Krakovsko-čenstochovská jura
Mapa umístění Krakovsko-čenstochovské jury
Nejvyšší bod	515,6 m n. m. (Góra Janowskiego)
Délka	cca 80 km
Rozloha	cca 2600 km²
Světadíl	Evropa
Stát	Polsko Polsko
Horniny	jurský vápenec
Povodí	Odra, Visla
Souřadnice	50°12′24″ s. š., 19°49′45″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krakovsko-čenstochovská jura či Krakovsko-čenstochovská vysočina (polsky Wyżyna Krakowsko-Częstochowska, Jura Krakowsko-Częstochowska) je geomorfologická krasová oblast a pohoří v jižním Polsku (Malopolské a Slezské vojvodství). V Polském geografickém značení je označena jako 341.3. Rozkládá se mezi městy Krakov a Čenstochová. Je geografickou součástí Slezsko-krakovské vysočiny (Wyżyna Śląsko-Krakowska), která je součástí nadcelku Polské vysočiny (Wyżyny Polskie).

Geologické a geomorfologické poměry

Jedná se o vápencovou vysočinu 300 až 516 m vysokou, na jejíž území se nachází velké množství skalních útvarů, jeskyní a zřícenin středověkých hradů, kterým se zde říká orlí hnízda (polsky orle gniazda). Celkový počet registrovaných jeskyní v této oblasti činí asi 1800, jeskyní delších než 40 metrů je však jen asi 130. Čtyři jeskyně jsou veřejnosti přístupné: Ciemna, Łokietka, Nietoperzowa a Wierzchowska Górna. Pramení zde řeky Warta, Pilica, Bílá Přemše, Černá Přemše, Krztynia aj. Vyskytují se vyvěračky a malé ponory. Nejvyšším geografickým bodem je Góra Janowskiego (nazývaná také Góra Zamkowa) s nadmořskou výškou 516 m.

Členění

Krakovsko-čenstochovská jura se skládá z:^[1]

• Čenstochovská jura (Wyżyna Częstochowska) – polské geografické značení 341.31.^[2]
• Wyżyna Olkuska – polské geografické značení 341.32.^[3]
• Rów Krzeszowicki – polské geografické značení 341.33.^[4]
• Garb Tenczyński – polské geografické značení 341.34.^[5]

Přírodní parky a rezervace

Příroda Krakovsko-čenstochovské jury je chráněna v rámci Ojcowského Národního Parku, šesti krajinných parků (např. Park Krajobrazowy Orlich Gniazd) a řady přírodních rezervací (např. přírodní rezervace Góra Zborów). Cenné jsou přírodní biotopy xerotermní, skalní, stepní, lesní a mokřadní.

Přístupnost

Jsou zde dvě oblíbené turistické stezky, které vedou nejhezčími přírodními a turistickými místy oblasti: Szlak Warowni Jurajskich a stezka orlích hnízd (Szlak Orlich Gniazd), červeně značená turistická stezka, která směřuje ve směru od Krakova do Čenstochové a je dlouhá 163,9 km.

Fotogalerie

• 
  Biakło (340 m)
• 
  Maczuga Herkulesa (Héraklův kyj)
• 
  Okiennik Wielki
• 
  Rzędkowickie Skały
• 
  Rękawica (Rukavice)
• 
  Sokolica
• 
  Brama Bolechowicka (Bolechowická brána)
• 
  Góry Towarne
• 
  Údolí řeky Prądnik
• 
  Wierzchowska Górna jeskyně
• 
  Zřícenina hradu Mirów
• 
  Zřícenina hradu Olsztyn
• 
  Zřícenina hradu Ogrodzieniec
• 
  Zřícenina hradu Smoleń
• 
  Zřícenina hradu Rabsztyn
• 
  Zřícenina hradu Tenczyn
• 
  Zřícenina hradu Lipowiec
• 
  Zřícenina hradu Bydlin
• 
  Hrad Bobolice (stav po rekonstrukci v letech 2002–11)
• 
  Renesanční zámek Pieskowa Skała

Odkazy

Reference

Související články

• Jeskyně v Polsku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krakovsko-čenstochovská jura na Wikimedia Commons
• Snímky a popisy turistických zajímavostí (polsky).
• Popisy jurských hradů (polsky).
• Kde najdete v Polsku Český ráj.
• Krakovsko-čenstochovská jura^{[nedostupný zdroj}