Kaniv Канів
Pomník Tarase Ševčenka
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°45′ s. š., 31°28′ v. d.
Nadmořská výška	101 m n. m.
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Čerkaská
Rajón	Čerkaský
Kaniv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	17,42 km²
Počet obyvatel	23 172 (2022)
Hustota zalidnění	1 330,2 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (přes 90 %), Rusové
Náboženské složení	Pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Ihor Oleksandrovyč Renkas
Vznik	1078
Oficiální web	kaniv-rada.gov.ua
Telefonní předvolba	+380-4736
PSČ	19000–19009
Označení vozidel	CA a IА / 24
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaniv (ukrajinsky Канів) či Kaněv (rusky Канев ; polsky Kaniów) je město v Čerkaské oblasti na střední Ukrajině, přístav na pravém břehu Dněpru, mezi Čerkasy (cca 80 km) a Kyjevem (130 km). Po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 patří do Čerkaského rajónu, do té doby bylo centrem Kanivského rajónu.^[1] Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel, v roce 2006 zde žilo 26 108 obyvatel.^[2]

Dějiny

O Kaněvě je zmínka již v pateriku Kyjevskopečerské lávry (okolo roku 1078). Jeho poloha na Dněpru z něj učinila zastávku na trase z Novgorodu do Byzance.

Od 16. století byl Kaniv součástí Kyjevského vojvodství I. Rzeczpospolité. Roku 1600 přijalo Magdeburské právo. Během kozáckého povstání roku 1648 dobyl město načas Bohdan Chmelnický, při bouři „hajdamáků“ v roce 1768 pak Maksym Zalizňak. Roku 1775 se městečko stalo majetkem posledního polského krále Stanislava A. Poniatowského, který se zde roku 1787 setkal s ruskou carevnou Kateřinou II. Velikou. Jejímu impériu již o 6 let později – po druhém dělení Polska – patřila většina Ukrajiny.

Koncem 19. století mělo město 8855 obyvatel, z toho dvě třetiny tvořili Ukrajinci, třetinu Židé, několik procent pak Rusové a další.

Během osvobozovacích bojů 2. světové války probíhala v okolí města tzv. Korsuň-ševčenkovská operace. Roku 1972 bylo naplněno jezero mohutné Kaněvské přehrady (o rozloze 675 km²), jejíž hráz stojí poblíž města.

Současnost

Kaniv je poklidné město s říčním přístavem a potravinářským, především mlékárenským průmyslem. Železnice sem nebyla nikdy zavedena, je však provozována lodní doprava na přehradě Kanivské vodní elektrárny a s okolím existuje časté autobusové spojení. Je zde muzeum Tarase Ševčenka a lidového umění.

Osobnosti

• Na kopci nad městem je pohřben nejznámější ukrajinský básník – Taras Ševčenko (1814–1861). V roce 1978 se poblíž jeho hrobu upálil Oleksa Hirnyk na protest proti rusifikaci Ukrajiny; roku 2007 mu bylo in memoriam uděleno vyznamenání „Hrdina Ukrajiny“.
• Mikołaj Bazyli Potocki (1707 nebo 1708—1782), polsko-ukrajinský mecenáš a kanivský starosta.

Zajímavosti

• V roce 2023 byla publikována odborná práce o objevu prvního známého ptakoještěra z Ukrajiny, objeveného nedaleko tohoto města.^[3]

Partnerská města

• Võru, Estonsko
• Viersen, Německo
• Człuchów, Polsko

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaniv na Wikimedia Commons

Čerkaská oblast
Rajóny	Čerkaský • Umaňský • Zolotonošský • Zvenyhorodský
Města	Čerkasy • Čyhyryn • Horodyšče • Chrystynivka • Kamjanka • Kaniv • Korsuň-Ševčenkivskyj • Monastyryšče • Smila • Špola • Talne • Umaň • Vatutine • Zolotonoša • Zvenyhorodka • Žaškiv
Sídla městského typu	Babanka • Buky • Čornobaj • Cvitkove • Cybuliv • Drabiv • Jerky • Irdyň • Katerynopil • Lysjanka • Maňkivka • Stebliv • Verchňačka • Vilšana
Bývalé rajóny	Čyhyrynský • Čornobajský • Drabivský • Horodyščský • Chrystynivský • Kamjanský • Kanivský • Katerynopilský • Lysjanský • Maňkivský • Monastyryščský • Smilský • Talenský • Ševčenkivskokorsuňský • Špolský • Žaškivský

Města na řece Dněpru
Rusko	Dorogobuž Smolensk
Bělorusko	Dubroŭna Orša Škloŭ Mogilev Bychaŭ Rahačoŭ Žlobin Rečyca Kamaryn
Ukrajina	Vyšhorod Kyjev Ukrajinka Ržyščiv Kaniv Čerkasy Svitlovodsk Kremenčuk Horišni Plavni Verchňodniprovsk Kamjanske Dnipro Záporoží Vasylivka Enerhodar Marhanec Nikopol Kamjanka-Dniprovska Beryslav Kachovka Tavrijsk Nova Kachovka Olešky Cherson Hola Prystaň Očakiv
Tučně jsou vyznačeny města oblastního významu