A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jakob Kaschauer | |
---|---|
Narození | 1400 Košice |
Úmrtí | 1463 (ve věku 62–63 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeň |
Povolání | sochař a malíř |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jakob Kaschauer, též Jacob von Kaschau a Jakub z Košic (* kolem 1400, Košice, něm. Kaschau - 29. srpna 1463, Vídeň) byl rakouský pozdně gotický řezbář. V literatuře někdy označovaný také jako Mistr Freisinských figur.[1]
Život
O jeho školení nejsou informace. Prvně uváděn roku 1429, kdy řídil svatoštěpánskou stavební huť[2] a jeho dílna dodala obraz, sochu a vitráž pro dóm sv. Štěpána. Roku 1433 vlastnil dům ve Vídni, po roce 1456 je několik dokladů o zakoupení a prodeji domu Jakobem Kaschauerem. Roku 1454 a 1458 uváděn jako hlava cechu "Bratrstva Božího těla" (Gottsleichnamsbruderschaft) při kostele sv. Michala.
Roku 1436 dodal oltář a vitráže pro karmelitánský kostel ve Vídni, 1443 pro Freisingského biskupa Nikodéma della Scala dodal hlavní oltář, 1449 oltář (dnes nezvěstný) pro kostel sv. Michala. V určení jeho identity panují nejasnosti - v dobových dokumentech je uváděn jako malíř, ale jeho dílna dodávala především sochy a vyřezávané oltáře. Podle posledních zjištění ho nelze ztotožnit s mistrem označovaným „Meister des Albrechtsaltars“.[3]
Kaschauer pracoval spolu se sochaři Peterem von Pusica a Nicolausem Gerhaertem van Leyden pro rakousko - německého krále (1440) a od roku 1452 císaře Svaté říše římské Friedricha III.. Byl ženatý s Margaretou Hirschvogel z Norimberka a je pohřben v kostele sv. Michala ve Vídni. Je po něm pojmenováno náměstí ve Vídni Donaustadtu.
Dílo
Kaschauerova postava Marie z Freisingu patří spolu s Multscherovou sochou Boží matky v Landsbergu ze stejné doby ke klíčovým dílům německého sochařství kolem roku 1440. Nový styl řezbářské práce, patrný ve stavbě objemu sochy, pojednání drapérie a posunu k monumentalitě, ji spojuje s holandským uměním Roberta Campina ("Mistra z Flémale"). Pozdější Kaschauerovy práce vznikly zjevně pod přímým vlivem Hanse Multschera.
Socha panny Marie a sv. Korbiniana z vyřezávaného oltáře ve Freisingu jsou dnes v Bayerisches Nationalmuseum v Mnichově.
Jaromír Homolka dává Kaschauerovu tvorbu do souvislosti s dílem Mistra ukřižování v kostele sv. Bartoloměje v Plzni,[4] Albert Kutal s prací Mistra suchdolské Barbory[5]
Známá díla
- 1436 Albrecht Altar, Hlavní oltář karmelitánského kostela, vitráže, Am Hof, Vídeň[6]
- hlavní oltář kostela ve Freisingu
- 1445-49 hlavní oltář, kostel sv. Michala (Michaelerkirche), Vídeň
- fragment Korunování Panny Marie, Bode Museum, Berlín
- Svatá Anna samotřetí, Wallfahrtskirche Annaberg u Sankt Pölten
- Madona na půlměsíci, soukromá sbírka, Vídeň
- kamenná socha vévody Fridricha V., kaple sv. Jiří ve Vídni (před 1452)
- kamenná socha Madony, Württembergischen Landesmuseum Stuttgart
- socha Madony na kašně, Mariazell (pravděpodobně dílna J. Kaschauera)
- trůnící sv. Petr jako papež, Museum Mittelalterlicher Österreichischer Kunst, Vídeň (pravděpodobně dílna J. Kaschauera)[7]
- Matka boží, původně Purgstall (Niederösterreich), nyní Metropolitan Museum, New York
Odkazy
Reference
- ↑ Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, s. 162
- ↑ Austria forum: Kaschauer, Jakob
- ↑ DB: Kaschauer, Jakob
- ↑ Homolka J, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s.174
- ↑ Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 166
- ↑ Wien Geschichte Wiki: Albrechtsaltar. www.wien.gv.at . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23.
- ↑ Digital Belvedere: sv. Petr. digital.belvedere.at . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- Článek byl sestaven z údajů v Deutsche Biographie s přihlédnutím k citacím v článku Jakob Kaschauer v německé Wikipedii.
Literatura
- Alfred Schädler: Kaschauer, Jakob. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 11, Duncker & Humblot, Berlin 1977, ISBN 3-428-00192-3, S. 310–312, v:
- E. Baum, Katalog des Museums mittelalterlicher österreichischer Kunst, 1971
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Kaschauer na Wikimedia Commons
- Deutsche Biographie: Kaschauer, Jakob
- Wien Geschichte Wiki: Jakob Kaschauer
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk