A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hohenzollernové | |
---|---|
Země | Německo, Prusko, Rumunsko |
Mateřská dynastie | Burchardové |
Tituly | německý císař pruský král rumunský král pruský vévoda braniborský markrabě norimberský purkrabí hohenzollerský kníže |
Zakladatel | Fridrich I. Norimberský |
Rok založení | 1110 |
Konec vlády | 30. prosinec 1947 (v Rumunsku) 9. listopad 1918 (v Německu) |
Poslední vládce | Vilém II. (Německo a Prusko) Michal I. (Rumunsko) |
Současná hlava | Jiří Fridrich Pruský |
Větve rodu | Franská větev
Švábská větev
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu. Mezi nejvýznamnější státy, kterým Hohenzollernové vládli, patřily Pruské království, Německé císařství a Rumunské království. Rod přetrval až do současnosti a užívá erbu se stříbrno-černě čtvrceným štítem. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku 1110 (byla v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce 1119 získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve Francích, jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, do starší katolické švábské a mladší protestantské franské větve. Franská větev o svoje panovnické výsady přišla v roce 1918 a švábská v roce 1947, kdy byl poslední hohenzollernský panovník, rumunský král Michal I., svržen komunisty.
Současnou hlavou dynastie (a hypotetickým pretendentem německého a pruského trůnu) je princ Jiří Fridrich Pruský, prapravnuk posledního německého císaře Viléma II. Hlava dynastie tedy pochází z mladší franské linie; tato situace, kdy příslušník sekundogeniturní větve je hlavou celé dynastie, není příliš častá. Je dána nesrovnatelně významnější dynastickou minulostí této větve Hohenzollernů.
Dynastie používá motto Nihil Sine Deo, česky: Nic bez Boha. V braniborsko-pruské větvi rodu je spíše častěji používáno motto Gott mit uns, česky: Bůh s námi.[1]
Původní linie rodu
Nejstarší známá zmínka o rodu je z roku 1061. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku 1110 (v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce 1119 získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve Francích, jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem právě významné purkrabství norimberské. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, a to starší katolické švábské a mladší protestantské franské.[2][3]
Zollernská hrabata (1061–1204)
- Burkhard I. 1061–1125
- Fridrich I. 1125–1142, syn Burkharda
- Fridrich II. 1142–1171, syn Fridricha I.
- Fridrich III. 1171–1200, syn Fridricha II., byl také purkrabím norimberským
Fridrich III. hrabě z Zollernu byl věrný sluha římských císařů Fridricha Barbarossy a Jindřicha VI. V roce 1185 se oženil se Sofií Raabs, dcerou Konráda II., norimberského purkrabího. Právě po Konrádově smrti, který zemřel bez mužských dědiců, získal Fridrich III. jako manžel dědičky norimberské purkrabství a stal se purkrabím Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským. Příjmení rodu bylo změněno na Hohenzollern.
Po Fridrichově smrti si jeho synové rozdělili panství mezi sebou:
- Starší bratr Fridrich IV. obdržel hrabství Zollern a norimberské purkrabství v roce 1200 po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu. Švábská větev zůstala katolická.
- Mladší bratr Konrád III. dostal norimberské purkrabství až od svého mladšího bratra v roce 1218, čímž se stal zakladatelem franské větve rodu. Franská větev přibližně v 16. století konvertovala k protestantství resp. luteránství.
Franská větev
Franská linie je mladší, ale významnější větví dynastie Hohenzollernů a hlava této linie je také hlavou celé dynastie. Tato franská linie, jejímž zakladatelem byl Konrád III. Norimberský, získala postupně tato panství, v jejichž získávání byla podstatně úspěšnější než švábská větev:
- v roce 1218 norimberské purkrabství
- poté v roce 1331 markrabství Ansbach
- v roce 1340 markrabství Kulmbach
- a v roce 1417 Braniborské markrabství
- v roce 1525 Pruské vévodství
- v roce 1701 bylo Pruské vévodství povýšeno na království
- a nakonec v roce 1871 se pruští králové stali německými císaři.
Norimberští purkrabí (1192–1427)
Zollernský hrabě Fridrich III. získal dědictvím roku 1192 Norimberské purkrabství a stal se purkrabím Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským. Po jeho smrti roku 1204 získal purkrabství jeho mladší syn Fridrich IV. Zollernský jenž ho však v roce 1218 předal svému bratru Konrádovi III., jehož potomkům již purkrabství zůstalo.
Po smrti purkrabího Fridricha V. roku 1398 si jeho 2 synové rozdělili území, takže starší Jan III. se stal prvním braniborsko-kulmbašských markrabětem. Janův mladší bratr Fridrich VI. se po něm stal norimberským purkrabím a prvním braniborsko-ansbašským markrabětem. Fridrich VI. se později stal prvním braniborským kurfiřtem z rodu Hohenzollernů.
- Fridrich I. (1192–1204), také zollernský hrabě jako Fridrich III.
- Fridrich II. (1204–1218), předal území bratru Konrádovi
- Konrád III. (1218–1262), zakladatel franské linie
- Fridrich III. (1262–1297)
- Jan I. (1297–1300)
- Fridrich IV. (1300–1332), bratr Jana I.
- Jan II. (1332–1357)
- Fridrich V. (1357–1398)
- Jan III. (1398–1420), syn Fridricha V., jeho ženou byla Markéta Lucemburská, dcera Karla IV.
- Fridrich VI. (1420–1427), syn Fridricha V., pozdější braniborský kurfiřt a markrabě
Když v roce 1420 zemřel Jan III., stal se jeho mladší bratr Fridrich VI. norimberským purkrabím a pod jeho vládnou byly nakrátko sjednoceny Braniborsko-Kulmbach a Braniborsko-Ansbach. Fridrich VI. se v roce 1412 stal braniborským kurfiřtem Fridrichem I. Po jeho smrti roku 1440 bylo jeho území rozděleno mezi jeho syny, jimiž se linie rozdělila na 3 větve:
- Jan Braniborský se stal braniborsko-kulmbašským markrabětem
- Fridrich II. se stal braniborským kurfiřtem
- Albrecht III. Achilles se stal braniborským kurfiřtem po smrti bratra Fridricha II., byl také braniborsko-ansbašským markrabětem
Braniborsko-ansbašská markrabata (1398–1791)
- Fridrich I. (1398–1440), také braniborsko-kulmbašský markrabě
- Albrecht III. Achilles (1440–1486), jeho syn, také braniborsko-kulmbašský markrabě
- Fridrich II. (1486–1515), jeho syn, také braniborsko-kulmbašský markrabě
- Jiří Pius (1515–1543)
- Jiří Fridrich I. (1543–1603), jeho syn, také braniborsko-kulmbašský markrabě, vévoda Braniborska-Jägerndorfu a pruský regent
- Jáchym Arnošt (1603–1625)
- Fridrich III (1625–1634)
- Albrecht II. (1634–1667)
- Jan Fridrich (1667–1692)
- Kristián I. Albrecht (1686–1692)
- Jiří Fridrich II. (1692–1703)
- Vilém Fridrich (1703–1723)
- Karel Vilém (1723–1757)
- Kristián II. Fridrich (1757–1791), jeho syn, také braniborsko-kulmbašský markrabě
V roce 1791 se kníže Kristián II. Fridrich vzdal suverenity svého knížectví ve prospěch pruského krále Fridricha Viléma II.
Braniborsko-kulmbašská (1398–1604), později braniborsko-bayreuthská (1604–1791) markrabata
- Jan I. (1398–1420)
- Fridrich I. (1398–1440), také braniborsko-ansbašský markrabě
- Jan II. (1440–1420)
- Albrecht III. Achilles (1457–1464), také braniborsko-ansbašský markrabě a braniborský kurfiřt
- Fridrich I. (1486–1486), také braniborský kurfiřt
- Zikmund (1486–1495)
- Fridrich II. (1495–1515), také braniborsko-ansbašský markrabě
- Kazimír (1515–1527)
- Albrecht II. Alcibiades (1527–1553)
- Jiří Fridrich I. (1553–1603), také braniborsko-ansbašský markrabě, vévoda Braniborska-Jägerndorfu a pruský regent
- Kristián I. (1603–1655)
- Kristián II. Arnošt (1655–1712)
- Jiří I. Vilém (1712–1726)
- Jiří Fridrich II. (1726–1735), předtím braniborsko-ansbašský markrabě
- Fridrich IV. (1735–1763)
- Fridrich V. Kristián (1763–1769)
- Kristián II. Fridrich (1769–1791), také braniborsko-ansbašský markrabě
V roce 1791 se kníže Kristián II. Fridrich vzdal suverenity svého knížectví ve prospěch pruského krále Fridricha Viléma II.
Braniborská markrabata a kurfiřti (1415–1806)
Fridrich VI. Norimberský získal v roce 1415 Braniborsko (významné říšské markrabství s kurfiřtským hlasem, který se k titulu markraběte braniborského vázal), jež mu císař Zikmund Lucemburský udělil za dlouholeté věrné služby. Posléze vládl jako Fridrich I. Braniborský. Od té doby patřili Hohenzollernové k nejvýznamnějším říšským rodům. V roce 1455 koupil jeho nástupce Fridrich II. od Řádu německých rytířů Novou marku a tak sjednotil Braniborsko. Hohenzollernové přenesli sídlo z Tangermünde do Berlína v roce 1486.
Dalším krokem v rozmachu rodové moci byla sekularizace pruských majetků Řádu německých rytířů v roce 1525, kterou provedl tehdejší řádový velmistr Albrecht Braniborský. Nově vzniklé Pruské vévodství zdědil v roce 1618 právě braniborský kurfiřt a markrabě Jan Zikmund. Od té doby byly Prusy knížecí spojeny s Braniborským markrabstvím v jeden stát (Braniborsko-Prusko) se silně německým charakterem. Hlavním městem se stal Berlín. Na rozdíl od západní části nového státu (Braniborska) východní část (Prusko) nebyla součástí Svaté říše římské národa německého.
- Fridrich I. (1415–1440), od r. 1426 byl markrabětem jeho syn Jan, kurfiřtem však zůstal do smrti
- Jan Braniborský (1426–1440), syn Fridricha I., byl pouze markrabětem, kurfiřtem byl jeho otec až do smrti
- Fridrich II. Železný (1440–1470)
- Albrecht III. Achilles (1470–1486)
- Jan Cicero (1486–1499)
- Jáchym I. Nestor (1499–1535)
- Jáchym II. Hector (1535–1571)
- Jan Jiří I. (1571–1598)
- Jáchym Fridrich I. (1598–1608)
- Jan Zikmund Braniborský (1608–1619)
- Jiří Vilém (1619–1640), syn Jana Zikmunda
- Fridrich Vilém I. (1640–1688)
- Fridrich III. (1688–1713(1701) – od r. 1701 také pruský král
Když se v roce 1701 stal braniborský markrabě a kurfiřt Fridrich III. pruským králem Fridrichem I., stal se titul markraběte a kurfiřta braniborského jedním z titulů pruského krále a pozbyl funkce hlavního titulu. Braniborští vládci, kteří byli zároveň pruskými králi, jsou uvedeni zde pod číslováním jako pruští králové.
- Fridrich Vilém I. (1713–1740), syn kurfiřta Fridricha III. (krále Fridricha I.)
- Fridrich II. Veliký (1740–1786), kurfiřt jako Fridrich IV.
- Fridrich Vilém II. (1786–1797), kurfiřt jako Fridrich Vilém I.
- Fridrich Vilém III. (1797–1840), kurfiřt jako Fridrich Vilém II.
Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) v roce 1806 bylo Braniborské kurfiřtství (markrabství) plně začleněno do Pruského království v důsledku rozpadu Svaté říše římské a tím zániku kurfiřtských hodností. V rámci Pruska se Braniborsko stalo provincií Braniborsko, ale titul markraběte braniborského si pruští králové ve své titulatuře ponechali.
-
Fridrich I.
-
Fridrich II. Železný
-
Albrecht III. Achilles
-
Jan Cicero
-
Jáchym I. Nestor
-
Jáchym II. Hector
-
Jan Jiří I.
-
Jáchym Fridrich I.
-
Jan Zikmund
-
Jiří Vilém
-
Fridrich Vilém
-
Fridrich III.
Hohenzollernský nárok na český trůn
Málo známým faktem je, že braniborští Hohenzollernové měli po smrti krále Ladislava Pohrobka velmi blízko k získání českého trůnu, podle pravidel legitimní přemyslovské primogenitury. Po jeho smrti (nepočítáme-li vládu Jiřího z Poděbrad) nastoupil syn jeho sestry Alžběty Vladislav Jagellonský jako její prvorozený syn. Alžběta ale nebyla prvorozená sestra Ladislava Pohrobka, tou byla Anna, která byla v roce 1446 provdána za Viléma III. Saského. Tento pár měl pouze dvě dcery, na které by dědictví podle primogenitury přešel nárok. Starší Markéta se v roce 1476 provdala za kurfiřta Jana Cicera z rodu Hohenzollernů. Ten by se pak z jejího práva stal podle zásad primogenitury dědičným králem Janem II. Jelikož ale bylo České království v té době volenou monarchií, stal se po volbě českých stavů novým českým králem Vladislav Jagellonský a po něm jeho syn Ludvík Jagellonský.[4]
Pruští vévodové (1525–1701)
Dalším krokem v rozmachu rodové moci Hohenzollernů byla sekularizace pruských majetků Řádu německých rytířů v roce 1525, kterou provedl tehdejší řádový velmistr Albrecht Braniborský z Ansbašské linie, který přijal roku 1525 luteránskou reformaci a posléze se stal prvním pruským vévodou (knížetem) jako Albrecht I. Pruské vévodství se stalo polským lénem. Když v roce 1618 zemřel jeho syn Albrecht Fridrich bez mužských dědiců, zdědil pruské vévodství braniborský kurfiřt. Od té doby byly Prusy knížecí spojeny s Braniborským markrabstvím, kde vládli rovněž Hohenzollernové, v jeden stát (Braniborsko-Prusko) se silně německým charakterem. Hlavním městem se stal Berlín. „Velký kurfiřt“ Fridrich Vilém (1640–1688) dosáhl zrušení vazalských závazků a 19. září 1657 velavskou smlouvou i zrušení lenního poměru k Polsku, což bylo uznáno 3. května 1660 olivským mírem i ostatními mocnostmi. Na rozdíl od západní části nového státu (Braniborska) se východní část (Prusko) nestala součástí Svaté říše římské národa německého.
- Albrecht I. (1525–1568)
- Albrecht II. Fridrich (1568–1618), co-dědic, zemřel bez mužských dědiců, vévodství připadlo braniborskému kurfiřtu.
- Jan Zikmund Braniborský (1608–1619), regent
- Jiří Vilém (1619–1640), syn Jana Zikmunda
- Fridrich Vilém (1640–1688)
- Fridrich I. (1688–1701), zároveň braniborský kurfiřt, od roku 1701 pruský král
V roce 1701 se pruský vévoda a zároveň braniborský kurfiřt Fridrich I. (III.) stal pruským králem Fridrichem I.
-
Albrecht I.
-
Albrecht Fridrich
-
Jan Zikmund
-
Jiří Vilém
-
Fridrich Vilém
Pruští králové (1701–1918)
Několik let před rokem 1700 získala hannoverská dynastie následnictví ve Spojeném království, kde od roku 1714 v osobě krále Jiřího I. usedla na trůn. Také saský kurfiřt Fridrich August I. Silný (z rodu Wettinů) získal roku 1697 titul polského krále, takže se královský titul stával pro Prusko (Braniborsko-Prusko) čím dál více otázkou prestiže.
V roce 1701 tedy přijal tehdejší braniborský a pruský panovník titul „král v Prusku“ (něm. König in Preußen) a v rámci obtížně akceptovaného kompromisu s císařem byl tedy svrchovaným panovníkem pouze na územích mimo Říši, v tzv. Prusích knížecích; jednalo se také o ústupek Polsku, jež ovládalo tzv. Prusy královské a také argument, proč se pruský panovník nemohl titulovat „král Pruský“ (něm. König von Preußen).
