A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Rejchl | |
---|---|
Narození | 7. července 1899 Hradec Králové Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. února 1985 (ve věku 85 let) nebo 25. února 1985 (ve věku 85 let) tamtéž Československo |
Povolání | architekt, malíř, grafik a učitel |
Rodiče | Václav Rejchl st. |
Příbuzní | Václav Rejchl ml. (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Rejchl (7. července 1899 Hradec Králové[1] – 28. února 1985 tamtéž[2]) byl český architekt. Pocházel z významné stavitelské rodiny, jeho otcem byl Václav Rejchl st. a bratrem Václav Rejchl ml., a byl zřejmě nejvýraznějším architektem tohoto rodu. Působil, stejně jako jeho příbuzní, převážně na Královéhradecku.[3][4]
Život
Jan Rejchl se narodil jako nejmladší syn Václavu Rejchlovi st. a jeho manželce Anně.[1] Studoval reálné gymnázium v Hradci Králové, ale hned po maturitě, v roce 1917, narukoval na italskou frontu. Po návratu studoval v letech 1919–24 architekturu na pražské technice a navázal dvouletým studiem architektonické speciálky u Josefa Gočára, který Rejchlovo další architektonické působení významně ovlivnil (např. puristická kompozice hmot, obliba režného zdiva[5]).[4] Již při studiu Rejchl navrhl v roce 1922 evangelickou modlitebnu ve Rváčově.[6] V roce 1925 pak krátce nastoupil do rodinné architektonické kanceláře, kterou tou dobou vedl jeho bratr Václav Rejchl ml., záhy ale odešel na placenou stáž do ateliéru svého pedagoga z techniky Antonína Engela, kde strávil období od července 1926 do února 1927. Po návratu do Hradce Králové se vrátil do rodinné kanceláře, 1. ledna 1930 se pak zcela osamostatnil a samostatně projektoval až do roku 1948.[4]
Přelom 20. a 30. let 20. století znamenal pro Jana Rejchla největší vytížení.[5] Působil na velkých reprezentativních zakázkách, nevyhýbal se ale ani projektům menšího rozsahu, navrhoval například turistické chaty, rodinné vily, a nezanedbatelnou část jeho tvorby tvoří pomníky. Budoval rovněž akademickou kariéru, v roce 1947 mu byl na VUT v Brně udělen titul docenta a Rejchl pak na této škole přednášel především dějiny stavebních slohů a také publikoval.[4] V létě roku 1948 byl osloven Ladislavem Machoněm, aby se stal ředitelem nově vznikajícího královéhradeckého projekčního ústavu, který sdružoval veškeré znárodněné architektonické praxe (státní organizace Stavoprojekt[4]).[5] V roce 1953 vyšel asi nejpozoruhodnější Rejchlův teoretický spis, Harmonie architektonického díla, který celkem otevřeně kritizuje architekturu socialistického realismu, ale také architekturu funkcionalistickou, k jejímž principům nikdy nenašel cestu.[5] Po ukončení působení na brněnské technice v roce 1953 se Jan Rejchl plně věnoval práci ve Stavoprojektu v Hradci Králové (spolupracoval zde s architekty Františkem Steinerem, Václavem Rohlíčkem a také se svým synem Milanem Rejchlem), zaměřoval se zejména na urbanistické plány a studie. Podílel se také na památkářské činnosti svého bratra Václava Rejchla ml., a to zejména formou památkových obnov (radnice v Třebechovicích, mlýn v Ratibořicích, zámek Vlčice u Trutnova).[4]
Jan Rejchl odešel na odpočinek v roce 1975 a zemřel 25. února 1985.[4] Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově v Pouchově.
Dílo
- evangelická modlitebna, Rváčov u Lomnice nad Popelkou (1922–23)[3][6]
- některé realizace v areálu fakultní nemocnice (např. dětský pavilon, hospodářská budova, obytná budova pro lékaře a další), Sokolská 581, Hradec Králové (1925–54)[4][5][6]
- Státní průmyslová škola v Hradci Králové, Pospíšilova čp. 787 (1927–31)[3][4][5][6]
- Hlavní nádraží Hradec Králové, Riegrovo náměstí 914, spolupráce s Václavem Rejchlem ml. (1928–29)[3][4][5][6]
- přístavba Městská spořitelna, Velké náměstí čp. 800, Hradec Králové (1928–31)[4][5][6]
- památník slezského odboje na Ostré hůrce, Háj u Opavy, spolupráce s Josefem Wagnerem (1929, později zbořeno)[3][6]
- Sklářský výzkumný ústav, Škroupova 957, a Obchodní, živnostenská a průmyslová ústředna, Škroupova 695, Hradec Králové (1929–30)[3][4][5][6]
- městská spořitelna, hudební škola, okresní úřad Slaný (1928–31)[3][6]
- ozdravovna Solnice (1930–32)[6]
- chata Jiráskův dům v Orlických horách (1931)[6]
- Československá národní banka, nám. Osvoboditelů 798, a Okresní hospodářská záložna, nám. Osvoboditelů 820, Hradec Králové (1931)[3][5][6]
- Krajský soud a věznice, Hradec Králové, spolupráce s Václavem Rejchlem ml. (1931–35)[3][6]
- vila Františka Hrouzka, Hradební 819, Hradec Králové (1931)[5][7]
- Steinova vila (vila Waltera Steina), Balbínova čp. 821, Hradec Králové (1932)[4][5][7]
- vila Ing. Seiferta v Hradební ulici čp. 819, Hradec Králové (1932–34)[4][6]
- vila pro M. Skálu v Hornokrčské ulici čp. 698, Praha[4][6]
- Městská spořitelna, Rychnov nad Kněžnou (1932)[3][6]
- pomník náměstka starosty Hradce Králové J. L. Pospíšila, spolupráce se sochařem Josefem Škodou (1932)[6]
- rohový obytný a obchodní dům pro továrníka Kasala v Rychnově nad Kněžnou (1932)[6]
- vila MUDr. Mazačové, Heřmanův Městec (1932–33)[3][4][6]
- Městská spořitelna, Heřmanův Městec (1933)[6]
- restaurační pavilon, Jiráskovy sady čp. 237, Hradec Králové (1932–33)[4][5][6]
- činžovní dům pro zaměstnance firmy Josefa Nevyhoštěného, Průmyslová čp. 944, Hradec Králové (1933)[4][6]
- Heldův památník v Třebechovicích pod Orebem, spolupráce s Josefem Škodou (1933)[6]
- vila Dr. Grima v Opočně (1933–34)[6]
- rodinný dům pro paní Kánskou, Nové Město nad Metují (1933–34)[3][6]
- horská chata Panorama, Čihák v Orlických horách (1933–34)[3][6]
- Občanská záložna Červený Kostelec (1934)[3][6]
- Městská spořitelna Dobruška (1934)[3][6]
- nástavba podniku firmy Pilnáček na Pospíšilově třídě v Hradci Králové (1934–35)[6]
- Okresní úřad a soud Náchod (1935–36)[3][6]
- Budova velitelství 2. Armádního sboru (později Lékařská fakulta UK) a dvě důstojnické vily, Šimkova čp. 870, 878 a 879, Hradec Králové (1936–37)[3][4][5][6]
- Městská spořitelna, Týn nad Vltavou (1936–37)[3][6]
- výcvikové středisko ČS armády v Bedřichově (1937–38)[3][6]
- modernizace a přístavba nemocnice v Nechanicích (1938)[6]
- automatická telefonní a telegrafní ústředna, třída ČSA čp. 954, Hradec Králové (1946–48)[4][5][6]
V rámci Stavoprojektu:
- prádelna a chemická čistírna, Labská kotlina čp. 960, Hradec Králové (1948–50)[4][6]
- přestavba Starého mlýna, Ratibořice (1950–52)[3][6]
- školní internáty v Jaroměři a v Náchodě (1950–52)[6]
- rekonstrukce rodného domku Františka Vladislava Heka v Dobrušce (1961–63)[6]
- projekt interierů domu kultury ROH v Ústí nad Labem, spolupráce s Ing. arch. Václavem Rohlíčkem (1960–65)[6]
- základní škola na Slezském Předměstí (ZŠ JIH), Hradec Králové (1966)[4][6]
- budova průmyslové školy kovo-elektro v zamýšleném komplexu učilišť na Moravském předměstí, Hradec Králové, spolupráce s Karlem Schmiedem (1968–70)[4][6]
- projekt rekonstrukce domů č. 2–4 v Mýtské ulici v Hradci Králové s reliéfy od sochaře Ladislava Zívra (1968–72)[6]
- základní škola v Labské kotlině II. (ZŠ Bezručova), Hradec Králové, spolupráce se Zdeňkem Gabrielem (1970)[4][6]
- vlastní vila, Plácelova čp. 1209, Hradec Králové (1968–69)[4]
- územní plány měst Žamberk a Lázně Bělohrad (1970–73)[6]
- návrh nároží firmy Petrof v Hradci Králové, spolupráce s Milanem Rejchlem (1975)[6]
- návrh přístavby průmyslové školy stavební v Pospíšilově třídě v Hradci Králové (1975–78)[6]
Galerie původních budov
-
Hlavní nádraží v Hradci Králové
-
Městská spořitelna Slaný
-
Československá národní banka, nám. Osvoboditelů 798, Hradec Králové
-
Nám. Osvoboditelů 820, Hradec Králové
-
Krajský soud v Hradci Králové
-
Městská spořitelna v Dobrušce
-
Bývalá budova velitelství, dnes lékařská fakulta v Hradci Králové
-
Nemocnice Nechanice
-
Automatická telefonní ústředna Hradec Králové
Galerie památkových obnov
-
Mlýn v Ratibořicích
-
Rodný domek F. V. Heka v Dobrušce
-
Radnice v Třebechovicích
Galerie pomníků
-
Památník slezského odboje Ostrá hůrka
-
Pomník J. L. Pospíšila
-
Pomník J. T. Helda v Třebechovicích
Odkazy
Reference
- ↑ a b SOA Zámrsk, Českobratrská církev evangelická Černilov, Matrika narozených 1883-1902 v Hradci Králové, sign. R 5-14, ukn. 11233, str.351. Dostupné online
- ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Rejchl, Jan, 1899-1985
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t REJCHL Jan. www.arch-pavouk.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Tři generace architektů. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2012. 138 s. ISBN 978-80-905271-1-9.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o S.R.O, Via Aurea. Jan Rejchl | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au Arching R-R - Historie. www.archingr-r.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b MOTEJLOVÁ, Ilona. Bakalářská práce Architektura vil v Hradci Králové, 1900 – 1945 . Olomouc: FF UP, 2011 . Dostupné online.
Literatura
- ZIKMUND-LENDER, Ladislav: Tři generace architektů. Hradec Králové, 2012. ISBN 978-80-905271-1-9
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Rejchl na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Rejchl
- Jan Rejchl v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk