Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: ency styl

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

---

Komentář: téměř zcela chybějí řádkové reference

Ing. Karel Hartl
Narození	14. srpna 1924 Blatná
Úmrtí	28. září 2023 (ve věku 99 let)
Povolání	kynolog a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hartl (14. srpna 1924 Blatná – 28. září 2023^[1]) byl český kynolog a šlechtitel. Spolu s Františkem Horákem byl jedním z nejznámějších českých kynologů a šlechtitelů psů.

Ze sedmi českých národních plemen:

• Pražský krysařík (8. století, 2019 prozatímně uznáno FCI)
• Chodský pes (13. století, Jan Fidejs 1982, 2019 prozatímně uznáno FCI)
• Český fousek (zmínka z. r. 1348, 1882 formuloval standard Josef Vilém Černý z Berouna, 1946 uznáno FCI)
• Český teriér (Františk Horák, 1948, 1963 uznáno FCI)
• Český strakatý pes (Františk Horák, 1954, není uznáno FCI)
• Československý vlčák (Karel Hartl, 1958, 1989 uznáno FCI)
• Český horský pes (Petr Hanzlík, 1977, není uznáno FCI)

přispěl ke šlechtění dvou: traduje se, že zmínil určitou účast na šlechtění chodského psa a vyšlechtil české a slovenské národní plemeno psa Československý vlčák. (vlčák je obecně používané označení pro křížence psů a vlků). Šlechtění československého vlčáka začalo jako experiment křížením karpatského vlka s německým ovčákem u pohraniční stráže ČSSR ale rychle dospělo ke standardnímu plemeni (autorem standardu je spolu se Slováky Františkem Rosíkem, Oskarem Dórou a Jozef Sopúchem i Karel Hartl) určenému původně ke služebním účelům. Výjimečné povahové a exteriérové rysy a fyzické vlastnosti českého vlčáka z něj udělaly ve světě možná nejznámější české plemeno. Od roku 1989 je uznáno FCI.

Život

Prvního psa dostal v sedmi letech a staral se o něj čtrnáct let. Prožil s ním dobu války a naučil ho, aby se bál střelby a díky tomu neprošel povinnými odvody do německé armády

Byl členem skupiny mladých lidí, z okolí Blatné, které učil cvičit psy jistý četnický psovod, jenž vlastnil erdlteriéra.

Ve druhé polovině 40. let 20. stol pracoval jako psovod SNB.

V roce 1947 absolvoval psovodský kurz pro policejní psovody v Pyšelích.

První služební pes Karla Hartla, německý ovčák, se jmenoval Ajax.

V roce 1951 byla podle vzoru sovětských Pohraničních vojsk zřízena nová ozbrojená složka určená k ochraně státních hranic: Pohraniční stráž, do které vstoupil i Karel Hartl. Kariéru ukončil s hodností plukovníka.

Počátkem 50. let byl jmenován velitelem výcvikového střediska psovodů v Doupově na Karlovarsku a byl vyslán do kynologického kurzu ve školícím zařízení Pohraničních vojsk SSSR v Alma-Atě (Dnes Almaty), kde mu byl přidělen služební pes, německý ovčák Kazbek. Kynologie v Sovětském svazu díky objevům vědců Krušinského a Andrejova navazujíce na poznatky Fyziologie vyšší nervové činnosti psů, jejímž zakladatelem byl Ivan Petrovič Pavlov^[2] se snažila pochopit, jak se pes učí a jak uvažuje a využít toho jako nástroje výcviku, což bylo v tehdejším Československu neobvyklé (Sovětské poznatky u nás v té době nebyly známy, československá kynologie vycházela až do počátku 50. let 20. století z metod předválečné německé kynologie).

Karel Hartl o tom mluvil (v rozhovoru s Bc. Lukášem Málkem) takto:

Československý vlčák

Karel Hartl s významnou podporou Pohraniční stráže se rozhodl regenerovat německého ovčáka ve snaze odstranit tyto nedostatky:^[3]

• Německý ovčák má velmi malou životnost a při denním používání ve službě musí být pro neschopnost vyřazován již ve věku 8 let. (1 % psů slouží do věku 10 let). Sešlost psů se projevuje především ve ztrátě zraku, sluchu, omezení pohyblivosti i v celkové tělesné sešlosti. Rovněž je značné opotřebení chrupu a jeho kazy.
• Němečtí ovčáci jsou značně náchylní na onemocnění ledvin a močových cest. Zejména, jsou-li používáni v nadmořské výšce nad 800 m.
• Malá vytrvalost německých ovčáků ve službě, která vede k rychlé únavě psa a tím ke snížení upotřebitelnosti. Zkouškami bylo prokázáno, že německý ovčák průměrně nepřekoná klusem 50 km vzdálenosti při průměrné teplotě 18 °C. Kromě toho regenerace jeho sil po takovémto běhu trvá až 80 hodin. Zkouška byla provedena se psy netrénovanými.
• Poměrně značná nemocnost a úhyn štěňat německých ovčáků při hromadných chovech.

Tyto nedostatky měly být odstraněny dvěma způsoby:

1. čistokrevnou plemenitbou německého ovčáka v chovatelských zařízeních Pohraniční stráže
2. experimentálním křížením německého ovčáka s vlkem, (a následnou plemenářskou prací). Ve té době se jednalo o experiment, protože dosavadní poznatky o křížení německého ovčáka s vlkem nepřinášely mnoho dobrých výsledků (Max von Stephanitz vyšlechtil německého ovčáka do podoby blízké vlku). Jednalo se ovšem pouze o první filiální generace kříženců (F1), (přibližně ½ dědičné informace německého ovčáka a ½ vlka). V literatuře, která byla tehdy v Československu dostupná, byl vlk popisován jen jako nebezpečný a nebylo v ní uvedeno nic o jeho psychologii.

Tento experiment měl dát odpověď na tyto otázky:

1. Jsou potomci křížení psa a vlka plodní?
2. Jaká je upotřebitelnost kříženců k výcviku?
3. Co by takovéto křížení přineslo kladného a záporného pro současnou úroveň domestikovaného plemene?

Karel Hartl nedával při služební práci výhradní přednost tomuto jedinému plemeni, ale prosazoval, ve službě u Pohraniční stráže, i experimentální využití méně obvyklých plemen psů, jako například psa novofundlandského.

60. léta

V 60. letech se stal vedoucím funkcionářem zájmově prováděné sportovní kynologie ČSCHDZ. Zde mimo jiné prosazoval aby bylo mistrovství republiky Československa ve výcviku služebních psů zpřístupněno i závodníkům ze zahraničí, tak aby československá kynologie měla srovnání s kynologií zahraniční. Zkušební řád IPO považoval za nižší než tehdejší československý standard.

Během své aktivní služby u Pohraniční stráže několikrát školil kynologické funkcionáře kubánských ozbrojených složek. Českoslovenští kynologové na Kubě pomáhali v rámci mezinárodní pomoci zavádět služební kynologii. Karel Hartl několikrát cestoval na Kubu. Zde se osobně setkal s kubánským prezidentem Fidelem Castrem.

Civilní aktivita v penzi

Do důchodu odešel v roce 1982 (v hodnosti plukovníka). Dál se aktivně věnoval práci se psy, byl majitelem chovných stanic Věrný a Z Polonin. Prosadil uznání československého Vlčáka FCI (1989). Byl rozhodčím pro exteriér mnoha plemen psů, a napsal knihy, tu poslední Ing. Karel Hartl, Československý vlčák, české a slovenské národní plemeno psa, vydal v roce 2015 ve svých 91 letech. Je členem kynologického klubu Praha Břevnov.

Posledního vlčáka (fenu) vlastnil do svých 86 let. Zabilo ji auto, když vyběhla z domu. S ohledem na svůj zdravotní stav a zdravotní stav manželky si pak pořídil malého špice, kterého měl ještě v roce 2018.

Rodina

Má dceru Danu, vystudovanou zubařku, a syna policistu a úspěšného reprezentanta ČR na mezinárodních střeleckých soutěžích, JUDr. Karla Hartla.

Bibliografie

• Ing. Karel Hartl: Škola stopařů. Stráž vlasti – vojenský časopis, 1956.
• Ing. Karel Hartl: Poznatky z křížení vlka a psa. Bulletin ČAV, 1960.
• Ing. Karel Hartl: Endogenní aktivita vlka, psa a jejich kříženců. Sborník kynologického sympozia, 1962.
• Ing. Karel Hartl: Liniová plemenitba psů. Hunde Revue a Kynologie, 1964.
• Ing. Karel Hartl, Karel Němec, Jan Skuhrovský: Výcvik psa. Naše vojsko, 1969, 230 stran, 1. vydání: 1969
• Ing. Karel Hartl: Výchova a výcvik psa. Naše vojsko, 1979, 231 stran.
• Ing. Karel Hartl: Člověk a pes. Azimut, 1986, 96 stran, 1. vydání originálu: 1986
• Ing. Karel Hartl: Vidění psů v noci. Pes přítel člověka.
• Ing. Karel Hartl: Uhasínání reflexů u psů. Pes přítel člověka.
• Ing. Karel Hartl: Programovaný výcvik psů. Sborník kynologického sympozia, 1974.
• Ing. Karel Hartl: Vliv prostředí na šíření pachu a činnost psa. Pes přítel člověka.
• Ing. Karel Hartl: Socializace psa, základ jeho povahy. Pes přítel člověka.
• Ing. Karel Hartl: Kynologické texty. Tiskárna Svazarmu.
• Jan Findejs, Karel Štěpánský, Ing. Karel Hartl: Česká národní plemena psů. Plot, 197 stran, 1. vydání: 1998, ISBN 80-238-2833-9
• Ing. Karel Hartl a kolektiv: Kynologie pro funkcionáře. Naše vojsko.
• Ing. Karel Hartl: Jak vznikají plemena psů. Fauna.
• Ing. Karel Hartl: Výzkumné úkoly ve služební kynologii. Pes přítel člověka.
• Ing. Karel Hartl, Jindřich Jedlička: Československý vlčák. Brno, Klub chovatelů československého vlčáka, 1996, 76 stran, ISBN 80-239-1107-4
• Ing. Karel Hartl: Československý vlčák. Praha, Klub chovatelů československého vlčáka, 2015, 92 stran.
• Ing. Karel Hartl, spoluautor: Skripta Kynologie VŠZ.
• Ing. Karel Hartl: Soubor přednášek z kynologie VŠZ.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Tento seznam externích odkazů potřebuje upravit.

Můžete pomoci Wikipedii tím, že doplníte relevantní vnější odkazy, rozepíšete stávající, případně odstraníte nevyhovující. Inspiraci k vylepšení může přinést stránka Wikipedie:Externí odkazy.

• http://www.ecanis.cz/clanky/legendarni-krizeni-vlka-a-nemeckeho-ovcaka_19.html?mobil=0
• https://www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com/ceskoslovensky-vlcak-vysledek-experimentu
• http://www.csvlcak.cz/index.php/clanky/3-ceskoslovensky-vlcak/15-karel-hartl-pes-vlcice Archivováno 12. 6. 2018 na Wayback Machine.
• https://srdce-draka.webnode.cz/ceskoslovensky-vlcak/
• http://mkkucerova.wixsite.com/vlcihrad/blank-rwjqq