A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Karel Michal Meklenburský | |
---|---|
meklenburský vévoda hlava rodu Meklenbursko-Střelických | |
Úplné jméno | Karel Michal Vilém August Alexandr |
Narození | 17. června 1863 Palác Oranienbaum, Ruské impérium |
Úmrtí | Remplin, Nacistické Německo |
Dynastie | dynastie Meklenburských |
Otec | Jiří August Meklenbursko-Střelický |
Matka | Kateřina Michajlovna Ruská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Michal Meklenburský (Karel Michal Vilém August Alexandr; 17. června 1863, Palác Oranienbaum – 6. prosince 1934, Remplin) byl důstojník carské ruské armády, domnělý dědic meklenbursko-střelického trůnu a od roku 1918 hlava velkovévodského rodu.
Život v Rusku
Karel Michal se narodil v ruském Oranienbaumu jako mladší syn Jiřího Augusta Meklenbursko-Střelického a jeho manželky Kateřiny Michajlovny Ruské, vnučky cara Pavla I. Karel Michal studoval na Štrasburské univerzitě a dosáhl titulu Ph.D. Protože se narodil do ruské větve velkovévodského rodu Meklenbursko-Střelických, sloužil on i jeho starší bratr Jiří Alexandr v ruské imperiální armádě, v níž Karel Michal dosáhl hodnosti generálporučíka. Když v roce 1909 zemřel jeho bratr, byl Karel Michal velkovévodou Adolfem Fridrichem V. jmenován poručníkem bratrových dětí, Kateřiny, Marie, Natálie a Jiřího. V letech 1908 až 1910 sloužil hlava dělostřelectva v 1. armádním sboru ruské imperiální armády.
24. června 1914, dva týdny po smrti svého bratrance, velkovévody Adolfa Fridricha V., napsal Karel Michal novému velkovévodovi Adolfu Fridrichovi dopis, v němž ho informoval, že se chce vzdát svých práv na Meklenbursko-Střelicko. 7. srpna, krátce před vypuknutím první světové války, se stal naturalizovaným ruským občanem.
V březnu 1917 byl zatčen a předstoupil před ruský parlament, Dumu. Později uprchl na Kavkaz.
Dědic Střelicka
Meklenbursko-Schwerinský velkovévoda Fridrich František IV. Karlu Michalovi napsal dopis, v němž ho informoval o smrti velkovévody Adolfa Fridricha VI. Meklenbursko-Střelického dne 23. února 1918 a že jako první v linii nástupnictví byl povolán na trůn. Občané Meklenburska-Střelicka zaslali Karlu Michalovi petici za přijetí trůnu, protože si chtěli zachovat nezávislost a nechtěli být sjednoceni s Meklenburskem-Schwerinem. Karel Michal ji však nikdy neobdržel, a tak napsal soukromý dopis, v němž potvrdil svou touhu vzdát se svých práv na vládnutí v Meklenbursku-Střelicku, dopis však k Fridrichu Františkovi IV., regentovi Meklenburska-Střelicka do ledna 1919, kdy padla německá monarchie, nedorazil. V důsledku toho nebylo možné vyřešit problém s nástupnictvím a meklenburská velkovévodství se stala oddělenými svobodnými státy v rámci Výmarské republiky.
Karel Michal nakonec se svou rodinou opustil Rusko a usadil se nejdříve ve Francii a později přijal exil v Dánsku. Tam působil jako předseda charitativní společnosti pro ruské důstojníky v Dánsku. V roce 1921 mu meklenburská vláda zaplatila pět milionů marek na oplátku za jeho zřeknutí se práv na střelický trůn. V roce 1930 se vrátil do Německa a usadil se na zámku Remplin.
11. září 1928 Karel Michal adoptoval svého synovce Jiřího, morganatického syna svého staršího bratra Jiřího Alexandra. Rozhodnutí bylo potvrzeno u soudu v Malchinu 5. října 1928. Karel Michal zemřel svobodný 6. prosince 1934 v německém Remplinu ve věku 71 let a hlavou velkovévodského rodu se po něm stal jeho synovec Jiří.
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Michael, Duke of Mecklenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Michal Meklenburský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Adolf Fridrich VI. |
TITULÁRNÍ Meklenbursko-Střelický velkovévoda Karel Michal 1918–1934 |
Nástupce: Jiří |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk