A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dr. h.c. Jodok Fink | |
---|---|
Jodok Fink, portrét na radnici v Andelsbuchu | |
poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1897 – 1918 | |
poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska | |
Ve funkci: 21. října 1918 – 16. února 1919 | |
předseda Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska | |
Ve funkci: 21. října 1918 – 30. října 1918 | |
vicekancléř Rakouska | |
Ve funkci: 15. března 1919 – 24. června 1920 | |
Předchůdce | vznik funkce |
Nástupce | Ferdinand Hanusch |
poslanec Ústavodár. nár. shromáždění Rakouska | |
Ve funkci: 4. března 1919 – 9. listopadu 1920 | |
poslanec rakouské Národní rady | |
Ve funkci: 10. listopadu 1920 – 1. července 1929 | |
poslanec Vorarlberského zem. sněmu | |
Ve funkci: 1890 – ??? | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Křesťansko sociální str. |
Narození | 19. února 1853 Andelsbuch Rakouské císařství |
Úmrtí | 1. července 1929 (ve věku 76 let) Andelsbuch Rakousko |
Ocenění | doctor honoris causa Innsbrucké univerzity (1925) Řád Františka Josefa |
Commons | Jodok Fink |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jodok Fink (19. února 1853 Andelsbuch – 1. července 1929 Andelsbuch[1][2]) byl rakouský křesťansko sociální politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady, krátce předseda Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska a v letech 1919–1920 rakouský vicekancléř.
Biografie
Pocházel ze zemědělské rodiny. Vychodil národní školu a jednu třídu gymnázia v Brixenu. Později v roce 1925 mu čestný doktorát udělila univerzita v Innsbrucku. Politickou kariéru začal již v mládí coby starosta rodného Andelsbuchu. Od roku 1890 byl poslancem Vorarlberského zemského sněmu, kde se zasadil o reformu volebního práva a prosadil výstavbu železniční trati Bregenzerwaldbahn. Zasedal v zemské školní radě. Od roku 1911 byl náměstkem zemského hejtmana.[1][2]
Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za kurii venkovských obcí, obvod Bregenz, Bregenzerwald, Dornbirn.[3] Do vídeňského parlamentu nastoupil jako bezpartijní, ale brzy se připojil ke Křesťansko sociální straně Rakouska a s ní spojil celou následnou politickou dráhu.[2] Mandát ve svém obvodu obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1901. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva (v parlamentu se podílel na formulování volební reformy, která rovné volební právo zaváděla[2]), kdy byl zvolen v obvodu Vorarlbersko 2. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Usedl do klubu Křesťansko-sociální klub německých poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3]
Po válce patřil k nejvýznamnějším politikům, kteří řídili transformaci vládních struktur zanikající monarchie na nový státní útvar Německé Rakousko.[2] Zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung) a od 21. října 1918 do 30. října 1918 byl předsedou tohoto zákonodárného sboru. Následně byl od 4. března 1919 do 9. listopadu 1920 poslancem Ústavodárného národního shromáždění Rakouska a od 10. listopadu 1920 do své smrti poslancem rakouské Národní rady. Jeho kariéra vyvrcholila, když byl v období 15. března 1919 – 24. června 1920 rakouským vicekancléřem.[1] Vzhledem k účasti kancléře Karla Rennera na vleklých mírových jednáních v Paříži, byl Fink opakovaně faktickým nejvyšším představitelem exekutivní moci v Rakousku.[2]
V prvních letech rakouské republiky se zasazoval o kompromisní vládní uspořádání založené na spolupráci křesťansko sociální a sociálně demokratické strany. Odmítal separatistické tendence ve Vorarlbersku a snahy části populace o přípojení ke Švýcarsku.[1] V Národní radě pak od roku 1923 předsedal křesťansko sociálnímu poslaneckému klubu.[1][2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Jodok Fink . parlament.gv.at . Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Fink, Jodok(1853-1929), Politiker, s. 317. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodok Fink na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk