Krádež identity je podvodné získání a úmyslné použití identity někoho jiného, zpravidla za účelem získání finanční nebo jiné výhody (například úvěru) jménem jiné osoby^[1] nebo dokonce k poškození postavení a dobrého jména této osoby. Osoba, za kterou se podvodník vydává, může trpět nepříznivými následky, které zejména vyplývají z odpovědnosti za jednání pachatele. Za krádež identity se označuje nejen samotné odcizení identifikačních údajů, ale také jejich používání bez svolení majitele ke spáchání podvodu nebo jiných trestných činů.^[2]

Určení vazby mezi únikem dat a krádeží totožnosti je náročné především proto, že oběti krádeže identity často nevědí, jakým způsobem byly jejich osobní materiály, doklady nebo informace získány.^[3] Může však dojít ke krádeži nebo zneužití osobních dat bez následné krádeže identity jednotlivých osob, například když dojde k masivnímu úniku osobních dat. Podle studie ITAC byla v roce 2012 ukradena identita asi 15 % Američanů.^[4]

Techniky používané pro krádež identity

• Prohrabávání odpadkových košů
• Získávání osobních údajů z redundantních IT zařízení a paměťových médií
• Použití veřejných záznamů o občanech zveřejňovaných v oficiálních seznamech (volební listiny)^[5]
• Krádeže bankovních karet, identifikačních dokladů, pasů, tokenů atd.
• Stažení informací z bankovních karet pomocí upravené čtečky dat a klonování karet
• Špionáž, "odposlechy přes rameno", použití osoby, která diskrétně sleduje důvěrné hovory ostatních
• Technické odposlechy
• Prolomení a neautorizovaný přístup do počítačových sítí, systémů a databází^[6]
• Falešná inzerce nabídek práce za účelem shromažďování životopisů a provoz aplikací zpřístupňujících jména žadatelů, domácí a e-mailové adresy, telefonní čísla a někdy i bankovní údaje
• Využití přístupu zasvěcených osob (soused, kolega) a zneužívání práv privilegovaných uživatelů IT k přístupu k osobním údajům v systémech zaměstnavatele
• Infiltrace organizací, které ukládají a zpracovávají velké množství nebo obzvláště cenné osobní údaje
• Vydávání se za důvěryhodné organizace nebo osoby (phishing)
• Použití hrubé síly ke zjištění hesel a slabých míst v procesu resetování hesla
• Procházení stránek sociálních sítí pro osobní údaje publikované samotnými uživateli
• Přesměrování e-mailu nebo příspěvku oběti za účelem získání osobních údajů a pověření, jako jsou údaje kreditních karet, faktury a výpisy z bankovních účtů nebo aby se zpozdilo zjištění nových účtů a smluv o úvěru založených zloději totožnosti jménem oběti
• Použití falešných záminek k oklamání zákaznických služeb a pracovníků helpdesku za účelem odhalení osobních a přihlašovacích údajů nebo ke změně uživatelských hesel / přístupových práv (pretexting)
• Krádeže šeků pro získání detailních bankovních informací
• Uhádnutí čísel sociálního zabezpečení pomocí informací nalezených v sociálních sítích na internetu, jako jsou Facebook a MySpace.
• Zneužití špatného zabezpečení fotografií, které lze snadno stahovat ze sociálních sítí
• Zneužití důvěry mezi cizími lidmi na sociálních sítích

Příznaky, že můžete být obětí krádeže identity

• Platby kartou za zboží nebo služby, o kterých nevíte, včetně neoprávněného výběru z vašeho účtu
• Varování banky před podezřelou aktivitou na vašem účtu
• Obdržení platební karty, o kterou jste nepožádali
• Získání informace, že bylo provedeno skórování vaší důvěryhodnosti. Kredibilitu banka zjišťuje, když klient požádá o půjčku nebo výrazně změní své chování. Náhlá změna vašeho kreditu může znamenat, že někdo jiný používá vaše kreditní karty
• Účty za služby, jako je plyn, voda, elektřina nepřijdou včas. To může znamenat, že váš email byla odcizen nebo přesměrován.
• Vaše roční daňové přiznání indikuje, že jste vydělal více, než jste skutečně vydělal.

Zákonná opatření

Mezinárodní

V březnu roku 2014 byli na palubě letu 370 Malaysia Airlines, které zmizelo, i dva cestující s ukradenými pasy. Vyšlo najevo, že Interpol udržuje databázi 40 milionů ztracených a ukradených cestovních dokladů ze 157 zemí, zpřístupňuje je vládám a veřejnosti, včetně leteckých společností a hotelů. Databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD) je však málo využívaná.^[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Identity theft na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu krádež identity na Wikimedia Commons