JUDr. Jaroslav Bureš
6. ministr spravedlnosti ČR
Ve funkci: 2. února 2001 – 15. července 2002
Předseda vlády	Miloš Zeman
Předchůdce	Pavel Rychetský
Nástupce	Pavel Rychetský
Ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR
Ve funkci: 4. srpna 2004 – 25. dubna 2005
Předseda vlády	Stanislav Gross
Předchůdce	Karel Čermák
Nástupce	Pavel Zářecký
Předseda Vrchního soudu v Praze
Ve funkci: 2000 – 2001
Předchůdce	Antonín Mokrý
Nástupce	Vladimír Stibořík
Ve funkci: 2. ledna 2013 – 1. ledna 2020
Předchůdce	Vladimír Stibořík
Nástupce	Luboš Dörfl
Předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR
Ve funkci: 1997 – 1999
Předchůdce	funkce vznikla
Nástupce	Iva Brožová
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1986–1989)
Narození	5. května 1954 (69 let) Mimoň Československo Československo
Choť	ženatý
Děti	dva synové
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Profese	soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Bureš (* 5. května 1954 Mimoň) je český právník a politik, v letech 2000 až 2001 a opět 2013 až 2020 předseda Vrchního soudu v Praze. Odborně se věnuje především občanskému právu, spolu s Ljubomírem Drápalem je spoluautorem známých komentářů k občanskému soudnímu řádu.

Život

V roce 1979 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1980 působil jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 2. V roce 1986 vstoupil do KSČ a byl přeložen na Městský soud v Praze, kde působil do roku 1991. KSČ opustil 20. listopadu 1989. Od roku 1991 byl soudcem tehdejšího Nejvyššího soudu České republiky a od roku 1993 soudcem Vrchního soudu v Praze, který z tohoto nejvyššího soudu vznikl. Roku 1995 přešel k Nejvyššímu soudu, kde se stal předsedou jeho občanskoprávního a obchodního kolegia, od roku 2000 ale začal působil ve funkci předsedy pražského vrchního soudu.^[1]

Od 2. února 2001 do 15. července 2002 byl ministrem spravedlnosti ve vládě Miloše Zemana. Od 16. července 2002 byl prvním místopředsedou Legislativní rady vlády. Byl také jedním z neúspěšných kandidátů ČSSD na prezidenta České republiky během prezidentských voleb v roce 2003.

V roce 2006 byl jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu, jeho přidělení k tomuto soudu i následné jmenování místopředsedou ale zrušil Ústavní soud na návrh předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, která k tomuto přidělení nedala souhlas.^[2][3] Jaroslav Bureš se následně vrátil na Vrchní soud do Prahy, kde působil v pozici místopředsedy a od 2. ledna 2013 v pozici předsedy.^[4] Ve funkci předsedy Vrchního soudu v Praze jej dne 2. ledna 2020 vystřídal Luboš Dörfl.^[5] V únoru 2020 rezignoval na funkci soudce ze zdravotních důvodů k 31. květnu 2020.^[6] Stalo se tak v době, kdy začalo vycházet najevo, že přijal od Fotbalové asociace ČR (vedené později trestně stíhaným Miroslavem Peltou) pro sebe a pro syna zájezd na evropský šampionát v hodnotě 123 tisíc Kč.^[7]

Jaroslav Bureš je ženatý a má dva syny.

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Bureš
• Jaroslav Bureš: V tom, že jsem se stal soudcem, sehrála roli náhoda, rozhovor na webu Česká justice
• Jaroslav Bureš: V atmosféře záměrně budované nedůvěry vůči justici neodcházím s dobrým pocitem, rozhovor na webu Česká justice, pokračování