J.M. can. Msgre. ThDr. Jan Pospíšil prelát
sídelní kanovník a scholastik olomoucké kapituly
Msgre. ThDr. Jan Pospíšil
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Arcidiecéze	olomoucká
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1862
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	arcikněz v Bzenci (1866–1871) děkan v Bzenci (1871–1900) kanovník v Olomouci (1901–1918)
Osobní údaje
Datum narození	2. května 1837
Místo narození	Vojnice Rakouské císařství Rakouské císařství,
Datum úmrtí	24. května 1918 (ve věku 81 let)
Místo úmrtí	Olomouc Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko,
Místo pohřbení	kněžská hrobka v Bzenci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Pospíšil (2. května 1837 Vojnice^[1] – 24. května 1918 Olomouc), byl český římskokatolický kněz, infulovaný prelát, sídelní kanovník a scholastik při olomoucké metropolitní kapitule.

Život

Mladá léta

Narodil se 2. května 1837 v Ohnicích č. 17 (nyní Vojnice, místní část obce Těšetice u Olomouce),^[1] jako jedno z 8 dětí Šimona Pospíšila (1810–1898) a Josefy (1810–1866), rozené Gruntové z Lutína č. 7. Vystudoval Státní gymnasium v Olomouci. V letech 1858 – 1862 studoval bohosloví v Olomouci,  6. 7.  1862 byl vysvěcen na kněze. Od 1862 kooperátor v Bzenci, 1865 promován doktorem teologie (ThDr.), 1866 -  farář v Bzenci, 1871 – děkan v Bzenci, jmenován školním inspektorem děkanátu bzeneckého a kyjovského, 1873 jmenován arcibiskupským komisařem při gymnáziu v Kyjově, 1884 assesorem konzistoře, 1884 – arcikněz v Bzenci, 1895 jmenován papežským komořím.  Stál v čele veškerého kulturního života ve městě Bzenci i na celém okresu. Dne 22. 12. 1900 jmenován nesídelním kanovníkem v Olomouci, 10. 2. 1901 přijat za sídelního kanovníka v Olomouci, 8. 1. 1914 se stal prelátem a scholastikem při olomouckém metropolitním chrámu Páně (scholastikus byla  4. nejvyšší kapitulní dignita), stál v čele apoštolátního života jako jeho místopředseda. Působil jako předseda ústředního výboru Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje.^[2]

Donace

Městu Bzenci věnoval Mariánský sloup na náměstí a dvě votivní okna ve farním kostele (vedle oltáře). Posléze byl jmenován čestným občanem města Bzence, ale také čestným občanem města Moravského Písku a Mistřína. Olomouci věnoval dvě votivní okna v kostele sv. Mořice s českými nápisy (sv. Cyril a Metoděj a sv. Jan Nepomucký).^[3] Dle záznamů metropolitní kapituly finančně podporoval studia seminaristů. Dne 15. srpna 2015 při příležitosti oslav 1000 let města Bzence a ve výroční den 100 let vysvěcení mariánského sloupu v Bzenci (15. srpna 1915) udělen starostou města Bzence Pavlem Čejkou pamětní list in memoriam.

Vyznamenání

Papež ocenil jeho práci titulem papežský domácí prelát a posléze apoštolský protonotář. V roce 1884 se sal konsistoriálním radou a assessorem. Získal i titul komtura c. k. řádu Františka Josefa.

Závěr života

Zemřel v pátek 24. května 1918 v 19 hodin večer v kanovnickém domě v Rezidenční ulici č. 4 (nyní Křížkovského 4) v Olomouci zaopatřen svátostmi umírajících v 82 letech po krátké nemoci.^[4] Jeho tělesné pozůstatky byly uloženy za přítomnosti generálního vikáře preláta Geislera 28. května 1918 na hřbitově v Bzenci k poslednímu odpočinku. Jeho hrob je ve 21. století hrobkou bzeneckých farářů.

Odkazy

Reference

Literatura

• Zemek Metoděj, Posloupnost kanovníků metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci, VVM 4 (1949), 121-136, 167-182; 5 (1950) 53-64, 99-116, 141-146.
• Zemek Metoděj, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu, 1-2, rukopis práce uchovaný v olomouckém archivu.

Související články

• Seznam scholastiků Metropolitní kapituly u svatého Václava v Olomouci

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Pospíšil na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Pospíšil (kněz)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.