Jan Malát
Základní informace
Narození	16. června 1843 Starý Bydžov, Čechy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. prosince 1915 (ve věku 72 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hřbitov Malvazinky
Žánry	klasická hudba, opera a vokální hudba
Povolání	hudební skladatel, hudební pedagog a učitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Malát (16. červen 1843 Starý Bydžov – 2. prosinec 1915 Praha^[1]) byl hudební skladatel, pedagog a teoretik, sběratel a upravovatel lidových písní.

Život

Vystudoval varhanní školu v Praze a svou hudební a učitelskou dráhu začínal v Novém Bydžově. Sepsal teoretickou i praktickou školu hry na housle a klavír. Po dokončení varhanické školy v Praze se Jan Malát vrátil zpět na Novobydžovsko. Na Chlapecké hlavní škole v Novém Bydžově učil v letech 1863 až 1866. Zpíval v místním pěveckém spolku, hrál na koncertech na klavír i housle.

„V Novém Bydžově mě měli rádi, vážili si mne jako učitele a hudebníka,“ píše Malát, „a přec jsem koncem ledna 1866 opustil dosavadní místo, abych nastoupil jako definitivní učitel při dívčí hlavní škole v Hořicích.“ Malát po třech letech Nový Bydžov opustil. Téměř desetileté působení v Hořicích bylo plné tvůrčích sil. Jako jedna z prvních skladeb tohoto období byla ouverturu pro malý orchestr. Pro hořické ochotníky píše scénickou hudbu k Tylovým Kutnohorským havířům a dále píše sbory, písně a skladby pro klavír. Po osmi letech v Hořicích se oženil s Aninkou Petrovou. Roku 1876 se Malátovi trvale usadili v Praze na Smíchově.

Dílo

Orchestrální skladby

• Ouvertura (1868)
• Maličkosti I. – III. (1884)
• Kvítí z luhů českých (1887)
• Furiant (1888)
• Čtveračiví (1888)
• Mazurka a polka (1890)
• Výstavní pochod (1891)
• Vzpomínka na Prahu (1891)
• Nocturno, Píseň beze slov, Vltavky
• Slavnostní pochod pro Národopisnou výstavu (1895)
• Obkročák (1895)
• Čtverylka (1895)
• Slovanský tanec F-dur (1902)
• Děvy slovanské (1913)

Scénická díla

• Sedláci u Chlumce (nedokončený pokus z mládí)
• Hra s jesličkami v posvátném čase vánočním (1885)
• U jesliček (1887–1888)
• Hry Matěje Kopeckého (1893–1895)

Jan Malát napsal i několik oper:

• Svatojanská pouť (1896, zničena)
• Slavnost sv. Floriána (jednoaktovka, premiéra v Národním divadle 30. června 1899 pod názvem „Stáňa“)^[2]
• Staří blázni, která měla premiéru (pod názvem „Veselé námluvy“) v Městském divadle Královských Vinohradů 12. ledna 1908. K oběma posledním operám napsal libreto Karel Kádner na náměty humoresek Josefa Štolby.^[3]
• Rarášek (podle Ladislava Stroupežnického, nedokončeno)

Pedagogická díla

• Theoreticko-praktická škola na piano (s J. Maškem, 1880–1885)
• Theoreticko-praktická škola pro housle (14 sešitů a 9 sešitů duet)
• Velká theoreticko-praktická škola klavírní (27 sešitů, se Zdeňkem Fibichem)
• Theoreticko-praktická škola na harmonium (1884–1887)
• Theoreticko-praktická škola na flétnu (1888–1889)
• Praktická škola hry na housle (10 sešitů, 1891–1892)
• Nová praktická škola hry na housle (13 sešitů, 1893–1896)
• Zpěvník pro školy obecné a měšťanské I. – VI. (1895)
• Písně pro školu a dům
• Český národní poklad (rozsáhlá sbírka lidových písní s klavírním doprovodem)

Kromě toho je autorem velkého množství písní, sborů a komorních skladeb pro housle, klavír a harmonium.

Památka

• Po Janu Malátovi byla pojmenována mimo jiné ulice v Praze na Smíchově a v Novém Bydžově.

Odkazy

Reference

Literatura

• Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 171–3
• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 33
• Schreiberová, Jarmila, ed. a Schreiber, Hugo, ed. Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5: příběhy nevšedních životů. 1. vyd. Praha: Perseus, 2006-2010. 3 sv. ISBN 80-239-8554-X. S. 218 - 220.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Malát na Wikimedia Commons
• Autor Jan Malát ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Malát
• Jan Malát v databázi Archivu Národního divadla
• Starý Bydžov - osobnosti obce