A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kostel Vzkříšení Páně | |
---|---|
![]() jižní průčelí s portikem | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Vyškov |
Obec | Slavkov u Brna |
Souřadnice | 49°9′20,16″ s. š., 16°52′35,4″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | Brno |
Děkanát | Slavkov |
Farnost | Slavkov u Brna |
Status | farní kostel |
Architektonický popis | |
Architekt | Ferdinand Hotzendorf z Hohenbergu |
Stavební sloh | klasicismus |
Výstavba | 1786–1789 |
Další informace | |
Adresa | Palackého náměstí, 684 01 Slavkov u Brna |
Kód památky | 27362/7-3853 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní kostel Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna je ojedinělá historizující stavba z 2. poloviny 18. století s prvky klasicismu a empíru. Reprezentuje nové architektonické pojetí církevních staveb v duchu josefínských osvícenských reforem. Stojí při východním okraji zámeckého areálu jako dominanta na severním konci Palackého náměstí, k jeho východní straně přiléhá Komenského náměstí a zadní trakt s farou je obrácena do Malinovského ulice. Areál kostela s farou je od roku 1958 na seznamu kulturních památek ČR.[1]
Historie
Kostel dal postavit slavkovský zámecký pán kníže Václav Antonín Dominik Kounic-Rietberg náhradou za gotický kostel sv. Jakuba, který se v roce 1757 částečně zbortil a následně byl zbořen. Návrhem projektu byl pověřen dvorní císařský architekt Johann F. Hetzendorf. Kostel byl postaven v letech 1786–1789 a je typickou ukázkou osvícenské sakrální tvorby v Rakousku.[2] Hodiny byly instalovány v roce 1882. V roce 1907 byl pořízen nový hodinový stroj od brněnské firmy J. Moravus, který prošel generální opravou a byl znovu instalován v roce 2000.[3]
V 80. letech 20. století byly v kostele instalovány nové varhany, položena mramorová dlažba a provedena nová liturgická úprava interiéru. V roce 1986 byl posvěcen nový hlavní oltář z bílého mramoru. Komplexní rekonstrukce proběhla v letech 1999-2006.[4] V moderním oltáři se nacházejí ostatky italské mučednice svaté Marie Gorettiové.[5]
Popis
Komplex farního kostela a fary je situován v blízkosti západní strany zámku v historickém jádru města.
Jde o klasicistní jednolodní sálový chrám s mělkým pravoúhlým presbytářem a střídmou vnitřní výzdobou. Za presbytářem je připojena hranolová věž se zvonicí. Od věže se na dvě strany rozkládají nižší křídla farní budovy. Hlavní průčelí má představený sloupový portikus o šesti sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloupy nesou nápis : WENCESL - ANT - PR. A. KAVNITZ - RIETBERG. FECIT. MDCCLXXXIX.[6] Nad ním je umístěn trojúhelníkový tympanon s reliéfem Rozeslání apoštolů od sochaře Franze Zächerleho. Nad výraznou podstřešní římsou je na okraji valbové střechy instalován hodinový nástavec. Nad vchodem do kostela je kartuš s erbem.[1]
Kostelní loď s valenou klenbou je v horní části prolomena okny lunetového tvaru. Je dlouhá 33,5 m a široká 17,5 m.[7] Po obou delších stranách lodi jsou tři nehluboké oltářní výklenky. Výzdoba interiéru v jednotném barevném tónu je tvořena reliéfy umístěnými v postranních nikách. Vzkříšení Páně a archu úmluvy nad hlavním oltářem či reliéf Křest Páně a Poslední Večeři Páně nad bočními oltáři zhotovil Franz Zächerle. Dva reliéfy – Dvanáctiletý Ježíš v chrámě a Vzkříšení Lazara vytvořila brněnská firma Hansman a Stürmer, reliéfy Narození a Ukřižování Páně pak byly zhotoveny pražským sochařem Čeňkem Vosmíkem. Původní hlavní oltář a dva boční oltáře byly vyrobeny z červeného solnohradského mramoru.[8] Na bočních oltářích jsou zlacené reliéfy s biblickými motivy. Nynější hlavní oltář z bílého mramoru byl posvěcen 12. října 1986. Autorem je akademický malíř Milivoj Husák. [7] Na kruchtě jsou instalovány varhany, které prošly rekonstrukcí v roce 1988.[9]
Ze tří kazatelen se využívá pouze jedna na boku lodi. Pod kůrem jsou umístěny dvě mramorové kropenky. Boční kaple je zdobena nástěnnou malbou s motivem Ježíše Krista s apoštolem Petrem od akademického malíře Milivoje Husáka. Na věži kostela je několik zvonů. Mezi nejstarší patří sv. Jan z roku 1762 a Maria z roku 1776. [10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 138600 : Kostel Vzkříšení Páně. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 31–38.
- ↑ 230. výročí postavení chrámu Vzkříšení Páně - Kostelní hodiny. Portálu regionu Slavkovsko . . Dostupné online.
- ↑ Kostely a kaple - Farnost Slavkov u Brna. www.farnostslavkov.cz . . Dostupné online.
- ↑ VAVRO, Milan. 2005 . Dostupné online.
- ↑ Odbor kultury a památkové péče JMK. Kostel Vzkříšení Páně . Jihomoravský kraj .
- ↑ a b 230. výročí postavení slavkovského chrámu Vzkříšení Páně I. Portálu regionu Slavkovsko . . Dostupné online.
- ↑ Kostel Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna - Jižní Morava. www.jizni-morava.cz . . Dostupné online.
- ↑ 230. výročí postavení chrámu Vzkříšení Páně - varhany. Portálu regionu Slavkovsko . . Dostupné online.
- ↑ Chrám Vzkříšení páně. www.slavkov.cz . Slavkov u Brna, 25.2007 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-02-25.
Literatura
- ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura z let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Vzkříšení Páně na Wikimedia Commons
- Slavkovská farnost
- Na stránkách města Slavkov
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk