Krematorium v Olomouci-Neředíně
Krematorium v Olomouci
Základní informace
Sloh	Funkcionalismus
Architekt	Alois Šajtar
Výstavba	1931–1932
Poloha
Adresa	třída Míru 104, Olomouc-Neředín, Česko Česko
Souřadnice	49°35′46,87″ s. š., 17°13′2,45″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	11219/8-3863 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krematorium v Olomouci se nachází v městské části Neředín na ústředním hřbitově. Spolu se hřbitovem a ostatními stavbami je krematorium chráněno jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Historie

Místní odbočka spolku Krematorium vznikla v Olomouci již roku 1920. O dva roky později se městské zastupitelstvo pokusilo zřídit krematorium adaptací kaple, která byla v majetku města, a uvažovalo o zadání tohoto projektu Pavlu Janákovi. K tomu nedošlo, protože se proti záměru postavily olomoucké farní úřady, které poslaly stížnost Zemskému úřadu.^[1]

Prosadit stavbu samotného krematoria ve městě, kde sídlí katolické arcibiskupství, se podařilo až roku 1927. Město ustoupilo od adaptace kaple, zakoupilo pozemky u městského hřbitova v Neředíně a vypsalo soutěž. Zadaný rozpočet byl snížen na minimum, což pomohlo funkcionalistickým návrhům – levná stavba, minimální zařízení schopné provozu a další úsporné, minimalistické funkce.^[1]

Mezi navrhovanými projekty byly kromě vítězného návrhu Aloise Šajtara také návrhy od Jana Gillara a Pavla Janáka. Stavba byla realizována v letech 1931–1932 a půjčkou na ni přispěl spolek Krematorium. Stavbu provedl olomoucký stavitel Jan Hublík, technické zařízení dodal olomoucký inženýr Julius Schmalz.^[1]

Exteriér

Kvádr obřadní budovy je tvořen železobetonovou konstrukcí s vyplněným zdivem. Vertikální pilíře a okenní pásy jsou v kontrastu s horizontálními přístavky kolumbária. Kolumbárium bylo později nahrazeno lehkým sloupovým ochozem. Při rekonstrukci krematoria došlo k opětovnému obložení celé budovy modrošedými keramickými kachli.^[1]

Interiér

Světlemodré stěny jsou v kontrastu s tmavomodrým stropem. Skladbu doplňují černé železobetonové rámy a skla čelní vitráže s ptákem Fénixem, kterou navrhl Josef Kaplický.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krematorium v Olomouci na Wikimedia Commons