A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ibrahim Sarić | |
---|---|
Narození | 1882 Sarajevo |
Úmrtí | 23. listopadu 1939 (ve věku 56–57 let) |
Povolání | advokát |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ibrahim-efendija Sarić (1882 Sarajevo, Bosna a Hercegovina – 23. listopadu 1939 Sarajevo?, Království Jugoslávie) byl bosenskohercegovský islámský soudce a pedagog bosňáckého původu.
Životopis
Základní a střední školu dokončil v rodném městě. V Sarajevu absolvoval též Šarí‘atskou soudní školu (absolvoval 1907). Nato pracoval jako justiční čekatel na šarí‘atského soudce.
Již od školy se podílel na spolkovém životě muslimské komunity. Zvláště aktivní byl v podpůrném spolku Gajret (Úsilí), kde mezi lety 1911 a 1914 vykonával post předsedy. Sám byl propagátorem muslimsko-srbské národní vzájemnosti, za což byl za první světové války perzekvován (během konfliktu byl internován v táboře ve městě Prozor).
Po roce 1918, kdy vznikl společný jihoslovanský stát, zastával významné společenské a úřednické posty. Nejprve byl sarajevským místostarostou, pak byl členem Prozatímního národního zastupitelství Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Privremeno narodno predstavništvo Kraljevstva Srba, Hrvata i Slovenaca), mezi lety 1919 a 1920 parlamentu nového jihoslovanského státu, a nakonec přešel na Ministerstvo náboženství Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v Bělehradě, kde působil jako vedoucí muslimské sekce. Opakovaně byl jmenován ředitelem Šarí‘atské soudní školy (22. listopadu 1923–10. října 1924 a 15. listopadu 1924–30. listopadu 1927[1]). Za jeho působení byl do téo islámské školy vpuštěn srbský Sokol a srbský pěvecký spolek Sloga (Svornost), čímž se měl deklarovat příklon k srbské nacionální myšlence. Poté byl přidělen k Vrchnímu šarí‘atském soudu v Sarajevu, kde spolu s Abdullahem-efendijou Bušatlićem nahradil konzervativce Salih-efendiju Mutapčiće (?–1938) a Ali Riza-efendiju Prohiće (1867–1942, penzionován 1929).[2]
Po zavedení královské diktatury (1929) podporoval jednostranné kroky Alexandra I. Roku 1935 krátce zastával post sarajevského starosty. Téhož roku kandidoval v parlamentních volbách, ale bezúspěšně.
Reference
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk