A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jacopo Sansovino | |
---|---|
Narození | 2. července 1486 Florencie |
Úmrtí | 27. listopadu 1570 (ve věku 84 let) Benátky |
Povolání | architekt a sochař |
Děti | Francesco Sansovino |
Významná díla | San Giovanni dei Fiorentini Palazzo Corner Piazza della Loggia Bacco Loggetta of Sansovino |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jacopo d'Antonio Sansovino, původním jménem Jacopo Tatti (2. července 1486, Florencie – 27. listopadu 1570, Benátky) byl italský sochař a architekt. Představitel vrcholné renesance a manýrismu.[1]
Život
Vyučil se u sochaře Andrei Sansovina, jehož příjmení přijal. V roce 1505 odešel do Říma. Navrhl zde několik budov a pracoval pro papeže Julia II., pro nějž restauroval poškozené sochy a vytvořil kopii sousoší Laokoona.[2]
V roce 1527 odešel do Benátek, kde založil sochařskou dílnu. Díky podpoře dóžete Andrei Grittiho se roku 1529 stal hlavním stavebním dozorcem a architektem Benátek a začal silně ovlivňovat jejich architektonickou podobu. Mezi jeho vrcholná díla patří knihovna Sv. Marka na náměstí Svatého Marka (1534–1554), dokončená Vincenzem Scamozzim v r. 1591. Jeho dalšími díly jsou Zecca (mincovna, 1537–1545), a Loggetta u Zvonice svatého Marka (1537–1549). Do výklenků této stavby vytvořil Sansovino čtyři bronzové sochy. Jeho občanské stavby Palazzo Corner a Palazzo Dolfini nebo obchodní budova Fabbriche Nuove di Rialto jsou stavěny v přísnějším stylu. [1] Připravil plány na výstavbu řady kostelů. V Benátkách bylo postaveno šest staveb, z nichž tři byly zničeny za Napoleonova tažení. K nejkrásnějším patří San Francesco della Vigna. [3]
Dostal nabídky pracovat pro francouzského krále Františka I. i anglického Jindřicha VIII., ale Benátky již nikdy neopustil.
V roce 1545 byl uvězněn, když se propadla střecha veřejné knihovny, na které v té době pracoval. Byl též odvolán ze svého úřadu. U soudu se však obhájil, zejména díky přímluvě Tiziana a Pietra Aretina, a tak byl propuštěn a roku 1549 se vrátil i do úřadu.[2][3]
Reference
- ↑ a b HUYGHE, René; PALLUCCHINI, Rodolfo. Umění renesance a baroku. 1. vyd. Praha: Odeon, 1970. (Umění a lidstvo - Larousse). 01-533-70. Kapitola Cinquecento v Benátkách, s. 136.
- ↑ a b Jacopo Sansovino | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-23.
- ↑ a b CODR, Milan. Přemožitelé času sv. 13. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Jacopo Sansovino, s. 121–125.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacopo Sansovino na Wikimedia Commons
- Portrét na Artmuseum.cz Archivováno 5. 5. 2014 na Wayback Machine.
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Encyklopedické zdroje na Answers.com
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk