A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Humprecht Černín z Chudenic | |
---|---|
1. hlava starší – chudenické větve Czerninů z Chudenic | |
Předchůdce | Diviš Czernin z Chudenic jako společný předek chudenické a nedrahovické větve |
Nástupce | Jindřich Czernin z Chudenic |
Nejvyšší zemský podkomoří Českého království | |
Ve funkci: 1593 – 1601 | |
Panovník | Rudolf II. |
Podkomoří králové v Čechách | |
Ve funkci: 1576 – 1594 | |
Panovník | Rudolf II. |
Předchůdce | Michal Španovský z Lisova |
Nástupce | Hertvík Zejdlic ze Šenfeldu |
Hejtman Pražského hradu | |
Ve funkci: 1576 – 1599 | |
Panovník | Rudolf II. |
Předchůdce | Mikuláš Miřkovský z Tropčic |
Nástupce | Šťastný Mošovský z Moravčína |
Císařský rada | |
Panovník | Rudolf II. |
Hejtman Plzeňského kraje | |
Ve funkci: 1572 – 1573 | |
Panovník | Maxmilián II. |
Předchůdce | Kryštof z Roupova a Častolár Hradištský z Hořovic |
Nástupce | Mořic Šlik z Holíče a Kryštof Markvart z Hrádku |
Volební obvod | spolu s ním Jan Hostouňský z Rabštejna |
Narození | 1525 |
Úmrtí | 1601 |
Místo pohřbení | Kostel sv. Jana Křtitele v Chudenicích |
Choť | Ludmila Kotzová z Dobrše († 1583) |
Rodiče | Diviš Czernin z Chudenic |
Děti | Jindřich, Adam |
Příbuzní | bratr: Jan Czernin z Chudenic († 1580) švagrová: Marianna z Říčan vnuk: Humprecht Czernin († asi 1637) vnuk: Jan Maximilian Czernin († 1657/1664) vnučka: Anna Eliška, provdaná z Gutštejna a podruhé Kotzová z Dobrše synovec: Diviš Czernin (1565–1621) synovec: Humprecht III. Czernin (1570–1632) synovec: Heřman Václav Czernin (1576–1651) |
Sídlo | Chudenice |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Humprecht Czernin z Chudenic, též Humprecht Černín z Chudenic, zvaný Pobožný (1525–1601) byl český šlechtic z chudenické větve rodu Czerninů (Černínů) z Chudenic. Byl císařským radou, rytířem Řádu zlatého rouna,[1] hejtmanem Pražského hradu a podkomořím.
Původ
Narodil se jako nejstarší syn zchudlého rytíře Diviše Czernina z Chudenic († po 1548). Jeho bratr Jan (nejstarší; asi 1549/1554–1558), který zastával úřad hejtmana Vltavského kraje a výběrčího královských daní, byl zakladatelem nedrahovické větve rodu. Ze všech sourozenců měli potomky právě jen Humprecht a Jan.
Kariéra
Veřejnou činnost zahájil nejprve ve funkci hejtmana Plzeňského kraje (1572–1573).[2][3] Kariéru udělal za vlády Rudolfa II. V letech 1576–1599 zastával úřad hejtmana Pražského hradu,[3] v letech 1576–1594 byl podkomořím králové,[4] to znamená, že se staral o příjmy z věnných měst. V letech 1593–1601 byl dokonce královským podkomořím.[3] Mimoto byl od roku 1574 přísedícím komorního a dvorského soudu, v letech 1580–1599 se uvádí jako rada královské komory a v letech 1582–1600 byl členem zemského soudu za rytířský stav.[5]
Na Chudenickém zámku se nachází Andělský pokoj, kde podle rodové legendy anděl Humprechtovi zvěstoval smrt a vyzval ho k účasti na mši v kapli sv. Wolfganga, která se nachází na vrchu nad Chudenicemi.[6] V kostele sv. Jana Křtitele v Chudenicích se dochoval jeho náhrobní kámen z pískovce. Pochází z roku 1601 a Humprecht je na něm vyobrazen v rytířské zbroji, nechybí ani latinský nápis s datem jeho úmrtí. Je umístěn ve stěně presbytáře, avšak původně kryl vstup do rodové hrobky. Zachoval se, protože byl poději zakryt novou podlahou.[7]
Majetek
Po otci zdědil tvrz Chudenice s dvorem a ves. Tvrz nechal přestavět na renesanční zámek obdélného půdorysu. Za své zásluhy si 2. ledna 1592 vysloužil u císaře Rudolfa II. povýšení Chudenic na městečko s právem na znak, pečeť a tržní právo.[8] Konkrétně se směl pořádat roční trh na koně a dva trhy roční.[8] Humprecht byl také majitelem pusté vsi Bělýšov (Bělejšov) a Ohražensko. Dále vlastnil Kramolín, Slatinu a Trnčí. Od Jindřicha Mladoty z Jilmanic koupil městečka Poleň a Poleňku. V roce 1581 koupil od Kanických ves Bezpravovice, poté statek Únějovice. V roce 1590 koupil ves Kámen, která předtím patřila ke Švihovu. V roce 1593 se stal majitelem vsi Řakom s dvorem, lesem Doubravou a pustou vsí Pravětice.[1] Městečko Švihov s vodním hradem získal od věřitelů zadluženého Heralta Říčanského z Říčan roku 1598.[9]
Rodina
Oženil se Ludmilou (Lidmilou) Kotzovou z Dobrše († 1583). Narodily se jim následující děti:[10]
- 1. Anna
- 2. Jan († asi 1599)
- ∞ Lidmila Byšická z Byšic († 1601)
- 3. Jindřich († 1640) svobodný pán 1629, hejtman plzeňského kraje
- 1. ∞ Kryzelda Kokorzowská z Kokorzowa († asi 1614)
- 2. ∞ Veronika Čejková z Olbramovic
- 4. Adam († 1622)
- Johanka z Lokšan († po 1622)
Odkazy
Reference
- ↑ a b NOVÁKOVÁ, Stanislava. Příspěvek k dějinám panství Chudenice. In: MALÁT, Viktor. Chudenice: archeologie, dějiny, současnost. Praha: Public 21 TV, 1992. S. 17.
- ↑ MAREŠ, Petr: Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564-1616/1617; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; Praha, 2011 (rigorózní práce) s. 117 dostupné online
- ↑ a b c BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha: Historický ústav, 1996. 240 s. ISBN 80-85268-54-X. S. 68.
- ↑ BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech, s. 93
- ↑ STARÝ, Marek: Přední klenot zemský. Větší zemský soud království Českého v době rudolfínské; Praha, 2014 s. 197, 276, 280, 291, 365 ISBN 978-80-87284-38-4
- ↑ * MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 107.
- ↑ JUKLÍČKOVÁ, Jaroslava. Rodová sídla a funerální památky Černínů z Chudenic v 17. – 19. stol. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, 2012. Dostupné online. S. 25–26.
- ↑ a b ŽÁKOVÁ, Miroslava; POUZA, Ludvík. Perličky z historie Chudenicka. Příprava vydání Marcel Bezděk. Chudenice: Městys Chudenice, 2017. 36 s. S. 4.
- ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 338.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 1 . genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 . Dostupné online.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk