Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov! Zásady ochrany osobných údajov. Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím
Rejstříková značka (dříve nazýváno imatrikulace) je označení letadel, které přiděluje a eviduje ve svém rejstříku národní letecký úřad příslušného státu.
Evidenci (rejstřík) civilních letadel v České republice spravuje Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy.[2] Civilní letadla registrovaná v Česku mají poznávací značku začínající písmeny OK (značka státní příslušnosti) nebo OL, za kterou následuje pomlčka a rejstříková značka, která se skládá z některých z následujících kombinací:[3]
tři písmena (motorová letadla),
čtyři číslice (bezmotorová letadla),
za pomlčkou písmeno X a skupina tří číslic a jedno písmeno (bezpilotní letadla).
Podle starší vyhlášky z roku 2005 může poznávací značka za označením OK zahrnovat další kombinace:[4]
tři písmena a poslední dva znaky číslice,
písmeno A a další tři číslice (kluzáky a větroně, příp. i s pomocným motorem).
Historie
V roce 1910 se konala v Paříži první konference zaměřená na mezinárodní právní aspekty létání za účasti 20 evropských států, na které byl vytvořen návrh úmluvy upravující pravidla leteckého provozu včetně evidence a registračních značek letadel. Konference však skončila nezdarem, protože státy se nedohodly v otázkách rovnoprávného využití vzdušného prostoru a dohodu neratifikovaly.[5]
Letectví pak výrazně ovlivnila první světová válka. Po jejím skončení bylo zřejmé, že je nutné řešit mezinárodní otázky leteckého provozu. Proto byla předmětem Pařížské mírové konference rovněž letecká doprava. Po sedmi měsících vyjednávání byla 13. října1919 podepsána 27 státy tzv. Pařížská úmluva,[6] jejíž součástí byla pravidla pro označování a registraci civilních letadel. Pro označení letadel byl zvolen pětiznakový kód velkých písmen latinské abecedy. Označení obsahovalo jednopísmenný národní kód, za nímž následovala pomlčka a skupina čtyř písmen, z nichž alespoň jedno byla samohláska (viz tabulka níže).[7] Toto označení vycházelo z volacích znaků používaných pro rádiové spojení podle Londýnské úmluvy z roku 1912.
Organizace ITU provedla revizi mezinárodních předpisů pro rádiový provoz včetně volacích znaků na konferenci ve Washingtonu v roce 1927. Následně byla upravena také pravidla pro imatrikulace letadel do podoby, ze které v podstatě vychází současné předpisy.
Český znak OK
O původu současné české, původně československé, zkratce OK v poznávací značce se rozšířila legenda, že československá delegace přijela na rozhodnou konferenci pozdě, že námi vytouženou zkratku CS si již pro sebe vylobbovali Portugalci na počest krále Carlose (1863–1908),[8][ujasnit] a proto se v časové tísni požádalo o zkratku OK, improvizovaně na místě vymyšlené – prý se snad jednalo o iniciály[8] českého delegáta dr. Otto Kučery (který byl na washingtonské konferenci ČS. delegátem, spolu s ing. Josefem Strnadem).[9]
Poznávací značky letounů ČSA v roce 1930 byly změněny na OK na základě rozhodnutí Mezinárodní komise pro civilní letectví z roku 1929, která vycházela z již dříve platných radiotelekomunikačních volacích znaků, což pro Československo byly OK- a OL-. Tyto značky státní příslušnosti vzešly z mezinárodní konference o radiotelegrafii ve Washingtonu (ITU) v roce 1927. Už i původní systém značení letadel z roku 1919 vycházel z rádiových volacích znaků podle Londýnské úmluvy z roku 1912, kdy značka OK byla přidělena Rakousko-Uhersku, pro O jako Österreich. Značka OK má kořeny v době, kdy Československo ještě ani neexistovalo; systém rozdělení volacích znaků byl připraven už v dubnu 1913! Od té doby je pouze aktualizován, koncepčně, a používá se dodnes.[8]
Od doby vzniku značky její popularita značně narostla, stala se nehmotným bohatstvím:
Na začátku 21. století má sama nezanedbatelnou hodnotu, už několikrát o ni projevily zájem ostatní státy, o její odkoupení, např. Velká Británie.[zdroj?
Hodnota značky OK, jako mezinárodního IATA kódu společnosti ČSA a částečně sehrála svou úlohu i při jejím prodeji Korejcům v roce 2013.[zdroj?
OO-AAA až OO-ZZZOO-QAA až OO-QZZ (nepoužito)OO-BAA až OO-BZZ (především balóny)OO-YAA až OO-ZAA (především kluzáky)OO-01 až OO-499 (amatérská letadla)OO-501 až OO-999 (ultralehká letadla)OO-A01 až OO-Z99 (ultralehká letadla)
EW-10000 až EW-99999 (letadla bývalého Sovětského svazu)EW-100AA až EW-999ZZEW-200PA až EW-299PA (letadla Boeing 737)EW-100PJ až ER-299PJ (letadla Bombardier CRJ) EW-001PA, EW-85815 (vládní letadla)EW-0001L až EW-9999L (balóny)
OK-AAA až OK-ZZZ (letouny a vrtulníky)OK-AAA 00 až OK-ZZZ 99 (ultralehká letadla)OK-0000 až OK-9999 (kluzáky a balóny)OK-A000 až OK-A999 (ultralehké kluzáky)OK-X000A až OK-X999Z (bezpilotní letadla)
RP-0001 až RP-9999 (letadla vlastněná vládou)RP-C0001 to RP-C9999 (letadla)RP-G0001 to RP-G9999 (kluzáky)
RP-R0001 to RP-R9999 (omezené registrace)RP-U001A to RP-U999Z (bezpilotní letadla)RP-X0001 to RP-X9999 (experimentální registrace)RP-S0001 to RP-S9999 (ostatní)
F-AAAA až F-ZZZZF-CAAA až F-CZZZ (kluzáky) F-OAAA až F-OZZZ (zámořská teritoria) F-PAAA až F-PZZZ (amatérská letadla) F-WAAA až F-WZZZ (zkušební a dopravní letadla)
UP-AAA01 až UP-ZZZ99
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Imatrikulace_(letectví) Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.