Jiří Mařánek
Jiří Mařánek
Narození	12. ledna 1891 Milevsko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. května 1959 (ve věku 68 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Povolání	spisovatel, básník, autor sci-fi, scenárista, dramatik a kritik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Mařánek (12. ledna 1891 Milevsko^[1] – 4. května 1959 Praha^[2]) byl český spisovatel, autor poetických próz, historických románů a scenárista.

Životopis

Jiří Mařánek se narodil v Milevsku jako čtvrté ze šesti dětí; jeho otec Antonín Mařánek byl v té době komisařem na okresním hejtmanství v Benešově.^{[1] [p 1]} V devíti letech se s celou rodinou odstěhoval do Prahy.^[3] V roce 1907 vstoupil do kapucínského řádu, který ale krátce před maturitou na gymnáziu v Roudnici nad Labem opustil a vrátil se do Prahy. ^[4]Krátce studoval medicínu, práva, hudební vědu a estetiku. Studia však nedokončil. Ve dvacátých letech žil ve Zlaté uličce na Pražském hradě; z této doby pochází přátelství s Vítězslavem Nezvalem,^[5] Jaroslavem Seifertem^[6] a dalšími literáty té doby. Sbíral a omezeně i publikoval pohádky a pověsti z jihočeské krajiny. Zajímal se zejména o písemné poklady, pátral po starých listinách z premonstrátského kláštera v Milevsku a pokladu který v době husitských válek opat ukryl, dle pověsti v podzemí^[7] Byl rovněž členem Devětsilu.^[8] V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů, kteří české nacionalistické studenty kritizovali.^[9]

5. července 1933 se v Hradci Králové oženil se s Annou Novotnou.^[10]

Sestra Jiřího Mařánka Julie (1892–1972)^[11] se provdala za hudebního skladatele Otakara Ostrčila.

Od roku 1917 byl úředníkem účtárny Zemského úřadu; pro onemocnění byl v roce 1941 penzionován.V letech 1945-1948 byl zaměstnancem filmového odboru Ministerstva informací; od září 1945 vedl oddělení státní filmové dramaturgie tohoto ministerstva. Toto oddělení dohlíželo nad ideovým (ideologicky žádoucím) zaměřením filmů a provádělo konečné schvalování filmů.^[12] Poté přešel Jiří Mařánek do Československého filmu.

Část svého života přebýval Jiří Mařánek v Českém Krumlově v domě na Parkánu č. p. 112,^[13] zemřel v Praze ve věku 68 let. Je pochován na Vyšehradském hřbitově^[14] v Praze.

Dílo

Knižní tvorba

Jiří Mařánek začal psát ve 20. letech groteskní, satirické prózy, ve stylu poetizmu.^[15] Od 30. let psal především historické romány z jihočeského kraje; napsal i práce pro mládež a knihy s motivy fantastiky.^[16].

• Utrpení pětihranného Boba (1926), fantastika
• Pohřeb Rogera mladšího (1930), fantastika, upraveno v roce 1947 i pro Čs.rozhlas
• Trilogie „pětilisté růže“: (tzv. Rožmberské trilogie)
  • Barbar Vok (1938), nejúspěšnější Mařánkova kniha, dočkala se 11 vydání a reedicí, byla přepracována jako divadelní hra a též přeložena do němčiny
  • Romance o Závišovi (1940)
  • Petr Kajícník (1942)
• Objev Diogena Franka (1942)
• Ohnivý déšť (1944)
• Živé návraty (1944), povídky
• Neviditelný rytíř (1947), fantasy pro mládež
• Píseň hrdinného života o Bedřichovi Smetanovi (1952)

Filmografie

Jiří Mařánek byl autorem námětů filmů:

• Červená ještěrka (1948)
• Z mého života (1955)

Byl scenáristou filmů:

• Zvony z rákosu (1950)
• Z mého života (1955)
• Psohlavci (1955)

Operní libreta

Jiří Mařánek napsal pro svého švagra Otakara Ostrčila (manžela sestry Julie) libreto k opeře Honzovo království, podle pohádky L. N. Tolstoje.

Napsal také libreto k opeře Otakara Jeremiáše Enšpígl^[17] a pro skladatele Jana Evangelistu Zelinku libreto ke scénickému melodramu Srdce na prázdninách.^[18]

Novinářská práce

Už v mládí začal Jiří Mařánek přispívat do časopisů Lípa a Kmen. Jeho příspěvky, týkající se hudby a literatury, se dále objevovaly např. v Rozpravách Aventina, Lidových novinách nebo Národní politice.

Ocenění

Šedesáté narozeniny Jiřího Mařánka v roce 1951 připomnělo mj. Rudé právo, které hodnotilo kladně zejména jeho historickou a libretistickou tvorbu.^[19] Pětašedesáté narozeniny vzpomněly Literární noviny.^[20]

Město Milevsko pojmenovalo po svém rodákovi ulici (ulice J. Mařánka).

Galerie

• 
  Jiří Mařánek – busta na Vyšehradském hřbitově

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Mařánek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Mařánek
• Jiří Mařánek ve Filmové databázi
• Jiří Mařánek ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Rozpravy Aventina 1927-1928, s.207-208, Jiří Mařánek o sobě 6
• Rozpravy Aventina 1928/29, s.215-216, Jiří Mařánek: Rozhovor s Otakarem Ostrčilem 7
• Objev v klášteře v Milevsku