A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaroslav Horejc | |
---|---|
Jaroslav Horejc (F. Sekanina: Album representantů všech oborů veřejného života československého, 1927) | |
Narození | 15. června 1886 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. ledna 1983 (ve věku 96 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | pedagog, sochař, designér, sklářský výtvarník, medailér, učitel, fotograf, ilustrátor, tiskař a umělecký pedagog |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Horejc (15. června 1886, Praha[1] – 3. ledna 1983, Praha[2]) byl český sochař, návrhář uměleckořemeslných předmětů, šperkař a medailér, přední představitel dekorativismu art deca, a výtvarný pedagog.
Život
Narodil se v Praze na Novém Městě v Jungmannově ulici čp. 739/II[3] jako druhé ze tří dětí hodinářského obchodníka Aloise Horejce (1853–1927) a jeho ženy Františky, rozené Suché (*1859). Mladší sestra Marie zemřela ve 12 letech, starší bratr Jan v 36 letech.[4] Ve čtrnácti letech ho rodiče přivedli do litografické dílny, odkud po několika týdnech odešel do učení na gravírníka (rytce kovů) a cizeléra na Odborné škole pro klenotníky, zlatníky, stříbrníky, ryjce kovu a pasíře v Praze. Ve volném čase navštěvoval kurzy dalších řemesel. V letech 1906 až 1910 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Nováka, Stanislava Suchardy a Josefa Drahoňovského. Pro zajištění financí pracoval při studiu jako štukatér při výzdobě novostaveb.[5]
V roce 1918 byl na Uměleckoprůmyslové škole jmenován profesorem, vedl ateliér pro umělecké zpracování kovů. V roce 1948 odešel do důchodu, ale zůstal i nadále umělecky činným. V letech 1943 - 1983 bydlel a pracoval v Podskalí v domě čp. 386/II na rohu Trojické ulice a Rašínova nábřeží, kde je umístěna jeho pamětní deska s bronzovou portrétní bustou. Byl členem pražské zednářské lóže Sibi et posteris[6]
Je pohřben na Olšanských hřbitovech (část 004, oddělení 10, číslo hrobu 128). Dědičkou autorských práv k dílu Jaroslava Horejce je Dagmar Dományová.[7]
Spolková činnost
- člen sdružení Artěl (od 1909)
- člen Spolku výtvarných umělců Mánes (od 1911)
- člen Svazu československého díla (od 1914)
- člen pražské zednářské lóže Sibi et posteris[6]
Ocenění
- Roku 1966 byl jmenován zasloužilým umělcem
- Byl nositelem Řádu práce[2]
Dílo
Je předním představitelem českého art deca. Jeho rané práce stylem vycházejí ze secese, brzy se přiklonil k novoklasicismu a vytvořil si charakteristickou stylizaci protáhlé a přitom zavalité lidské figury s oválným obličejem, štěrbinovýma očima a úzkým nosem (Orfeus). Často spolupracoval s architekty.
Příklady výtvarných děl
- kamenné domovní znamení U kamenného stolu na novostavbě domu čp. 550/II v Praze na Karlově náměstí (1911)
- Dvě travertinové alegorické sochy žen pro fasádu budovy čp. 376/II Ministerstva zdravotnictví v Zítkových sadech a jedna socha na spojující zdi budovy čp. 375/II Ministerstva práce a sociálních věcí na Palackého náměstí v Praze (architekt Bohumil Hübschmann), Praha 2 (1929)
- Dřevěná oltářní plastika v Kůrové kapli katedrály Sv. Víta, Praha (1929)[8]
- Poslední soud - reliéf pro schodiště kolumbária, Husův sbor (Vinohrady) v Praze 2, (1956)
- Reliéf Madony s dítětem na náhrobku rodiny Bedřicha Spáčila na kroměřížském hřbitově[9]
- Výzdoba katedrály sv. Víta v Praze: tři bronzové figurálními motivy z legendy o sv. Ludmile na vstupní mříži kaple sv. Ludmily a 12 na Zlaté bráně katedrály sv. Víta;[10]
Umělecké mříže
- 12 figurálních kompozic zemědělských prací roku pro mříž jižního portálu Zlaté brány katedrály Sv. Víta v Praze (1930–1955), autorem návrhu nříže byl arch. Jan Sokol[8]
- 3 figurální kompozice na mříži kaple sv. Ludmily v katedrále sv. Víta (1938)[8]
- mříž s tepanými reliéfy exotických zvířat - sbírka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
- mříž v Baťově vile ve Zlíně (rekonstrukce Jan Kotěra, 1918)
- mříž ve vile architekta Františka Kavalíra Na Kavalírce v Praze 5 (1926)
- mříž a tři alegorické plastiky pro schodiště budovy Tabákové režie v Praze (1929)
- mříž arch. Františka Kavalíra se šesti alegorickými plastikami vstupních dveří vily Hřebenka čp. 107/39 v Praze na Smíchově
- figurální kompozice na mříži pro kapli s hrobem Jana Ámose Komenského v Naardenu, Nizozemí (1937)[11]
Umělecké řemeslo
- Od roku 1912 se věnoval návrhům keramiky, skla, broží a hraček pro pražský Artěl. Pro Artěl navrhl v roce 1922 tzv. Pražský pohár u příležitosti vzniku tzv. Velké Prahy, realizovala jej sklářská firma Johann Oertel & Co. z Nového Boru.
- Pro firmu J. & L. Lobmeyr's Neffe Stefana Ratha z Kamenického Šenova (pobočky vídeňské firmy J. & L. Lobmeyr) navrhl čtyři skleněné broušené poháry, které patří k nejpozoruhodnějším příspěvkům českého sklářství 20. let 20. století. Jde o poháry Bakchus / též název Víno (1920–1921), Kanaan, země blahobytu a plodů / též název Podzim nebo Bohatství přírody (1922), Tanec (1923), Tři bohyně / též název Paridův soud (1924)[12]. Tyto poháry byly oceněny Grand Prix v kategorii skla na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925.
- Pro československý pavilon tamtéž navrhoval s Pavlem Janákem lustry, které po skončení výstavy Československý stát věnoval Mezinárodní organizaci práce v Ženevě pro interiéry jejich nově budovaného ředitelství (dnes sídlo Mezinárodní obchodní organizace). V roce 1937 realizoval obří skleněný reliéf na téma Země a lidé, původně navržený pro Palác národů v Ženevě, který nikdy nebyl do Ženevy doručen a dnes je ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze.
- Pro organizaci Sokol navrhl skleněný pohár s postavou sokolníka pro delegaci jugoslávské sokolské župy na Všesokolském sletu v roce 1920. V roce 1932 navrhl medaili pro Závody československé obce sokolské, která se používala pro ocenění Sokola až do začátku druhé světové války. V roce 1948 navrhl pamětní medaili XI. všesokolského sletu v Praze. V roce 1933 navrhl plaketu lyžařských přeborů Slávie.
Jiné
- Navrhoval pamětní medaile a mince: desetikoruna (1928–1933), dvacetikoruna (1933–1934)
- Navrhl stříbrné brože pro pařížskou výstavu Arts décoratifs (1925), celkem devět jich bylo realizováno ve stříbře a v tombaku Artělem a prodáváno jak ve Francii, tak v Družstevní práci v Praze a v Brně, vlastnoručně tepaná stříbrná brož s tanečnicí z roku 1924 byla určena pro tanečnici Annu Čekanovou[13]
- V roce 1930 navrhl zednářské klenoty činovníků pražské zednářské lóže Sibi et Posteris, také zednářské medaile
- Je autorem návrhu figury Golema z filmu Císařův pekař - Pekařův císař z roku 1952
- S Jaroslavem Křičkou spolupracoval jako výtvarník na tanečním představení Anky Čekanové (1928) pro Komorní divadlo v Praze[14]
- Dívka s amforou je socha v Nosticově zahradě v Praze
Dílo Jaroslava Horejce je zastoupeno ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Národního muzea, Galerie hl. m. Prahy,[15] Moravské galerie v Brně, muzea keramiky v Bechyni, MAK - Rakouského muzea pro užité / současné umění ve Vídni, Metropolitního muzea umění v New Yorku,[16] Muzea dekorativních umění v Paříži,[17] Musea skla v Corningu[12] v USA, ve sbírce Tomáše Hejtmánka[18] a dalších.
Výstavy
- 1934 100 kreseb Jaroslava Horejce, Krásná jizba Družstevní práce, Praha
- 1971 Jaroslav Horejc: Výběr z díla, k 85. narozeninám, autorka Jana Horneková, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha
- 1976–1977 Jaroslav Horejc: Sochařské dílo, Staroměstská radnice, Praha
- 1982 Jaroslav Horejc: Výběr z kreseb, Malá galerie sbírky moderního sochařství, Praha–Zbraslav
- 2015 Jaroslav Horejc: Ve znamení Merkura, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Kabinet kresby, grafiky a fotografie, Náchod
- 2015–2016 Jaroslav Horejc 1886–1983 (Nejen sochař), Arthouse Hejtmánek, Praha
- 2016–2017 Jaroslav Horejc: Mistr českého Art deca, Galerie hlavního města Prahy - Dům U Kamenného zvonu
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika narozených, P. Marie Sněžná, 1884–1896, snímek 77
- ↑ a b Dálnopisem, poštou, telefonem. Rudé právo. 5. 1. 1983, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu; rodina se několikrát stěhovala
- ↑ Policejní přihláška rodiny Aloise Horejce,*1853
- ↑ Světozor 1941, Jaroslav Horejc
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.freeglobe.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-27.
- ↑ Spor o postavu filmového Golema vrcholí, ČT24, 18. 5. 2009
- ↑ a b c ZAHRADNÍČKOVÁ, Iva. Práce Jaroslava Horejce pro Pražský hrad. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Pomajzlová. Dostupné online.
- ↑ MARKÉTA MERCOVÁ, VLASTIMIL SOCHOR. Kroměřížský hřbitov. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 2001. 74 s.
- ↑ Jiří Kuthan, Jan Royt, Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, svatyně českých patronů a králů. NLN Praha 2011, s.155
- ↑ Jaroslav Horejc: Model mříže pro Naarden. Pestrý týden. 13. 3. 1937, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b Corning Glass Museum, Jaroslav Horejc: Paridův soud
- ↑ Otakar Hejtmánek: Jaroslav Horejc. Praha 2015, text i foto, s. 105-106
- ↑ Skupina A. Čekanové. Pestrý týden. 17. 3. 1928, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Galerie hl. m. Prahy: Horejc Jaroslav
- ↑ Metropolitní muzeum, Jaroslav Horejc: Pohár Podzim
- ↑ Musée des arts décoratifs, Jaroslav Horejc: Váza Tanec
- ↑
Literatura
- ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 198
- HORNEKOVÁ, Jana, Jaroslav Horejc. Výběr z díla k 85. narozeninám. UPM Praha, 1971.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1, ed. Anděla Horová, Academia Praha 1995, s. 282.
- BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv, Umělecké památky Prahy, díl 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1999.
- HEJTMÁNEK, Otakar: Jaroslav Horejc 1886–1983 (Nejen sochař), Arthouse Hejtmánek, Praha 2015.
- MALÁ, Olga, LEHMANNOVÁ, Martina, NEUMANNOVÁ, Eva, HNÍDKOVÁ, Vendula, Jaroslav Horejc (1886–1983). Mistr českého art deca. Praha 2016.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Horejc na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Horejc
- Jaroslav Horejc v informačním systému abART
- Galerie hl.m.Prahy
- Jaroslav Horejc – stránky věnované tomuto umělci (ve výstavbě)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk