A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Bartejs | |
---|---|
Narození | 24. listopadu 1912 Třebíč |
Úmrtí | 13. března 1963 (ve věku 50 let) Třebíč |
Národnost | Češi |
Povolání | voják |
Ocenění | Slavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Bartejs (24. listopadu 1912, Třebíč[1] – 13. března 1963, tamtéž[1]) byl československý voják a velitel výsadku Potash.[1]
Mládí
Narodil se 24. listopadu 1912 v Třebíči. Otec Jan pracoval v obuvnictví, matka Marie, rozená Dvořáková byla v domácnosti, později pracovala jako dělnice. Měl dvě sestry.
Absolvoval obecnou školu a reálné gymnázium. Po maturitě v roce 1934 nastoupil na základní vojenskou službu v Uherském Hradišti u pěšího pluku. Po zařazení do důstojnické školy a povýšení na svobodníka aspiranta sloužil u pěšího pluku v Kroměříži. Od začátku roku 1936, již v hodnosti podporučíka sloužil u 8. pěšího pluku v Místku. Od 16. července 1936 pokračoval ve služebním poměru jako velitel roty. 1. srpna 1938 byl povýšen na poručíka pěchoty. 14. března se stal jedním z účastníků přestřelky, kdy se příslušníci místeckého pluku postavili postupující německé armádě.[2]
V exilu
Protektorát opustil 27. dubna 1939. Překročil hranice do Polska a přihlásil se na československém konzulátě v Krakově. Poté odplul do Francie, kde se pokusil o vstup do Cizinecké legie, byl však odmítnut. 4. října 1939 byl prezentován u československé zahraniční armády a byl zařazen k 1. pěšímu pluku. Do odjezdu do Anglie 12. července 1940 postupně sloužil u všech tří pěších pluků.
V Anglii byl do 15. května 1943 veden jako nezařazený důstojník (mezi tím absolvoval na podzim 1942 parakurz) , poté byl zařazen jako velitel baterie kanónů. Od 12. července 1943 do 23. února 1944 absolvoval tělovýchovný kurz, opakovací parakurz, konspirační a spojovací kurz, dále pak udržovací tělovýchovný kurz a absolvoval spojovací cvičení v Londýně. 16. dubna se přesunul na vyčkávací stanici v Itálii.[2]
Nasazení
Společně s ostatními příslušníky desantu byl vysazen 5. května 1944 u obce Ostrata. Skupina byla 6. května rozprášena. Spolu s Machovským se dostali na Slovensko, kde se skrývali až do léta. Poté se vrátili a pokusili se vyzvednout ukrytou radiostanici. Již samotnému se mu podařilo navázat kontakt s odbojem a poté i s dalším příslušníkem desantu Pelcem. Na jaře 1945 se setkal s dalším výsadkářem Bogatajem. Podílel se na několika sabotážních útocích proti železnici u Uherského Brodu.[1]
Po válce
Po skončení války byl nejprve přidělen k II. oddělení hlavního štábu MNO a poté k 27. pěšímu pluku v Uherském Hradišti 27. července 1945 byl povýšen na kapitána pěchoty, 28. října téhož roku byl povýšen na štábního kapitána pěchoty. V roce 1946 se oženil (manželství zůstalo bezdětné), 31. října téhož roku byl náhle a neodůvodněně propuštěn z armády. Pracoval jako pomocný dělník do 6. října 1949, kdy byl zatčen StB. Byla mu odejmuta vojenská hodnost a byl vězněn v tzv. Domečku na Pankráci. 15. prosince 1950 byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody za trestný čin přípravy vojenské zrady.[2]
Trest si odpykával v pracovním táboře v Jáchymově. 20. května 1952 byl propuštěn poté, co ho odvolací soud zprostil obvinění. Pracoval jako pomocný dělník v Třebíči a byl pravidelně vyslýchán StB. Na následky podlomeného zdraví zemřel 11. března 1963. Rehabilitován pak byl až v roce 1968 a posléze plně rehabilitován byl až v roce 1991.[1][2]
V březnu roku 2023 mu byla na jeho rodném domě v Hálkově ulici v Třebíči odhalena pamětní deska.[3]
Vyznamenání
- 1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velké Británie
- 1945 – Československý válečný kříž 1939
- 1945 – Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- 1945 – Československá medaile za zásluhy I. stupně
Odkazy
Literatura
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
- LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Bartejs na Wikimedia Commons
- Kmenový list
- Jan Bartejs na valka.cz
Reference
- ↑ a b c d e BLAŽEK, Tomáš. Za Československo nasazoval život, místo vděku se pak dočkal vězení. iDNES.cz . MAFRA, 2017-05-14 . Dostupné online.
- ↑ a b c d MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. 1.. vyd. Třebíč: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. Dostupné online. S. 15–17.
- ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. Jan Bartejs bojoval proti nacismu v zahraniční armádě, po válce byl vyznamenán, a v padesáti letech zemřel při práci ve výkopu. ČRo Vysočina . Český rozhlas, 2023-03-10 . Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk