Prof. Mgr. Jan Schmid
Jan Schmid (2022)
Narození	14. června 1936 (87 let) Tábor Československo Československo
Povolání	spisovatel, pedagog, malíř, režisér, herec, dramatik, učitel, scénograf, kostýmní návrhář a loutkář
Ocenění	Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla (2018)
Manžel(ka)	Jana Synková
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Schmid (* 14. června 1936 Tábor) je český herec, režisér, kulturní publicista, textař, výtvarník, ilustrátor, scenárista, dramatik, moderátor, divadelní manažer a organizátor, divadelní pedagog, manžel herečky Jany Synkové.

Život

Vyučil se malířem skla. Poté studoval na Střední průmyslové škole v Železném Brodě a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Po jejím absolvování v roce 1961 byl výtvarníkem v Severočeském loutkovém divadle (v pozdějším Naivním divadle) v Liberci, kde také působil jako autor a režisér. V roce 1963 založil experimentální soubor, který se od roku 1964 nazývá Studio Ypsilon, jehož je ředitelem (od roku 1990) a dlouholetým uměleckým vedoucím. V roce 1978 se soubor přestěhoval do Prahy. Kromě mateřského divadla příležitostně hostuje jakožto režisér v jiných divadlech, mimo jiné také dvakrát v pražském Národním divadle, režíruje v České televizi a v Českém rozhlase. Od roku 1975 vyučoval na katedře loutkářství Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU), od roku 1990 vyučuje na katedře alternativního a loutkového divadla. V roce 1994 se habilitoval jako docent, v roce 2003 byl jmenován profesorem. Od roku 1999 společně s Janem Lukešem připravuje a moderuje v České televizi literární revue Třistatřicettři.^[1]

Jakožto výtvarník se věnuje tvorbě plakátů, knižních ilustrací, kostýmnímu výtvarnictví a scénografii. Dne 25. března 2017 převzal Cenu Thálie 2016 za mimořádný umělecký přínos českému divadelnímu umění.^[2][3]

Herecká filmografie

• 1968 – Farářův konec
• 1969 – Ovoce stromů rajských jíme
• 1975 – Holka na zabití
• 1981 – Kalamita
• 1982 – Upír z Feratu
• 1984 – Narozeniny
• 1987 – Devět kruhů pekla
• 1989 – Skřivánčí ticho
• 1991 – Requiem pro panenku
• 1994 – Pevnost
• 1994 – Amerika

Dílo

Knihy

• 1966 – Tajný lodní deník - spoluautor Ladislav Dvorský, Severočeské nakladatelství v Liberci
• 1967 – Objevy bez konce, spolu s Milošem Zapletalem, Praha: Mladá fronta
• 1985 – Léto bude ve čtvrtek (deník mého horšího já), druhé vydání - Primus 1995, ISBN 80-8562-502-4
• 1989 – S očima navrch hlavy aneb jak jsem byl hloupej
• 1992 – Třináct vůní (hry a texty z Ypsilonky)
• 1995 – Jak mě zabil slon, Primus, ISBN 80-85625-39-3
• 2006 – Můj divadelní svět, Nakladatelství Studia Ypsilon, ISBN 80-902482-8-4
• 2008 – Nejen prstem po mapě, Nakladatelství Studia Ypsilon, ISBN 978-80-902482-7-4
• 2008 – Život v závorce aneb Prvobytně pospolná místa v Čechách, Liberec: nakladatelství Knihy 555, 2008, ISBN 978-80-86660-28-8

Dramatická tvorba

Divadelní hry

• 1969 – O tom jak ona
• 1975 – Třináct vůní
• 1974 – Michelangelo Buonarotti
• 1978 – Život a smrt K. H. Máchy
• 1981 – Outsider
• 1985 – Večírek
• 2000 – Praha stověžatá
• 2017 – Kostky jsou vrženy

Rozhlas

• 1986 Jiří Kamen: Láska vše zachrání; účinkovali: Marek Eben (vypravěč), Jana Synková, Jan Přeučil, Adolf Kohuth, Blanka Blahníková, Jiří Hálek, Jiří Sovák, Libuše Havelková, Jiří Lábus, Jiří Němeček, Petr Popelka; hudba: Miroslav Kořínek; role: spisovatel Bálek Horský a režie: Jan Schmid.

Monografie

• 2006 Jan Schmid, režisér, principál a tvůrce slohu, Pražská scéna, edice: Režie; ISBN 80-86102-45-9, EAN: 9788086102450

Zastoupení ve sbírkách umění

Moravská galerie

Muzeum umění a designu Benešov

Uměleckoprůmyslové muzeum Praha

Odkazy

Reference

Literatura

• FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 78–80. 
• DVOŘÁK, Jan. Jan Schmid : režisér, principál, tvůrce slohu. Praha : Pražská scéna, 2006. 333 s. ISBN 80-86102-45-9.
• HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 187
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 853. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 575–576. 
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 624. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 111–112. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Schmid na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Schmid
• Stránky Studia Ypsilon
• Stránky DAMU^{[nedostupný zdroj}
• Jan Schmid v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jan Schmid ve Filmové databázi
• Jan Schmid na Kinoboxu
• Jan Schmid v Internet Movie Database (anglicky)
• Týdeník rozhlas
• Institut umění^{[nedostupný zdroj}
• Ukázka sklářské tvorby pana Schmida^{[nedostupný zdroj}
• Jan Schmid Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
• Jan Schmid ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Jan Schmid v cyklu České televize Na plovárně

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.