A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Klášter Amelungsborn | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Německo |
Místo | Negenborn |
Souřadnice | 51°53′49,92″ s. š., 9°35′35,02″ v. d. |
Amelungsborn | |
Základní informace | |
Řád | Cisterciácký řád |
Založení | 1135 |
Zrušení | 1542 |
Mateřský klášter | Klášter Kamp |
Odkazy | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Amelungsborn také Amelunxborn (německy Kloster Amelungsborn) je cisterciácké opatství ležící poblíž Negenbornu a Stadtoldendorfu v zemském okrese Holzminden ve Vezerské vrchovině ve spolkové zemi Dolní Sasko v Německu. Po klášteře Walkenried je druhou nejstarší cisterciáckou fundací v Dolním Sasku. Přečkal německou reformaci tím, že se z něj stal luteránský klášter a společně s klášterem Loccum (také původně cisterciáckým) je jedním ze dvou nepřetržitě fungujících luteránských klášterů v Německu. Konventní kostel sv. Panny Marie je zároveň farním kostelem klášterem založených vesnic Negenborn a Holenberg.
Založení
Poloha villa Amelungsborn,[pozn. 1] západně od dnešního Stadtoldendorfu byla původně součástí dědičných držav hrabat z Northeimu.
Sigfried IV., poslední hrabě Northeim-Boyneburgu a Homburgu věnoval 20. listopadu 1135 půdu v Amelungsbornu cisterciáckému klášteru, jenž byl osídlen mnichy z mateřského kláštera Kamp.
Zdá se, že založením kláštera a blízkého hradu Homburg (postaveného zhruba ve stejnou dobu) se hrabě Sigfried snažil upevnit moc a zabezpečit část svého území, ležícího daleko od jeho rodového sídla v severním Hesensku.
Zakládací listina se nedochovala, ačkoli existuje papežské potvrzení Honoria II., datované 5. prosince 1129. Každopádně interval šesti let mezi založením kláštera a jeho obydlením řeholníky zapadá do obecného harmonogramu cisterciáckých fundací.
Klášter byl vysvěcen hildesheimským biskupem Bernhardem I. v roce 1135. První amelungsbornský opat, Jindřich I. byl nevlastním bratrem zakladatele, Sigfrieda IV. a byl jmenovaný v roce 1141.
Vývoj a dceřiné kláštery
Nový klášter prosperoval a brzy byl schopen rozšířit cisterciácký řád o další kláštery. Již v roce 1138 byl mnich z Amelungsbornu jmenován opatem v klášteře Mariental (je to jiný klášter než Marienthal) poblíž Helmstedtu. V roce 1145 osídlil (12 mnichů a opat) z Amelungsbornu dceřiný klášter Riddagshausen poblíž Braunschweigu.
Amelungsborn byl taktéž mateřským klášterem kláštera Doberan v dnešní obci Bad Doberan poblíž Rostocku, jejž řeholníci osídlili v roce 1171 a opětovně v roce 1176 na popud misionářského biskupa Berna (někdejšího mnicha v klášteře Amelungsborn), který se v roce 1155 stal biskupem v Meklenburku a když bylo sídlo biskupství v roce 1160 přesunuto, také prvním schwerinským biskupem.
Klášter se stal nejbohatším opatstvím ve welfské sféře vlivu a byl úzce propojen s kolonizací německého východu. Okolo roku 1280 čítala komunita asi 50 řeholníků a 90 konvršů.
I po odcizení jejich meklenburských majetků, převážně okolo měst Satow a Dranse, ve 14. století, zůstával klášter rozsáhlým pozemkovým vlastníkem a to zejména díky štědrosti pánů z Homburgu, nástupců zakladatele a hrabat z Eversteinu, kteří mu darovali řadu majetků mezi řekami Vezerou a Leine, mezi nimi i půdu v Allersheimu poblíž Holzminden, Schnedinghausen u Moringenu, Erzhausen, Bruchhof a Holtershausen u Greene. Klášter také vlastnil majetky ve městech Einbeck, Höxter a Hameln a lesy kolem samotného opatství.
Poreformační období
V průběhu první poloviny 16. století upadal klášter stále více do vlivu Welfů. V roce 1549 byl Amelungsborn nucen postoupit lukrativní hospodářství v Allersheimu věvodovi Jindřichu I. Mladšímu, Brunšvickému.
Vévoda Julius Brunšvický uchopil v roce 1568 reformaci do svých rukou a konvertoval klášter na luteránský. První luteránský opat Andreas Steinhauer (zemřel 1588) založil v klášteře školu, díky níž se v tomto ohledu stal klášter velmi známým.
Vévoda Karel I. Brunšvický v roce 1760 přesunul klášterní školu do města Holzminden a sloučil ji s místní městskou školou, předchůdcem současného gymnázia.
V roce 1806, za vlády císaře Napoleona byl klášter Amelungsborn rozpuštěn, ale funkce opata kupodivu nezanikla. Když byla v roce 1875 přidělena správa školy státu, funkce kláštera jako vzdělávací instituce zanikla. Titul opata z Amelungsbornu se ale zachoval jako čestný titul pro starší členy brunšvického kléru.
Od roku 1912 je pozice z politických důvodů neobsazená. V roce 1914 kostel přestoupil pod správu Hannoverské zemské církve (Landeskirche Hannover). Církevní senát převzal práva předchozích pozemkových vlastníků a zodpovědnost za klášter.
Druhá světová válka
Za druhé světové války, 8. dubna 1945 byl klášter i klášterní zeď vážně poškozeny americkým bombardováním, při honbě za prchajícími jednotkami SS. Kostel utrpěl obzvláště těžké škody a jižní část hlavní chrámové lodi a východní okno z roku 1350 bylo zcela zničeno. Rekonstrukce a restaurátorské práce probíhaly v letech 1954 až 1959.
Obrození
V roce 1960 byl 54. opatem kláštera Amelungsborn jmenován Christhard Mahrenholz. Shromáždil komunitu a založil společenství laiků Familiaritas. V roce 2008 se komunita skládala z osmi řeholníků a opata, zatímco laické společenství Familiaritas čítalo okolo třiceti členů.
Opati
- Heinrich I (1141–43)
- Everhelm (c. 1150–84)
- Johann I (1186)
- Hoiko (1196–1201)
- Walbert (1204/5)
- Konrad (1209)
- Gottschalk (1213–35)
- Dietrich (1236–45)
- Johann II (1246–51)
- Arnold (1254–69)
- Moritz (1270–91)
- Balduin (1293–1301)
- Bertram (1302–11)
- Gieseler (1317–22)
- Ludolf I (1326–29)
- Heinrich II (1334–37)
- Ludolf II (1339–53)
- Engelhard (1355–71)
- Johann (III) Maske (1377–78)
- Heinrich (III) Rikolf (1400–15)
- Reiner (1417–26)
- Herwig (1431–32)
- Johann IV (1433)
- Saner von Horn (1438–62)
- Johann (V) Alremann (1463–64)
- Heinrich (IV) von Horn (1465–77)
- Johann (VI) von Dassel (1477–83)
- Bernhard von Haselünne (1483–85)
- Werner von der Werder (1487–95)
- Gebhard Maske (1499–1510)
- Hermann Kannegießer (1516–31)
- Veit Teckermester (1533–53)
- Andreas Steinhauer (1555–88) – první luteránský opat
- Vitus Buchius (1588–98)
- Anton Georgius (1598–1625)
- Theodor Berkelmann (1625–45)
- Statius Fabricius (1647–49)
- Hermann Topp(ius) (1655–75)
- Herbert Rudolphi (1676–84)
- Andreas Overbeck (1685–86)
- Andreas Rudeloff (1686–1701)
- Johann Georg Werner (1702–11)
- Christian Heinrich Behm (1712–40)
- Anton August Osterreich (1740–45)
- Theodor Wilhelm Ritmeister (1747–74)
- Johann Friedrich Häseler (1774–97)
- Jakob Christian Weland (1798–1813) – během jeho mandátu bylo opatství rozpuštěno
- Theodor Christoph Grotian (1814–29)
- Franz Heinrich Wilhelm Rägener (1831–37)
- Theodor Wilhelm Heinrich Bank (1840–43)
- Wilhelm Hille (1845–80)
- Karl Julius Franz Stausebach (1881–92)
- Johann Karl Theodor Schütte (1900–1912)
- position of abbot vacant (1912–1960)
- 1960–71: Christhard Mahrenholz – re-founder
- 1971–89: Kurt Schmidt-Clausen
- 1989–96: Ernst Henze
- 1996–2002: Hans-Christian Drömann
- 2002– : Eckhard Gorka
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pojmenováno po studánce Born = studánka
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amelungsborn Abbey na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Amelungsborn na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk