Jan Niecisław Baudouin de Courtenay
Narození	13. března 1845 Radzymin
Úmrtí	3. listopadu 1929 Varšava, Polsko Polsko
Místo pohřbení	Protestantský hřbitov ve Varšavě
Povolání	jazykovědec, profesor, esperantolog, filolog, slavista a fonetik
Alma mater	Varšavská univerzita (1862–1866) Jagellonská univerzita Varšavská střední škola Univerzita Karlova Humboldtova univerzita Lipská univerzita
Témata	lingvistika
Ocenění	Řád sv. Anny 2. třídy Řád sv. Vladimíra 4. třídy Řád sv. Stanislava 3. třídy Řád sv. Stanislava 2. třídy Řád sv. Anny 3. třídy … více na Wikidatech
Politická příslušnost	Konstitučně demokratická strana
Manžel(ka)	Romualda Baudouin de Courtenay
Děti	Cezaria Anna Baudouin de Courtenay-Ehrenkreutz-Jędrzejewiczowa Zofia Baudouin de Courtenay
Rodiče	Aleksander Baudouin de Courtenay
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Niecislaw Baudouin de Courtenay (13. březen 1845, Radzymin u Varšavy – 3. listopad 1929, Varšava) byl polský jazykovědec a slavista, průkopník fonologie, předchůdce strukturalismu a zakladatel kazaňské školy, jednoho z ohnisek strukturalistické jazykovědy. Zabýval se také problémy mísení jazyků, dětské řeči, nářečí a vlivu jazyka na světový názor.

Život

Narodil se do francouzské rodiny, usedlé v Polsku, jeho otec byl zeměměřič. Roku 1862 se zapsal na Varšavskou univerzitu, kde vystudoval historii a filosofii. Získal ruské státní stipendium, takže mohl studovat na Karlově univerzitě v Praze, na univerzitě v Jeně a na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Roku 1870 obhájil v Lipsku doktorát prací o staré polštině před 14. stoletím. Od roku 1875 byl profesorem v Kazani, od roku 1883 v Tartu (dnes Estonsko), od roku 1894 na Jagellonské univerzitě v Krakově, v letech 1899–1918 na Petrohradské státní univerzitě a od roku 1918 na Varšavské univerzitě, kde působil až do smrti.

Dílo

Napsal přes 300 vědeckých prací v šesti jazycích, mezi nimiž vyniká fonologická studie Versuch einer Theorie phonetischer Alternationen ("Pokus o teorii fonetických alternací", 1895) a slavistická práce Zarys historii języka polskiego (Náčrt dějin polského jazyka).^[1][2]

Hlavními a trvalými výsledky jeho práce je jednak zmíněná teorie fonetických alternací, ale hlavně zavedení pojmu foném a rozlišení mezi jazykem (jazykovou kompetencí) a řečí (promluvou) jakožto aktualizací této kompetence. Patří k zakladatelům synchronní (tj. nikoli historické) a strukturální lingvistiky, která řečové zvuky nechápe jen jako akustické jevy, ale jako součásti jazykového systému.

Ocenění

Od roku 1887 byl členem Polské akademie věd a od roku 1897 Petrohradské akademie věd. Byl nositelem Řádu sv. Anny (2. a 3. stupně), Řádu sv. Vladimíra (4. stupně), Řádu sv. Stanislava (3. a 4. stupně) a pamětní medaile Alexandra III.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Niecisław Baudouin de Courtenay na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Niecisław Baudouin de Courtenay na francouzské Wikipedii.

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Baudouin de Courtenay, sv. 3, str.493