prof. JUDr. Hynek Bulín ml., CSc., dr. h. c.
Narození	23. listopadu 1908 Brno, Morava Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. prosince 1996 (ve věku 88 let) Brno Česko Česko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Národnost	česká
Alma mater	Masarykova univerzita
Povolání	profesor civilního řízení soudního vědecký pracovník
Ocenění	medaile Antonína Randy medaile J. E. Purkyně Masarykova medaile
Rodiče	Hynek Bulín st.
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Hynek Bulín (23. listopadu 1908 Brno^[1] – 22. prosince 1996 Brno) byl český právník, historik, filozof a slavista. Působil jako profesor civilního řízení soudního na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a jako vědecký pracovník v Československé akademii věd. Publikoval vědecké práce z několika vědních oblastí – právní filozofie, teorie práva, právní dogmatiky, historiografie (dějiny nejstarších slovanských států) a filologie (česká právní terminologie). V právu byl stoupencem Weyrovy nauky.^[2]

Život

Byl synem brněnského advokáta Hynka Bulína staršího, jeho matka Zdeňka byla sestrou malíře a sochaře Emila Filly.^[3] Vystudoval brněnské reálné gymnázium a k dalšímu studiu se zapsal na Právnické fakultě MU, kde v roce 1931 získal doktorát práv. Po několikaměsíční praxi advokátního koncipienta v kanceláři svého otce nastoupil jako auskultant u brněnského krajského soudu, přičemž v průběhu své přípravné služby absolvoval studijní stáže na univerzitách v Lipsku a v Paříži. V roce 1936 se habilitoval z oboru civilního řízení soudního a vyučoval pak na brněnské právnické fakultě až do jejího uzavření nacisty v roce 1939.^[4] Poté byl samostatným advokátem, ale po roce 1943 až do konce války byl totálně nasazen v továrně na výrobu leteckých motorů v Brně-Líšni.^[3]

Po válce se vrátil už jako mimořádný profesor civilního řízení soudního (napsal např. obsáhlou práci o dovolání a přednášel také římské právo) na fakultu, kde zůstal až do jejího zrušení roku 1950 a pak od jejího znovuotevření v roce 1969 do roku 1975, kdy už ale mohl být jen externím učitelem a konzultantem diplomových prací z občanského práva a právních dějin. V mezidobí působil v brněnských pobočkách Slovanského ústavu a Ústavu dějin evropských socialistických zemí ČSAV a publikoval práce z historie slovanských zemí a právních dějin. Roku 1966 získal vědeckou hodnost kandidáta historických věd a po roce 1971 odešel do penze. Poté ještě působil jako podnikový právník např. Brněnských veletrhů a výstav.^[5] Roku 1993 získal od Jednoty českých právníků medaili Antonína Randy a od Akademie věd medaili J. E. Purkyně, téhož roku mu Masarykova univerzita udělila vědeckou hodnost čestného doktora právní vědy a o rok později Masarykovu medaili.^[4]

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 61/hr. 6-8.

Odkazy

Reference

Literatura

• HORÁK, Ondřej; VOJÁČEK, Ladislav. Hynek Bulín. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 210–212.
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 83. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 157. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 311–312. 

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hynek Bulín mladší
• Hynek Bulín v Encyklopedii dějin města Brna