Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic
Rodový erb Smiřických ze Smiřic
Hlava rodu Smiřických
Ve funkci: 1608 – 1611
Předchůdce	Zikmund II. Smiřický ze Smiřic
Nástupce	Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic
Hejtman Kouřimského kraje za panský stav
Ve funkci: 1609 – 1610
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Přech Hodějovský z Hodějova
Nástupce	Karel Mracký z Dubé
Narození	1588
Úmrtí	16. února 1611 (ve věku 22–23 let) Hrubá Skála Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Kostelec nad Černými lesy
Choť	Anna Alžběta Zapská ze Zap († po 1637)
Rodiče	Zikmund II. Smiřický ze Smiřic Hedvika Zajícová z Házmburka
Děti	bezdětný
Příbuzní	děd: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) bratr: Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (1594–1618) bratr: Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic (1592–1630) sestra: Eliška Kateřina, provdaná z Vartmberka (1590–1620) sestra: Markéta Saloména, provdaná Slavatová z Chlumu (1597 – asi 1655)
Náboženství	nekatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic (1588 – 16. února 1611 Hrubá Skála) byl český šlechtic z hruboskalské linie rodu Smiřických ze Smiřic, který se tehdy řadil k nejbohatším v Čechách. V letech 1608–1611 byl hlavou rodu.

Rodina a původ

Narodil se jako prvorozený syn Zikmunda II. Smiřického ze Smiřic (1557–1608) a Hedviky Zajícové z Házmburka († 1610). Jeho nejmladší bratr, pozdější hlava rodu Albrecht Jan byl iniciátorem a čelným představitelem českého stavovského povstání proti Habsburkům. Smrtí mladšího bratra Jindřicha Jiřího (1592–1630) vymřel rod Smiřických ze Smiřic po meči.

Život

Jaroslav Smiřický byl velmi vzdělaný. Nejprve dva roky navštěvoval gymnázium v lužickém Zhořelci, poté studoval teologii na protestantské univerzitě v Basileji. Tam napsal práce pod titulem De Concordia Oratio (Řeč o svornosti) a De Consiliariis (O rádcích).^[1] Přátelil se s Adamem Budovcem z Budova.^[2] Poté ještě studoval na univerzitě v Heidelbergu. Během kavalírské cesty navštívil Francii, Anglii, Nizozemí a německé země. Jeho následující krátkou cestu do Itálie přerušila smrt otce v roce 1608.^[1][2]

Aktivně se účastnil dlouhého zemského sněmu mezi lednem 1609 a únorem 1610, během něhož byl podepsán císařem Rudolfem II. Rudolfův majestát.^[2] V letech 1609–1610 zastával úřad hejtmana Kouřimského kraje.^[3][1]

V luxusně vybaveném pražském sídle nechal zřídit stříbrnici, tedy klenotnici pro uložení stříbrného nádobí. Během vpádu Pasovských do Prahy byl palác ovšem vypleněn.^[1]

Zemřel 16. února 1611 ve věku 23 let buď na tuberkulózu nebo hemofilii.^[1] Pohřben byl v Kostelci nad Černými lesy.^[4]

Rodina

V únoru 1610 se oženil s Annou Alžbětou Zapskou ze Zap († po 1637).^[4] Krátké manželství zůstalo bezdětné.

Majetek

Rozsáhlý majetek po Jaroslavově smrti zdědil Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic (1590–1614) z náchodské větve, protože byl nejstarším mužským členem rodu. O tři roky později ovšem také zemřel.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 130–135. 
• JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 28. 

Externí odkazy

• Rodokmen Smiřických na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk

Smiřičtí ze Smiřic
1475 a 1480 český panský stav, 1554 říšský panský stav
1. generace	Václav
2. generace	Hynek I. • Jan I. († 1453) • Kateřina († po 1457)
3. generace	Hynek II. († před 1476) • Jan • Jindřich (1440–1487) • Václav († 1470)
4. generace	Alžběta († 1499) • Anežka († 1548) • Jan II. (1470–1506) • Lidmila (Eliška) († 1548) • Jaroslav (1474–1510) • Albrecht (1472–1505) • Markéta • Anna • Johana • Mandaléna • Zikmund I. (1468/1477–1548) • Magdaléna
5. generace	Ladislav († po 1544) • Jindřich († 1530) • Anna • Václav († 1525) • Eliška († asi 1542) • Johana • Magdaléna • Jaroslav I. (1513–1597) • Markéta († 1575) • Kateřina • Albrecht* (1528–1566) • Anežka († po 1599) • Salome • Jindřich** (1535–1569) • Mariána • Sidonie • Johana • Lidmila
6. generace	Zikmund (asi 1520 – asi 1550) • Uršula • Václav (Vaněk) (1524–1586) • Žofie • Markéta • Jindřich • Jan Vilém (asi 1520–1549) • Kateřina († 1569) • Alžběta († 1569) • Vojtěch († 1568) • Kateřina* († 1608) • Václav* (1564–1593) • Zikmund* († 1558) • Jaroslav* (1566–1570) • Albrecht* († 1562) • Markéta* (1557–1593) • Anna Salomena* • Zikmund II.** (1557–1608) • Jaroslav Jan** (1566–1588) • Anna Kateřina** († 1610) • Albrecht Vladislav** (1568–1602)
7. generace	Jaroslav Zikmund* (1588–1600) • Kateřina* († 1608) • Albrecht Václav* (1590–1614) • Jaroslav II.** (1588–1611) • Eliška Kateřina** (1590–1620) • Jindřich Jiří** (1592–1630) • Markéta Salomena** (1597–asi 1655) • Albrecht Jan** (1594–1618) • Ladislav** (1600–1600)
Sídla	Palác Smiřických v Praze • Hrubá Skála • Škvorec • Náchod • Kostelec nad Černými lesy • Uhříněves • Koloděje • Český Dub • Kumburk • Dymokury
Pohřebiště	Zámecká kaple sv. Vojtěcha v Kostelci nad Černými lesy • Kostel sv. Václava v Rovensku pod Troskami • Kostel sv. Vavřince v Náchodě
* náchodská linie, ** hruboskalská linie, tučně jsou vyznačeni senioři (hlavy) rodu (od 16. století)