Julian Révay Юліян Ревай
Předseda vlády Karpatské Ukrajiny
Ve funkci: 15. březen 1939 – 18. březen 1939
Ministr dopravy autonom. vlády Podkarpatské Rusi
Ve funkci: 11. říjen 1938 – 26. říjen 1938
Ministr komunikací, veř. prací, zdravotní a soc. péče autonom. vlády Podkarpatské Rusi
Ve funkci: 26. říjen 1938 – 1. prosinec 1938
Ministr autonom. vlády Podkarpatské Rusi
Ve funkci: 1. prosinec 1938 – 6. březen 1939
Ministr zahraničí Karpatské Ukrajiny
Ve funkci: 15. březen 1939 – 18. březen 1939
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1935 – 1939
Stranická příslušnost
Členství	čs. soc. dem. (do 1938)
Narození	26. července 1899 Myrča Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. dubna 1979 (ve věku 79 let) New York Spojené státy americké Spojené státy americké
Zaměstnání	učitel
Profese	novinář, pedagog a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Július Révay, též Julian Révay, (ukrajinsky Юліян Ревай – Julijan Revaj, 26. července 1899^[1][2][3][4] Myrča^[4] – 30. dubna 1979 New York^[4]) byl československý politik z Podkarpatské Rusi; meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu sociálně demokratickou dělnickou. Byl též pedagogem a významnou osobností ukrajinského exilu.

Život

Narodil se v obci Myrča v tehdejší Užské župě v Uhersku. Jeho domovskou obcí byl Malyj Bereznyj. Vystudoval učitelský ústav a pracoval jako odborný učitel.^[4]

Působil jako redaktor deníku Učitel. Působil v skautském hnutí v Podkarpatské Rusi a byl zemským náčelníkem Svazu junáků-skautů v Československu. Byl aktivní i politicky jako člen karpatoruské frakce Československé sociálně demokratické strany dělnické, kterou zde v roce 1920 spoluzakládal. Roku 1922 byl přidělen referátu Ministerstva školství a národní osvěty v Užhorodu. Předsedal zemské odbočce Dělnické akademie. Vykonával i funkci předsedy zemského sdružení podkarpatoruských učitelů, místopředsedy Národopisné společnosti pro Podkarpatskou Rus a hlavního tajemníka zemského Pedagogického spolku.^[4]

V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za sociální demokraty. Od prosince 1938 zasedal jako nezařazený poslanec. Mandát ztratil v lednu 1939 v důsledku rozpuštění politických stran na Podkarpatské Rusi.^[5] Sám likvidaci politických stran a jejich nahrazením jediným Ukrajinským národním sjednocením inicioval.^[4]

Ač členem sociální demokracie, již v létě roku 1938 čelil ve straně kritice za své názory ovlivněné fašismem.^[4] Za dob existence autonomní Karpatské Ukrajiny v rámci česko-slovenské druhé republiky (1938–1939) působil jako ministr v tehdejší vládě Andreje Bródyho (ministr dopravy), první vládě Augustina Vološina (ministr komunikací, veřejných prací, zdravotnictví a sociální péče) a druhé vládě Augustina Vološina (člen vlády, bez specifikace portfolia).^[6] V této době patřil mezi hlavní propagátory orientace autonomní vlády na spolupráci s nacistickým Německem.^[4]

Během krátké nezávislosti Karpatské Ukrajiny v březnu 1939 vedl svoji vládu jako její předseda, zároveň byl i ministrem zahraničí. Za světové války žil v Bratislavě, po válce uprchl na západ. Od roku 1948 žil v USA, kde působil též v tamějších ukrajinských exilových organizacích.^[4]

Je autorem rusínských učebnic pro obecné školy, mluvnic a slovníků.^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Július Révay
• stránky Український конгресовий комітет Америки - Ukrainian Congress Committee of America