Ing. Jaroslav Mareš
Narození	28. prosince 1937 Brno Československo Československo
Úmrtí	5. května 2021 (ve věku 83 let) Praha, Česko Česko
Povolání	spisovatel, biolog, objevitel, entomolog, cestovatel a publicista
Alma mater	Vysoká škola ekonomická v Praze
Témata	zoologie, entomologie a kryptozoologie
Významná díla	Záhada dinosaurů
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Mareš (28. prosince 1937, Brno – 5. května 2021, Praha) byl český spisovatel, cestovatel, popularizátor vědy a zoolog.^[1]

Život a práce

Vystudoval obor zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze a hned po promoci začal pracovat v obchodním úseku Československých aerolinií, kde zastával různé vedoucí funkce. Dlouhodobě působil jako ředitel zastoupení ČSA v Íránu a později v Kanadě. Procestoval všechny kontinenty včetně Tichomoří a navštívil celkem 85 suverénních států. Zajímal se o přírodu v nejširším rozsahu.

Navštívil některá z nejslavnějších nalezišť fosilií dinosaurů (kotlina Nemegt) a další lokality v Mongolsku, Tendaguru v Tanzanii, oblast řeky Red Deer v kanadské Albertě, v rámci USA lokality v Utahu, Coloradu a Montaně, dále také Patagonii) a udržoval korespondenční styky s předními světovými paleontology. Jeho kniha Záhada dinosaurů (1993) patří k vůbec nejúspěšnějším publikacím tohoto žánru na českém území.^[2]

V severní Botswaně objevil nejsilnějšího dravého brouka světa, kterého v roce 1976 vědecky popsal pod jménem Manticora imperator. Na studium tohoto rodu se specializoval a později popsal další tři nové druhy. Během svých výprav se dostal i do odlehlých civilizací, dosud nedotčených oblastí, kde se setkal s mnoha zajímavostmi a záhadami.

Zajímal se také o šamanské a kouzelnické praktiky původním způsobem žijících kmenů. Zorganizoval expedice za několika pro zoologii dosud tajemnými zvířaty (kongamato, Kerýt, mungún-galli, seskveč a jemu podobný tua-yeua z jihovýchodní Asie, nessie a její americké ekvivalenty ogopogo a champ, obří žralok niuhi, obří chobotnice luska a ambazombi aj.). V roce 1978 pronikl se svými třemi přáteli k tajemné, legendami opředené stolové hoře Kurupira v pralesích na brazilsko-venezuelské hranici. Vystoupit nahoru se však expedici nepodařilo.

O zážitcích a poznatcích ze svých cest napsal celkem čtrnáct knih a kromě toho i množství článků v různých časopisech. Pravidelně též přednášel a vystupoval v televizních a rozhlasových pořadech. Zemřel dne 5. května 2021 ve věku 83 let.^[3] Poctou Jaroslavu Marešovi a jeho knize Záhada dinosaurů je také kniha Největší dinosauří záhady Vladimíra Sochy.^[4]

Bibliografie

• V tropech tří světadílů (1976)
• Nejkrásnější brouci tropů (1980), spoluautor Vlastimil Lapáček
• Yetti (1991)
• Hledání Ztraceného světa (1992)
• Legendární příšery a skutečná zvířata (1993)
• Záhada dinosaurů (1993)
• Po záhadných stopách (1994)
• Detektivem v říši zvířat (1995)
• Tyrkysová karavana (1995)
• Svět tajemných zvířat (1997)
• Hrůza zvaná Kurupira (2001)
• Gladiátoři druhohor (2001)
• Dračí chrám (2002)
• Jezero krokodýlích čarodějů (2002)
• Manticora: A Monograph of the Genus (Coleoptera, Cicindelidae, Manticorini) (2002)
• Kurupira: zlověstné tajemství (2005)
• Legendární opolidé (Obrovití primáti – legenda nebo pravda?) (2007)
• Smrt ve sloní trávě (2008)
• Šepot buše (2011)
• Ve stínu baobabů (2012)
• V říši tygra (2013)
• Stezkami záhadných zvířat (2015)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Mareš (cestovatel)
• Video z autogramiády knihy Vladimíra Sochy s Jaroslavem Marešem (česky)
• Rozhovor (14.10.2017): Jaroslav Mareš: Kurupira stále tajemná Archivováno 28. 9. 2020 na Wayback Machine. (česky)
• Článek na webu Čítárny (česky)