Josef Förster mladší
Základní informace
Narození	22. února 1833 Osenice, Čechy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	3. ledna 1907 (ve věku 73 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	hudební skladatel, pedagog, dirigent, varhaník, sbormistr, hudební teoretik a učitel
Nástroje	varhany
Děti	Josef Bohuslav Foerster Viktor Foerster
Rodiče	Josef Förster
Příbuzní	Karel Förster a Anton Foerster (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Förster ml. (22. února 1833 Osenice^[1] – 3. ledna 1907 Praha^[2]) byl český skladatel a hudební pedagog.

Život

Pocházel z hudebnického rodu Förstrů. Jeho otec byl Josef Förster, učitel a ředitel kůru v Osenicích^[1] a jeho synem hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Podobně jako jeho otec se připravoval na učitelskou dráhu studiem na vzorové škole v Praze. Pokračoval na pražské varhanické škole, kterou absolvoval v roce 1852 jako nejlepší v ročníku.

Stal se varhaníkem v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. V roce 1858 se vrátil do Prahy na varhanickou školu jako učitel. Byl varhaníkem v řadě pražských kostelů: u sv. Vojtěcha, u sv. Mikuláše a u sv. Trojice ve Spálené ulici. V roce 1863 se stal ředitelem kůru u sv. Vojtěcha na Novém městě a konečně v roce 1887 ředitelem kůru v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde v té době byl varhaníkem Antonín Dvořák.

Vedle toho rozvíjel u svou činnost pedagogickou. Učil hudbu nejen na varhanní škole, ale i v učitelském ústavu. Od roku 1866 byl profesorem sborového zpěvu na Pražské konzervatoři, později i profesorem hudební teorie. Toto postavení zastával až do odchodu do výslužby (1904). Vynikl i jako koncertní varhaník. Byl prvním varhaníkem, který hrál na nové varhany v pražském Rudolfinu.

Chrámovou hudbu povznesl v katedrále sv. Víta na vysokou úroveň. Uváděl velké mše za účasti sólových pěvců Prozatímního divadla. Po studijním pobytu v Kolíně nad Rýnem se stal stoupencem reformního hnutí v chrámové hudbě a začal uvádět vrcholná díla polyfonní hudby: Orlanda di Lassa, Palestriny a Domenica Gabrielliho. Jejich provedení se setkalo s uznáním i v zahraničí.

V roce 1887 vydal Nauku o harmonii, která ovlivnila hudební pedagogiku několika generací skladatelů a svůj význam si zachovává dodnes. Stal se členem České akademie věd a umění a za jeho činnost se mu dostalo řady vyznamenání a řádů.

Dílo

Josef Förster ml. komponoval téměř výhradně hudbu pro chrámové účely.

Chrámová hudba

• Chorální mše (1873)
• Mše op. 20 pro mužský sbor
• Ke cti sv. Vojtěcha op. 31
• Missa de Beata op.32
• Ke cti sv. Metoděje op. 35
• Jubilaei solemnis op. 36
• Dvě mše Missa Bohemica op. 38a, 38b
• 3 requiem
• 2 Te Deum
• 15 Pange, lingua
• Responsoria gregoriánská
• Sbory k sňatku
• Řada motet, hymnů a drobnějších a příležitostných skladeb,

Kantáta

• Otec vlasti (1878)

Varhany

• Dvě slavnostní předehry
• Katolický varhaník (sbírka kostelních písní, předeher a meziher)
• Praktický návod ke hře na varhany
• Fantasie na národní písně (pro harmonium)

Zkomponoval rovněž drobné skladby pro klavír.

Odkazy

Reference

Literatura

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Förster mladší
• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy

• Autor Josef Förster (1833–1907) ve Wikizdrojích
• Josef Förster mladší v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Förster Josef 1833