A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan V. z Pernštejna | |
---|---|
Narození | 30. července 1561 |
Úmrtí | 30. září 1597 (ve věku 36 let) Győr |
Povolání | důstojník |
Choť | (1587) Anna Marie Manrique de Lara y Mendoza mladší († před 1636) |
Děti | Vratislav Eusebius z Pernštejna Frebonie Eusebie z Pernštejna |
Rodiče | Vratislav II. z Pernštejna a Marie Manrique de Lara y Mendoza |
Příbuzní | Maxmilián z Pernštejna, Polyxena z Lobkovic, Johana z Pernštejna, Bibiana z Pernštejna a Alžběta Isabela z Pernštejna (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan V. z Pernštejna (30. července 1561 – 30. září 1597, Ráb) byl český a moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Pernštejna.
Život
Jeho otec byl nejvyšší kancléř Vratislav II. z Pernštejna, matka původem španělská šlechtična Marie Manrique de Lara y Mendoza. Vzhledem k tomu, že jeho jediný bratr Maxmilián z Pernštejna byl kanovníkem a předčasně zemřel, Jan se stal jediným pokračovatelem rodu Pernštejnů. Po svém otci však převzal značné dluhy a ani on sám je nebyl schopen splácet. Postupně rozprodával svá panství a byl nucen vstoupit do vojenských služeb. V roce 1585 prodal Přerov, roku 1588 Lanškroun, roku 1596 dokonce i rodový hrad Pernštejn, o rok později Tovačov a zůstaly mu jen Litomyšl, kterou Pernštejnové měli v zástavní držbě od panovníka, a panství Plumlov s rezidencí v Prostějově.
Jan z Pernštejna se v roce 1587 ve Vídni oženil s příbuznou Annou Marií Manrique de Lara mladší († před 1636), dcerou Juana Marique de Mendoza, dvořana v habsburských službách.[1] Měli spolu syna Vratislava Eusebia a tři dcery – Annu, Frebonii Eusebii a Evu.
Jan z Pernštejna zemřel roku 1597 při obléhání pevnosti Rábu v Uhrách, kde mu dělová koule z tureckého děla utrhla hlavu a levou ruku i s ramenem. Poručnictví jeho nezletilých dětí se ujala Janova sestra Polyxena z Pernštejna.
Manželka Anna Marie nadále jako vdova bydlela v Pernštejnském paláci na Pražském hradě, kde byla duší intrik pernštejnského salónu a zapletla se i do politicky zabarvených milostných afér. V roce 1606 se znovu provdala za hraběte Bruna z Mansfeldu. Intrikovat nepřestala ani ve Vídni.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- VAŘEKA, Marek. Jan z Pernštejna 1561–1597: Hospodářský úpadek Pernštejnů. Nakladatelství Veduta, 2008.
- VOREL, Petr. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Rybka Publishers, Praha 1999. 318 stran. ISBN 80-86182-24-X
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan V. z Pernštejna na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Janovi V. z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Ukázka z knihy Jan z Pernštejna 1561–1597: Hospodářský úpadek Pernštejnů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk