A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaroslav Šlezinger | |
---|---|
Narození | 29. dubna 1911 Jemnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. srpna 1955 (ve věku 44 let) Vykmanov Československo |
Příčina úmrtí | rakovina plic |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | sochař |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Šlezinger (29. dubna 1911, Jemnice – 2. srpna 1955, Vykmanov[1]) byl český akademický sochař, demokrat, aktivista druhého čsl. odboje, vězněný za druhé světové války a podruhé v 50. letech, duchovně založený člověk, člen Československé strany lidové a Rotary Clubu.
Životopis
Narodil se 29. dubna 1911 v Jemnici jako jediný syn. Rodina původně užívala příjmení Schlesinger. Jaroslavův otec, Adolf Schlesinger/Šlezinger, padl na začátku 1. světové války, matka, Kateřina, rozená Juránková, živila oba posluhami a příležitostnými pracemi u sedláků.
Výtvarné nadání se u něj projevilo časně. Jako malý chlapec modeloval z hlíny drobné plastiky. Vyučil se tesařem a pracoval v Jemnici. Jako samouk vytvořil tehdy pomník padlým ve vsi Chotěbudicích. Díky řídícímu učiteli jemnické školy Karlu Gartneroévi, který mu poskytl finanční půjčku, mohl absolvovat – a to s vyznamenáním, průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích. Na doporučení školy v Hořicích studoval v letech 1936–1939 na Akademii výtvarných umění v Praze, v sochařském ateliéru prof. Bohumila Kafky. Po absolutoriu nastoupil jako pedagog na Uměleckoprůmyslové škole v Brně. Krátce nato, v souvislosti se studentskými demonstracemi 17. listopadu, byl však i s řadou studentů zatčen a téměř tři roky vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen.[1] Po návratu se usadil v Jihlavě, kde si zřídil sochařský ateliér a oženil se s Marií Čížkovou.[1]
Po druhé světové válce na Jihlavsku vzniklo proti Komunistické straně Československa jedno z ohnisek odporu mezi členy a funkcionáři Lidové strany. Vydávali a kolportovali předvolební letáky s požadavkem svobodných voleb pod kontrolou OSN a s dalšími výzvami a varováními. Od března roku 1949 byl členem skupiny Karla Veselého, do které ho přivedl Stanislav Bárta, následně do organizace zapojil i své přátele Josefa Kočího a Vlastimila Kučeru. Podle udání StB měl sehnat cyankali, kterým měl být otráven předseda ONV. Josef Kočí však toto obvinění v roce 2006 odmítl.[1]
Jaroslav Šlezinger byl demokrat, člen Rotary Clubu a duchovně založený člověk. Byl v roce 1949 zatčen a v politickém procesu od 7. do 11. února 1950 byl odsouzen na dvacet pět let těžkého žaláře, k finančnímu trestu, konfiskaci majetku a ztrátě občanských práv.[1] „Dodnes nevím, z jakých důvodů“, napsal v jednom ze svých ilegálních dopisů z vězení. Strávil nějaký čas v jihlavské věznici, odkud byl převeden do Mírova a následně do trestaneckého tábora nucených prací ve Vykmanově (nyní místní část Ostrova u Karlových Varů. Počátkem roku 1951 byl původní tábor rozšířen na Vykmanov II. s krycím označením „L“. Vězňové z tábora „L“ pracovali při mletí a třídění uranové rudy. Byl to jeden z táborů pro "nepřátelsky zaměřené" vězně. Prostředí tam bylo zamořené radioaktivním prachem a vězňové pracovali 12–14 hodin bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Někdy v průběhu let 1951–1952 tam byl internován Jaroslav Šlezinger.
V srpnu 1954 jej odvolali z pracoviště s tím, že bude přeložen na jiný tábor, přeškolen a za krátký čas propuštěn. Ještě téhož dne byl převezen do Ústředního tábora, kde se setkal s přítelem a spolužákem z akademie, sochařem Jaroslavem Švecem. Přítele zarazil jeho zdravotní stav. Zavedl jej do ordinace vězeňského lékaře, který diagnostikoval rozklad krve a vřed na dvanáctníku a začal s léčbou. Teprve o měsíc později, v listopadu 1954 se Šlezinger dostal do vězeňského oddělení nemocnice v Karlových Varech, kde se jeho stav po dvou týdnech zlepšil natolik, že se mohl vrátit k práci. V dubnu 1955 byl znovu převezen do karlovarské nemocnice, tentokrát s rakovinou plic. Zemřel ve 44 letech, 2. srpna 1955 v Ostrově ve vykmanovské vězeňské nemocnici.[1] V roce 1990 byl plně rehabilitován.[1]
Dílo
- Sochy světců pro kostely v Jihlavě a v Jemnici, Třebelovicích a Moravských Budějovicích
- Několik náhrobků (např. pro rodinu Karla Bakeše)
- Socha českého legionáře, plukovníka Josefa Švece
- Socha sokola pro TJ Sokol v Jemnici
- Reliéf Rudolfa Kratochvíla na Starém hřbitově v Třebíči.[2]
- Nadživotní socha prezidenta T. G. Masaryka před jihlavským gymnáziem, odhalená v roce 1948 byla vyvrcholením jeho tvorby; v roce 1961 byla zlikvidována, stejně jako pomníky plukovníka Josefa Jiřího Švece a Sokola v Jemnici.
- 14 reliéfů Křížové cesty z pálené hlíny - cyklus komorního formátu byl po roce 2010 instalován do nově rekonstruované kaple sv. Floriána v Ostrově u Karlových Varů jako součást nového památníku politických vězňů, v němž má Šlezinger svou samostatnou část.[3]
Ocenění
- 2015: Rytíř české kultury – ocenění a titul Ministerstva kultury ČR (uděleno ministrem kultury Danielem Hermanem), in memoriam[4][5]
Památky
- Pomník Jaroslavu Šlezingerovi v Jemnici[6]
- Na domě v Jihlavě, ve Fibichově ulici 4, kde Šlezinger bydlel v době zatčení, odhalena k 70. výročí popravy 17. 6. 2020 tabulka Poslední adresy, za přítomnosti předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g kj. ŠLEZINGER, Jaroslav (29. 4. 1911 Jemnice, okres Třebíč – 2. 8. 1955 Vykmanov) . Praha: Ústav pro studium totalitních režimů . Dostupné online.
- ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 42.
- ↑ Reliéfy z pozůstalosti vdovy Marie Šlezingerové je do památníku darovala Anna Honová (podle textu letáku v kapli)
- ↑ Biskupství brněnské. Jemnický rodák Jaroslav Šlezinger Rytířem české kultury . Biskupství brněnské . Dostupné online.
- ↑ MK ČR. Ministr kultury právě ocenil Dámy, Rytíře a Mecenáše české kultury | Ministerstvo kultury . MK ČR . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim . Ústav pro soudobé dějiny AV ČR . Dostupné online.
- ↑ V Jihlavě připomínají tabulky čtyři oběti politického procesu | Jihlavské listy | Noviny Kraje Vysočina. www.jihlavske-listy.cz . . Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim . Ústav pro soudobé dějiny AV ČR . Dostupné online.
Literatura
- Bohuňovská Marie, Zaváté šlépěje – osud sochaře Šlezingera, 2006, EKON Jihlava, ISBN 80-239-7883-7
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Šlezinger na Wikimedia Commons
- Web Zaváté šlépěje
- ŠLEZINGER, Jaroslav – encyklopedické heslo na webu Ústavu pro studium totalitních režimů
- Výstava k poctě sochaře Jaroslava Šlezingera – výstava Mene Tekel, 10. 1. 2011
- Sochař Jaroslav Šlezinger bude mít v Jemnici pomník – Třebíčský deník, 16. 3. 2011
- Jaroslav Šlezinger a jeho životní křížová cesta – Velká epocha, 27. 6. 2008
- Jeho umučení bylo dvojnásobným zločinem – Katolický týdeník, 10. 5. 2011
- Trailer k dokumentárnímu filmu – Jaroslav Šlezinger – YouTube, 2. 8. 2012
- Zaváté šlépěje osud sochaře Šlezingera – půlhodinový dokument na YouTube, 8. 12. 2012
- Sochař Jaroslav Šlezinger – ČRo Plzeň, 30. 11. 2009
- Jaroslav Šlezinger v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk