Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Toledo) - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Toledo)
 ...
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Toledu
Místo
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníPanenské početí Ježíše Krista
Architektonický popis
ArchitektPetrus Petri
Stavební slohgotická architektura
Výstavba1226
Specifikace
Délka120 m
Šířka59 m
Výška92 m
Další informace
AdresaToledo, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
UlicePlaza del Ayuntamiento
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toledská katedrála, či katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Toledu (Španělsko) je mohutná gotická stavba se dvěma věžemi uprostřed historického města. Pětilodní bazilika s dvojitým ochozem je asi 120 m dlouhá, severní věž je 90 m vysoká. K severní straně katedrály přiléhá rajský dvůr s křížovou chodbou.

Historie

Katedrála byla založena roku 1226 králem Ferdinandem III., který dal zbořit starší vizigótský kostel, v jisté době proměněný na mešitu. Roku 1238 byl chór katedrály hotov a pokračovalo se se stavbou lodí. Stavba severní věže začala roku 1400 a roku 1418 se začalo stavět západní průčelí. Vrcholek severní věže s trojitou trnovou korunou je dílo bruselského architekta Annequina de Eycken (od 1448). Ten je také autorem jižního „lvího portálu“. Pravý portál hlavního průčelí je z let 1492–1493. Kopuli nižší jižní věže navrhl v 17. století Jorge Manuel Theotokopuli, syn slavného malíře El Greca.

Popis

Prostorná, asi 120 m dlouhá a 60m široká pětilodní bazilika s dvojitým ochozem za hlavním oltářem byla patrně inspirována katedrálou v Bourges. Nemá výraznou příční loď, ale na jejím místě dvě průčelí s bohatými portály. Střední loď je 40 m vysoká, prostor přesto působí jako velmi široký. Celou plochu stěny za hlavním oltářem kryje obrovské dřevěné a bohatě vyřezávané retabulum z roku 1504, které sahá až po samu klenbu.

Katedrála má dvojí varhany z 18. století, postavené proti sobě v naznačené příční lodi. Na severní věži je zavěšeno 15 zvonů, nejstarší z nich je z roku 1479, největší La Gorga váží 14,5 tuny. V katedrále se nacházejí významné kaple. V jedné z nich,v tzv. Křestní kapli byly malby tzv. christologického cyklu, tedy ze života Ježíše Krista, například Proměnění Páně na hoře Tábor.[1].V současnosti se jedná o kapli San Blas. [2]

Galerie

Odkazy

Půdorys (sever je vlevo)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kathedrale von Toledo na německé Wikipedii.

  1. DE LOZOYA, Marqués. Historia del arte hispánico - Tomo II. Barcelona: Salvat editores, 1934. 580 s. S. 349-350. (španělsky) 
  2. Kaple svatého Blažeje

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Katedrála_Nanebevzetí_Panny_Marie_(Toledo)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk