A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ishi (počeštěně též Iši[1], c. 1861 – 25. březen 1916) byl poslední známý člen severoamerického indiánského kmene Yahi, jenž pocházel z dnešní Kalifornie. Zbývající členové kmene byli pobiti nebo vymřeli v průběhu 19. či nejpozději začátkem 20. století. Ishi je mnohdy titulován jako „poslední divoký Indián“ v Severní Americe. Většinu svého života žil v divočině, zcela izolován od moderní bělošské civilizace.
V roce 1911, když mu bylo asi 50 let, se objevil v osadě Oroville v severní Kalifornii, kde se pravděpodobně pokusil získat něco k snědku. Místní šerif Ishiho zajistil a krátce nato ho začali zkoumat antropologové z Kalifornské univerzity v Berkeley. Dlouho měli problém se s ním dorozumět. Sám Ishi dokonce nikdy neprozradil své skutečné jméno, neboť dle tradice jeho kmene ho musel vždy představit nějaký jiný Yahi. Jméno Ishi, které mu antropologové dali, znamená v yanaštině (jazyk, jejímž dialektem je yahiština) „člověk“. Ishi byl v Berkeley podroben detailnímu studiu. Získal zde i zaměstnání, stal se školníkem. Většinu svého zbývajícího života strávil v univerzitních budovách v San Francisku. Zemřel na tuberkulózu v roce 1916. Jeho život byl popsán v mnoha knihách a zdokumentován ve filmech.[2][3]
Život
Ishi se narodil kolem roku 1861. Pocházel z kmene Yahiů, jenž žil v oblasti toků Mill Creek a Deer Creek v severní Kalifornii. Tento kmen lovců a sběračů patřící do skupiny kmenů Yana čítal původně asi 400 lidí a žil ještě v 19. století na úrovni střední doby kamenné, tedy bez znalosti zemědělství a kovů. Velmi ho zasáhla kalifornská zlatá horečka - přišel o část zdrojů potravy a dostával se do střetu s bělochy kvůli území. V roce 1865 bylo etnikum zdecimováno v bitce zvané „Three Knolls Massacre“: trestná výprava sestávající z asi 17 bílých osadníků Yahie napadla, když spali, a přibližně 40 z nich zabila. Yahiové byli masakrováni a zabíjeni i při několika dalších incidentech. Přežilo jen několik desítek členů etnika a ti se následně více než 40 let skrývali v kalifornských horách, přičemž jich postupně ubývalo. V roce 1908 se k posledním čtyřem zbývajícím Yahiům, což byl Ishi, jeho matka, jeho sestra a jeho strýc, dostala náhodou jakási průzkumná výprava, která indiánskou skupinu přes její bídný stav ještě oloupila. Malá indiánská komunita se nadobro rozprchla, zbyl jen Ishi a jeho nemocná matka, která krátce nato zemřela. Další tři roky strávil sám v přírodě. V roce 1911 však v oblasti vypukly požáry, jež mu prakticky znemožnily zisk obživy. Ishi začal hladovět, trpěl steskem po kontaktu s lidmi a vydal se hledat jídlo do blízkosti bělošského města Oroville. Potloukal se okolo jatek a zde ho 29. srpna 1911 místní obyvatelé zajistili a zdejší šerif umístil do cely. Brzy vešlo ve známost, že se zde nachází podivný divoch, s nímž se vůbec nedá dorozumět. Dozvěděl se o něm Alfred L. Kroeber, vedoucí antropologického oddělení Kalifornské univerzity v Berkeley a ředitel muzea tamtéž, a nechal Ishiho převézt na univerzitní půdu. Zde ho on a jeho spolupracovníci (například lingvista Thomas T. Waterman) podrobili pečlivému studiu. Zajistili mu i místo školníka a bydlení. Jeho přítomnost lákala do univerzitního muzea velké množství lidí. Ishi záhy ztratil svou plachost a stal se docela přátelským a společenským člověkem. Jelikož postrádal získanou imunitu na bělošské choroby, byl poměrně často nemocný, z vážnějších chorob dostal například zápal plic. Staral se o něj lékař Saxton T. Pope, jenž se s Indiánem spřátelil a společně se věnovali především lukostřelbě. V roce 1914 se Ishi s Kroeberem, Popem a jeho synem vydali na několikatýdenní výpravu do údolí Deer Creeku, kde jim Indián ukazoval, jak a kde příslušníci kmene žili.[4] Krátce po návratu se u něj začaly projevovat první příznaky tuberkulózy, jíž nakonec podlehl. Ishi zemřel 25. března 1916, jeho poslední slova k Saxtonu Popeovi údajně zněla „Ty zůstáváš, já odcházím“ (You stay, I go). Ačkoliv se tomu Kroeber pokusil na dálku zabránit (v době Ishiho smrti byl v Evropě), byl Ishi pitván, jeho mozek poté vyjmut z hlavy a tělo zpopelněno. Saxton Pope o něm následně napsal: „Tak odešel poslední divoký Indián Ameriky. Uzavřel tak jednu kapitolu dějin. Viděl v nás přemoudřelé děti - chytré, leč nemoudré. Víme a známe mnoho věcí, ale tolik z nich je falešných. On znal přírodu, která je vždy pravdivá. Měl charakterové vlastnosti, jež budou platné navěky. Byl dobrácký. Byl odvážný a ukázněný, a přestože ztratil všechno, jeho srdce nezatrpklo. Měl duši dítěte a mysl filozofa.“[1]
Význam, dědictví
Antropologové natočili několik hodin záznamů Ishiho vyprávění a písniček. Během pobytu na univerzitě se stal jakýmsi živým antropologickým exponátem. Ukazoval vědcům a dalším lidem své přírodní dovednosti při stavbě chýší, rozdělávání ohně, výrobě luků a šípů, zpracovávání kůží, rybaření a další. Ishi vynikal především v tvorbě štípané industrie, zvláště hrotů šípů z kamene, obsidiánu či skla. Jeho technika střelby z luku byla jedinečná: používal kratší luky, zvláštní druh palcového nátahu a netradiční držení těla i luku při výstřelu.[5] Se Saxtonem Popem dokonce v lukostřelbě soutěžil. Zajímavé je, že jeho výsledky ve střelbě na terče nebyly nijak skvělé a Saxton Pope ho záhy začal pravidelně porážet. V létě roku 1915 Ishiho jazyk studoval a podrobně popsal vynikající lingvista Edward Sapir. Po Ishim je pojmenováno několik přírodních památek v severní Kalifornii například Ishi Wilderness a sekvojovec Ishi Giant.
Filmy
- Ishi: The Last of His Tribe (1978), scénář Christopher Trumbo.
- The Last of His Tribe (1992)
- Ishi: The Last Yahi (1992), autorem filmu byl Jed Riffe.
- In Search of History: Ishi, the Last of His Kind (1998), televizní dokument.
Literatura
- Theodora Kroeber: Ishi in two worlds: a biography of the last wild Indian in North America (1961). Jedná se o populárně naučnou biografii, již napsala druhá žena Alfreda Kroebera.
- The Last Yahi: A Novel About Ishi (2000), román Lawrence Holcomba
- Meine Spur löscht der Fluss (1978), román pro mládež od Othmara Franze Langa
Divadlo
- Ishi (2008), hra od Johna Fishera
Komiks
- Osamu Tezuka: The story of Ishi the primitive man
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ishi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b SVOBODA, Vladimír. IŠI - PŘÍBĚH POSLEDNÍHO DIVOKÉHO INDIÁNA. ikoktejl . 2004 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-17.
- ↑ ISHI: A Real-Life Last Of The Mohicans. www.mohicanpress.com . . Dostupné online.
- ↑ JAPENGA, Ann. Revisiting Ishi. Los Angeles Times . 2003-08-29 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ishi: The Last of His Kind (Documentary) . . Dostupné online.
- ↑ POPE, Saxton T. Yahi archery. : Berkeley : University of California Press 96 s. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ishi na Wikimedia Commons
- Ishi: The Last of His Kind (Documentary) . . Dostupné online.
- KAVAN, Petr. Jak dobří byli historičtí lukostřelci? | Rychlá lukostřelba . 2019-10-17 . Dostupné online.
- KAVAN, Petr. Lukostřelecká technika indiánského kmene Yahi . 2018-07-10 . Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk