Klement Gottwald - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Klement Gottwald
Klement Gottwald
Klement Gottwald
Klement Gottwald, podpis
5. prezident Česko-Slovenska
V úrade
14. jún 1948 – 14. marec 1953
Predchodca Edvard Beneš Antonín Zápotocký Nástupca
Biografické údaje
Narodenie23. november 1896
Dědice, Rakúsko-Uhorsko
Úmrtie14. marec 1953 (56 rokov)
Praha, ČSR
Politická stranaKSČ
Profesiastolár
Rodina
Manželka
Odkazy
Spolupracuj na CommonsKlement Gottwald
(multimediálne súbory)

Klement Gottwald (* 23. november 1896, Dědice – † 14. marec 1953, Praha) bol česko-slovenský politik a prvý komunistický prezident Česko-Slovenska.

Podporoval príklon politiky Komunistickej strany Československa (KSČ) počas Prvej československej republiky k politike Komunistickej strany Sovietskeho zväzu (KSSZ) – tzv. boľševizáciu strany. Pod jeho vedením KSČ v roku 1946 vyhrala voľby v Česku, a v roku 1948 nátlakovými akciami vyvolala politickú krízu, ktorá vyústila až do nastolenia komunistami riadenej vlády vo Februárovom prevrate. Pôvodne deklaroval tzv. „špecifickú Československú cestu k socializmu“, ktorej sa však po uchopení moci vzdal pod vplyvom Sovietskeho zväzu. V 50. rokoch 20. storočia už presadzoval proces sovietizácie Česko-Slovenska. [1] Pripustil politické procesy, ktoré mali pacifikovať opozíciu a snahu o nezávislosť od ZSSR. Nakoniec hlavného iniciátora týchto čistiek, Josifa Vissarionoviča Stalina prežil len o deväť dní. Počas Gottwaldovho prezidentského pôsobenia sa vystupňoval komunistický teror. Bolo vynesených viac ako 230 rozsudkov smrti, vyše 100 000 ľudí sa ocitlo z politických dôvodov vo väzení a ďalšie státisíce osôb boli prenasledované a perzekvované. [1]

Mladosť

Klement Gottwald, prvý česko-slovenský „robotnícky“[1] prezident, mal síce robotnícky pôvod, ale fyzicky pracoval veľmi krátko. Narodil sa ako nemanželský syn chudobnej poľnohospodárskej robotníčky v Herolticiach pri Vyškove. Pred prvou svetovou vojnou sa vyučil vo Viedni za stolára. Tam sa aj prvý raz dostal do styku s organizovaným robotníckym hnutím. Zúčastňoval sa na schôdzach českej sociálnodemokratickej mládeže, pracoval v robotníckej telovýchovnej jednote a postupne sa zoznamoval s myšlienkami socializmu. V rokoch 19151918 bol vojakom rakúsko-uhorskej armády, ale v lete 1918 dezertoval. Po vzniku samostatného Československa slúžil dva roky v česko-slovenskej armáde. V rokoch 19201921 pracoval v Rousínove v okrese Vyškov v Juhomoravskom kraji ako stolársky robotník a funkcionár telovýchovnej jednoty.

Profesionálny revolucionár[2]2">upraviť | upraviť zdroj

Československá delegácia na oslavách medzinárodného dňa detí v Prahe, roku 1949. Vľavo nesený portrét je Gottwald, vpravo Stalin

V roku 1921 odštiepením zo sociálnodemokratickej strany vznikla Komunistická strana Československa. Aj vo Zväze robotníckych telovýchovných jednôt si jej komunisticky zameraná časť vytvorila v roku 1921 novú organizáciu – Federáciu robotníckych telovýchovných jednôt (FRTJ). Organizačne boli jednoty FRTJ rozdelené na obvody, okresy a kraje (na Slovensku župy). Gottwald dokázal získať všetky jednoty svojho okresu do novej organizácie a bol starostom 20. okresu FRTJ. V júni 1921 svoje telovýchovné jednoty priviedol na I. robotnícku spartakiádu (nazývanú olympiáda[3]) v Prahe na Maninách.

Napriek tomu, že 5. 8. 1920 sa jeho družke Marte narodila dcéra Marta[4], ku ktorej otcovstvu sa priznal, odišiel v septembri 1921 z Rousínova do Banskej Bystrice, kde sa stal redaktorom komunistického časopisu Hlas ľudu. Zároveň začal so zakladaním telovýchovných jednôt v okrese Banská Bystrica. [5] (Napríklad jednota v Sásovej [5] založená v roku 1922 mala približne sto členov[6] a začalo sa s budovaním letného cvičiska v časti Vrbiny). V Bansko-bystrickej jednote bol „zástupca primátora“ a zároveň bol konateľom 47. okresu FRTJ. Na novembrovej konferencii slovenských FRTJ (1921) bol zvolený konateľom XIII. župy so sídlom v Žiline[chýba zdroj a čoskoro potom sa stal vedúcim redaktorom časopisu FRTJ – Spartakus.

