Kozorožec iberský

Kozorožec iberský
	Samec kozorožce iberského
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla);
Čeleď	turovití (Bovidae);
Podčeleď	kozy a ovce (Caprinae);
Rod	kozorožec (Capra);
Binomické jméno
	Capra pyrenaica; (Schinz, 1838)
	Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
Poddruhy
	Kozorožec granadský; Kozorožec portugalský †; Kozorožec pyrenejský †; Kozorožec Cabrerův
Synonyma
	Kozorožec španělský; Tur pyrenejský
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozorožec iberský (Capra pyrenaica) je druh kozorožce se čtyřmi poddruhy. Z nich dva lze stále nalézt na Pyrenejském poloostrově, ale zbývající dva jsou nyní vyhynulé. Poddruh kozorožec portugalský vyhynul kolem roku 1892 a kozorožec pyrenejský poměrně nedávno, v roce 2000.^[2] Tento poddruh byl ale znovu klonován a v lednu 2009 se narodil první živý exemplář.^[2] Ten sice zemřel několik minut po porodu na defekt plic, přesto se tím kozorožec pyrenejský stal prvním taxonem, který získal status un-extinct.^[2]

Popis

Kozorožec iberský je silné, typické horské zvíře. Známý je svými měkkými kopýtky, která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a také krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích.^[3] To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nedokážou dostat.

U kozorožců iberských je výrazný pohlavní dimorfismus, přičemž samci jsou větší a těžší než samice, navíc mají i mohutné rohy. Samotné rohy se liší v závislosti na poddruhu, ale oproti jiným druhům koz se kozorožci iberští liší linií svých rohů. Samice jsou sice menší i lehčí, ale rychleji u nich probíhá proces kostnatění a tím se vývoj jejich kostí zastavuje mnohem dříve než u samců, u kterých to běžně trvá o dva roky déle.^[3]

Kozorožec iberský obývá Pyrenejský poloostrov a původně měl celkem čtyři uznané poddruhy. Nicméně, s vymřením dvou poddruhů se populace mírně snížila a v současné době existují pouze dva poddruhy.^[3] Tyto dva poddruhy, kozorožec granadský (Capra pyrenaica hispanica) a kozorožec Cabrerův (Capra pyrenaica victoriae), obývají převážně východní pobřeží Pyrenejského poloostrova, avšak menší populace žije i ve vnitrozemí Portugalska.^[3]

Chování

Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do míst, kde je jednak lepší rozhled a často taktéž strmý svah, kam se predátoři nedostanou.^[4] Zvláštní na tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených jen ze samců).^[4]

Kozorožec iberský je býložravec, který složení své stravy mění v základě na sezóně, výskytu i ročním období.^[3] Všechny druhy kozorožců mají také speciální mechanismus v ledvinách; umožňuje jim ukládat tuk, který v zimě nebo chladném počasí dodává nezbytné živiny a tím i energii.

Rozmnožování

Obvykle vytvářejí dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nachází pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říje, které probíhá od listopadu do prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou přetrvávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opustí.^[5]

Populace

Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila, důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Současná populace je přibližně 50 000 jedinců. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i svrab. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (Capra pyrenaica lusitanica), který žil v portugalských pohořích Sierra de Geres a Galicie. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel v nedávné době, v roce 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku Ordesa.^[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spanish ibex na anglické Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
↑ ^a ^b ^c FOLCH, J.; COCERO, M.J.; CHESNÉ, P. First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning. Theriogenology. Roč. 71, čís. 6, s. 1026–1034. Dostupné online. DOI 10.1016/j.theriogenology.2008.11.005.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ACEVEDO, Pelayo; CASSINELLO, Jorge. Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus. Mammal Review. 2009-01-01, roč. 39, čís. 1, s. 17–32. Dostupné online . ISSN 1365-2907. DOI 10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x. (anglicky)
↑ ^a ^b ALADOS, C. L.; ESCOS, J. Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex . Biology od Behaviour . Dostupné online.
↑ FANDOS, Paulino. La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas . ResearchGate . Dostupné online.
↑ PÉREZ, Jesús M.; GRANADOS, José E.; SORIGUER, RamóN C. Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)†. Mammal Review. 2002-03-01, roč. 32, čís. 1, s. 26–39. Dostupné online . ISSN 1365-2907. DOI 10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kozorožec iberský na Wikimedia Commons
Galerie kozorožec iberský na Wikimedia Commons
Taxon Capra pyrenaica ve Wikidruzích

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Kozorožec_iberský
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[338633dd9f941a73e993e9ac162ffc5dedbe2976-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .

[:2-2] FOLCH, J.; COCERO, M.J.; CHESNÉ, P. First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning. Theriogenology. Roč. 71, čís. 6, s. 1026–1034. Dostupné online. DOI 10.1016/j.theriogenology.2008.11.005.

[:0-3] ACEVEDO, Pelayo; CASSINELLO, Jorge. Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus. Mammal Review. 2009-01-01, roč. 39, čís. 1, s. 17–32. Dostupné online . ISSN 1365-2907. DOI 10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x. (anglicky)

[:1-4] ALADOS, C. L.; ESCOS, J. Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex . Biology od Behaviour . Dostupné online.

[5] FANDOS, Paulino. La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas . ResearchGate . Dostupné online.

[6] PÉREZ, Jesús M.; GRANADOS, José E.; SORIGUER, RamóN C. Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)†. Mammal Review. 2002-03-01, roč. 32, čís. 1, s. 26–39. Dostupné online . ISSN 1365-2907. DOI 10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Kozorožec iberský
Samec kozorožce iberského
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený^[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď	turovití (Bovidae)
Podčeleď	kozy a ovce (Caprinae)
Rod	kozorožec (Capra)
Binomické jméno
Capra pyrenaica (Schinz, 1838)
Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
Poddruhy
Kozorožec granadský Kozorožec portugalský † Kozorožec pyrenejský † Kozorožec Cabrerův
Synonyma
Kozorožec španělský Tur pyrenejský
Některá data mohou pocházet z datové položky.