Lanovka na Ještěd
Kabina lanové dráhy opouští dolní stanici
Umístění
Místo	Liberec, Česko Česko
Souřadnice	50°44′6,61″ s. š., 15°0′2,39″ v. d.
Parametry
Typ lanovky	osobní visutá dvoulanová dráha kyvného systému s pevným uchycením 35místných kabin (K-35)
Umístění pohonu	horní stanice
Systém napínání	závaží v dolní stanici
Přepravní kapacita	525 osob/hod
Šikmá délka	1188 m
Dolní stanice	600 (595) m n. m. Horní Hanychov
Horní stanice	1000 (995) m n. m. Ještěd
Převýšení	401,7 m (400 m)
Maximální rychlost	10 m/s
Čas jízdy	4 min
Počet kabin	2
Počet podpěr	1
Výrobce	Transporta Chrudim
Vlastník	České dráhy a. s.
Provozovatel	České dráhy a. s.
V provozu od	1975–2021
Odkazy
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lanová dráha Horní Hanychov – Ještěd je kyvadlová dvoukabinová visutá lanová dráha. Je v provozu od roku 1933, od roku 1975 v rekonstruované podobě. V současnosti jde o jedinou lanovku provozovanou Českými drahami, v jejich jízdním řádu je vedena jako trať č. 900 (dříve 902, předtím 075). Slouží jak k dopravě turistů, tak i k zásobování horského hotelu Ještěd.

Dne 31. října 2021 došlo k nehodě lanové dráhy, pád jedné z kabin nepřežil jeden člověk. Od té doby je dráha mimo provoz.

Stanice

• Liberec-Horní Hanychov (600 m n. m., též udáváno 595 m n. m.)
• Ještěd (1000 m n. m., též udáváno 995 m n. m.)

První záměr

V roce 1924 předložil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, vlastník tehdejšího hotelu na vrcholu, záměr vybudování lanovky, který zpracoval Ing. Roman Wienberger, zástupce firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska.^[1] Od tohoto návrhu bylo upuštěno a celou akcí byly pověřeny Československé státní dráhy.

Lanovka z roku 1933

Ve třicátých letech Československé státní dráhy získaly pozemky pod tratí a v místech budoucích stanic a zadaly stavbu chrudimské firmě František Wiesner (po znárodnění Transporta). Ta zahájila stavbu 15. června 1932 a již 27. června 1933 byla lanovka zprovozněna. Po lanovce na Černou horu, která dnes již v původní podobě a v původním místě neexistuje, byla tato lanovka historicky druhou českou visutou lanovkou. 1. června 1943 převzala lanovku od železničního dopravce správa liberecké pouliční dráhy, v roce 1945 byla převedena pod Československé státní dráhy.^[2] V letech 1953 a 1962 byla vyměněna nosná lana.

Jednu ze dvou kabin původní lanovky z roku 1933 získalo v roce 2012 Severočeské muzeum v Liberci, po vyřazení byla využívána postupně jako bufet, stavební buňka, kůlna a včelín. Muzeum plánuje její renovaci podle dochovaných plánů,^[3] případně renovaci pouze jedné poloviny kabiny, zatímco ta druhá by zůstala v nálezovém stavu.^[4] Od roku 2023 by měla být neopravená součástí nově připravované expozice o ještědské lanovce v Technickém muzeu Liberec.^[5]

Technické parametry

• Šikmá délka trati: 1183 m
• Vodorovná délka trati: 1115 m
• Výškový rozdíl: 400 m
• Podpěry: dvojice nýtovaných sloupů o výšce 20 a 26 m
• Průměr nosného lana: 45 mm, napínací závaží v dolní stanici
• Průměr tažného a přítažného lana: 22 mm
• lanovka měla dvě tažná a dvě přítažná lana, ale žádnou nouzovou brzdu, resp. v případě prasknutí jednoho z tažných lan se napínací kotouče vychýlily a vypnuly koncový spínač, což se stalo roku 1944^[6]
• Vozidla: dvojice pevně uchycených kabin v protilehlých polohách o kapacitě 33 osob
• Pohon v horní stanici, výkon 100 kW
• Maximální rychlost: 5 m/s
• Doba jízdy: 5 minut
• Kapacita: 330 osob za hodinu.

Incidenty

V roce 1944 prasklo jedno tažné lano, k nějakému zranění však došlo až při evaukaci osob z kabin. V 50. letech 20. století došlo k nějaké drobné nehodě, pravděpodobně nedobrždění v koncové stanici, kvůli které musely být obě kabiny vyměněny.^[6]

Lanovka z roku 1975

V roce 1971 již byla původní technologie opotřebovaná a bylo rozhodnuto o celkové přestavbě lanovky. Přestavba, která byla opět zadána firmě Transporta, proběhla v letech 1971–1975 a během ní byla lanovka prodloužena na šikmou délku 1188 metrů s převýšením 402 metrů. Lanovka v nové podobě byla otevřena 31. prosince 1975. Dvojice podpěr byla nahrazena podpěrou jedinou o výšce 30 metrů, byla zdvojnásobena rychlost i výkon hlavního pohonu. Tři kabiny (dvě provozní a jednu záložní^[7]) vyrobila společnost Navika Praha.^[8] V letech 1983 a 1985 byla vyměněna nosná lana. Od roku 1993 dráhu vlastní a provozují České dráhy. Jako jediná lanovka ČD nebyla privatizována nebo předána obci.

Oproti dosavadní lanovce, která měla přítažná a tažná lana zdvojená, zůstalo po rekonstrukci v letech 1971–1974 již jen po jednom tažném a přítažném laně. Lanovka nově dostala čelisťovou brzdu se třemi různými prvky aktivace, z nichž dva byly automatické. Z dokumentů se zdá, že oba automatické způsoby ovládání později byly z neznámých důvodů z lanovky odstraněny, z toho jeden pravděpodobně už mezi lety 1975 a 1984.^[6]

Ročně lanovka přepravila průměrně kolem 250 tisíc cestujících. Jednoduché plné jízdné pro jednu osobu směrem nahoru bylo v roce 2016 99 Kč, zpáteční 149 Kč. U dolní stanice lanové dráhy bylo k dispozici parkoviště pro osobní automobily a autobusy.

V roce 2023 odkoupilo od Českých drah kabinu č. 1 Severočeské muzeum v Liberci, které ji poskytlo do nově připravované expozice o ještědské lanovce v Technickém muzeu Liberec.^[4][5]

Pád kabiny v říjnu 2021

Dne 31. října 2021 v 13.37 hod.^[9] došlo k pádu kabiny č. 2, jež na pravidelném spoji směřovala z vrcholu do spodní stanice. Kabina spadla z výšky asi 30 metrů poblíž podpěry; v době jízdy v ní byl pouze průvodčí, který nehodu nepřežil. Kabina č. 1, ve které cestovalo kromě průvodčího 13 cestujících směrem nahoru, sjela při této mimořádné události po nosném laně blíže k dolní stanici a uvízla ve výšce asi 15 metrů nad zemí; nikdo nebyl zraněn, lidé však utrpěli psychický šok a evakuovali je hasiči.^[10] Ředitel provozu osobní dopravy Českých drah ještě tentýž den uvedl, že při nehodě došlo k prasknutí tažného lana,^[11] což následující den potvrdila Drážní inspekce.^[12] Od této nehody není lanová dráha v provozu.

V říjnu 2023 generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera při přípravě podcastu pro web Zdopravy.cz uvedl, že nehoda již je vyšetřena, ale policie si z důvodu trestněprávních úkonů vyžádala nejen to, aby závěrečná zpráva zatím nebyla zveřejněna, ale poprvé v historii Drážní inspekce i to, aby zúčastněným stranám ani nebyla zaslána k projednání, aby neunikly důležité informace. Generální inspektor potvrdil, že prasklo lano a nebyla tam automatická záchranná brzda. Zjištění inspekce však jdou dál a generální inspektor si myslí, že bude velmi zajímavé, až se to veřejnost dozví. Regionální mluvčí policie v předposledním říjnovém týdnu 2023 řekl, že policejní vyšetřování se blíží k závěru. Policie vyšetřuje podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, nikoho konkrétního dosud neobvinila.^[13] 30. října 2023 královéhradecké krajské ředitelství Policie ČR publikovalo zprávu, že policie ukončila prověřování a zahájila trestní stíhání čtyř fyzických a jedné právnické osoby pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti, kterého se měly dopustit tím, že lanovka byla provozována vědomě v rozporu s předpisy a technickou dokumentací. Web Zdopravy.cz se dopátral, že onou právnickou osobou jsou České dráhy a.s. České dráhy a.s. proti stíhání podaly stížnost a reagovaly, že s názorem vyšetřujících orgánů nesouhlasí a že lanovka měla všechna nezbytná povolení a revize.^[14]

Trať

• Šikmá délka trati: 1188 m
• Vodorovná délka trati: 1115 m
• Převýšení: 401,7 m, též udáváno 400 m
• Sklon trati: průměrný 36 %, maximální 55,78 %
• Počet podpěr: 1 truhlíková konstrukce o výšce 30 metrů
• Maximální výška kabiny nad terénem: 30 metrů
• Délka nosného lana: 1400 m pro každou větev
• Průměr nosného lana: 50 mm, napínací závaží v dolní stanici
• Průměr tažného a přítažného lana: 22,4 mm
• Pohon v horní stanici, 205 kW
• Vozidla: dvě kabiny pevně uchycené o kapacitě 35 cestujících.

Provozní parametry

• Maximální dopravní rychlost: 10 m/s
• Jízdní doba: 4 minuty
• Přepravní kapacita: 525 osob/h v každém směru (tento uváděný údaj nepočítá s časem pro nastupování a vystupování)
• Rozsah provozu: od 8 do 19 hodin (v pondělí až od 14 hodin, od listopadu do března jezdí poslední spoj již v 18 hodin); převážně v intervalu 30 minut, mezi 12 a 13 h a po 16:00 h je interval hodinový; v případě většího zájmu na určitý spoj jede lanovka tolikrát, dokud nejsou přepraveni všichni cestující
• Jarní nebo podzimní odstávky nejsou zapracovány do tabulkového jízdního řádu a bývají oznamovány samostatně; podobně i přerušení provozu např. kvůli povětrnostním podmínkám.

Dopravní dostupnost

Dolní stanice lanové dráhy se nachází asi 10 minut pěší chůze od konečné tramvajové linky číslo 3 v Horním Hanychově. V době přípravy zdvojkolejnění a modernizace trati Viadukt – Horní Hanychov bylo zvažováno i prodloužení až k dolní stanici lanovky, ale nakonec byla trať obnovena jen v původní trase.

O něco blíže dolní stanici se nachází zastávka regionálních autobusů Liberec,Horní Hanychov,u lanovky. Zastavují zde linky 540320 Liberec – Osečná – Stráž pod Ralskem a 540340 Liberec – Hodky – Český Dub, dopravce ČSAD Liberec a.s.

Silniční spojení k dolní stanici lanovky vede od silnice I/35 (křižovatka u Viaduktu) ulicemi Švermova, Uralská, Kubelíkova a Ještědská. Nejbližší železniční stanicí je nádraží Liberec-Horní Růžodol na trati z Liberce do České Lípy.

Úvahy o znovuzprovoznění

12. listopadu 2021 generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik u příležitosti vzpomínkové akce na zemřelého průvodčího uvedl, že chce na visutou lanovku na Ještěd v Liberci přidat další bezpečnostní prvky, přičemž analýzu by měl mít k dispozici do dvou měsíců a doufá, že se rozhodne do roka a do dne. Uvedl, že lanovka bude mimo provoz minimálně do konce zimní sezony, spíše déle.^[15] Slíbil, že po zprovoznění lanovky bude prvním cestujícím, který do ní nastoupí, aby veřejnosti ukázal, že České dráhy důvěřují své práci.^[16]

Začátkem ledna 2022 České dráhy po jednání oznámily, že na obnově lanovky by se kromě nich měly podílet i město, kraj a společnost TMR, která provozuje skiareál na Ještědu. Podle dohody tyto subjekty měly zájem o spolupráci do konce ledna stvrdit memorandem. Podle náměstka generálního ředitele Českých drah podle současných norem nelze provést jen základní opravu s výměnou lan, kabin a přidáním bezpečnostních prvků, což Českým drahám potvrdili všichni velcí výrobci lanovek v Evropě, které firma oslovila. Jediným řešením je větší rekonstrukce nebo výstavba nové lanovky. Celý proces by podle něj trval 3 až 5 let.^[17] 7. března 2022 podepsaly České dráhy, Liberecký kraj, statutární město Liberec a TMR Ještěd memorandum o spolupráci k obnově lanové dráhy na Ještěd. Pracovní skupiny zatím zvažují tři základní varianty dalšího postupu: oprava původní dráhy s novými zabezpečovacími prvky, nebo nová, moderní lanovka v původní trase, nebo nová lanová dráha s prodloužením o zhruba 650 metrů až k tramvajové konečné Horní Hanychov. Je zvažováno jak uplatnění kyvadlového systému se dvěma velkými kabinami, tak varianta oběžného systému s větším počtem menších kabin. Podle libereckého primátora odborníci odhadují proces zprovoznění lanovky na 3 až 4 roky v případě rekonstrukce nebo na 4 až 5 let v případě výstavby nové lanovky.^[18]