V roku 1922 sa presťahoval do Vrútok, kam sa rozhodnutím ÚV KSČ presťahovali redakcie komunistických časopisov. Pribudla k nim aj Pravdu chudoby (od roku 1924 len Pravda a od 1925 ako ústredný tlačový orgán KSČ na Slovensku) a Proletárka. Často bol Gottwald jediným redaktorom aj autorom článkov. V roku 1923 sa stal členom Krajského výboru KSČ v Žiline a členom Tlačového výboru KSČ pre Slovensko. Vo Vrútkach sídlila aj župa FRTJ pre Slovensko a Podkarpatskú Rus, ktorej bol konateľom[chýba zdroj. Na Slovensku sa okrem iných zoznámil s Karolom Bacílkom[7] a Petrom Jilemnickým. V roku 1924 boli redakcie presťahované do Ostravy, kde sa presťahoval aj Gottwald. Jeho kariéra vo vysokej politike zostane spojená so Slovenskom. Ako delegát slovenských komunistov sa zúčastnil na II. zjazde KSČ (1924) a na III. zjazde (1925) ho zvolili za člena najvyšších straníckych orgánov, a preto odišiel do Prahy. V rokoch 1926 už pracoval na sekretariáte KSČ v pražskom Karlíne. Na V. zjazdu KSČ vo februári 1929 s podporou GuttmannaŠvermuSlánskeho, Kopeckého a Reimana (tzv. karlínskí kluci) sa stal generálnym tajomníkom, keď porazil staršiu generáciu reprezentovanú najmä Bohumírom Šmeralom.

Boľševizácia stranyupraviť | upraviť zdroj

Gottwald postupne nadobudol presvedčenie, že v strane je stále veľa pozostatkov sociálnodemokratizmu, váhavosti a „kompromisníctva“ a jediné východisko videl v boľševizácii KSČ, najmä keď sa v roku 1928 stal členom exekutívy Komunistickej internacionály (Kominterny), vedúceho orgánu medzinárodného komunistického hnutia, ktorý bol ovládaný KSSZ. Heslo boľševizácie komunistických strán vytýčila Kominterna na svojom V. kongrese v roku 1924. Boľševizácia (od slova boľševik) znamenala zosilnenie aplikácie ruských skúseností v komunistických stranách. Jej hlavným cieľom bolo dosadiť do čela komunistických strán osoby spoľahlivé pre ruských komunistov. V rezolúciách sa síce často zdôrazňovalo, že nejde o mechanické prenášanie ruských skúseností, ale prax bola iná. Pod heslom boľševizácie boli takto všetky komunistické strany podriadené exekutíve Kominterny.

Pod týmto vplyvom sa zdvihla vlna kritiky proti vtedajšiemu Jílkovému vedeniu KSČ. Medzi „rebelmi“ boli hlavne mladí funkcionári vedení Gottwaldom. Ten bol z nich napriek tomu, že mal iba 33 rokov, najstarší. Rozhodujúce stretnutie sa uskutočnilo na V. zjazde KSČ vo februári 1929. Komunistická internacionála, ktorá sa spočiatku pokúsila o kompromis a navrhovala ponechať Jílka vo vedení, nakoniec plne podporila novo sa tvoriace vedenie KSČ. Za generálneho tajomníka KSČ bol zvolený Gottwald, ďalší stúpenci boľševizácie Guttmann, Šverma, Slánsky, Kopecký a Reiman sa dostali tiež do vedenia strany.

Odvtedy sa KSČ dostala plne do područia Moskvy. Gottwald a jeho stúpenci postupovali v svojej politickej práci dôsledne podľa smerníc Kominterny, ktorej cieľom bolo nastoliť pod vedením sovietskych komunistov celosvetový komunizmus bez ohľadu na použité prostriedky. V duchu tejto politiky považovali Československú republiku za výplod imperialistickej svetovej vojny. Demokratickému režimu prvej republiky prisudzovali fašizujúce tendencie a označovali akúkoľvek sociálnu reformu za pokus o „otupenie revolučných snáh smerujúcich k nastoleniu diktatúry proletariátu“. Nové Gottwaldovo vedenie malo spočiatku len slabú podporu a strana stratila prevažnú časť členstva. Niektorí odchádzali z KSČ z vlastnej iniciatívy, iní vďaka rozsiahlej čistke, ktorá v KSČ prebehla. V dôsledku veľkej hospodárskej krízy sa však vedenie KSČ rýchlo skonsolidovalo a získalo podporu najmä od najchudobnejších častí obyvateľstva.

V rokoch 19291938 bol poslancom Národného zhromaždenia. Známym sa stal citát z jeho prejavu v poslaneckej snemovni dňa 21. decembra 1929[8]:

„Říkáte konečně, že jsme pod komandem Moskvy a že si tam chodíme pro rozum. Vy jste pod komandem Živnobanky, Petschka, Weimanna, Preise, vy jste pod komandem Společnosti národů, to jest společnosti imperialistických dravců, a vy si chodíte pro rozum k Petschkům, Weimannum, Rotschildům a Preisům, abyste se naučili vydírat pracující lid ještě lépe než dosud. A my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutiti krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry!“

Druhá svetová vojna a jej následkyupraviť | upraviť zdroj

Limuzína automobilky Škoda, vyrobená špeciálne pre prezidenta Gottwalda

V septembri a októbri 1938 Gottwald patril k hlavným predstaviteľom opozície proti prijatiu mníchovského diktátu. Po zákaze KSČ emigroval v novembri 1939 do ZSSR, kde až do roku 1941 obhajoval politiku zodpovedajúcu sovietsko-nemeckému paktu z augusta 1939. Po napadnutí ZSSR v roku 1941 využil vytváranie protihitlerovskej koalície ako svoju veľkú príležitosť presadiť sa a začal premýšľať o prevzatí moci v Česko-Slovensku v budúcnosti. Z Benešovho veľvyslanca v Moskve Zdenka Fierlingera si urobil donášača a trójskeho koňa medzi sociálnymi demokratmi. Podarilo sa mu získať na svoju stranu i budúceho ministra národnej obrany Ludvíka Svobodu.

V decembri 1943 sa Gottwald spolupodieľal na dohode domáceho odboja s predstaviteľom londýnskej emigrácie Edvardom Benešom, ktorý bol vedúcou osobnosťou zahraničného protinacistického odboja. Spolupodieľal sa na projekte Národného frontu, v ktorom však už nebola zastúpená predvojnová agrárna, národnodemokratická a živnostenská strana.

10. mája 1945 sa Gottwald vrátil do Prahy ako podpredseda česko-slovenskej vlády a predseda Národného frontu. Od toho istého roku až do svojej smrti bol zároveň predsedom KSČ. Po víťazstve KSČ v demokratických voľbách v máji 1946 sa stal predsedom vlády. Spočiatku presadzoval „špecifickú Československú cestu k socializmu“, v rámci ktorej napríklad odmietal sovietske združstevňovanie[9] a drobným živnostníkom sľuboval istotu pre ich podnikanie. Popritom sa KSČ pod jeho vedením sústredila na získavanie odborových a mládežníckych organizácií a prenikanie do bezpečnostného aparátu, ktorý potom zneužívala na nezákonné kriminalizovanie nekomunistických poslancov, a na rôzne nátlakové akcie voči svojim odporcom.

Február 1948upraviť | upraviť zdroj

Bližšie informácie v hlavnom článku: Februárový prevrat

Nekomunistickí členovia Národného frontu sa voči týmto stupňujúcim praktikám stále viac ohradzovali, až nakoniec vo februári 1948 niektorí nekomunistickí členovia na protest podali demisiu, ktorou chceli vynútiť zmenu vlády. Napriek ich očakávaniam však demisiu nepodala väčšina ministrov a Gottwald následne prinútil prezidenta Beneša pod hrozbou občianskej vojny a Sovietskej intervencie demisiu prijať a vymenovať novú vládu, ktorú už ovládali komunisti. Tým sa začala viac než 40 ročná totalitná vláda KSČ.

Pôvodne Stalin ponúkal Gottwaldovi aj možnosť prebrať moc násilne pomocou Sovietskej armády, toto však Gottwald odmietal, a ani následne nedovolil vstup Sovietskym jednotkám na územie ČSR.

Na vrchole mociupraviť | upraviť zdroj

Marta Gottwaldová s vnučkou Batulna fotografii z marca 1949.
Albert Einstein (ako mnoho ďalších osobností tej doby) kontaktoval prezidenta Gottwalda so žiadosťou o zmiernenie hrdelných trestov odsúdeným v tzv. procese so skupinou Milady Horákovej (telegram prijatý 14. júna 1950).

14. júna 1948 bol Klement Gottwald po abdikácii Edvarda Beneša zvolený do funkcie česko-slovenského prezidenta. V júni 1948 Juhoslávia pod Titovým vedením bola vylúčená z komunistického tábora (Kominterny), čo znamenalo následné prenasledovanie domnelých a skutočných Titovych priaznivcov. Stalin sa rozhodol rozpútaním vlny politických procesov zabrániť tomu, aby sa toto zopakovalo v niektorej ďalšej satelitnej krajine. Toto znemožnilo Gottwaldovi naďalej presadzovať politiku „špecifickej Československej cesty k socializmu“. Zároveň ho táto minulá politika umožňovala kedykoľvek označiť za „titoistu“, čo sa v danej situácii rovnalo trestu smrti.

Gottwald sa Stalinovi podriadil, ale zo začiatku odmietal rozpútať politické procesy. V septembri 1949, po tom ako v Maďarskom procese s Lászlóm Rajkom odzneli mená mnohých česko-slovenských politikov, však ustúpil a zavolal do Československa prvých dvoch poradcov. Títo si vytvorili pri Štátnej bezpečnosti vlastný aparát, ktorý nadobudol v krajine de facto nekontrolovanú moc[10]. Postupne zatvárali okrem odporcov nového režimu aj tých komunistov, ktorí bojovali v španielskej občianskej vojne (London – 28. januára 1951, Holdoš – 1951), ktorí sa v minulosti zasadzovali za národnú samostatnosť (Husák, február 1951) alebo ktorí odmietli bezvýhradnú poslušnosť ZSSR (Löbl). Nakoniec 23. novembra 1951 bol uväznený aj Gottwaldov najbližší spolupracovník Slánsky, ktorý sa na týchto čistkách aktívne podieľal, a hrozba stále visela aj nad samotným Gottwaldom. Gottwald za tejto situácie prepadol alkoholizmu, čo vážne naštrbilo jeho zdravie.[11] Gottwald sa Stalina bál. Ako dôkaz uvádzajú českí historici , že Gottwald sa bál čo i len zostať osamote so Stalinom alebo Chruščovom. Druhý raz po roku 1948 bol Gotwald v Sovietskom zväze na zjazde tamojšej komunistickej strany v októbri 1952. Gottwaldovi museli naskakovať zimomriavky, lebo Stalina pri osobnom stretnutí prioritne zaujímal chystaný proces s Slánskym. Po návrate Gottwalda domov sa proces rozbehol a o pár týždňov bol Slánsky spolu s ďalšími obvinenými mŕtvy.[12]

Za Gottwaldovej vlády došlo na začiatku 50. rokov k mnohým vykonštruovaným politickým a náboženským procesom, bol rozpútaný ideologický teror. Bol nastolený stalinský model socializmu, ktorý likvidoval akýkoľvek odpor, iný názor a samostatné myslenie. Bolo vynesených viac ako 230 rozsudkov smrti, z ktorých sa 173 vykonalo, desaťtisíce občanov bolo odsúdených na doživotie alebo na mnohoročné väzenie. Bez súdu bolo počas piatich rokov deportovaných do táborov nútených prác asi 80 tisíc ľudí. Podľa sovietskeho vzoru našli nepriateľa aj medzi najbližšími spolupracovníkmi. Jedenásť z popredných komunistických funkcionárov, medzi nimi Rudolfa Slánskeho a Vladimíra Clementisa, poslal Gottwald na smrť v roku 1952. Gustáv Husák, neskorší prezident, mal šťastie. Vyviazol iba s niekoľkoročným väzením.

Smrť a kult osobnostiupraviť | upraviť zdroj

Socha K. Gottwalda na bývalom Gottwaldovom námestí (dnešnom Námestí slobody) v Bratislave bola odstránená po Nežnej revolúcii.

Dňa 11. marca 1953 sa Klement Gottwald vrátil leteckým špeciálom z pohrebu Stalina. Po pristátí sa sťažoval predsedovi vlády Antonínovi Zápotockému, že mu nie je príliš dobre. Myslel si, že má iba chrípku, ale skutočnosť bola vážnejšia. Hoci to bolo prísne utajované, bol závislý od alkoholu a trpel na syfilis.[13] Tieto problémy boli zrejme príčinou aneuryzmy, čiže vydutia srdcovej aorty. Tá nevydržala zmenu tlaku v lietadle a praskla. Na následky Gottwald o dva dni po lete zomrel a teda prežil Stalina iba o deväť dní.

Tak ako v politickej práci, tak aj v postoji k svojmu bývalému vedúcemu predstaviteľovi sa KSČ riadila vzorom KSSZ. Smútočné zhromaždenia sa organizovali v celom Československu a na Gottwaldov pohreb prišli státisíce ľudí. Podobne ako na Stalinov.[12]

Telo Klementa Gottwalda bolo uložené v špeciálnom mauzóleu na pražskom vrchu Vítkov, ktoré bolo na tento účel postavené. Malo sa tak stať podľa vzoru Leninovho tela v Moskve komunistickou relikviou a malo byť vystavované návštevníkom. V prvých rokoch sa o nabalzamované telo starali priamo Sovieti, ale potom už to bolo na viac ako stočlennom Útvare pre zabezpečenie tela a mauzólea. Avšak v roku 1962 bolo rozhodnuté o jeho spopolnení. Objavili sa aj názory historikov, že vtedajšie vedenie strany už začiatkom 60. rokov o žiadny kult osobnosti nestálo.[14] V roku 1962 mauzóleum zatvorili, Gottwaldove ostatky spálili a pripomína ho symbolický hrob na Olšanských cintorínoch v Prahe.[12] Stalina vyhodili z Leninovho mauzólea už v roku 1961.

Obrázky usmievajúceho Klementa Gottwalda diskutujúceho s pioniermi sa dostali do školských učebníc. V každom úrade, v každej škole musela byť umiestnená jeho sadrová busta. Takmer každé mesto v Česko-Slovensku muselo mať námestie, alebo aspoň ulicu nesúcu jeho meno. Po krajine vyrastali sochy Klementa Gottwalda ako huby po daždi. Jedno z najznámejších súsoší bolo na bývalom námestí Klementa Gottwalda (terajšie Námestie Slobody, autor Tibor Bártfay) v Bratislave, ktoré bolo po roku 1989 zdemolované.

V roku 1948 Gottwaldovi udelila čestné občianstvo Bratislava, v roku 2020 mu ho odňala, pretože jeho konanie „nebolo zlučiteľné s takýmto ocenením“.[15]

Referencieupraviť | upraviť zdroj

  1. a b c TASR. Prezident ČSR Klement Gottwald sa narodil pred 120 rokmi. skolskyservis. Dostupné online cit. 2018-03-23.
  2. Múzeum školstva a pedagogiky, Klement Gottwald, prezident Československej republiky, Online
  3. Svaz dělnických tělovýchovných jednot ČR - Historie DTJ (z Dodatku Ottova slovníku naučného, vydání z r.1932, díl druhý, svazek první, str.23), Online
  4. ČEPIČKOVÁ-GOTTWALDOVÁ Marta, Ministerstvo zahraničních věcí ČR > kdo byl kdo online. Cit. 2018-03-02. Dostupné online.
  5. a b KVETA FAJČÍKOVÁ: Gottwaldov kameň skončil v základoch kravína, sme.sk, 6. okt 2015, Online
  6. Gottwaldov kameň z B. Bystrice skončil v základoch kravína. Pravda.sk, 2018-02-24. Dostupné online cit. 2018-03-02.
  7. Vladimír Jancura: Ako Gottwald prepadol alkoholu, Pravda, 16. júna 2008, Online
  8. Stenoprotokol poslaneckej snemovne zo dňa 21. decembra 1929
  9. Peter Greguš, Tragickí politici Gottwald a Husák, Slovo 24/2001
  10. Viliam Bernáth, Sovietski poradcovia a politické procesy – pozadie tragédie 1
  11. Andrej Onufer, Gottwald sa bál, že ho nechá Stalin zabiť
  12. a b c HAJKO, Jozef. História / Gottwald prežil Stalina o deväť dní, v mauzóleu pobudol o pol roka dlhšie online. www.postoj.sk, cit. 2021-04-13. Dostupné online.
  13. Černák, T. „Pomohol“ niekto Gottwaldovi na druhý svet?. dennikn.sk (Bratislava: N Press). Dostupné online cit. 2018-03-23. ISSN 1339-844X.
  14. Prvý československý komunistický prezident Gottwald: Stačila fľaša vodky a podpísal čokoľvek. HN Online. Dostupné online cit. 2018-03-23.
  15. Bratislava odňala čestné občianstvo Stalinovi. dennikn.sk (Bratislava: N Press), 2020-12-17. Dostupné online cit. 2020-12-18. ISSN 1339-844X.

Iné projektyupraviť | upraviť zdroj

Externé odkazyupraviť | upraviť zdroj

Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Klement Gottwald

Úřad vlády ČR
Úmrtí v roce 2021
Únor 1948
Ústřední vedení odboje domácího
Ústava České republiky
Ústava Československé republiky
Ústava Československé socialistické republiky
Ústavní listina Československé republiky
Ústavní vývoj v Česku
Ústavní zákon o československé federaci
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
Úterý
Čeština
Čechy
Černá věž (Pražský hrad)
Černé moře
Česká a Slovenská Federativní Republika
Česká národní rada (odboj)
Česká socialistická republika
Česká Wikipedie
České Budějovice
České království
České Slezsko
Česko
Československá hymna
Československá republika (1948–1960)
Československá samostatná obrněná brigáda
Československá socialistická republika
Československé parlamentní volby 1946
Československé perutě v RAF
Československé pozemní jednotky na Západě 1939–1945
Československý národní výbor
Československý odboj (1939–1945)
Československý pěší prapor 11 – Východní
Československý spisovatel
Československý vojenský hřbitov La Targette
Československo
ČRo
Čtvrtá vláda Jozefa Tisa
Říšský protektor
Římské číslice
Říp
Řecko
Šablona:Infobox - demografie
Šemík
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Španělsko
Štěchovický poklad
Štefan Osuský
Švédsko
Železná opona
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žito (Staré pověsti české)
Župní dům (Košice)
Žytomyrsko-berdyčevská operace
1. československá armáda na Slovensku
1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky
1. československá smíšená letecká divize v SSSR
1. československý armádní sbor
1. říjen
1. březen
1. duben
1. horská divize (Wehrmacht)
1. prosinec
1. září
10. duben
10. květen
10. leden
10. srpen
11. únor
11. květen
11. prosinec
11. srpen
12. květen
12. listopad
12. září
13. únor
13. březen
13. srpen
13. století
14. březen
14. duben
14. květen
14. století
1427
1428
1442
1463
1476
1486
1492
1493
1494
1495
1496
1497
1498
1499
15. únor
15. červenec
15. březen
15. srpen
15. století
15. září
1500
1506
1516
1521
1533
1544
1550
1558
1560
1566
1570
1576
1584
16. květen
16. leden
16. století
17. březen
17. duben
17. století
1775
18. únor
18. duben
18. století
1849
1866
1894
19. červen
19. duben
19. prosinec
19. srpen
19. století
1905
1926
1936
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1946 ve filmu
1946 ve fotografii
1946 v hudbě
1946 v letectví
1946 v loďstvech
1947
1948
1949
1950
1952 ve filmu
1956
1961
1966
1976
1981
1992
1999
2. únor
2. československá paradesantní brigáda v SSSR
2. březen
2. srpen
2. tisíciletí
20. únor
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. listopad
20. století
2000
2007
2008
2009 ve filmu
2011
2012
2013
2015
2017
2021
2022
21. únor
21. březen
21. duben
21. květen
21. leden
21. listopad
21. srpen
21. století
21. září
22. únor
22. červenec
22. březen
22. duben
22. květen
23. únor
23. květen
23. listopad
24. únor
24. květen
24. leden
25. květen
26. říjen
26. březen
26. květen
27. únor
27. březen
27. leden
28. říjen
28. březen
28. duben
28. září
29. duben
29. květen
29. září
3. únor
3. červen
3. duben
3. květen
3. srpen
30. březen
30. duben
30. květen
31. květen
310. československá stíhací peruť RAF
311. československá bombardovací peruť RAF
312. československá stíhací peruť RAF
313. československá stíhací peruť RAF
4. únor
4. červen
4. březen
4. leden
4. srpen
5. březen
5. květen
5. srpen
6. únor
6. červen
6. květen
6. leden
6. listopad
7. květen
7. listopad
7. srpen
8. květen
8. srpen
9. únor
9. červenec
9. březen
9. srpen
Adolf Hitler
Afrika
Agde
Albánie
Albatros (nakladatelství)
Aleš Skřivan
Alena Macurová
Alexandrie
Alexandr Kramer
Alexandr VI.
Alois Jirásek
Alois Liška
Amanda Gormanová
Amharsko
Angličtina
Anglie
Antoine Marès
Antonín Procházka (malíř)
Archiv výtvarného umění
Argentina
Arnošt Goldflam
Atentát na Heydricha
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
August Sedláček
Autorita (knihovnictví)
Avala-Modrý kruh
Aztécká říše
Bílá paní
Bělehradská operace
Bělorusko
Břetislav I.
Břetislav Pojar
Barokní architektura
Bedřich Neumann
Bedřich Smetana
Bejrút
Benešovy dekrety
Benedikt Rejt
Berlínská zeď
Bernal Díaz del Castillo
Bibliografie dějin Českých zemí
Bitva o Británii
Bitva o Czajankova kasárna
Bitva o Francii
Bitva o Kyjev (1943)
Bitva u Jasla
Bitva u Kresčaku
Bitva u Slivice
Bitva u Sokolova
Bitvy českých dějin
Bivoj
Blaničtí rytíři
Boček z Poděbrad
Boeing B-29 Superfortress
Bohuslav Laštovička
Boje o Liptovský Mikuláš
Boj o Český rozhlas (1945)
Boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje
Bombový útok na hotel Krále Davida
Bratrstvo (Jirásek)
Brigádní generál
Britové
Britský mandát Palestina
Bruncvík
Buckinghamshire
Budapešť
Budyně nad Ohří
Bulharština
Carl Gustaf Emil Mannerheim
Charles de Gaulle
Cheb
Clément Marot
Clement Attlee
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Covid-19
Cromwell (tank)
Crusader (tank)
Dívčí válka (pověst)
Dějiny Česka
Dějiny Československa
Dějiny Československa#Porevoluční vývoj
Dějiny Slovenska
Dětský fond Organizace spojených národů
Děvín (národní přírodní rezervace)
Daliborův nález
Daliborka
Dalibor (opera)
Dalibor z Kozojed
Dalimilova kronika
Daniela Kolářová
De iure
Diecéze míšeňská
Diskuse k šabloně:Infobox - demografie
Divize (vojenství)
Divizní generál
Dobývání Aztécké říše
Doktor Miroslav Tyrš (partyzánská jednotka)
Domažlice
Drahomír Koudelka
Družstvo v prvním sledu
Druhá Československá republika
Druhá exilová vláda Jana Šrámka
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá světová válka na Blízkém východě
Druhá světová válka v Africe
Druhá vláda Augustina Vološina
Druhá vláda Jana Syrového
Druhá vláda Jozefa Tisa
Druhá vláda Rudolfa Berana
Dušan Tříska
Dunkerk
Dusty Hill
Eduard Kohout
Eduard Outrata
Edvard Beneš
Edward Frederick Lindley Wood
Egypt
Ellen Jilemnická
Emily Greene Balch
Encyklopedie
Epika
Erwin Rommel
Etiopie
Evangelická církev
Eva Hašková
Eva Romanová
Exilová vláda
Fülane Hatun
F. L. Věk
F. L. Věk (seriál)
Fat Man
Faustův dům
Federalizace Československa
Filip I. Sličný
Film
Filmová hudba
Filosofská historie
Filosofská historie (film)
Forces françaises libres
Francie
Francouzština
Francouzská cizinecká legie
František Bartoš (etnograf)
František Panchártek
Fredric March
Fultonský projev
Görlitz
Gedera
Gemeinsame Normdatei
Gien
Globální oteplování
Golem
Gotická architektura
Gregoriánský kalendář
Gustav I. Vasa
Hájkova kronika
Hana Zagorová
Havířov
Hedvika Vilgusová
Herbert George Wells
Hermann Hesse
Hermann Joseph Muller
Hernán Cortés
Hilo
Hlavní město
Hlavní strana
Horní Lužice
Horymír (vladyka)
Hraný film
Humber (obrněný automobil)
Husitský král (román)
Husitství
I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie)
I. ilegální ÚV KSČ
Indie
Indočínská válka
Internace
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Irgun
Isabela Portugalská (1496)
Italština
Ivana Janů
Ivan Štampach
Ivan Vyskočil (1946)
Ján Gronský
Jaan Kaplinski
Jakabov palác
James Batcheller Sumner
Jana I. Kastilská
Jan Šrámek
Jan Žižka (film, 1956)
Jan Žižka z Trocnova
Jan Živný
Jan Aragonský a Kastilský
Jan Bechyna
Jan Berwid-Buquoy
Jan František Beckovský
Jan Hus (film)
Jan I. Olbracht
Jan II. Kastilský
Jan Kodeš
Jan Kozina (partyzánská jednotka)
Jan Kratochvíl (generál)
Jan Kuklík (právník)
Jan Lucemburský
Jan Masaryk
Jan Nedvěd
Jan Roháč (divadelní hra)
Jan Smejkal
Jan starší Hodějovský z Hodějova
Japonština
Japonsko
Jaroslava Obermaierová
Jaroslav Beneš (fotograf)
Jaroslav Nešetřil
Jaroslav Veis
Jazyk (lingvistika)
Ječmínek
Jean-Paul Sartre
Jehuda ben Becalel
Jericho
Jermak (partyzánská jednotka)
Jeruzalém
Jiří Bělohlávek
Jiří Brdečka
Jiří Chalupa
Jiří Kabeš
Jiří Kabele
Jiří Mucha (soudce)
Jiří Poláček
Jiří Pujman
Jiří Trnka
Jiří z Kunštátu a Poděbrad (opera)
Jiřina Šedinová
Jindřich IV.
Jindřich VII. Tudor
Jitka ze Schweinfurtu
João de Barros
John Howard Northrop
John Mott
Jordánsko
Josef Frais
Josef ha-Kohen
Josef Mathauser
Josef Pecinovský
Josef Richard Vilímek (1860)
Josef Svátek
Josef Zieleniec
Josip Broz Tito
Jozef Kochan
Juan Perón
Judská poušť
Jugoslávie
Juho Kusti Paasikivi
Junkers Ju 88
Juraj Jánošík
Kapitulace u Világoše
Karel Höger
Karel Klapálek
Karel VIII. Francouzský
Karlovy Vary
Karpatská Ukrajina
Karpatsko-dukelská operace
Kat
Kateřina Burianová
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1946
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazi
Klement Gottwald
Kněžna Libuše (film)
Košice
Košický vládní program
Kolébka (opera)
Komunismus
Komunistická strana Československa
Komunistický režim v Československu
Konflikt v Tigraji 2020
Korsuň-ševčenkovská operace
Kosmova kronika
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kréta
Kramerius (digitální knihovna)
Krok (vojvoda)
Kryscina Cimanouská
Kurt Biedenkopf
Květnové povstání českého lidu
Ladislav Sitenský
Lalibela
Legie Čechů a Slováků
Leopold Chalupa
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Libanon
Libri
Libuše (kněžna)
Lillian Hellmanová
Listina základních práv a svobod
Literární druh
Litoměřice
Loira
Londýn
Lužická Nisa
Lubomír Holeček
Lubomír Zajíček
Lucerna (divadelní hra)
Lucerna (film, 1938)
Lucerna (film, 1967)
Lucerna (opera)
Lucká válka
Ludvík XII.
Lu Č’ (malíř)
Městské okresy v Německu
Mšené-lázně
M3 Half-track
M3 Scout Car
M5 Stuart
Maďarština
Maďarská revoluce 1848–1849
Maďarské království
Maďarsko
Magdalena Jetelová
Mariánské Lázně
Marie Terezie
Marie Tudorovna (1496 - 1533)
Markéta Habsburská (1480–1530)
Marna
Martin Kratochvíl
Maryla
Maryla (Ambros)
Maximilián I. Habsburský
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
Mezinárodní měnový fond
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Mezi proudy
Michal Prokop
Michal Vitanovský
Mikoláš Aleš
Milan Buben
Milavče
Miroslava Besserová
Miroslav Jindra
Miroslav Machotka
Mk VIII Challenger
Mnetěš
Mnichovská dohoda
Mongolština
Morava
Motto
Myrna Loy
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní hnutí pracující mládeže
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Němčina
Němci
Německá demokratická republika
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německo
Německo-polská státní hranice
Naše řeč
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Nejlepší léta našeho života
Neklan
New York
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literaturu
Nobelova cena za mír
Norimberský proces
Normalizace
Norsko
Novorossijsk
Obec sokolská v odboji
Obléhání Dunkerque (1944–1945)
Obléhání Tobrúku
Obléhání Tobruku
Obrana národa
Odborové hnutí
Oldřich (kníže)
Oldřich Dočekal
Oldřich Dudek
Oldřich Machač
Oldřich Svojanovský
Olympijské hry
Opatovický klášter
Opera
Operace Anthropoid
Operace Carbon
Operace Exporter
Operace Spelter
Operace Tetřev
Operace Wolfram
Opyš (Pražská plošina)
Organizace spojených národů
Ostravská operace
Osvobození Československa
Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou
Otec (divadelní hra, Jirásek)
Ottovo nakladatelství
O Křesomyslu a Horymírovi
Předlitavsko
Předměstí
Přemysl Oráč
Přimda (hrad)
Paříž
Pagekon obří
Palestina
Palestinská autonomie
Památková rezervace
Památková rezervace (Česko)
Památková rezervace (Slovensko)
Památková zóna
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Papež
Parlament
Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus
Partyzánský pluk Ludvíka Svobody
Paul Hindemith
Pavel Šremer
Pavel Brümer
Pavel Bratinka
Pavel Frýbort
Pavel Lohonka
Percy Williams Bridgman
Petiční výbor Věrni zůstaneme
Petr Hannig
Petr Moos
Petr Směja
Petr Vronský
Piccadilly
Pilot
Ploutvonožci
Plukovník
Poddanství
Podkarpatská Rus
Polština
Politické ústředí
Polsko
Pomlčková válka
Poprava stětím
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Posádka
Pověst
Právo útrpné
Pražské ghetto
Pražské jaro
Pražské jaro (festival)
Pražské povstání
Pražský hrad
Praha
Praotec Čech
Pravda vítězí
Prevét
Prezident Finska
Prokop Maxa
Protektorát Čechy a Morava
Proti všem
Proti všem (film)
Prozatímní ústava
Prozatímní česko-slovenská vláda
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Prozatímní státní zřízení
Pruské Slezsko
První československý samostatný stíhací letecký pluk
První exilová vláda Jana Šrámka
První italská válka
První republika
První vídeňská arbitráž
První vláda Augustina Vološina
První vláda Jozefa Tisa
První vláda Rudolfa Berana
První vláda Zdeňka Fierlingera
Psohlavci
Psohlavci (opera)
Q1157931
Q1157931#identifiers
Q1157931#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q3491167
Q3491167#identifiers
Q3491167#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růžena Děcká
Růžena Nasková
Růžový palouček
Rada tří
Radek Tomášek
Radka Fidlerová
Rakousko-Uhersko
Ratihabice
Referendum
Reinhard Heydrich
René Přibil
Renesanční architektura
Republiky v Československu
Revoluční odborové hnutí
Robotní patent (1775)
Rok
Rokycany
Ropná skvrna
Ruština
Rudá armáda
Rudolf Hrušínský mladší
Rudolf Viest
Rumunština
Rusko
Rytíř
Sýrie
Sakrální stavba
Sametová revoluce
Santo Domingo
SARS-CoV-2
Sasko
Sergěj Ingr
Sergej Adamovič Kovaljov
Seznam československých parašutistů v boji proti nacismu
Seznam římských králů
Seznam exilových vlád Československa
Seznam forem vlády
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Seznam vlád Československa
Sherman Firefly
Sibylina proroctví
Silvestr
Skřipec
Skotsko
Slezská kuchyně
Slovenština
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská socialistická republika
Slovenská země (1938–1939)
Slovenské povstalecké letectvo
Slovenský štát
Slovensko
Smrt fašismu (partyzánská jednotka)
Soubor:Ales golem.jpg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:Brno, Semilasso, 2. Beatfest, Martin Kratochvíl.jpg
Soubor:Cerny-Jirasek.jpg
Soubor:Dalibor-ve-vezi.jpg
Soubor:DanielaKolarova.jpg
Soubor:Edvard Beneš.jpg
Soubor:England Region - London.svg
Soubor:Eva Romanová and Pavel Roman 1965 (cropped) - Romanova.jpg
Soubor:Flag of the Czech Republic.svg
Soubor:Goldflam 2010.jpg
Soubor:Hana Zagorová - Show Jana Krause (30. 5. 2014).png
Soubor:Havířov, kostel svaté Anny - památník v areálu kostela (2).JPG
Soubor:HonzaNedved.JPG
Soubor:Horymýr - O. Cihelka.jpg
Soubor:Jan Šrámek.jpg
Soubor:Jan Kodeš.JPG
Soubor:Jan Vilímek - Alois Jirásek.jpg
Soubor:Josef Mathauser - Kníže Krok s dcerami (Kazi, Teta, Libuse).jpg
Soubor:Josef Mathauser - Praotec Čech na hoře Říp.jpg
Soubor:La Panne Belgie 1945.jpg
Soubor:Lesser coat of arms of Czechoslovakia.svg
Soubor:Medium coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg
Soubor:Michal Prokop.jpg
Soubor:Middle coat of arms of Czechoslovakia.svg
Soubor:MikolasAles Bivoj.PNG
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Oldřich Dudek 2013.JPG
Soubor:Petr Hannig 2015.JPG
Soubor:Rudolf Hrušinský mladší (2).JPG
Soubor:Stare povesti ceske 1932.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:Věnceslav Černý - Ctirad a Šárka.jpg
Soubor:VHarapes.JPG
Soubor:Vladimír Merta (2017).jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Co odkazuje na/Památková rezervace
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-00-01213-8
Speciální:Zdroje knih/80-206-0247-X
Speciální:Zdroje knih/80-246-1027-2
Speciální:Zdroje knih/80-246-1210-0
Speciální:Zdroje knih/80-85899-24-8
Speciální:Zdroje knih/80-86182-69-X
Speciální:Zdroje knih/978-80-243-3664-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-415-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-7308-254-3
Speciální:Zdroje knih/978-80-7360-796-8
Speciální:Zdroje knih/978-9639241084
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Společnost národů
Srážka vlaků u Milavčí
Státní rada Československá
Státní znaky Československa
Střední Evropa
Střední východ
Středoevropská univerzita
Středozemní moře
Střetnutí u Coulommiers
Střetnutí u La Ferté sous Jouarre
Stanislav Motl
Staré letopisy české
Staré pověsti české
Staré pověsti české/O Daliborovi z Kozojed
Staroměstský orloj
Sudety
Sulejman I.
Světskost
Svatá říše římská
Svatý kopeček (přírodní rezervace)
Svatopluk I.
Třetí Československá republika
Třetí Francouzská republika
Třetí vláda Augustina Vološina
Třetí vláda Jozefa Tisa
Tři konšelé
Tři králové (protinacistický odboj)
Temno (film)
Temno (román)
Tenochtitlán
Terry Cooper
Teta (mytologie)
Thilafushi
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tobruk
Tokijský proces
Tokio
Tomáš Linka
Tony Esposito (lední hokejista)
Ukrajina
Ukrajinská sovětská socialistická republika
UNESCO
Universal carrier
Univerzita Palackého v Olomouci
Václav IV.
Václav Trojan
Václav Vydra (1876)
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní Germáni
Věnceslav Černý
Vakcína proti covidu-19
Valné shromáždění OSN
Velké okresní město
Vichy
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vláda Štefana Tisa
Vláda Aloise Eliáše
Vláda Andreje Bródyho
Vláda Júlia Révaye
Vláda Jaroslava Krejčího
Vláda Jozefa Siváka
Vláda Karola Sidora
Vláda Richarda Bienerta
Vláda Vojtecha Tuky
Vladimíra Čerepková
Vladimír Just
Vladimír Merta
Vladimír Petlák
Vladimír Veit
Vladislav Jagellonský
Vlastenský slovník historický/Dalibor
Vlastimil Harapes
Vojenský hřbitov Adinkerke
Vojenský historický ústav Praha
Vojnarka (divadelní hra)
Vojnarka (film, 1936)
Vojnarka (opera)
Volba prezidenta Československé republiky#Volba prezidenta 19. června 1946
Volyňští Češi
Vratislav I. z Pernštejna
Vyšehrad
Vznik Československa
Vzpoura kutnohorských havířů (1496)
Wendell Meredith Stanley
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Název článku
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Rozcestníky
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Wyler
Winston Churchill
WorldCat
Zákon o nezávislosti Indie
Zákon o obnovení univerzity v Olomouci
Zákon o zřízení samostatného státu československého
Zánik Československa
Západní fronta (druhá světová válka)
Západní Slované
Západokarpatská operace
Zahajovací koncert Pražského jara
Zakarpatská oblast
Zdeněk Štěpánek
Zdeněk Nejedlý
Zdeněk Volný
Země Koruny svatoštěpánské
Zemské desky
Zemský okres Zhořelec
Zemský soud
Zgorzelec
Zikmund Habsburský
Zpravodajská brigáda




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk