A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Katedrála Panny Marie v Palma de Mallorca | |
---|---|
Místo | |
Stát | Španělsko |
Souřadnice | 39°34′3″ s. š., 2°38′53″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolicismus |
Zasvěcení | Panenské početí Ježíše Krista |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotická architektura |
Výstavba | 1229 |
Specifikace | |
Délka | 109 m |
Šířka | 40 m |
Další informace | |
Adresa | Palma de Mallorca, Španělsko |
Oficiální web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katedrála Panny Marie v mallorském hlavním městě Palma de Mallorca, nazývaná také La Seu[p 1] je jedna z největších gotických katedrál v Evropě, pocházející z roku 1230. Patří mezi kulturní památky na území Španělska a od roku 1931 je zapsaná na seznamu Bien de Interés Cultural (BIC).[1]
Historie vzniku
Aragonský král Jakub I. Dobyvatel (katalánsky: Jaume I. el Conqueridor) se rozhodl zbavit ostrov Mallorca nadvlády Arabů a vrátit ho zpět mezi křesťanská území. V roce 1229 ho čekala velká bitva a když se blížil se svým loďstvem ke břehům ostrova, zastihla ho na moři velká bouře. Král Jakub I. učinil slib, že když vyvázne se svými lidmi z bouře a vyhraje bitvu, postaví dóm na počest Panny Marie. Tak se také stalo a v roce 1230 byl na ruinách arabské mešity položen základní kámen budoucí katedrály.
Stejně jako všechny ostatní gotické katedrály, nebyla ani tato dokončena v době svého vzniku, ale pracovalo se na ní ještě několik dalších století.[2] V roce 1346 byla zasvěcena Panně Marii, dokončena byla v roce 1601. Při zemětřesení v roce 1851 se zřítila západní část katedrály, která byla obnovena při velké rekonstrukci v letech 1904 – 1914.
Architektura
Mohutná stavba se rozkládá na ploše 6 655 m² v délce 121 m a šířce 55 m. Je postavena z pískovce zlatohnědé barvy. Její katalánský gotický styl se liší od klasického francouzského stylu. I když nezapře silný vliv gotických staveb z Île-de-France, jsou zde patrné i prvky arabské architektury, např. úzká postranní okna a jejich obloukové zakončení. Dvě hlavní věže mají výšku 67,5 m. Zvonice s 9 zvony ze 13. století je vysoká 48 m.
Vzhledem k tomu, že od moře hrozilo neustále nebezpečí od cizích dobyvatelů, pirátů a loupeživých korzárů, stávala se katedrála postupně, stavebními úpravami i vzhledem, spíše nedobytnou pevností, než svatostánkem.
Katedrála má tři brány: na jižní straně Portal del Mirador, na západní straně Portal Major a na severní straně Portal de l'Almoina, který slouží zároveň jako hlavní vchod pro návštěvníky. Poblíž zvonice se v areálu nachází muzeum, kde jsou uloženy rukopisy, přenosné oltáře a ostatky svatých.
Interiér
V protikladu k mohutnosti vnější stavby se uvnitř katedrály uplatňuje především světlo a prostor. Interiéru dominují velká růžicová okna, z nichž největší, v průčelí, má průměr 13,3 m. Díky světelným efektům, vznikajícím průchodem světla těmito i postranními okny s výraznou barevnou mozaikou, získala katedrála, která je též bazilikou[3] přízvisko "katedrála světla".
Klenutý strop hlavní lodi, vysoký 44 m, nese 14 štíhlých sloupů. V bočních lodích jsou umístěny kaple. V kapli Nejsvětější Trojice (Capella de la Trinitat) jsou uloženy sarkofágy s ostatky mallorských panovníků. Kromě kaplí se v interiéru nachází starý a nový kapitulní sál, křížová chodba, kazatelna, hlavní, sloupové varhany, oltáře a biskupské křeslo.
Presbytář má polygonální tvar. Hlavní oltář, nad nímž je zavěšena dřevěné skulptura Ježíše Krista na kříži, byl v roce 1914 doplněn o baldachýn s osvětlením, znázorňující trnovou korunu. Jedná se o dílo španělského umělce Antoni Gaudího. V roce 2007 byly v kapli Svatého otce instalovány keramické plastiky a sochy mallorského výtvarníka Miquela Barceló za účasti španělského krále Juana Carlose I..[4]
Zajímavosti
Katedrála stojí v sousedství paláce Almudaina, jedné z mála dochovaných maurských staveb na Mallorce. Původní sídlo maurských vezírů se stalo později rezidenčním palácem mallorských panovníků a je jednou z oficiálních rezidencí španělské královské rodiny.
Galerie
-
Varhany -
Detail fasády -
Muzeum
Odkazy
Poznámky
- ↑ Tento výraz se používal pro velké církevní stavby v Aragonském království a stejné označení nesou i další stavby na jiných místech v Evropě.
Reference
- ↑ Bienes culturales protegidos (španělsky)
- ↑ SYROVÝ, Bohuslav a kol. Architektura – Svědectví dob. Praha: SNTL, 1987. 456 s. ISBN 80-901562-4-X. Kapitola Gotická architektura, s. 158.
- ↑ Basilicas, Spain
- ↑ Miquel Barceló en la Seu de Mallorca. www.mallorcaquality.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01.
Související články
Literatura
- SALVATOR, Ludwig. Die Balearen in Wort und Bild, II. (Mallorca, Menorca). Würzburg, Lipsko: L. Woerl, 1897. ISBN 978-8487416002. Kapitola Mallorca. (německy)
- DURLIAT, Marcel. L'Art en el Regne de Mallorca. : Editorial Moll, 1989. 316 s. ISBN 978-8427306202. (francouzsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála Panny Marie v Palma de Mallorca na Wikimedia Commons
- 'La Seu', is a Catholic cathedral located in Palma, Mallorca
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk