A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kerrova–Newmanova metrika je řešení Einsteinových rovnic obecné relativity, které popisuje gravitační pole v okolí nabité rotující hmoty. Toto řešení není příliš užitečné pro popis reálných astrofyzikálních jevů, protože pozorované astronomické objekty nemají znatelný čistý elektrický náboj. Řešení je naopak předmětem zájmu matematiků a fyziků teoretiků.
Historie
V roce 1965 našel Ezra T. Newman nové osově souměrné řešení Einsteinových rovnic pro černé díry, které jsou rotující a elektricky nabité. [1][2] Tento vzorec pro metrický tenzor se nazývá Kerrova–Newmanova metrika. Jedná se o zobecnění Kerrovy metriky platící pro rotující nenabitou hmotu, objevené Royem Kerrem v roce 1963. [3]
Čtveřici podobných řešení lze shrnout do následující tabulky:
Nerotující (J = 0) | Rotujícíc(J ≠ 0) | |
Nenabitá (Q = 0) | Schwarzschildova metrika | Kerrova metrika |
Nabitá (Q ≠ 0) | Reissnerova–Nordströmova metrika | Kerrova–Newmanova metrika |
kde Q reprezentuje elektrický náboj a J reprezentuje moment hybnosti.
Matematická forma
Kerrova–Newmanova metrika popisuje geometrii prostoročasu v okolí rotující hmoty M s nábojem Q. Formulace této metriky závisí na tom jaké souřadnice a podmínky souřadnic jsou zvoleny. Jeden způsob jak vyjádřit tuto metriku je zapsáním lineárního elementu v určité sadě sférických souřadnic,[4] zvaných také Boyerovy–Lindquistovy souřadnice:
kde souřadnice (r, θ, ϕ) jsou standardní souřadnicový systém a délkové škály:
byly zavedeny pro stručnost. Zde rs je Schwarzschildův poloměr masivního tělesa v metrech, který se vztahuje k hmotě M podle
kde G je gravitační konstanta, a rQ je délková škála korespondující s elektrickým nábojem Q hmoty
kde 1/4πε0 je Coulombova konstanta.
Dílčí formulace
Složky Kerrovy–Newmanovy metriky lze odečítat po jednoduchém algebraickém přeuspořádání:
Alternativní Kerrova–Schildova formulace
Kerrova–Newmanova metrika lze vyjádřit Kerrově–Schildově formě za použití zvláštního souboru kartézských souřadnic.[5][6][7] Tato řešení byla navržena Kerrem a Schildem v roce 1965.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk