Jaroslav Kvapil
Skladatel Jaroslav Kvapil, 1928
Základní informace
Narození	21. dubna 1892 Fryšták, Morava Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. února 1958 (ve věku 65 let) Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent, sbormistr, klavírista, varhaník, libretista, učitel a hudební pedagog
Nástroje	píšťalové varhany a klavír
Ocenění	zasloužilý umělec (1955)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Kvapil (21. dubna 1892 Fryšták – 18. února 1958 Brno^[1]) byl český klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog.

Život

Studoval na gymnáziu v Olomouci. Současně byl fundatistou, tj. uživatelem fundace olomoucké katedrály. Zde byl žákem dómského varhaníka a skladatele Josefa Nešvery. Neúspěšně se pokusil o přijetí na Pražskou konzervatoř, ale byl přijat na brněnskou varhanní školu, kde v letech 1906–1909 studoval skladbu u Leoše Janáčka. Kromě toho studoval ještě hru na klavír a varhany, kontrapunkt a zpěv. Pokračoval na konzervatoři v Lipsku u Maxe Regera skladbu, Hanse Sitta dirigování a Roberta Teichmüllera hru na klavír.

Po návratu do Čech se stal dómským varhaníkem v Olomouci, učil na Varhanní škole v Brně a v hudební škole Žerotína a byl činný i jako klavírní virtuóz. V době 1. světové války bojoval na italské a ruské frontě. Po vzniku Československa učil opět na Varhanní škole v Brně a v roce 1919 byl jmenován profesorem klavíru na brněnské konzervatoři. Souběžně byl korepetitorem operního souboru a učil na hudební škole Filharmonického spolku Beseda brněnská. V roce 1920 se stal jejím ředitelem a v této funkce setrval až do roku 1946. Ve Filharmonickém spolku se stal sbormistrem a v široké spolupráci s divadelním orchestrem a sólisty uvedl na brněnská koncertní pódia vrcholné skladby světové oratorní a kantátové tvorby. Za své úspěchy byl v roce 1929 jmenován čestným členem České akademie věd a umění.

Nepřestal ani vystupovat jako klavírní virtuóz: Kromě samostatných koncertů spolupracoval s předními českými komorními soubory a na koncertech doprovázel i sólisty Národního divadla v Praze. Poslední veřejné vystoupení se konalo na počest jeho šedesátin v roce 1952.

Po osvobození byl profesorem skladby a vedoucím katedry skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

Rodinný život

Byl ženat s Ludmilou Kvapilovou, se kterou měl tři děti. V roce 1957 odešel do důchodu. Zemřel a je pohřben v Brně.^[2]

Dílo

Opera

• Pohádka máje (podle Viléma Mrštíka, 1943)

Kantáty

• Píseň o čase, který umírá (A. Suaréz, 1924)
• Lví srdce (1931)
• Italská (Milan Kundera, 1950)

Orchestrální skladby

• 4 symfonie
• Nocturno d-moll (1911)
• Thema con variazioni a fuga c-moll (1912)
• Burleska pro komorní orchestr (1935)
• Z těžkých dob, symfonické variace (1939)
• Jubilejní slovanská ouvertura (1944)
• Svítání, symfonická báseň (1948)
• Dnes a zítra,symfonická předehra

Koncerty pro sólové nástroje s orchestrem

• 1. koncert pro housle a orchestr G-dur(1928)
• Burleska pro flétnu a orchestr (1944)
• Koncert pro hoboj a orchestr (1951)
• 2. koncert pro housle a orchestr G-dur(1952)
• Koncert pro klavír a orchestr (1954)
• Suita pro violu a komorní orchestr (1956)

Komorní hudba

• 4 sonáty pro housle
• 5 smyčcových kvartetů
• Klavírní trio E-dur (1912)
• Dvě skladby pro housle a klavír (1913)
• Violoncellová sonáta e-moll (1913)
• Klarinetový kvintet (1914)
• Klavírní kvintet a-moll (1915)
• Variace na vlastní téma pro trubku (1929)
• Suita pro pozoun (1930)
• Intimní obrázky pro housle a klavír (1934)
• Dechový kvintet f-moll (1935)
• 2. dechový kvintet (1935)
• Fantasie pro varhany e-moll (1935)
• Houslová sonatina D-dur (1941)
• Nonet (1944)
• Pastorální suita pro klarinet a klavír (1944)
• Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello (1948)
• 3 skladby pro violoncello (1949)
• Duo pro housle a violu (1949)
• Commodo e giocoso pro violoncello a klavír (1951)
• Suita pro violu a klavír (1955)

Klavírní skladby

• Pět dětských skladeb (1906)
• Sonáta g-moll (1910)
• Písně prósy a poezie (1911)
• Variace na vlastní téma (1914)
• Údolím stesku a žalu (1912)
• Sto slováckých písní pro klavír (1914)
• Na sklonku mládí (1919)
• Vánoce (1924)
• Sonáta e-moll (1925)
• Lví silou, variace (1932
• V říši snů (1932)
• Scherzo (1932)
• Smutná píseň (1935)
• Polka (1938)
• Sonáta Des-dur (1946)
• Fantasie ve formě variací (1952)
• Sonatina (1956)

Písně

• Cyklus Písní na slova Adolfa Heyduka a Antonína Sovy (1911)
• Dva dvojzpěvy v národním tónu (1914)
• Pět písní na slova Antonína Sovy (1918)
• Písně pro nižší hlas (slova Jaroslava Vrchlického aj., 1918)
• Déšť v samotě (1919)
• Jarní noc (Otokar Březina, 1920)
• Čtyři písně (1922)
• Herbář pro baryton a orchestr (1933)
• Písně pro vyšší hlas (1934)
• Koleda (1934)
• Tři písně pro tenor a klavír (1947)

Sbory

Ženské

• Chvíle úsměvů a snů (1921)
• Tři ženské sbory s klavírem (1927)
• Heslo Besedy brněnské (1941)

Mužské

• Stesk (1912)
• Večerní tábor (Rudolf Medek, 1928)
• Čtyři mužské sbory (1937)
• Horské růže (Jiří Wolker, 1940)
• Dělnická balada (1952)
• Sbory na slova Petra Bezruče, (1953)

Smíšené

• Noční nálady (1920)
• Píseň veselé chudiny (1934)

Odkazy

Reference

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 797
• Janota, D. - Kučera, J. P.: Malá encyklopedie české opery. Praha 1999
• Šlechtová, A. - Levora, J.: Členové České akademie věd a umění 1890-1952. Praha 2004
• Kundera, L.: Jaroslav Kvapil. Praha 1944
• Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností. 2. K-P. Brno 1999
• The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell, London 2001))

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Kvapil na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Kvapil (skladatel)
• Encyklopedie dějin města Brna
• Katalog vědecké knihovny Olomouc