Liberecký kraj uvažoval, že jako dočasnou náhradu zavede od dubna 2022 autobusovou linku na parkoviště u chaty Ještědka.^[19]

Koncem května 2022 představenstvo Českých drah schválilo vypsání předběžných tržních konzultací na strategického partnera, který zajistí financování obnovy a následný provoz lanové dráhy. Tento průzkum trhu měl být vypsán nejdříve během několika následujících týdnů.^[20] Za nejpravděpodobnější v té době České dráhy označily variantu nahrazení kyvadlového systému oběžným s kabinkami pro 8–10 cestujících s výstavbou ve dvou etapách: v první fázi obnovou lanovky v původní délce necelých 1200 metrů, následně prodloužení o asi 650 metrů k centrálnímu parkovišti P1 u tramvajové konečné Horní Hanychov, protože k prodloužení lanovky je nutná změna územního plánu.^[20]

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník v červenci 2022 prezentoval médiím svůj názor, že by lanovku mělo ideálně do budoucna vlastnit město a případně si na provozování někoho dalšího zjednat. Město údajně jednomu z členů představenstva Českých drah ústně předložilo záměr, že by chtělo pozemky po lanové dráze včetně budov odkoupit, přičemž cenu odhadl zhruba na 50 milionů Kč a vybudování nové lanovky na 250–300 milionů Kč. Prezentoval představu, že pokud by město pozemky získalo do vlastnictví, založilo by samostatný podnik, který by si na stavbu vzal úvěr a postupně ho splácel z tržeb z provozu, po splacení úvěru by lanovka mohla být zařazena do systému MHD. Ochotu finančně se podílet na obnovení provozu lanovky podle Zámečníka předběžně vyjádřil i Liberecký kraj.^[21] Náměstek GŘČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta 25. srpna 2022 po jednání strategické skupiny pro obnovu lanovky oznámil, že Liberec lanovku od Českých drah převezme a zajistí její obnovu. Město bylo jediným zájemcem, který v předběžných konzultacích podal nabídku. České dráhy podle Ješety nechtějí do obnovy lanovky investovat ani ji provozovat. Záměr převzetí musí za město ještě schválit zastupitelstvo, pozemky a budovy lanovky město buď odkoupí, nebo si je od Českých drah pronajme. Primátor Jaroslav Zámečník očekával, že majetkoprávní úkony by měly trvat v řádu několika měsíců, zhruba půl roku. Na obnovu a provoz lanovky chce město hledat strategického investora ve veřejné soutěži.^[22]

Do poloviny dubna 2024 pořádalo město on-line anketu, kde občané mohli volit mezi třemi variantami lanové dráhy, přičemž všechny se dají realizovat jak v dosavadní, tak v prodloužené trase: první variantou byl kyvadlový provoz dvou kabin, druhou variantou provoz oběžných kabinek a třetí variantou, nazývanou „tramvaj“, jedna kabina zavěšená na dvou lanech. V anketě hlasovalo téměř 1700 občanů a přes 58 % zvolilo variantu jedné kabiny zavěšené na dvou lanech. Tuto možnost, ve variantě prodloužené k tramvajové konečné, podpořil i náměstek primátora pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek. Kromě toho si rada města nechala vypracovat ekonomickou analýzu a studii proveditelnosti od studia SIAL. Za velmi optimistický odhad obnovení provozu lanovky označil leden 2029.^[23] Dne 25. dubna 2024 variantu s jednou kabinou s kapacitou 100 cestujících, zavěšenou na dvou lanech a s prodloužením trasy ke konečné tramvaje schválilo zastupitelstvo města.^[24]

Odkazy

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Ještěd (hotel a vysílač)
• Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora
• Seznam lanových drah v Česku

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kabinová lanová dráha na Ještěd na Wikimedia Commons
• Lanová dráha Liberec-Horní Hanychov - Ještěd na webu Českých drah
• Kabinová lanovka Liberec – Ještěd, lanove-drahy.cz