Korunovaci Fridricha I. pruským králem předcházelo založení Řádu Černé orlice. 18. ledna 1701 Fridrich I. byl v okázalé ceremonii korunován v Königsbergu, při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat. Fridrich I. (1701–1713) byl kromě Viléma I. (1861–1888) jediným korunovaným pruským králem.
Zbytek 18. století a také 19. století bylo ve znamení prusko-rakouských sporů o středoevropskou hegemonii. Vítězné války o rakouské dědictví přinesly Hohenzollernům v r. 1742 Slezsko. Po prvním dělení Polska v roce 1772 získali Hohenzollernové „královské Prusko“ a změnili svůj titul na krále pruského (něm. König von Preußen). Růst moci po dalších děleních Polska, napoleonských válkách a zániku Svaté říše římské národa německého byl završen vítězstvím v prusko-rakouské válce v roce 1866.[5]
18. května 1848 se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel první celoněmecký parlament. 27. března 1849 shromáždění těsnou většinou schválilo dědičnost německé císařské koruny a o den později se shodlo i na tom, že koruna bude nabídnuta pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV. Tato volba měla dosadit pruského krále do čela liberálního hnutí. V Berlínského dvora vypukl zmatek. Král Fridrich Vilém IV. však po váhání 27. dubna korunu odmítl.
Odmítnutí císařské koruny mělo zřejmě dva hlavní důvody: protože se považoval za krále z Boží milosti, nemohl přijmout korunu (ač o sjednocení velmi usiloval) z rukou frankfurtského shromáždění, jež považoval za revoluční instituci. Císařskou korunu by přijal jako legitimistický panovník pouze od rovnorodých knížat. Stejný názor zastával i králův bratr, budoucí král Vilém I. Druhý důvod byl ten, že Fridrichu Vilémovi připadalo v rozporu se svatým duchem německých dějin a také se mu příčilo, aby si pruský král vsadil na hlavu uctívanou císařskou korunu, která podle historického práva přísluší rakouskému panovníkovi.
V roce 1850 získala francká větev od švábské výměnou za finanční rentu knížectví Hohenzollern.
V roce 1861 Fridrich Vilém IV. zemřel a králem se stal jeho bratr Vilém I., ten se v roce 1871 stal dědičným německým císařem.
králové v Prusku
- Fridrich I. (1701–1713), zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
- Fridrich Vilém I. (1713–1740), přezdívaný král voják, zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
- Fridrich II. Veliký (1740–1772), změnil titul na krále pruského, zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
králové Pruska
V letech 1772–1795 se Prusko zúčastnilo trojího dělení Polska a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tzv. Prusy Královské (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ Fridrich II. Veliký se tedy již mohl titulovat jako „král Pruský“ (něm. König von Preußen).
- Fridrich II. Veliký (1772–1786), změnil titul na krále pruského, zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
- Fridrich Vilém II. (1786–1797), zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
- Fridrich Vilém III. (1797–1840), zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
- Fridrich Vilém IV. (1840–1861)
- Vilém I. (1861–1888), regent za bratra Fridricha Viléma, později sám král, od roku 1871 také německý císař.
-
Fridrich I.
-
Fridrich Vilém I.
-
Fridrich II.
-
Fridrich Vilém II.
-
Fridrich Vilém III.
-
Fridrich Vilém IV.
-
Vilém I.
Němečtí císařové (1871–1918)
V letech 1870–1871 pak Prusko po boku dalších německých států bojovalo proti Francii v prusko-francouzské válce. Pruské vítězství v prusko-francouzské válce dalo vzniknout Německému císařství (s oficiálním názvem Německá říše (18. ledna 1871), v níž se Prusko stalo největší spolkovou zemí.[6] V této federaci 26 států byli pruští králové dědičnými předsedy s titulem Německého císaře (něm. Deutscher Kaiser) až do porážky Německa v první světové válce v r. 1918. Po celou existenci Německého císařství byli němečtí císařové zároveň pruskými králi a byli tedy titulováni „Jeho císařské a královské veličenstvo“.[7]
- Vilém I. (1871–1888), první císař, v letech 1861 až 1871 pruský král.
- Fridrich III. (1888), vládl jen 99 dní.
- Vilém II. (1888–1918), poslední německý císař, abdikoval roku 1918.
-
Vilém I.
-
Fridrich III.
-
Vilém II.
Hlava dynastie Hohenzollernů po r. 1918
Hlava dynastie Hohenzollernů je a až do vymření této linie bude z mladší franské linie. Hlava dynastie je zároveň německým císařem a pruským králem, i když po roce 1918 pouze titulárním. Po listopadové revoluci v Německu odešel císař Vilém II. do nizozemského exilu, kde jako hlava dynastie dožil. Když v roce 1941 zemřel, stal se hlavou dynastie jeho syn, poslední německý korunní princ Fridrich Vilém. Fridrich Vilém však zemřel jen o 10 let později v roce 1951 a hlavou dynastie se stal jeho syn a vnuk Viléma II. princ Ludvík Ferdinand. Současnou hlavou dynastie je jeho syn a pravnuk posledního německého císaře Viléma II., princ Jiří Fridrich.[8]
- Vilém II. (1918–1941), poslední německý císař, abdikoval roku 1918.
- korunní princ Vilém (1941–1951), jeho syn, poslední německý korunní princ
- Ludvík Ferdinand (1951–1994), jeho syn
- Jiří Fridrich – jeho vnuk
-
Vilém II.
-
Ludvík Ferdinand Pruský
-
Jiří Fridrich Pruský
Švábská větev
Švábská (starší) větev vládla na panstvích Hechingen, Sigmaringen a Haigerloch. Tím na rozdíl od franské větve patřila spíš k nevýznamným říšským rodům a kromě Hohenzollernska nerozšířila svou moc dále. Zakladatelem švábské linie se stal Fridrich II. Norimberský, jenž obdržel hrabství Zollern a purkrabství Norimberské v roce 1200 po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu, purkrabství Norimberské však v roce 1218 daroval staršímu bratrovi Konrádovi III., jenž se stal zakladatelem franské linie rodu. Švábská větev na rozdíl od franské zůstala katolická. V získávání území také na rozdíl od franské větve nebyla příliš úspěšná, kromě obsazení trůnu Rumunska.
- v roce 1218 udržela Hohenzollernské hrabství
- to poté bylo v roce 1575 rozděleno na tři hrabství
- původní části byly v roce 1623 povýšeny na říšská knížectví
- tyto dvě knížectví byla v letech 1849 a 1850 prodána franské větvi a připojena k Prusku
- v letech 1858–1862 byl bývalý kníže Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringenský pruským ministerským předsedou
- a nakonec v roce 1869 získal jeho druhorozený syn Karel dědičně rumunský trůn.
Hohenzollernská hrabata (1204–1575)
V roce 1218 švábská větev tehdy definitivně o Norimberk přišla, ale zůstal jí titul hraběte Zollernského resp. Hohenzollernského, jelikož již když se stal Fridrich III. purkrabětem Norimberským, bylo příjmení změněno na Hohenzollern
- Fridrich IV. (1204–1251/1255), také norimberský purkrabí jako Fridrich II.
- Fridrich V. (1251/1255–1289), také norimberský purkrabí jako Fridrich III.
- Fridrich VI. (1289–1298), také braniborský kurfiřt jako Fridrich I.
- Fridrich VII. (1298–1309), také braniborský kurfiřt jako Fridrich II.
- Fridrich VIII. (1309–1333)
- Fridrich IX. (1333–1377)
- Fridrich XI. (1377–1401)
- Fridrich XII. (1401–1426)
- Eitel Fridrich I. (1426–1439)
- Jošt Mikuláš I. (1439–1488)
- Eitel Fridrich II. (1488–1512)
- Eitel Fridrich III. (1512–1525)
- Karel I. (1525–1575)
V roce 1575 bylo hrabství Hohenzollern rozděleno mezi syny Karla I., a to na hrabství Hohenzollern-Hechingen a Hohenzollern-Sigmaringen, jež oboje získaly allodiální práva. O rok později přibylo i hrabství Hohenzollern-Haigerloch (pro nejmladšího syna), avšak již bez allodiálních práv.
Hohenzollernsko bylo sjednoceno až v roce 1850 pod vládou Pruska.
Hrabata Hohenzollern-Haigerloch (1567–1767)
Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce 1576 pro nejmladšího syna Kryštofa Hohenzollern-Haigerlochského, ale bez allodiálních práv jako nejmenší část původního hrabství. Po smrti hraběte Františka Kryštofa Antonína v roce 1767 bylo hrabství Hohenzollern-Haigerloch definitivně absorbováno knížectvím Hohenzollern-Sigmaringen.
- Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský (1575–1601)
- Jan Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský (1601–1623)
- Jan Hohenzollern-Haigerlochský (1601–1630)
- V letech 1630–1681 bylo součástí knížectví Hohenzollern-Sigmaringen
- František Antonín Hohenzollern-Haigerlochský (1681–1702)
- Ferdinand Antonín Hohenzollern-Haigerlochský (1702–1750)
- František Kryštof Antonín Hohenzollern-Haigerlochský (1750–1767)
Hrabata, později knížata Hohenzollern-Hechingen (1576–1623–1850)
Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce 1575 pro nejstaršího syna Eitela Fridricha I. jako říšské léno s allodiálnímy právy.
V roce 1623 bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce 1815 se stalo nezávislým členem Německého spolku.
- Eitel Fridrich I. (1576–1605)
- Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský (1605–1623), v roce 1623 bylo hrabství povýšeno na knížectví
- Eitel Fridrich II. (1623–1661)
- Filip Kryštof Fridrich (1661–1671)
- Fridrich Vilém Hohenzollern-Hechingenský (1671–1735)
- Fridrich Ludvík Hohenzollern-Hechingenský (1735–1750)
- Josef Fridrich Vilém (1750–1798)
- Heřman Hohenzollern-Hechingenský (1798–1810)
- Fridrich (1810–1838)
- Konstantin (1838–1850), vymřela jím linie Hohenzollern-Hechingen
V roce 1850 prodal bezdětný kníže Konstantin své knížectví Hohenzollern-Hechingen francké větvi rodu, stejně tak v tomtéž roce učinil kníže Hohenzollern-Sigmaringenu Karel Antonín a obě knížectví byla sjednocena do země Hohenzollernsko. Titul knížete však švábské větvi zůstal. Dědický nárok však připadl po smrti knížete Konstantina v roce 1869 linii Hohenzollern-Sigmaringen.
Hrabata, později knížata Hohenzollern-Sigmaringen (1576–1623–1850)
Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen bylo zřízeno v roce 1575 pro prostředního syna Karla II., jako říšské léno s allodiálnímy právy.
V roce 1623 bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce 1815 se stalo nezávislým členem Německého spolku.
- Karel II. (1576–1606)
- Jan (1606–1623), v roce 1623 bylo hrabství povýšeno na knížectví
- Meinrad I. (1638–1681)
- Maxmilián (1681–1689)
- Meinrad II. (1689–1715)
- Josef František Ernst (1715–1769)
- Karel Fridrich (1769–1785)
- Antonín Alois (1785–1831)
- Karel III. (1831–1848)
- Karel Antonín (1848–1850), prodal knížectví Prusku
V roce 1850 stejně jako Hohenzollern-Hechingenský kníže Konstantin, tak i Hohenzollern-Sigmaringenský kníže Karel Antonín prodal své knížectví franské větvi jenž obě knížectví (Hechigen a Sigmaringen) spojila do země Hohenzollernsko a začlenila do Pruska. Titul knížete však švábské větvi zůstal.
Titulární kníže a hlava linie Hohenzollern-Sigmaringen (po r. 1850), později hlava celé švábské linie (od 1869)
Kníže Karel Anton však nezůstal „s prázdnou“. V letech 1858–1862 byl pruským ministerským předsedou a po smrti knížete Konstantina z Hohenzollern-Hechingenu (jelikož s ním vymřela linie) získal Karel Anton dědičná práva linie Hohenzollern-Hechingen a v roce 1869 změnil svůj titul (a příjmení) na knížete Hohenzollerského, jeho potomci se tak stali z princů Hohenzollern-Sigmaringenských princi Hohenzollernskými.
- Karel Antonín (1850–1885), prodal knížectví Prusku, v roce 1869 se stal hlavou celé švábské linie
- Leopold Hohenzollernský (1885–1905)
- Vilém Hohenzollernský (1905–1927)
- Fridrich Hohenzollernský (1927–1965)
- Fridrich Vilém Hohenzollernský (1965–2010)
- Karel Fridrich Hohenzollernský (od 2010), podle rumunské ústavy z roku 1924 i možný následník rumunského trůnu
Ovšem již před rokem 1869 byl druhorozenému synovi knížete Karla Antona princi Karlu von Hohenzollern-Sigmaringen nabídnuta dědičně rumunská knížecí koruna (cílem této volby byla snaha získat německou podporu v úsilí Rumunů o nezávislost na Osmanské říši). Karel ji přijal a stal se rumunským knížetem a v roce 1881 se stal prvním rumunským králem Karlem I. (Carolem I.) Tím se kníže Karel Antonín stal předkem všech rumunských králů.
Tím však úspěchy členů linie Hohenzollern-Sigmaringen nekončily. Právě v roce 1870 byla (díky Bismarckově plánu) nabídnuta uprázdněná španělská koruna právě princi Leopoldovi Hohenzollernskému (prvorozený syn Karla Antona). Když se informace o tomto plánu dostala na veřejnost, napětí mezi Francií a Pruskem vzrostlo a princ Leopold po dohodě s pruským králem Vilémem I. a otcem Karlem Antonínem od kandidatury raději ustoupil.
Jelikož rumunský král Karel I. neměl potomky, stal se jeho vnuk a syn jeho bratra Leopolda, princ Ferdinand Hohenzollernský v roce 1914 rumunským králem a jeho potomstvo (syn Karel II. a vnuk Michal I.) vládlo v Rumunsku až do roku 1947, kdy byl Michal I. svržen komunistickým převratem.
Rumunští králové (1881–1947)
Další úspěch zaznamenal rod roku 1869, kdy byla druhorozenému synovi knížete Karla Antona, princi Karlu von Hohenzollern-Sigmaringen nabídnuta dědičně rumunská knížecí koruna (cílem této volby byla snaha získat německou podporu v úsilí Rumunů o nezávislost na Osmanské říši). Karel jí přijal a stal se rumunským knížetem a v roce 1881 se stal prvním rumunským králem Karlem I. (Carolem I.)
Jelikož rumunský král Karel I. neměl potomky, stal se jeho synovec (syn jeho bratra Leopolda), princ Ferdinand Hohenzollernský v roce 1914 rumunským králem a jeho potomstvo (syn Karel II. a vnuk Michal I.) vládlo v Rumunsku až do roku 1947, kdy byl Michal I. svržen komunistickým převratem.
- Karel I. (1881–1914), v letech 1866–1881 byl vládcem (domnitorem) Rumunska.
- Ferdinand I. (1914–1927), synovec krále Karla I.
- Michal I. (1927–1930), první vláda, syn krále Karla II.
- Karel II. (1930–1940), roku 1940 abdikoval a opustil zemi.
- Michal I. (1940–1947), druhá vláda, syn krále Karla II., abdikoval během komunistického převratu.
-
Karel I.
-
Ferdinand I.
-
Karel II.
-
Michal I.
Spory o následnictví
Protože poslední panující rumunský král Michal I. nezanechal žádného syna, vyvstávají spory o následnictví na rumunský trůn. Podle rumunské ústavy z roku 1924 je nástupnictví na rumunský trůn určeno tzv. salickým zákonem, jenž odpírá ženám právo na trůn.[9] Jelikož však neměl král Michal I. žádné bratry ani mužské členy linie, stal se podle salického zákona možným následníkem na rumunský trůn kníže Fridrich Vilém Hohenzollernský a jeho dědicové. Spory o následnictví jsou však problematické kvůli tomu, že král Michal I. zavedl v roce 2007 „rodový zákon“, jenž mění následnictví na trůn na mužskou primogenituru s tím, že ženy mohou nastoupit na trůn, pokud vládnoucí král nemá mužské dědice.[10] Tento rodový zákon však není všemi uznáván jako platný, protože zákon o nástupnictví může změnit jen rumunský parlament a ne král v exilu, celou situaci pochopitelně komplikuje fakt že Rumunsko je republikou.[11][12]
Následnictví podle ustanovení krále Michala I. z roku 2007:
- korunní princezna Markéta Rumunská (Margarita) (* 1949) nejstarší dcera krále Michala I.
- princezna Elena Rumunská (* 1950) druhorozená dcera krále Michala I.
- princ Mikuláš Rumunský (* 1985) – její jediný syn, vnuk krále Michala I.
Následnictví podle rumunské ústavy z roku 1924 (podle salického zákona):
- dědičný princ Karel Fridrich Hohenzollernský (* 1952), hlava dynastie Hohenzollern-Sigmaringen, syn Fridricha Viléma Hohenzollernského
- princ Alexandr Hohenzollernský (* 1987), jeho syn
Rodokmen
- hrabě Fridrich I. Zollernský (x1125)
- Fridrich II. Zollernský (x1142)
- Fridrich III. Zollernský (1139–1200), norimberský purkrabí
- Fridrich IV. Zollernský (1186–1255), zakladatel švábské linie
- Fridrich V. Hohenzollernský (x1289)
- Fridrich VI. (x1298)
- Fridrich VII. (x1309)
- Fridrich VIII. (x1333)
- Fridrich IX. (x1378)
- Fridrich X. (x1412)
- Fridrich (x1407)
- Fridrich XI. (x1401)
- Fridrich XII. (1401–1443)
- Eitel Fridrich I. (1384–1439)
- Jošt Mikuláš I. (1433–1488)
- Eitel Fridrich II. (1452–1512)
- Eitel Fridrich III. (1494–1525)
- Karel I. (1516–1576)
- Eitel Fridrich IV. (1545–1605)
- Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský (1577–1623)
- Eitel Fridrich V. (1601–1661)
- Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský (1577–1623)
- Karel II. (1547–1606)
- Jan Hohenzollern-Sigmaringenský (1578–1638), 1623 povýšen na knížete
- Meinrad I. Hohenzollern-Sigmaringenský (1605–1681)
- Maxmilián I. Hohenzollern-Sigmaringenský (1636–1689)
- Meinrad II. Hohenzollern-Sigmaringenský (1673-1715)
- Josef František Ernst Hohenzollern-Sigmaringenský (1702–1769)
- Karel Fridrich Hohenzollern-Sigmaringenský (1724–1785)
- Anton Aloys Hohenzollern-Sigmaringenský (1762–1831)
- Karel Hohenzollern-Sigmaringenský (1785-1853)
- Karel Antonín Hohenzollernský (1811–1885)
- Leopold Hohenzollernský (1835–1905)
- Vilém Hohenzollernský (1864–1927)
- Fridrich Hohenzollernský (1891–1965)
- Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924-2010)
- Karel Fridrich (*1952)
- Alexandr (*1987)
- Albrecht (*1954)
- Ferdinand (*1960)
- Aloys (*1999)
- Fidelis (*2001)
- Karel Fridrich (*1952)
- Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924-2010)
- Fridrich Hohenzollernský (1891–1965)
- král Ferdinand I. Rumunský (1865–1927)
- král Karel II. Rumunský (1893–1953)
- král Michal I. Rumunský (1923–2017)
- Carol Mircea Lambrino (1920–2006)
- Paul-Philippe Hohenzollern (*1948)
- Carol Ferdinand (*2011)
- Alexander Hohenzollern (*1961)
- Paul-Philippe Hohenzollern (*1948)
- král Karel II. Rumunský (1893–1953)
- Vilém Hohenzollernský (1864–1927)
- král Karel I. Rumunský (1839–1914)
- Leopold Hohenzollernský (1835–1905)
- Karel Antonín Hohenzollernský (1811–1885)
- Karel Hohenzollern-Sigmaringenský (1785-1853)
- Anton Aloys Hohenzollern-Sigmaringenský (1762–1831)
- Karel Fridrich Hohenzollern-Sigmaringenský (1724–1785)
- Josef František Ernst Hohenzollern-Sigmaringenský (1702–1769)
- Meinrad II. Hohenzollern-Sigmaringenský (1673-1715)
- Maxmilián I. Hohenzollern-Sigmaringenský (1636–1689)
- Meinrad I. Hohenzollern-Sigmaringenský (1605–1681)
- Jan Hohenzollern-Sigmaringenský (1578–1638), 1623 povýšen na knížete
- Eitel Fridrich IV. (1545–1605)
- Karel I. (1516–1576)
- Eitel Fridrich III. (1494–1525)
- Eitel Fridrich II. (1452–1512)
- Jošt Mikuláš I. (1433–1488)
- Fridrich XI. (x1401)
- Fridrich IX. (x1378)
- Fridrich VI. (x1298)
- Fridrich V. Hohenzollernský (x1289)
- Konrád III. Norimberský (1188–1261), zakladatel franské linie
- Fridrich III. Norimberský (1220–1297)
- Jan I. Norimberský (1279–1300)
- Fridrich IV. Norimberský (1287–1332)
- Jan II. Norimberský (1309–1357)
- Fridrich V. Norimberský (1333–1398)
- Jan III. Norimberský (1369–1420)
- Fridrich VI. Norimberský a I. Braniborský (1371–1440), braniborský kurfiřt
- Fridrich II. Braniborský (1413–1471)
- Albrecht III. Achilles (1414–1486)
- Jan Cicero Braniborský (1455–1499)
- Jáchym I. Nestor (1484–1535)
- Jáchym II. Hektor (1484–1535)
- Jan Jiří Braniborský (1525–1598)
- Jáchym Fridrich Braniborský (1546–1608)
- Jan Zikmund Braniborský (1572–1619), pruský vévoda a braniborský kurfiřt
- Jiří Vilém Braniborský (1595–1640), pruský vévoda a braniborský kurfiřt
- Fridrich Vilém I. Braniborský (1620–1688)
- král Fridrich I. Pruský (1657–1713), první pruský král
- Fridrich Vilém I. (1688–1740)
- Fridrich II. Veliký (1712–1786)
- August Vilém Pruský (1722–1758)
- Fridrich Vilém II. (1744–1797)
- Fridrich Vilém III. (1770–1840)
- Fridrich Vilém IV. (1795–1861)
- Vilém I. (1797–1888)
- Fridrich III. (1831–1888)
- Vilém II. (1859–1941)
- korunní princ Vilém (1882–1951)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent trůnu, hlava rodu
- Karel Fridrich (*2013)
- Ludvík Ferdinand (*2013)
- Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent trůnu, hlava rodu
- Kristián Zikmund (*1946)
- Kristián Ludvík (*1986)
- Ludvík Ferdinand (1944–1977)
- Ludvík Ferdinand (1907–1994)
- Oskar (1888–1958)
- Vilém Karel (1922–2007)
- Vilém Karel (*1955).
- Oskar (*1959)
- Oskar (*1993)
- Albert (*1998)
- Vilém Karel (1922–2007)
- Jáchym (1890–1920)
- Karel František (1916–1975)
- František Vilém (*1943)
- Jiří Michailovič (*1981)
- František Vilém (*1943)
- Karel František (1916–1975)
- korunní princ Vilém (1882–1951)
- Vilém II. (1859–1941)
- Fridrich III. (1831–1888)
- Fridrich Vilém III. (1770–1840)
- Fridrich Vilém II. (1744–1797)
- Fridrich Vilém I. (1688–1740)
- král Fridrich I. Pruský (1657–1713), první pruský král
- Fridrich Vilém I. Braniborský (1620–1688)
- Jiří Vilém Braniborský (1595–1640), pruský vévoda a braniborský kurfiřt
- Jan Jiří Krnovský (1577–1624)
- Jan Zikmund Braniborský (1572–1619), pruský vévoda a braniborský kurfiřt
- Jáchym Fridrich Braniborský (1546–1608)
- Jan Jiří Braniborský (1525–1598)
- Jáchym II. Hektor (1484–1535)
- Jáchym I. Nestor (1484–1535)
- Fridrich Braniborsko-Ansbašský (1455–1499)
- vévoda Albrecht Braniborsko-Ansbašský (1490–1568), pruský vévoda
- vévoda Albrecht Fridrich Pruský (1553–1618)
- Anna Pruská (1576–1625)
- Jiří Vilém Braniborský (1595–1640), pruský vévoda a braniborský kurfiřt
- Anna Pruská (1576–1625)
- vévoda Albrecht Fridrich Pruský (1553–1618)
- Jiří Braniborsko-Ansbašský (1484–1543)
- vévoda Albrecht Braniborsko-Ansbašský (1490–1568), pruský vévoda
- Jan Cicero Braniborský (1455–1499)
- Fridrich V. Norimberský (1333–1398)
- Jan II. Norimberský (1309–1357)
- Fridrich III. Norimberský (1220–1297)
- Fridrich IV. Zollernský (1186–1255), zakladatel švábské linie
- Fridrich III. Zollernský (1139–1200), norimberský purkrabí
- Fridrich II. Zollernský (x1142)
Odkazy
Referenceeditovat | editovat zdroj
- ↑ A Royal Student Stein. www.steincollectors.org online. cit. 2009-08-13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-29.
- ↑ Článek v encyklopedii CoJeCo
- ↑ Monarchie moderní Evropy: lexikon panovnických rodů – Isabelle Bricard, 1. vydaní, Knižní klub, 2002 ISBN 80-7243-143-9
- ↑ Archivovaná kopie. www.alesmatura.websnadno.cz online. cit. 2009-12-22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-10.
- ↑ Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0
- ↑ Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3
- ↑ Tituly německého císaře a pruského krále Viléma II.. regiments.org online. cit. 14-03-2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-03-2007.
- ↑ Následnictví německého trůnu
- ↑ Rumunská demokratická ústava z roku 1924. legislatie.resurse-pentru-democratie.org online. cit. 2009-08-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-26. Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Hohenzollernové
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úniková rychlost
Ústava Spojených států amerických
Čínština
Čínské znaky
Čínský císař
Čao Wen-chua
Čarodějnictví
Časové pásmo
Černá díra
Černé moře
Černý trpaslík
Červený obr
Česká Kubice
Česká Wikipedie
Česká západní dráha
České království
Česko
Říše Ming
Římské číslice
Řecko
Šáhruch
Šablona:Cite book
Šablona:Cite journal
Šablona:Infobox - železniční trať/legenda
Šestiočka sadistická
Španělští Habsburkové
Španělská Florida
Španělské impérium
Španělské Nizozemí
Španělsko
Španělsko v době osvícenství
Švédsko
Ťia-ťing
Železniční napájecí soustava
Železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní
Železniční trať Horažďovice předměstí – Domažlice
Železniční trať Nýřany – Heřmanova Huť
Železniční trať Plzeň–Cheb
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Železniční trať Staňkov–Poběžovice
Železo
Život
1. březen
1. duben
1. leden
1. srpen
1. září
10. září
11. duben
11. listopad
11. srpen
11. září
12. únor
12. červen
13. únor
13. říjen
13. září
14. červen
14. červenec
14. listopad
14. srpen
15. červenec
15. duben
15. srpen
1512
1565
16. únor
16. duben
16. listopad
16. prosinec
16. srpen
16. století
1649
1653
1659
1664
1668
1669
1670
1671
1682
1684
1685
1697
1698
1699
17. červen
17. leden
17. prosinec
17. století
1700
1701
1702
1703
1704
1705
1706
1707
1708
1709
1710
1711
1712
1713
1714
1715
1716
1717
1718
1719
1720
1721
1722
1723
1724
1725
1726
1727
1728
1729
1730
1731
1732
1733
1734
1735
1736
1737
1738
1739
1740
1741
1742
1743
1744
1745
1746
1747
1748
1749
1750
1751
1752
1753
1754
1755
1756
1757
1758
1759
1760
1761
1762
1763
1764
1765
1766
1767
1768
1769
1770
1771
1772
1773
1774
1775
1776
1777
1778
1779
1780
1781
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1791
1792
1793
1794
1795
1796
1797
1798
1799
18. prosinec
18. století
1800
1801
1802
1804
1808
1810
1812
1815
1816
1829
1838
1855
1870
19. říjen
19. století
1920
1960
1973
1994
2. březen
2. tisíciletí
20. únor
20. červen
20. červenec
20. leden
20. listopad
20. prosinec
20. století
2005
2017
21. březen
21. květen
21. srpen
21. září
22. říjen
23. červen
23. květen
23. leden
24. únor
24. březen
24. květen
25. říjen
25. listopad
26. únor
26. červenec
26. březen
26. květen
26. leden
27. prosinec
28. březen
28. prosinec
28. srpen
28. září
3. září
30. říjen
30. září
31. květen
31. prosinec
4. červen
4. listopad
4. srpen
5. březen
5. srpen
6. prosinec
7. říjen
7. březen
7. leden
7. srpen
8. červen
8. červenec
8. srpen
81P/Wild-2
9. březen
9. září
Ašraf Ghaní
Abbás III.
Abenakové
Adrastea (měsíc)
Adrian Zingg
Afghánistán
Afrika
Akádie
Akrece
Aktivní galaktické jádro
Alaouite
Albánie
Americká válka za nezávislost
Amerika
Amharsko
Anglické království
Anglie
Anglo-španělská válka (1727–1729)
Anna Göldi
Anna Ivanovna
Anna Stuartovna
Appalačské pohoří
Aragonské království
Aristarchos ze Samu
Arizona
Arthur Eddington
Asie
Astrofotografie
Astronomická jednotka
Astronomie
Asymptotická větev obrů
Atom
Augusta Württemberská (1734–1787)
Austrálie
Autorita (knihovnictví)
Bílý trpaslík
Babylon (okres Domažlice)
Bahnstrecke Plzeň–Furth im Wald
Bastila
Bavorské kurfiřtství
Bavorsko
Berijev Be-200
Bitva na řece Čorna
Bitva na Abrahamových pláních
Bitva u Cassana
Bitva u Cullodenu
Bitva u Höchstädtu
Bitva u Malplaquet
Bitva u Oudenaarde
Bitva u Palásí
Bitva u Poltavy
Bitva u Quiberonu
Bitva u Ramillies
Bitva u Turína
Bitva u Varšavy (1920)
Bitva u Yorktownu (1781)
Bitva v zátoce Vigo
Blížejov
Bleskosvod
Boston
Bostonské pití čaje
Bourboni
Bourbonské Španělsko
Brestská pevnost
Britské impérium
Brumairový převrat
Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství
Cape Breton
Carl Sagan
Casus belli
Celostátní dráha
Cenzorát
Champlainovo jezero
Charleston (Jižní Karolína)
Charles Alexandre de Calonne
Charles Bukowski
Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis
Charles Louis Montesquieu
Charon (měsíc)
Chemická reakce
Chemický prvek
Chotěšov u Stoda
Chu Cung-sien
Claude de Villars
Commons:Featured pictures/cs
Connecticut (řeka)
Covid-19
Cung-tu
Dánsko-Norsko
Dějiny Anglie
Degenerovaný plyn
Deimos (měsíc)
Deklarace nezávislosti Spojených států amerických
Deklarace nezávislosti USA (Trumbull)
Devítiletá válka
Didius Iulianus
Diferenciální rotace
Digital object identifier
Dolní Kamenice (Holýšov)
Domažlice
Domenico Trezzini
Domobrana
Dráhová rezonance
Elektromagnetické spektrum
Elipsa
Eliptická galaxie
Emanuel Swedenborg
en:Jean Alaux
Encyklopedie
Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel
Energie
Epidemie
Etiopie
Europa (měsíc)
Evžen Savojský
Evropa
Excentricita dráhy
Exoplaneta
Falcké kurfiřtství
Federální okruhy Ruska
Filadelfský ústavní konvent
Filipína Alžběta Orleánská
Filip V. Španělský
Florida
Formation and evolution of the Solar System?oldid=364891809
Fosfidy
Fosilie
François-Joseph Gossec
François de Neufville de Villeroy
Francie
Francisco Zeno
Francouzi
Francouzské království
Francouzský král
Francouzsko-indiánská válka
František I. Rakouský
František II. Rákóczi
František Martin Pelcl
Franz Anton Mesmer
Frederik I. Švédský
Fred Hoyle
Fridrich I. Pruský
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém I.
Furth im Wald
Furth im Wald–Plzeň-vasútvonal
Fyzika
Götingen
Galaktické jádro
Galaktický epicykl
Galaktický rok
Galaxie Mléčná dráha
Galaxie v Andromedě
Galileovy měsíce
Ganymed (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Geodata
Geologie
George Rooke
Georg Stahl
Gerd Müller
Gibraltar
Gravitační kolaps
Gravitace
Gregoriánský kalendář
Guido Starhemberg
Gunther Jakob
Habsburkové
Habsburská monarchie
Habsburské Španělsko
Haiti
Haitská revoluce
Hannoverské kurfiřtství
Havana
Heliocentrismus
Heliový záblesk
Helium
Hertzsprungův–Russellův diagram
Hertzsprungův–Russellův diagram#Horizontální větev
Hesensko-Kasselsko
Historie hypotéz vzniku a vývoje sluneční soustavy
Hlavní pás
Hlavní posloupnost
Hlavní strana
Hohenzollernové
Holýšov
Hradec u Stoda
Hromadná vymírání
Hubbleův vesmírný dalekohled
Hudsonův záliv
Hugenoti
Hustota
Hustota zalidnění
Hvězda
Hvězda typu T Tauri
Hvězdný vítr
Hvězdokupa
Hydrostatická rovnováha
Immanuel Kant
Indiáni
Infračervené záření
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Io (měsíc)
Irokézové
Irsko
Itálie
Izotop
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jaderná reakce
Jakobitské povstání
Jakub II. Stuart
James Fitzjames, vévoda z Berwicku
James Watt
Jan Antonín Otto Minquitz z Minquitzburgu
Jan Josef z Vrtby
Jan Nepomucký
Jan V. Portugalský
Japonsko
Jean-Baptiste Rey
Jean-Jacques Rousseau
Jen Sung
Jiří Grygar
Jiří I.
Jiří II.
Jiří II. (britský král)
Jiří III.
Jiří Pernes
Jižní Amerika
Jižní federální okruh
John Churchill, vévoda z Marlborough
John Leake
Josef Ferdinand Bavorský
Josef I. Habsburský
Josef II.
Joseph Wright of Derby
JSTOR
Jupiter (planeta)
Kábul
Křemičitany
Kanada
Karel Alexandr Württemberský
Karel II. Španělský
Karel II. Stuart
Karel VI.
Karel XII.
Kastilská koruna
Katalánské knížectví
Katalánsko
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1734
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolicismus
Kchang-si
Kelvin
Kerč
Klement XII.
Kmitání
Kolínské kurfiřtství
Kolize galaxie v Andromedě s Mléčnou dráhou
Kometa
Kongres Spojených států amerických
Kontinent
Kovy
Královské Uhersko
Království Velké Británie
Kráter
Kríkové
Kraje v Rusku
Krasnodar
Krasnodarský kraj
Kryštof Karel Gayer
Krymská válka
Krystalická struktura
Kubáň
Kuiperův pás
Kurt Biedenkopf
Květen
Kyjev
Kypr
Lady Diana Beauclerk
Lalibela
Ledový obr
Leopold I.
Letní olympijské hry 2020
Librační centrum
Library of Congress Control Number
Linia kolejowa Plzeň – Furth im Wald
Lisabonské zemětřesení
Lithium
Lokomotiva 754
Louise de Keroual
Louis Joseph de Bourbon, vévoda z Vendôme
Louis Lully
Ludvík Vilém I. Bádenský
Ludvík XIV.
Ludvík XV.
Ludvík XVI.
Luk
Lutyšské knížecí biskupství
Místní skupina galaxií
Místokrálovství Nové Španělsko
Měsíc
Měsíce Jupiteru
Měsíce Saturnu
Měsíc (satelit)
Měsíc planetky
Město-hrdina
Mahmud I.
Maine
Malá noční hudba
Mallorské království
Mantovské vévodství
Marianna Benti Bulgarelli
Marie I. Portugalská
Marie Terezie
Maroko
Mars (planeta)
Massachusetts
Maxmilián II. Emanuel
Menorca
Merkur (planeta)
Metalicita
Meteorit
Meteor Crater
Methan
Metis (měsíc)
Mezihvězdné prostředí
Michael Mark Woolfson
Michal Bedřich z Althanu
Mikmakové
Mikrometeorit
Milánské vévodství
Milavče
Minsk
Miroslav Tetter
Mississippi (řeka)
Mlhovina v Orionu
Mlhovinová hypotéza
Mobile
Model z Nice
Modrý obr
Mohawkové
Mohykáni
Molekulární mračno
Moment hybnosti
Morové epidemie v českých zemích
Moskva
Motorová jednotka 844
Motorový vůz 842
Mušketa
Mughalská říše
Murmansk
MusicBrainz
Nádir Šáh
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní parlamentní knihovna Japonska
Následník trůnu
Nýřany
Německo
Načezové
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nakamikado
Napoleon Bonaparte
National Archives and Records Administration
Nature
Neapolské království
Neptun (planeta)
Newfoundland
New Hampshire
Nicolaas Laurens Burman
Nikl
Nová Anglie
Nová Francie
Nové Skotsko
Nový Brunšvik
Nový Jižní Wales
Novorossijsk
Novorossijsk (rozcestník)
Nukleosyntéza
Nystadská smlouva
Oběžná dráha
Obyvatelná zóna
Ochrana životního prostředí
Oděsa
Oddělený disk
Olympijské hry
Online Computer Library Center
Oortův oblak
OpenStreetMap
Osmanská říše
Ostrov prince Edvarda
Osvračín
Otáčení
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný/Novorossijsk
Oxidy
Oxid uhličitý
Pátek
Píka
Přístav
Pacifická astronomická společnost
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panspermie
Papež
Parní stroj
Parsek
Pchin-jin
Pensacola
Personální unie
Peter Perez Burdett
Petrohrad
Petr Havel
Petr I. Veliký
Phobos (měsíc)
Pierre-Simon Laplace
Pierre Simon de Laplace
Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing
Planetární mlhovina
Planetární prstenec
Planetární soustava
Planeta
Planetesimála
Planetka
Planetologie
Ploutvonožci
Pluto (trpasličí planeta)
Plynný obr
Plzeň-Jižní Předměstí (nádraží)
Plzeň hlavní nádraží
Poštovní směrovací číslo
Poláci
Polské království
Pontiacovo povstání
Portál:Španělsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Historie
Portál:Kanada
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portál:Válka
Portugalské království
Portugalsko
Posmrtné jméno
Povinná školní docházka
Povrch Země
Pozdní velké bombardování
Prokop Diviš
Proměnná hvězda
Protestantismus
Protohvězda
Protoplanetární disk
Protoplaneta
Provozovatel dráhy
Prstencová mlhovina
Pruské království
Prusko
Prusko-francouzská válka
Prusové
První dělení Polska
Q150701#identifiers
Q150701#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q15760
Q15760#identifiers
Q15760#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q2890323
Q803015
Q869045#identifiers
Q869045#identifiers|Editovat na Wikidatech
Québec
Queen Anne's War?oldid=1009855349
Rázová vlna
Radbuza
Radioaktivní datování
Rakouští Habsburkové
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakousko
Rakousko-turecká válka (1716–1718)
Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Ralph Abercromby
Rastattský mír
Regio-Shuttle RS1
Richterova stupnice
Roční období
Robert Roy MacGregor
Rocheova mez
Rok
Ropná skvrna
Rozchod koleje
Rozloha
Rozptýlený disk
Ruština
Rudá armáda
Ruské impérium
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Sün-fu
Sü Chaj
Safíovci
Sardinie
Sardinské království
SARS-CoV-2
Saturn (planeta)
Savannah (řeka)
Savojské vévodství
Savojsko
Science
Sedmihradské knížectví
Sedmiletá válka
Senkaku
Sergej Adamovič Kovaljov
Sevastopol
Severní Amerika
Severní válka
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Shoemaker-Levy 9
Sicílie
Sicilské království
Skleníkové plyny
Skleníkový efekt
Skotské království
Skvrňany
Slapy
Slunce
Sluneční soustava
Sluneční vítr
Smlouva
Smolensk
Sněžná čára (astrofyzika)
Sonda Cassini
Soubor:胡宗憲.jpg
Soubor:236084main MilkyWay-full-annotated cs.jpg
Soubor:Artist's concept of collision at HD 172555.jpg
Soubor:Bandera de España 1701-1760.svg
Soubor:Banner of arms crown of Castille Habsbourg style.svg
Soubor:Barringer Meteor Crater, Arizona.jpg
Soubor:Before Destruction (35073757404).jpg
Soubor:Bouchot - Le general Bonaparte au Conseil des Cinq-Cents.jpg
Soubor:BSicon ÜST.svg
Soubor:BSicon ABZg+l.svg
Soubor:BSicon ABZg+nr.svg
Soubor:BSicon ABZgl.svg
Soubor:BSicon ABZgnl.svg
Soubor:BSicon ABZgnr.svg
Soubor:BSicon ABZgr.svg
Soubor:BSicon BHF.svg
Soubor:BSicon BST.svg
Soubor:BSicon BUE.svg
Soubor:BSicon eABZg+l.svg
Soubor:BSicon eABZgl.svg
Soubor:BSicon eBST.svg
Soubor:BSicon GRENZE.svg
Soubor:BSicon HST.svg
Soubor:BSicon KMW.svg
Soubor:BSicon KRZo.svg
Soubor:BSicon STR+INCIDO.svg
Soubor:BSicon STR+r.svg
Soubor:BSicon STRr.svg
Soubor:BSicon WBRÜCKE2.svg
Soubor:Catherine II by I.Argunov (1762, Russian museum).jpg
Soubor:Charles II (1670-80).jpg
Soubor:Coat of Arms of Novorossiysk.svg
Soubor:Coa Hungary Country History (14th century).svg
Soubor:Croix huguenote.svg
Soubor:Death of Father Sebastian Rale of the Society of Jesus.jpg
Soubor:Declaration of Independence (1819), by John Trumbull.jpg
Soubor:DeerfieldRaid1704.jpg
Soubor:Didius Julianus (cropped) - Residenz Museum - Munich.jpg
Soubor:Europe c. 1700.png
Soubor:EvacutionOfPortRoyal1710byCWJefferys.png
Soubor:Flag of Cross of Burgundy.svg
Soubor:Flag of England.svg
Soubor:Flag of Great Britain (1707–1800).svg
Soubor:Flag of Novorossiysk.svg
Soubor:Flag of Spain (1760–1785).svg
Soubor:HaverhillRaid1708.png
Soubor:JosephFerdinand.jpg
Soubor:Jozef Pilsudski1.jpg
Soubor:Lhborbits.png
Soubor:Louis XIV of France.jpg
Soubor:M42proplyds.jpg
Soubor:M57 The Ring Nebula.JPG
Soubor:Map of Russia - Krasnodar Krai (Crimea disputed).svg
Soubor:MassacreOfTheIndiansByOrderOfChurch.png
Soubor:Mohawk-kings.jpg
Soubor:Nouvelle-France map-en.svg
Soubor:Nov Pan.jpg
Soubor:Peter der-Grosse 1838.jpg
Soubor:Pierre-Simon Laplace.jpg
Soubor:Plzen cz railway-main-station 1.JPG
Soubor:Portrait, Pierre Le Moyne d'Iberville, Montréal Archives.jpg
Soubor:PortRoyalAcadia1702.jpg
Soubor:Protoplanetary-disk.jpg
Soubor:QueenAnnesWarBefore.svg
Soubor:Quibcardinaux2.jpg
Soubor:Royal Standard of King Louis XIV.svg
Soubor:Royal Standard of the King of France.svg
Soubor:SirJohnLeake.jpg
Soubor:Solar Life Cycle cs.svg
Soubor:Sun red giant cs.svg
Soubor:Vendome-and-PhilipV.jpg
Soubor:Vitčice - socha svatého Jana Nepomuckého.jpg
Soubor:Voyager 2 Neptune and Triton.jpg
Soubor:Western Europe Utrecht Treaty.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětsko-polská válka
Speciální:Co odkazuje na/Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Speciální:Hledání
Speciální:Kategorie
Speciální:Moje diskuse
Speciální:Moje příspěvky
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Nové stránky
Speciální:Poslední změny
Speciální:Související změny/Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Speciální:Speciální stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-670-80379-0
Speciální:Zdroje knih/0030062284
Speciální:Zdroje knih/1-58381-134-6
Speciální:Zdroje knih/80-204-0637-9
Speciální:Zdroje knih/80-204-0805-3
Speciální:Zdroje knih/80-7185-380-1
Speciální:Zdroje knih/80-7277-008-X
Speciální:Zdroje knih/80-85876-25-6
Speciální:Zdroje knih/80-902745-5-2
Speciální:Zdroje knih/978-0-300-05917-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-471-24690-9
Speciální:Zdroje knih/978-0-520-05126-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-582-42401-2
Speciální:Zdroje knih/978-0-7425-6094-9
Speciální:Zdroje knih/978-0-7735-2699-0
Speciální:Zdroje knih/978-0-8020-3755-8
Speciální:Zdroje knih/978-0-8032-3575-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-8032-9861-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-8078-2910-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-8122-1869-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-8173-0528-4
Speciální:Zdroje knih/978-0-8203-0305-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-8263-0706-4
Speciální:Zdroje knih/978-0470092972
Speciální:Zdroje knih/978-1-85109-411-0
Speciální:Zdroje knih/978-1854109613
Speciální:Zdroje knih/978-84-16473-45-8
Speciální:Zdroje knih/9780874515268
Spirála
Spojené království
Spojené provincie nizozemské
Spojené státy americké
Společnost Hudsonova zálivu
Správa železnic
Srážka vlaků u Milavčí
Stát
Středomoří
St. Augustine (Florida)
St. John's (Newfoundland a Labrador)
Staňkov (okres Domažlice)
Stanislav I. Leszczyński
Stardust (sonda)
Starosta
Stephan Rautenstrauch
Stod
Století
Sulfidy
Supernova
Světelný rok
Světový oceán
Svatá říše římská
Svatý Kryštof a Nevis
Tálibán
Tření
Telefonní předvolba
Teorie chaosu
Teorie relativity
Teorie velkého impaktu
Teplota
Teplota tání
Terestrická planeta
Termonukleární fúze
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Titan (měsíc)
Tlak
Tlučná
Tokio
Toleranční patent
Tomahavk
Tomas Venclova
Tony Esposito (lední hokejista)
Tovaryšstvo Ježíšovo
Triton (měsíc)
Tula
Turecko
Tuscarorové
Uhersko
Uhlík
Ukrajinština
UNESCO
Uran (planeta)
UTC+3
Utrechtský mír
Válka
Válka čtverné aliance
Válka krále Filipa
Válka krále Viléma
Válka královny Anny
Válka o španělské dědictví
Válka o bavorské dědictví
Válka o polské následnictví
Válka o rakouské dědictví
Válka v Tigraji
Vázaná rotace
Vít Vlnas
Vakcína proti covidu-19
Valencijské království
Vejprnice
Velká aliance
Velká francouzská revoluce
Velká jezera
Velký křach
Velký montréalský mír
Venuše (planeta)
Vesmír
Viktor Amadeus II.
Virginie
Virtual International Authority File
Vitčice
Vital Šyšov
Vladimir Mitrofanovič Puriškevič
Vodík
Voda
Voda na Marsu
Vodní pára
Volgograd
Voyager 2
Vypařování
Vznik a vývoj sluneční soustavy
Württemberské vévodství
Wang Č’ (pirát)
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang von Kempelen
WorldCat
Yves-Joseph Kerguélen-Trémarec
Záření
Zářivý výkon
Zářivost
Zákon zachování hybnosti
Západní Evropa
Závěť
Závist (okres Blansko)
Zakázané moře
Zbůch
Země
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení na Haiti 2021
Země prince Ruprechta
Zemská osa
Zubřina
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk