy vedl ke změně této reformy a král zavedl v roce 1733 tzv. stavnsbåndet – zákon, který zakazoval rolníkům ve věku 14–36 let opustit nemovitost, kde se narodili.
V zahraniční politice se projevoval Kristián velmi uvážlivě a preferoval neutralitu v zahraničních konfliktech. To mělo za následek značný rozvoj obchodu a vznik různých obchodních společností. Aby zajistil vysokou cenu dánského obilí, v roce 1735 zakázal Frederik dovoz obilí ze zahraničí, což bylo tvrdé především vůči Norsku, které bylo na dovozu obilí závislé. V roce 1736 byla založena Kurantbank, předchůdce současné Danmarks Nationalbanken.
Na rozdíl od svého otce, jenž rád cestoval, Kristián VI. setrval většinu svého panování v zemi, s výjimkou jedné cesty do Norska a druhé do Šlesvicko-Holštýnska.
Byl extrémně zbožný, bojácný, introvertní a intolerantní, kromě toho byl slabého zdraví. Pro jeho dvůr byla příznačná jednotvárnost; hrála se pouze religiózní hudba a tanec nebyl dovolen, v neděli byla zábava jakéhokoli druhu vůbec zakázána. V roce 1735 vydal Kristián religiózní represivní nařízení, zavazující obyvatelstvo podřídit se náboženským předpisům pod hrozbou trestu vězení nebo pranýře. V roce 1736 ustanovil konfirmaci jako povinný obřad dánské církve.
Za Kristiánova panování lze zaznamenat velké množství nových staveb, spojených s potřebami dvora – aby demonstroval svou sílu, moc a důstojnost absolutistického monarchy, zahájil stavbu řady významných budov (v těchto aktivitách ovšem hrála významnou roli i královnina mimořádná záliba v přepychu): v letech 1732–1742 byl přestavěn palác Christianborg do podoby skvělého barokního sídla, v letech 1734–1736 vybudoval Eremitagen – palác, využívaný pro hostiny po lovu, jichž se král příležitostně účastnil, v letech 1737–1739 vystavěl rovněž palác Hirscholm (Hørsholm), letní královskou rezidenci; přestavěl zámky Friedrichsruh, Hörningsholm a Sophienberg (posledně uvedený zámek u Rungstedu byl pojmenován po královně). Všechny tyto projekty ovšem silně zatížily státní pokladnu a zhoršily státní finance.
Rodina
V roce 1721 se Kristián na zámku Pretzsch v Sasku oženil s Žofií Magdalenou Braniborskou (1700–1770), dcerou markraběte von Brandenburk-Kulmbach-Wewerlingen Kristiána Jindřicha (1661–1708) a jeho manželky Žofie Kristiany z Wolfsteinu (1667–1737). Mladý pár spojovaly nejen politické zájmy jejich rodičů, ale i společné náboženské cítění a názory: oba byli pod silným vlivem pietismu. Ze šťastného a spokojeného manželství vzešli tři potomci, syn a dvě dcery, z dívek však pouze mladší se dožila dospělosti.
- Frederik (31. března 1723 – 14. ledna 1766), korunní princ, jako Frederik V. král dánský a norský od roku 1746 až do své smrti,
- ⚭ 1743 Luisa Hannoverská (7. prosince 1724 – 19. prosince 1751)
- ⚭ 1752 Juliana Marie Brunšvická (4. září 1729 – 10. října 1796)
- Luisa (19. června 1724 – 20. prosince 1724)
- Luisa (19. října 1726 – 8. srpna 1756), ⚭ 1749 Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský (10. června 1727 – 23. září 1780), sasko-hildburghausenský vévoda
Smrt
Král Kristián VI. zemřel 6. srpna 1746 v Hørsholmu. Jeho ostatky jsou uloženy v kapli Frederika V. v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Na jeho hrob byl v roce 1777 instalován neoklasicistní náhrobek od Johannese Wiedewelta, který nechala na své náklady zřídit královna a který představuje počátek neoklasicismu v Dánsku.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristián VI de Dinamarca na španělské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián VI. na Wikimedia Commons
- Stručný životopis na stránkách The Peerage (anglicky)
- http://www.kongernessamling.dk/en/rosenborg/person/christian-vi/
Předchůdce: Frederik IV. Dánský |
Dánský král 1730–1746 |
Nástupce: Frederik V. |
Předchůdce: Frederik IV. Dánský |
Norský král 1730–1746 |
Nástupce: Frederik V. |
Předchůdce: Frederik IV. Dánský |
Šlesvický vévoda 1730–1746 |
Nástupce: Frederik V. |
Předchůdce: Frederik IV. Dánský Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský |
Holštýnský vévoda 1730–1746 s Karlem Fridrichem Gottorpským, do r. 1739 s Karlem Petrem Ulrichem Gottorpským, od r. 1739 |
Nástupce: Frederik V. Karel Petr Ulrich Holštýnsko-Gottorpský |
Předchůdce: Frederik IV. Dánský |
Oldenburský hrabě Kristián IX. 1730–1746 |
Nástupce: Frederik V. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk