A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Klášter sv. Davida z Garedži დავითგარეჯას სამონასტრო კომპლექსი | |
---|---|
Klášterní komplex sv. Davida z Garedži | |
Místo | |
Stát | Gruzie |
Kraj (mchare) | Kachetie |
Okres | Sagaredžo |
Lokalita | Malý Kavkaz |
Souřadnice | 41°26′51,16″ s. š., 45°22′34,89″ v. d. |
Klášterní komplex | |
Základní informace | |
Církev | Gruzínská pravoslavná církev |
Provincie | Kachetie |
Architektonický popis | |
Typ stavby | gruzínský, klášter |
Výstavba | 6. století, 9. století |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klášterní komplex sv. Davida z Garedži (gruzínsky დავითგარეჯას სამონასტრო კომპლექსი, Davitgaredžas samonastro kompleksi) je na skále vybudovaný klášterní komplex gruzínské pravoslavné církve v jihovýchodní Gruzii na hranici s Ázerbájdžánem, přičemž část klášterního komplexu se nachází na území okresu Agstafa v Ázerbájdžánu.
Komplex je nazván podle zakladatele, křesťanského mnicha jménem David z Garedži (též David Garedžijský, gruzínsky დავით გარეჯელი, Davit Garedželi, 1. polovina 6. století – 604), a je tvořen stovkami místností, kostelů, kaplí a ubikací vyhloubených ve skále.
Polopouštní svah hory Garedža, kde byl klášterní komplex vybudován, leží asi 60 - 70 km od hlavního města Tbilisi.
Klášterní komplex byl v roce 2007 zapsán na předběžný seznam kandidátů k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.[1]
Geografie
Klášterní komplex je situován v klínovitě otevřeném úbočí, které je vklíněno do v západo-východním směru se táhnoucím hřbetu vrchoviny Udabno vystupujícího z východogruzínské stepi.
Fakt, že komplex se nachází na území Gruzie a Ázerbájdžánu, se stal předmětem žádosti Gruzie o změnu vedení státní hranice mezi oběma zeměmi s nabídkou územní kompenzace, ke kterému se Ázerbájdžán staví zamítavě.[2]
Architektura
Nejstarší místnosti klášterního komplexu tvoří jeskyňovité otvory, jejichž stropy jsou tvořeny přírodními šikmými vrstvami pískovce. Eremitské ubikace jsou rozmístěny ve dvou protilehlých skalních stěnách, které jsou v důsledku přírodního šikmého ukládání jednotlivých pískovcových vrstev rozmístěny v etážovitém sledu.
Klínovité rozšíření komplexu uzavírá v dolní části stará zeď, která má obrannou funkci. Druhou zdí je obehnána lávra v horní části.
Zvláštností důležitou k přežití v tomto komplexu je stín poskytující oázovitá lokalita s některými stromy a jinými rostlinami, které umožňují s péčí vedené skromné hospodaření s dobytkem pro potřeby kláštera. Zásobování vodou přitom hraje důležitou roli v životě mnichů a je založeno na funkci ojedinělého starého zařízení. Sporé srážky ve formě deště a mlhových kapiček jsou z vrchoviny Udabno zachycovány částečně skrytým systémem kanálů, mezizásobníků a do šikmých skal vytesaných koryt sváděny do centrálního zásobníku ve skalním výklenku. Již tak asketický život mnichů nezůstal nízkými ročními srážkami neovlivněn.
V okolí kláštera se v severozápadně-jihovýchodním směru souběžně táhnou vlnovité horské hřebeny. Na jihu se terén svažuje do lehce zvlněné roviny sousedního Ázerbájdžánu. Krajina je chudá na srážky a řídká stepní vegetace se mění v suchou, v severním směru dokonce slanou, půdu. Ve východním směru přechází krajina v polopouštní oblast.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků David Gareja monastery complex na anglické Wikipedii a Dawit Garedscha na německé Wikipedii.
- ↑ http://whc.unesco.org/en/tentativelists/5224/
- ↑ Diana Petriašvili, Rovšan Ismajlov. Georgia, Azerbaijan Debate Control of Ancient Monastery's Territory . Eurasia.Net, rev. 2006-11-03 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-22.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Davida Garedži na Wikimedia Commons
- Popis na stránce UNESCO (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk