A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kamenný pastýř | |
---|---|
Základní údaje | |
Kód památky | 20449/2-692 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Popis | |
Výška | 3,5 m |
Šířka | až 1 m |
Umístění | |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°18′4,68″ s. š., 13°59′4,2″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenný pastýř (též Zkamenělý pastýř[1], Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha[2]) je menhir stojící osamoceně v poli 1 km severozápadně od obce Klobuky na Slánsku v okrese Kladno. Jedná se o nejvyšší menhir v Česku[2], 3,5 m vysoký neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce.[3] Jde o jeden z mála kamenů v Česku, který lze s vysokou pravděpodobností považovat za skutečný pravěký menhir.
K menhiru vede trasa naučné stezky z Kokovic do Klobuk.[4]
Geologie
Menhir tvoří rezavě hnědý, středně zrnný pískovec se železitým tmelem. Jeho výška je asi 340 cm (70 cm zapuštěno v zemi), šířka v nejširším místě zhruba metr, hmotnost asi 5 tun. Český geolog J. N. Woldřich již v 19. století tvrdil, že vztyčený kámen je zbytkem velmi hutného a zvětrávání více vzdorujícího jádra permských pískovců (jako např. známé skalní útvary Pokličky nedaleko Kokořína). Jemu oponoval J. L. Píč, roku 1898 dal u kamene kopat a ukázalo se, že kámen byl vztyčen uměle – byl osazen v písčité vrstvě nad podložní skálou. Co se datace vztyčení týče, převládá názor, že se tak stalo v období bójském.
Historie
Je pravděpodobně pravěkého stáří, ovšem dokázáno to zatím nebylo.[3] Nejstarší doklady o Zkamenělém pastýři se datují do roku 1841, kdy byl zanesen v mapě.
Z roku 1852 je zachován zápis z kroniky v Klobukách: „… byla veliká bouře v kraji, při které zahrála si vichřice s kamenným mužem hru nepěknou a nikterak neodpovídající jeho důstojnosti. Vyvrátila jej totiž a porazila. Klobučtí se proto velmi rmoutili. Sešla se obecní rada a smluvila to, aby pro zachování staré památky byl kamenný muž zase postaven. Řízení práce té svěřeno jest jednomu příslušníku počestného pořádku mlynářského. Snadná robota pak to nebyla. Měli s ním několikahodinovou lopotu, než mu zase hlavu vztyčili. Potom přišli hudebníci a družičky. Bylo z toho mnoho radosti, že kamenný muž zase stojí v polích na stráži…“
Další záznamy jsou z let 1861, 1868, 1877. Z roku 1901 je dochováno svědectví účetního klobuckého cukrovaru, z nějž vyplývá, že 200–300 metrů severně od dnešního menhiru byly vyorány dva kameny z podobného materiálu a asi dvacet osm kroků od stojícího kamene směrem na Telce byl vyorán další větší kámen.
V roce 2007 bylo místo kolem pastýře upraveno (vydlážděno okolí a pěšinka k silnici). V bezprostřední blízkosti menhiru je možné se posadit na nízké dřevěné palisádové ohrazení. Podle některých názorů touto úpravou ztratilo místo „genia loci“ způsobeného romantickou představou polooděných pravěkých stavitelů sloužících u Pastýře dávné pohanské obřady.
Pověsti
Podle místních obyvatel byl menhir obklopen šesti až dvanácti menšími kameny (snad kruhem menších megalitů), které však musely ustoupit orbě, a nazýván Pastýř se stádem (oveček). Jiná pověst praví, že se jedná o pastýře, kterému se jeho ovečky zatoulaly a on tak dlouho zoufalé stál, až zkameněl. Avšak nejznámější pověst praví: „… Pastýř při každém zvonění v kostelíku postoupí o jeden krok, který je veliký jako zrnko písku. Až přijde Zkamenělý pastýř ke kostelíku v Klobukách, nastane konec světa. Konce světa se však bát nemusíme, protože pokaždé, když zvoní na protější straně v Kokovicích, musí se kámen vrátit zpět.“ Českým megalitům se intenzivně věnoval Milan Špůrek, který je zakreslil do mapy a pokoušel se po vzoru zahraničních kolegů objevit geometrické, astronomické a případně další souvislosti. U klobuckého pastýře 30. dubna při východu slunce překryje postupně sluneční kotouč horu Říp a uvede tak počátek keltského svátku Beltain. Stejný úkaz se opakuje na začátku srpna, kdy začíná svátek Lughnasadh. Archeologové[kdo? však Špůrkovy vývody odmítli.
Odkazy
Reference
- ↑ Označení na turistické mapě
- ↑ a b Kamenný pastýř na webu Infocentrum Slaný. www.infoslany.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-25.
- ↑ a b SKLENÁŘ, Karel. Archeologické památky. Čechy-Morava-Slezsko.. Opava: OPTYS, 1993. ISBN 80-85819-08-2. S. 105.
- ↑ Naučná stezka Z Kokovic do Klobuk. Naučné-stezky.cz . 2020-06-16 . Dostupné online.
Literatura
- Středočeské listy, Po stopách Keltů – kamenný pastýř. březen–duben 2005
- CÍLEK, Václav. Kameny a hvězdy. Praha: Dokořán. 2014, 288 s. ISBN 978-80-7363-603-6
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenný pastýř na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk