Jeroným Pražský, OSBCam. (rodným jménem Jan Silvánus Publikán, asi 1370 – 17. července 1440) byl český teolog, původně člen premonstrátského a později kamaldulského řádu, působící v Polsku, odpůrce husitství.

Život

Narodil se v Praze kolem roku 1370 a byl pokřtěn jménem Jan. Studoval na pražské univerzitě a vstoupil do premonstrátského řádu, kde přijal řeholní jméno Jeroným. Později působil na polském královském dvoře a v letech 1411-1413 působil na Litvě. Následně odcestoval do Itálie, kde přestoupil do přísnějšího řádu kamaldulů (svébytná odnož benediktinského řádu). V kamaldulském řádu se mu dostalo vysokého postu major eremi, tedy nejvyššího představeného kamaldulského eremu (poustevny). Jakožto major eremi, měl na starosti chod všech eremů, spadajících pod kamaldulskou kongregaci.^[1] Na přelomu 20. a 30. let 15. století procestoval Svatou zemi a na Kypru disputoval s pravoslavnými teology. Po návratu se účastnil zasedání Basilejského koncilu. Zemřel v Benátkách v červenci roku 1440.

Názory

Na zasedáních Basilejského koncilu patřil k zastáncům myšlenky konciliarismu, tedy svrchovanosti shromáždění koncilu i nad papežským úřadem. Neuznával myšlenky Jana Viklefa a Jana Husa, zároveň byl hrdý na to, že pochází z Čech a měl odpor k německému živlu. Husitské hnutí považoval za neštěstí pro český národ.

Dílo

• Linea salutis eterne
• Quadragena salutis eterne
• Exemplar salutis eterne
• Tractatus contra quattuor errores Grecorum
• Tractatus contra quattuor articulos Bohemorum
• De vera et falsa penitencia
• Sermo de reformacione ecclesie
• Quoniam increate veritatis testimonis

Odkazy

Reference

Související články

• Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil
• Seznam českých teologů

Externí odkazy

• Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně