A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Malýpetr | |
---|---|
Jan Malýpetr (1895) | |
Narození | 29. května 1815 Klobuky Rakouské císařství |
Úmrtí | 31. ledna 1899 (ve věku 83 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | pedagog |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Malýpetr (29. května 1815 Olovnice[1] – 31. ledna 1899 Praha[2]) byl učitel a nadšený propagátor tělocviku. Roku 1848 se stal prvním českým učitelem tělesné výchovy na zemské škole v Praze. Spolu s J. E. Purkyněm, F. L. Čelakovským a K. J. Erbenem vytvořil české sportovní názvosloví. Ve svých žácích povzbuzoval národní uvědomění. V prostorách jeho ústavu v Panské ulici byla 16. února 1862 založena Pražská jednota tělocvičná, později známá jako Sokol, a Malýpetr se stal jejím prvním cvičitelem. Na veřejných školách vyučoval do roku 1888; vedle toho zakládal a provozoval soukromé tělocvičny ve městech i na venkově. Zasloužil se o zavedení tělesné výchovy do škol a její popularizaci.
Život
Narodil se 29. května 1815 v Olovnici u Kralup,[1] ale dětství strávil v Klobukách u Slaného čp. 11, na statku nazývaném „u Sakulínů“, kde hospodařili jeho rodiče i prarodiče. Prvních pět let navštěvoval místní školu v obci, od deseti let nejprve německou piaristickou školu a pak gymnázium v Litoměřicích. V letech 1835–36 studoval filosofii a později práva v Praze. Kancelářská práce, ke které se tam připravoval, ho ale nelákala. Stal se vychovatelem dětí Josefa Františka Friče a od roku 1841 učitelem přírodopisu v ústavu profesora Al. Vocela. Jako pedagog pozoroval přirozenou touhu dětí po pohybu, což ho vedlo k myšlence, vytvořit pro žáky soustavu tělesných cvičení, která by byla zábavná i prospěšná jejich zdraví.[3]
Roku 1841 byla v Praze zásluhou zemských stavů založena škola gymnastiky podle soustavy Friedricha Ludwiga Jahna.[4] Malýpetr se do ní přihlásil a prospíval tak, že se roku 1847 mohl stát učitelem tělocviku ve Vídni.[3] Následujícího roku se vrátil do Prahy, kde vyučoval v „Budči“ (v Panské ulici) a od roku 1849 i na staroměstském gymnáziu;[3] stal se tak prvním českým učitelem tělesné výchovy. Roku 1853 získal definitivu[4] a stal se učitelem v nově zřízené tělocvičně pro univerzitu, c. k. gymnázia a reálky v Praze.[3] Tělocvičnu v Budči provozoval soukromě.[4] Spolu s J. E. Purkyněm, F. L. Čelakovským a K. J. Erbenem se také podílel na vytvoření české sportovní terminologie.[5] Ve svých žácích probouzel i národní uvědomění.[6]
V 50. letech se Malýpetrův ústav stal střediskem vznikajícího českého gymnastického hnutí. Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner a p. Müller se zde zapojili do úsilí, směřujícího k založení české organizace inspirované německým Turnvereinem.[4] 16. února 1862 byla v prostorách jeho školy ustavena Pražská jednota tělocvičná, krátce nato přejmenovaná na Sokol.[7] Malýpetr se stal jejím prvním cvičitelem.[4]
Později převzal soukromou školu v domě „u Doušů“ (koncem 19. století byl zbořen) na Václavském náměstí, kterou předtím provozoval Ferdinand Schmidt, a následně založil druhou na Ferdinandově třídě.[4] V letech 1879, 1882 a 1885 byl ministerským výnosem jmenován členem zkušební komise.[8]
Zakládal řadu tělocvičen ve městech i na venkovských šlechtických sídlech:[9] v pražském ústavu choromyslných (1850), na Malé Straně (1855), ve Františkových Lázních (1860), na Peruci (1876) i jinde.[8]
Roku 1888, po čtyřiceti letech ve státních školách, odešel do důchodu, ale nadále soukromě vyučoval v nadaci hraběte Straky a v ústavu choromyslných. Do pozdního věku si zachoval fyzickou kondici i duševní svěžest, čímž potvrdil platnost zásad, které celý život prosazoval.[8]
Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově.[4]
Rodina
Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil roku 1854 s Veronikou Klečkovou (1836–1874) ze Zbirohu,[10][11] podruhé roku 1876 s Eliškou Korytovou (1857-??).[11]
Měl pět synů a tři dcery.[11] Syn Jan pracoval jako lesmistr[4] (zemřel zřejmě 21. července 1922),[12] Vojtěch jako magistrátní úředník a Prokop jako úředník v Ringhofferových závodech na Smíchově.[4]
V témže domě v Klobukách se narodil také jeho synovec Jan Malypetr (1873–1947), politik první Československé republiky.[13][14]
Podoba příjmení
Literatura z 19. a počátku 20. století, tj. v době jeho života, uvádí zásadně dlouhou verzi příjmení (Malýpetr).[15] Novodobé zdroje naopak zpravidla dávají přednost krátké verzi (Malypetr), shodně s příjmením politika[13] V tomto článku je použita dlouhá verze, jakou jej oslovovali jeho současníci a jak se zřejmě podepisoval i on sám.
Reference
- ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Zěměchy 03, s. 53. Dostupné online. Viz též doklad ke sňatku jeho rodičů, vložený mezi strany 14 a 15 téže matriční knihy.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Vyšehradě, sign. VYŠ Z7, s. 119. Dostupné online.
- ↑ a b c d Jan Malýpetr. In: RANK, Josef; VICHTERLE, František. Sokol. Národní kalendář českoslovanský na obyčejný rok 1863. Praha: Alexandr Štorch, 1862. Dostupné online. S. 182–183.
- ↑ a b c d e f g h i Úmrtí. Národní listy. 1899-02-01, roč. 39, čís. 32, s. 4. Dostupné online .
- ↑ Jan Malýpetr. Světozor. 1869-11-19, roč. 3, čís. 47, s. 382. Dostupné online .
- ↑ L. T. Sedmdesát let Sokola. Národní listy. 1932-02-16, roč. 72, čís. 47, s. 3. Dostupné online .
- ↑ Valná schůzka tělocvičné jednoty pražské. Národní listy. 1862-07-20, roč. 2, čís. 169, s. 2. Dostupné online .
- ↑ a b c O životě Jana Malýpetra, .... Národní listy. 1899-02-02, roč. 39, čís. 33, s. 3. Dostupné online .
- ↑ Naše vyobrazení. Jan Malýpetr. Světozor. 1895-05-31, roč. 29, čís. 29, s. 348. Dostupné online .
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Jiljí, sign. JIL O9, s. 31. Dostupné online.
- ↑ a b c Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 369, obraz 468. Dostupné online.
- ↑ Zprávy osobní a rodinné. Národní listy. 1922-08-09, roč. 62, čís. 216, s. 3. Dostupné online .
- ↑ a b Kulturně historické putování Slánskem č. 10 (www.meuslany.cz). www.meuslany.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-09.
- ↑ Archivovaná kopie. www.infoslany.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-14.
- ↑ Viz reference zmiňované na jiných místech tohoto článku.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Malýpetr na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk