Hohenzollernové - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Hohenzollernové
 ...
Hohenzollernové
Erb rodu Hohenzollernů
ZeměNěmecko, Prusko, Rumunsko
Mateřská dynastieBurchardové
Titulyněmecký císař
pruský král
rumunský král
pruský vévoda
braniborský markrabě
norimberský purkrabí
hohenzollerský kníže
ZakladatelFridrich I. Norimberský
Rok založení1110
Konec vlády30. prosinec 1947 (v Rumunsku)
9. listopad 1918 (v Německu)
Poslední vládceVilém II. (Německo a Prusko)
Michal I. (Rumunsko)
Současná hlavaJiří Fridrich Pruský
Větve roduFranská větev
  • Hohenzollern-Branderburg (Prusko)
  • Brandenburg-Ansbach
  • Brandenburg-Kulmbach

Švábská větev

  • Hohenzollern-Haigerloch
  • Hohenzollern-Hechingen
  • Hohenzollern-Sigmaringen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu. Mezi nejvýznamnější státy, kterým Hohenzollernové vládli, patřily Pruské království, Německé císařstvíRumunské království. Rod přetrval až do současnosti a užívá erbu se stříbrno-černě čtvrceným štítem. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku 1110 (byla v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce 1119 získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve Francích, jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, do starší katolické švábské a mladší protestantské franské větve. Franská větev o svoje panovnické výsady přišla v roce 1918 a švábská v roce 1947, kdy byl poslední hohenzollernský panovník, rumunský král Michal I., svržen komunisty.

Současnou hlavou dynastie (a hypotetickým pretendentem německého a pruského trůnu) je princ Jiří Fridrich Pruský, prapravnuk posledního německého císaře Viléma II. Hlava dynastie tedy pochází z mladší franské linie; tato situace, kdy příslušník sekundogeniturní větve je hlavou celé dynastie, není příliš častá. Je dána nesrovnatelně významnější dynastickou minulostí této větve Hohenzollernů.

Dynastie používá motto Nihil Sine Deo, česky: Nic bez Boha. V braniborsko-pruské větvi rodu je spíše častěji používáno motto Gott mit uns, česky: Bůh s námi.[1]

Původní linie rodu

Podrobnější informace naleznete v článku Hohenzollernsko.
Vilém II. Pruský, poslední německý císař
Hrad Hohenzollern, Hechingen

Nejstarší známá zmínka o rodu je z roku 1061. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku 1110 (v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce 1119 získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve Francích, jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem právě významné purkrabství norimberské. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, a to starší katolické švábské a mladší protestantské franské.[2][3]

Zollernská hrabata (1061–1204)

Fridrich III. hrabě z Zollernu byl věrný sluha římských císařů Fridricha Barbarossy a Jindřicha VI. V roce 1185 se oženil se Sofií Raabs, dcerou Konráda II., norimberského purkrabího. Právě po Konrádově smrti, který zemřel bez mužských dědiců, získal Fridrich III. jako manžel dědičky norimberské purkrabství a stal se purkrabím Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským. Příjmení rodu bylo změněno na Hohenzollern.

Po Fridrichově smrti si jeho synové rozdělili panství mezi sebou:

  • Starší bratr Fridrich IV. obdržel hrabství Zollern a norimberské purkrabství v roce 1200 po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu. Švábská větev zůstala katolická.
  • Mladší bratr Konrád III. dostal norimberské purkrabství až od svého mladšího bratra v roce 1218, čímž se stal zakladatelem franské větve rodu. Franská větev přibližně v 16. století konvertovala k protestantství resp. luteránství.

Franská větev

Franská linie je mladší, ale významnější větví dynastie Hohenzollernů a hlava této linie je také hlavou celé dynastie. Tato franská linie, jejímž zakladatelem byl Konrád III. Norimberský, získala postupně tato panství, v jejichž získávání byla podstatně úspěšnější než švábská větev:

Norimberští purkrabí (1192–1427)

Malý znak Norimberku
Malý znak Norimberku
Podrobnější informace naleznete v článku Norimberské purkrabství.
Velký znak Norimberku
Velký znak Norimberku

Zollernský hrabě Fridrich III. získal dědictvím roku 1192 Norimberské purkrabství a stal se purkrabím Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským. Po jeho smrti roku 1204 získal purkrabství jeho mladší syn Fridrich IV. Zollernský jenž ho však v roce 1218 předal svému bratru Konrádovi III., jehož potomkům již purkrabství zůstalo.

Po smrti purkrabího Fridricha V. roku 1398 si jeho 2 synové rozdělili území, takže starší Jan III. se stal prvním braniborsko-kulmbašských markrabětem. Janův mladší bratr Fridrich VI. se po něm stal norimberským purkrabím a prvním braniborsko-ansbašským markrabětem. Fridrich VI. se později stal prvním braniborským kurfiřtem z rodu Hohenzollernů.

Když v roce 1420 zemřel Jan III., stal se jeho mladší bratr Fridrich VI. norimberským purkrabím a pod jeho vládnou byly nakrátko sjednoceny Braniborsko-Kulmbach a Braniborsko-Ansbach. Fridrich VI. se v roce 1412 stal braniborským kurfiřtem Fridrichem I. Po jeho smrti roku 1440 bylo jeho území rozděleno mezi jeho syny, jimiž se linie rozdělila na 3 větve:

Braniborsko-ansbašská markrabata (1398–1791)

Znak markrabství Braniborska-Ansbachu
Znak markrabství Braniborska-Ansbachu
Podrobnější informace naleznete v článku Braniborsko-Ansbach.

V roce 1791 se kníže Kristián II. Fridrich vzdal suverenity svého knížectví ve prospěch pruského krále Fridricha Viléma II.

Braniborsko-kulmbašská (1398–1604), později braniborsko-bayreuthská (1604–1791) markrabata

Znak Braniborska-Kulmbachu
Znak Braniborska-Kulmbachu
Podrobnější informace naleznete v článcích Braniborsko-Kulmbach a Braniborsko-Bayreuth.
Znak Braniborska-Bayreuthu
Znak Braniborska-Bayreuthu

V roce 1791 se kníže Kristián II. Fridrich vzdal suverenity svého knížectví ve prospěch pruského krále Fridricha Viléma II.

Braniborská markrabata a kurfiřti (1415–1806)

Znak markrabství braniborského
Znak markrabství braniborského
Fridrich I. Braniborský

Fridrich VI. Norimberský získal v roce 1415 Braniborsko (významné říšské markrabství s kurfiřtským hlasem, který se k titulu markraběte braniborského vázal), jež mu císař Zikmund Lucemburský udělil za dlouholeté věrné služby. Posléze vládl jako Fridrich I. Braniborský. Od té doby patřili Hohenzollernové k nejvýznamnějším říšským rodům. V roce 1455 koupil jeho nástupce Fridrich II. od Řádu německých rytířů Novou marku a tak sjednotil Braniborsko. Hohenzollernové přenesli sídlo z Tangermünde do Berlína v roce 1486.

Dalším krokem v rozmachu rodové moci byla sekularizace pruských majetků Řádu německých rytířů v roce 1525, kterou provedl tehdejší řádový velmistr Albrecht Braniborský. Nově vzniklé Pruské vévodství zdědil v roce 1618 právě braniborský kurfiřt a markrabě Jan Zikmund. Od té doby byly Prusy knížecí spojeny s Braniborským markrabstvím v jeden stát (Braniborsko-Prusko) se silně německým charakterem. Hlavním městem se stal Berlín. Na rozdíl od západní části nového státu (Braniborska) východní část (Prusko) nebyla součástí Svaté říše římské národa německého.

Když se v roce 1701 stal braniborský markrabě a kurfiřt Fridrich III. pruským králem Fridrichem I., stal se titul markraběte a kurfiřta braniborského jedním z titulů pruského krále a pozbyl funkce hlavního titulu. Braniborští vládci, kteří byli zároveň pruskými králi, jsou uvedeni zde pod číslováním jako pruští králové.

Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) v roce 1806 bylo Braniborské kurfiřtství (markrabství) plně začleněno do Pruského království v důsledku rozpadu Svaté říše římské a tím zániku kurfiřtských hodností. V rámci Pruska se Braniborsko stalo provincií Braniborsko, ale titul markraběte braniborského si pruští králové ve své titulatuře ponechali.

Hohenzollernský nárok na český trůn

Málo známým faktem je, že braniborští Hohenzollernové měli po smrti krále Ladislava Pohrobka velmi blízko k získání českého trůnu, podle pravidel legitimní přemyslovské primogenitury. Po jeho smrti (nepočítáme-li vládu Jiřího z Poděbrad) nastoupil syn jeho sestry Alžběty Vladislav Jagellonský jako její prvorozený syn. Alžběta ale nebyla prvorozená sestra Ladislava Pohrobka, tou byla Anna, která byla v roce 1446 provdána za Viléma III. Saského. Tento pár měl pouze dvě dcery, na které by dědictví podle primogenitury přešel nárok. Starší Markéta se v roce 1476 provdala za kurfiřta Jana Cicera z rodu Hohenzollernů. Ten by se pak z jejího práva stal podle zásad primogenitury dědičným králem Janem II. Jelikož ale bylo České království v té době volenou monarchií, stal se po volbě českých stavů novým českým králem Vladislav Jagellonský a po něm jeho syn Ludvík Jagellonský.[4]

Pruští vévodové (1525–1701)

Znak Pruského království
Znak Pruského království
Podrobnější informace naleznete v článcích Pruské vévodství a Prusko.

Dalším krokem v rozmachu rodové moci Hohenzollernů byla sekularizace pruských majetků Řádu německých rytířů v roce 1525, kterou provedl tehdejší řádový velmistr Albrecht Braniborský z Ansbašské linie, který přijal roku 1525 luteránskou reformaci a posléze se stal prvním pruským vévodou (knížetem) jako Albrecht I. Pruské vévodství se stalo polským lénem. Když v roce 1618 zemřel jeho syn Albrecht Fridrich bez mužských dědiců, zdědil pruské vévodství braniborský kurfiřt. Od té doby byly Prusy knížecí spojeny s Braniborským markrabstvím, kde vládli rovněž Hohenzollernové, v jeden stát (Braniborsko-Prusko) se silně německým charakterem. Hlavním městem se stal Berlín. „Velký kurfiřtFridrich Vilém (16401688) dosáhl zrušení vazalských závazků a 19. září 1657 velavskou smlouvou i zrušení lenního poměru k Polsku, což bylo uznáno 3. května 1660 olivským mírem i ostatními mocnostmi. Na rozdíl od západní části nového státu (Braniborska) se východní část (Prusko) nestala součástí Svaté říše římské národa německého.

V roce 1701 se pruský vévoda a zároveň braniborský kurfiřt Fridrich I. (III.) stal pruským králem Fridrichem I.

Pruští králové (1701–1918)

Znak Pruského království
Znak Pruského království
Prusko (1918)
Podrobnější informace naleznete v článcích Pruské království a Prusko.

Několik let před rokem 1700 získala hannoverská dynastie následnictví ve Spojeném království, kde od roku 1714 v osobě krále Jiřího I. usedla na trůn. Také saský kurfiřt Fridrich August I. Silný (z rodu Wettinů) získal roku 1697 titul polského krále, takže se královský titul stával pro Prusko (Braniborsko-Prusko) čím dál více otázkou prestiže.

V roce 1701 tedy přijal tehdejší braniborský a pruský panovník titul „král v Prusku“ (něm. König in Preußen) a v rámci obtížně akceptovaného kompromisu s císařem byl tedy svrchovaným panovníkem pouze na územích mimo Říši, v tzv. Prusích knížecích; jednalo se také o ústupek Polsku, jež ovládalo tzv. Prusy královské a také argument, proč se pruský panovník nemohl titulovat „král Pruský“ (něm. König von Preußen).

Korunovaci Fridricha I. pruským králem předcházelo založení Řádu Černé orlice. 18. ledna 1701 Fridrich I. byl v okázalé ceremonii korunován v Königsbergu, při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat. Fridrich I. (1701–1713) byl kromě Viléma I. (1861–1888) jediným korunovaným pruským králem.

Zbytek 18. století a také 19. století bylo ve znamení prusko-rakouských sporů o středoevropskou hegemonii. Vítězné války o rakouské dědictví přinesly Hohenzollernům v r. 1742 Slezsko. Po prvním dělení Polska v roce 1772 získali Hohenzollernové „královské Prusko“ a změnili svůj titul na krále pruského (něm. König von Preußen). Růst moci po dalších děleních Polska, napoleonských válkách a zániku Svaté říše římské národa německého byl završen vítězstvím v prusko-rakouské válce v roce 1866.[5]

18. května 1848 se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel první celoněmecký parlament. 27. března 1849 shromáždění těsnou většinou schválilo dědičnost německé císařské koruny a o den později se shodlo i na tom, že koruna bude nabídnuta pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV. Tato volba měla dosadit pruského krále do čela liberálního hnutí. V Berlínského dvora vypukl zmatek. Král Fridrich Vilém IV. však po váhání 27. dubna korunu odmítl.

Odmítnutí císařské koruny mělo zřejmě dva hlavní důvody: protože se považoval za krále z Boží milosti, nemohl přijmout korunu (ač o sjednocení velmi usiloval) z rukou frankfurtského shromáždění, jež považoval za revoluční instituci. Císařskou korunu by přijal jako legitimistický panovník pouze od rovnorodých knížat. Stejný názor zastával i králův bratr, budoucí král Vilém I. Druhý důvod byl ten, že Fridrichu Vilémovi připadalo v rozporu se svatým duchem německých dějin a také se mu příčilo, aby si pruský král vsadil na hlavu uctívanou císařskou korunu, která podle historického práva přísluší rakouskému panovníkovi.

V roce 1850 získala francká větev od švábské výměnou za finanční rentu knížectví Hohenzollern.

V roce 1861 Fridrich Vilém IV. zemřel a králem se stal jeho bratr Vilém I., ten se v roce 1871 stal dědičným německým císařem.

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Pruska.
Malý znak Pruského království
Malý znak Pruského království

králové v Prusku

králové Pruska

V letech 17721795 se Prusko zúčastnilo trojího dělení Polska a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tzv. Prusy Královské (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ Fridrich II. Veliký se tedy již mohl titulovat jako „král Pruský“ (něm. König von Preußen).

Němečtí císařové (1871–1918)

Znak Německých císařů
Znak Německých císařů
Podrobnější informace naleznete v článcích Německý císař a Německé císařství.

V letech 18701871 pak Prusko po boku dalších německých států bojovalo proti Francii v prusko-francouzské válce. Pruské vítězství v prusko-francouzské válce dalo vzniknout Německému císařství (s oficiálním názvem Německá říše (18. ledna 1871), v níž se Prusko stalo největší spolkovou zemí.[6] V této federaci 26 států byli pruští králové dědičnými předsedy s titulem Německého císaře (něm. Deutscher Kaiser) až do porážky Německa v první světové válce v r. 1918. Po celou existenci Německého císařství byli němečtí císařové zároveň pruskými králi a byli tedy titulováni „Jeho císařské a královské veličenstvo“.[7]

Hlava dynastie Hohenzollernů po r. 1918

Georg Friedrich, Sophie

Hlava dynastie Hohenzollernů je a až do vymření této linie bude z mladší franské linie. Hlava dynastie je zároveň německým císařem a pruským králem, i když po roce 1918 pouze titulárním. Po listopadové revoluci v Německu odešel císař Vilém II. do nizozemského exilu, kde jako hlava dynastie dožil. Když v roce 1941 zemřel, stal se hlavou dynastie jeho syn, poslední německý korunní princ Fridrich Vilém. Fridrich Vilém však zemřel jen o 10 let později v roce 1951 a hlavou dynastie se stal jeho syn a vnuk Viléma II. princ Ludvík Ferdinand. Současnou hlavou dynastie je jeho syn a pravnuk posledního německého císaře Viléma II., princ Jiří Fridrich.[8]

Dynastie Hohenzollernů

Švábská větev

Švábská (starší) větev vládla na panstvích Hechingen, Sigmaringen a Haigerloch. Tím na rozdíl od franské větve patřila spíš k nevýznamným říšským rodům a kromě Hohenzollernska nerozšířila svou moc dále. Zakladatelem švábské linie se stal Fridrich II. Norimberský, jenž obdržel hrabství Zollern a purkrabství Norimberské v roce 1200 po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu, purkrabství Norimberské však v roce 1218 daroval staršímu bratrovi Konrádovi III., jenž se stal zakladatelem franské linie rodu. Švábská větev na rozdíl od franské zůstala katolická. V získávání území také na rozdíl od franské větve nebyla příliš úspěšná, kromě obsazení trůnu Rumunska.

Hohenzollernská hrabata (1204–1575)

Rodový znak rodu Hohenzollernů
Rodový znak rodu Hohenzollernů
Podrobnější informace naleznete v článku Hohenzollernsko.

V roce 1218 švábská větev tehdy definitivně o Norimberk přišla, ale zůstal jí titul hraběte Zollernského resp. Hohenzollernského, jelikož již když se stal Fridrich III. purkrabětem Norimberským, bylo příjmení změněno na Hohenzollern

V roce 1575 bylo hrabství Hohenzollern rozděleno mezi syny Karla I., a to na hrabství Hohenzollern-Hechingen a Hohenzollern-Sigmaringen, jež oboje získaly allodiální práva. O rok později přibylo i hrabství Hohenzollern-Haigerloch (pro nejmladšího syna), avšak již bez allodiálních práv.

Hohenzollernsko bylo sjednoceno až v roce 1850 pod vládou Pruska.

Hrabata Hohenzollern-Haigerloch (1567–1767)

Znak hrabství Hohenzollern-Haigerloch
Znak hrabství Hohenzollern-Haigerloch
Podrobnější informace naleznete v článku Hohenzollern-Haigerloch.

Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce 1576 pro nejmladšího syna Kryštofa Hohenzollern-Haigerlochského, ale bez allodiálních práv jako nejmenší část původního hrabství. Po smrti hraběte Františka Kryštofa Antonína v roce 1767 bylo hrabství Hohenzollern-Haigerloch definitivně absorbováno knížectvím Hohenzollern-Sigmaringen.

Hrabata, později knížata Hohenzollern-Hechingen (1576–1623–1850)

Znak Hohenzollern-Hechingenu
Znak Hohenzollern-Hechingenu
Podrobnější informace naleznete v článku Hohenzollern-Hechingen.

Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce 1575 pro nejstaršího syna Eitela Fridricha I. jako říšské léno s allodiálnímy právy.

V roce 1623 bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce 1815 se stalo nezávislým členem Německého spolku.

V roce 1850 prodal bezdětný kníže Konstantin své knížectví Hohenzollern-Hechingen francké větvi rodu, stejně tak v tomtéž roce učinil kníže Hohenzollern-Sigmaringenu Karel Antonín a obě knížectví byla sjednocena do země Hohenzollernsko. Titul knížete však švábské větvi zůstal. Dědický nárok však připadl po smrti knížete Konstantina v roce 1869 linii Hohenzollern-Sigmaringen.

Hrabata, později knížata Hohenzollern-Sigmaringen (1576–1623–1850)

Znak Hohenzollern-Sigmaringenu
Znak Hohenzollern-Sigmaringenu
Podrobnější informace naleznete v článku Hohenzollern-Sigmaringen.

Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen bylo zřízeno v roce 1575 pro prostředního syna Karla II., jako říšské léno s allodiálnímy právy.

V roce 1623 bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce 1815 se stalo nezávislým členem Německého spolku.

V roce 1850 stejně jako Hohenzollern-Hechingenský kníže Konstantin, tak i Hohenzollern-Sigmaringenský kníže Karel Antonín prodal své knížectví franské větvi jenž obě knížectví (Hechigen a Sigmaringen) spojila do země Hohenzollernsko a začlenila do Pruska. Titul knížete však švábské větvi zůstal.

Titulární kníže a hlava linie Hohenzollern-Sigmaringen (po r. 1850), později hlava celé švábské linie (od 1869)

Znak Hohenzollernska
Znak Hohenzollernska
Podrobnější informace naleznete v článcích Hohenzollernsko a Provincie Hohenzollernsko.

Kníže Karel Anton však nezůstal „s prázdnou“. V letech 18581862 byl pruským ministerským předsedou a po smrti knížete Konstantina z Hohenzollern-Hechingenu (jelikož s ním vymřela linie) získal Karel Anton dědičná práva linie Hohenzollern-Hechingen a v roce 1869 změnil svůj titul (a příjmení) na knížete Hohenzollerského, jeho potomci se tak stali z princů Hohenzollern-Sigmaringenských princi Hohenzollernskými.

Hohenzollernsko, v jižním Německu

Ovšem již před rokem 1869 byl druhorozenému synovi knížete Karla Antona princi Karlu von Hohenzollern-Sigmaringen nabídnuta dědičně rumunská knížecí koruna (cílem této volby byla snaha získat německou podporu v úsilí Rumunů o nezávislost na Osmanské říši). Karel ji přijal a stal se rumunským knížetem a v roce 1881 se stal prvním rumunským králem Karlem I. (Carolem I.) Tím se kníže Karel Antonín stal předkem všech rumunských králů.

Tím však úspěchy členů linie Hohenzollern-Sigmaringen nekončily. Právě v roce 1870 byla (díky Bismarckově plánu) nabídnuta uprázdněná španělská koruna právě princi Leopoldovi Hohenzollernskému (prvorozený syn Karla Antona). Když se informace o tomto plánu dostala na veřejnost, napětí mezi Francií a Pruskem vzrostlo a princ Leopold po dohodě s pruským králem Vilémem I. a otcem Karlem Antonínem od kandidatury raději ustoupil.

Jelikož rumunský král Karel I. neměl potomky, stal se jeho vnuk a syn jeho bratra Leopolda, princ Ferdinand Hohenzollernský v roce 1914 rumunským králem a jeho potomstvo (syn Karel II. a vnuk Michal I.) vládlo v Rumunsku až do roku 1947, kdy byl Michal I. svržen komunistickým převratem.

Rumunští králové (1881–1947)

Znak Rumunského království
Znak Rumunského království
Podrobnější informace naleznete v článcích Rumunský král a Rumunské království.

Další úspěch zaznamenal rod roku 1869, kdy byla druhorozenému synovi knížete Karla Antona, princi Karlu von Hohenzollern-Sigmaringen nabídnuta dědičně rumunská knížecí koruna (cílem této volby byla snaha získat německou podporu v úsilí Rumunů o nezávislost na Osmanské říši). Karel jí přijal a stal se rumunským knížetem a v roce 1881 se stal prvním rumunským králem Karlem I. (Carolem I.)

Jelikož rumunský král Karel I. neměl potomky, stal se jeho synovec (syn jeho bratra Leopolda), princ Ferdinand Hohenzollernský v roce 1914 rumunským králem a jeho potomstvo (syn Karel II. a vnuk Michal I.) vládlo v Rumunsku až do roku 1947, kdy byl Michal I. svržen komunistickým převratem.

Spory o následnictví

Protože poslední panující rumunský král Michal I. nezanechal žádného syna, vyvstávají spory o následnictví na rumunský trůn. Podle rumunské ústavy z roku 1924 je nástupnictví na rumunský trůn určeno tzv. salickým zákonem, jenž odpírá ženám právo na trůn.[9] Jelikož však neměl král Michal I. žádné bratry ani mužské členy linie, stal se podle salického zákona možným následníkem na rumunský trůn kníže Fridrich Vilém Hohenzollernský a jeho dědicové. Spory o následnictví jsou však problematické kvůli tomu, že král Michal I. zavedl v roce 2007 „rodový zákon“, jenž mění následnictví na trůn na mužskou primogenituru s tím, že ženy mohou nastoupit na trůn, pokud vládnoucí král nemá mužské dědice.[10] Tento rodový zákon však není všemi uznáván jako platný, protože zákon o nástupnictví může změnit jen rumunský parlament a ne král v exilu, celou situaci pochopitelně komplikuje fakt že Rumunsko je republikou.[11][12]

Následnictví podle ustanovení krále Michala I. z roku 2007:

Následnictví podle rumunské ústavy z roku 1924 (podle salického zákona):

Rodokmen

Odkazy

Referenceeditovat | editovat zdroj

  1. A Royal Student Stein. www.steincollectors.org online. cit. 2009-08-13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-29. 
  2. Článek v encyklopedii CoJeCo
  3. Monarchie moderní Evropy: lexikon panovnických rodů – Isabelle Bricard, 1. vydaní, Knižní klub, 2002 ISBN 80-7243-143-9
  4. Archivovaná kopie. www.alesmatura.websnadno.cz online. cit. 2009-12-22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-10. 
  5. Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0
  6. Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3
  7. Tituly německého císaře a pruského krále Viléma II.. regiments.org online. cit. 14-03-2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-03-2007. 
  8. Následnictví německého trůnu
  9. Rumunská demokratická ústava z roku 1924. legislatie.resurse-pentru-democratie.org online. cit. 2009-08-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-26. 
  10. Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Hohenzollernové
    Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2021
Úniková rychlost
Ústava Spojených států amerických
Čínština
Čínské znaky
Čínský císař
Čao Wen-chua
Čarodějnictví
Časové pásmo
Černá díra
Černé moře
Černý trpaslík
Červený obr
Česká Kubice
Česká Wikipedie
Česká západní dráha
České království
Česko
Říše Ming
Římské číslice
Řecko
Šáhruch
Šablona:Cite book
Šablona:Cite journal
Šablona:Infobox - železniční trať/legenda
Šestiočka sadistická
Španělští Habsburkové
Španělská Florida
Španělské impérium
Španělské Nizozemí
Španělsko
Španělsko v době osvícenství
Švédsko
Ťia-ťing
Železniční napájecí soustava
Železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní
Železniční trať Horažďovice předměstí – Domažlice
Železniční trať Nýřany – Heřmanova Huť
Železniční trať Plzeň–Cheb
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Železniční trať Staňkov–Poběžovice
Železo
Život
1. březen
1. duben
1. leden
1. srpen
1. září
10. září
11. duben
11. listopad
11. srpen
11. září
12. únor
12. červen
13. únor
13. říjen
13. září
14. červen
14. červenec
14. listopad
14. srpen
15. červenec
15. duben
15. srpen
1512
1565
16. únor
16. duben
16. listopad
16. prosinec
16. srpen
16. století
1649
1653
1659
1664
1668
1669
1670
1671
1682
1684
1685
1697
1698
1699
17. červen
17. leden
17. prosinec
17. století
1700
1701
1702
1703
1704
1705
1706
1707
1708
1709
1710
1711
1712
1713
1714
1715
1716
1717
1718
1719
1720
1721
1722
1723
1724
1725
1726
1727
1728
1729
1730
1731
1732
1733
1734
1735
1736
1737
1738
1739
1740
1741
1742
1743
1744
1745
1746
1747
1748
1749
1750
1751
1752
1753
1754
1755
1756
1757
1758
1759
1760
1761
1762
1763
1764
1765
1766
1767
1768
1769
1770
1771
1772
1773
1774
1775
1776
1777
1778
1779
1780
1781
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1791
1792
1793
1794
1795
1796
1797
1798
1799
18. prosinec
18. století
1800
1801
1802
1804
1808
1810
1812
1815
1816
1829
1838
1855
1870
19. říjen
19. století
1920
1960
1973
1994
2. březen
2. tisíciletí
20. únor
20. červen
20. červenec
20. leden
20. listopad
20. prosinec
20. století
2005
2017
21. březen
21. květen
21. srpen
21. září
22. říjen
23. červen
23. květen
23. leden
24. únor
24. březen
24. květen
25. říjen
25. listopad
26. únor
26. červenec
26. březen
26. květen
26. leden
27. prosinec
28. březen
28. prosinec
28. srpen
28. září
3. září
30. říjen
30. září
31. květen
31. prosinec
4. červen
4. listopad
4. srpen
5. březen
5. srpen
6. prosinec
7. říjen
7. březen
7. leden
7. srpen
8. červen
8. červenec
8. srpen
81P/Wild-2
9. březen
9. září
Ašraf Ghaní
Abbás III.
Abenakové
Adrastea (měsíc)
Adrian Zingg
Afghánistán
Afrika
Akádie
Akrece
Aktivní galaktické jádro
Alaouite
Albánie
Americká válka za nezávislost
Amerika
Amharsko
Anglické království
Anglie
Anglo-španělská válka (1727–1729)
Anna Göldi
Anna Ivanovna
Anna Stuartovna
Appalačské pohoří
Aragonské království
Aristarchos ze Samu
Arizona
Arthur Eddington
Asie
Astrofotografie
Astronomická jednotka
Astronomie
Asymptotická větev obrů
Atom
Augusta Württemberská (1734–1787)
Austrálie
Autorita (knihovnictví)
Bílý trpaslík
Babylon (okres Domažlice)
Bahnstrecke Plzeň–Furth im Wald
Bastila
Bavorské kurfiřtství
Bavorsko
Berijev Be-200
Bitva na řece Čorna
Bitva na Abrahamových pláních
Bitva u Cassana
Bitva u Cullodenu
Bitva u Höchstädtu
Bitva u Malplaquet
Bitva u Oudenaarde
Bitva u Palásí
Bitva u Poltavy
Bitva u Quiberonu
Bitva u Ramillies
Bitva u Turína
Bitva u Varšavy (1920)
Bitva u Yorktownu (1781)
Bitva v zátoce Vigo
Blížejov
Bleskosvod
Boston
Bostonské pití čaje
Bourboni
Bourbonské Španělsko
Brestská pevnost
Britské impérium
Brumairový převrat
Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství
Cape Breton
Carl Sagan
Casus belli
Celostátní dráha
Cenzorát
Champlainovo jezero
Charleston (Jižní Karolína)
Charles Alexandre de Calonne
Charles Bukowski
Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis
Charles Louis Montesquieu
Charon (měsíc)
Chemická reakce
Chemický prvek
Chotěšov u Stoda
Chu Cung-sien
Claude de Villars
Commons:Featured pictures/cs
Connecticut (řeka)
Covid-19
Cung-tu
Dánsko-Norsko
Dějiny Anglie
Degenerovaný plyn
Deimos (měsíc)
Deklarace nezávislosti Spojených států amerických
Deklarace nezávislosti USA (Trumbull)
Devítiletá válka
Didius Iulianus
Diferenciální rotace
Digital object identifier
Dolní Kamenice (Holýšov)
Domažlice
Domenico Trezzini
Domobrana
Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009
Dráhová rezonance
Elektromagnetické spektrum
Elipsa
Eliptická galaxie
Emanuel Swedenborg
en:Jean Alaux
Encyklopedie
Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel
Energie
Epidemie
Etiopie
Europa (měsíc)
Evžen Savojský
Evropa
Excentricita dráhy
Exoplaneta
Falcké kurfiřtství
Federální okruhy Ruska
Filadelfský ústavní konvent
Filipína Alžběta Orleánská
Filip V. Španělský
Florida
Formation and evolution of the Solar System?oldid=364891809
Fosfidy
Fosilie
François-Joseph Gossec
François de Neufville de Villeroy
Francie
Francisco Zeno
Francouzi
Francouzské království
Francouzský král
Francouzsko-indiánská válka
František I. Rakouský
František II. Rákóczi
František Martin Pelcl
Franz Anton Mesmer
Frederik I. Švédský
Fred Hoyle
Fridrich I. Pruský
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém I.
Furth im Wald
Furth im Wald–Plzeň-vasútvonal
Fyzika
Götingen
Galaktické jádro
Galaktický epicykl
Galaktický rok
Galaxie Mléčná dráha
Galaxie v Andromedě
Galileovy měsíce
Ganymed (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Geodata
Geologie
George Rooke
Georg Stahl
Gerd Müller
Gibraltar
Gravitační kolaps
Gravitace
Gregoriánský kalendář
Guido Starhemberg
Gunther Jakob
Habsburkové
Habsburská monarchie
Habsburské Španělsko
Haiti
Haitská revoluce
Hannoverské kurfiřtství
Havana
Heliocentrismus
Heliový záblesk
Helium
Hertzsprungův–Russellův diagram
Hertzsprungův–Russellův diagram#Horizontální větev
Hesensko-Kasselsko
Historie hypotéz vzniku a vývoje sluneční soustavy
Hlavní pás
Hlavní posloupnost
Hlavní strana
Hohenzollernové
Holýšov
Hradec u Stoda
Hromadná vymírání
Hubbleův vesmírný dalekohled
Hudsonův záliv
Hugenoti
Hustota
Hustota zalidnění
Hvězda
Hvězda typu T Tauri
Hvězdný vítr
Hvězdokupa
Hydrostatická rovnováha
Immanuel Kant
Indiáni
Infračervené záření
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Io (měsíc)
Irokézové
Irsko
Itálie
Izotop
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jaderná reakce
Jakobitské povstání
Jakub II. Stuart
James Fitzjames, vévoda z Berwicku
James Watt
Jan Antonín Otto Minquitz z Minquitzburgu
Jan Josef z Vrtby
Jan Nepomucký
Jan V. Portugalský
Japonsko
Jean-Baptiste Rey
Jean-Jacques Rousseau
Jen Sung
Jiří Grygar
Jiří I.
Jiří II.
Jiří II. (britský král)
Jiří III.
Jiří Pernes
Jižní Amerika
Jižní federální okruh
John Churchill, vévoda z Marlborough
John Leake
Josef Ferdinand Bavorský
Josef I. Habsburský
Josef II.
Joseph Wright of Derby
JSTOR
Jupiter (planeta)
Kábul
Křemičitany
Kanada
Karel Alexandr Württemberský
Karel II. Španělský
Karel II. Stuart
Karel VI.
Karel XII.
Kastilská koruna
Katalánské knížectví
Katalánsko
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1734
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolicismus
Kchang-si
Kelvin
Kerč
Klement XII.
Kmitání
Kolínské kurfiřtství
Kolize galaxie v Andromedě s Mléčnou dráhou
Kometa
Kongres Spojených států amerických
Kontinent
Kovy
Královské Uhersko
Království Velké Británie
Kráter
Kríkové
Kraje v Rusku
Krasnodar
Krasnodarský kraj
Kryštof Karel Gayer
Krymská válka
Krystalická struktura
Kubáň
Kuiperův pás
Kurt Biedenkopf
Květen
Kyjev
Kypr
Lady Diana Beauclerk
Lalibela
Ledový obr
Leopold I.
Letní olympijské hry 2020
Librační centrum
Library of Congress Control Number
Linia kolejowa Plzeň – Furth im Wald
Lisabonské zemětřesení
Lithium
Lokomotiva 754
Louise de Keroual
Louis Joseph de Bourbon, vévoda z Vendôme
Louis Lully
Ludvík Vilém I. Bádenský
Ludvík XIV.
Ludvík XV.
Ludvík XVI.
Luk
Lutyšské knížecí biskupství
Místní skupina galaxií
Místokrálovství Nové Španělsko
Měsíc
Měsíce Jupiteru
Měsíce Saturnu
Měsíc (satelit)
Měsíc planetky
Město-hrdina
Mahmud I.
Maine
Malá noční hudba
Mallorské království
Mantovské vévodství
Marianna Benti Bulgarelli
Marie I. Portugalská
Marie Terezie
Maroko
Mars (planeta)
Massachusetts
Maxmilián II. Emanuel
Menorca
Merkur (planeta)
Metalicita
Meteorit
Meteor Crater
Methan
Metis (měsíc)
Mezihvězdné prostředí
Michael Mark Woolfson
Michal Bedřich z Althanu
Mikmakové
Mikrometeorit
Milánské vévodství
Milavče
Minsk
Miroslav Tetter
Mississippi (řeka)
Mlhovina v Orionu
Mlhovinová hypotéza
Mobile
Model z Nice
Modrý obr
Mohawkové
Mohykáni
Molekulární mračno
Moment hybnosti
Morové epidemie v českých zemích
Moskva
Motorová jednotka 844
Motorový vůz 842
Mušketa
Mughalská říše
Murmansk
MusicBrainz
Nádir Šáh
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní parlamentní knihovna Japonska
Následník trůnu
Nýřany
Německo
Načezové
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nakamikado
Napoleon Bonaparte
National Archives and Records Administration
Nature
Neapolské království
Neptun (planeta)
Newfoundland
New Hampshire
Nicolaas Laurens Burman
Nikl
Nová Anglie
Nová Francie
Nové Skotsko
Nový Brunšvik
Nový Jižní Wales
Novorossijsk
Novorossijsk (rozcestník)
Nukleosyntéza
Nystadská smlouva
Oběžná dráha
Obyvatelná zóna
Ochrana životního prostředí
Oděsa
Oddělený disk
Olympijské hry
Online Computer Library Center
Oortův oblak
OpenStreetMap
Osmanská říše
Ostrov prince Edvarda
Osvračín
Otáčení
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný/Novorossijsk
Oxidy
Oxid uhličitý
Pátek
Píka
Přístav
Pacifická astronomická společnost
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panspermie
Papež
Parní stroj
Parsek
Pchin-jin
Pensacola
Personální unie
Peter Perez Burdett
Petrohrad
Petr Havel
Petr I. Veliký
Phobos (měsíc)
Pierre-Simon Laplace
Pierre Simon de Laplace
Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing
Planetární mlhovina
Planetární prstenec
Planetární soustava
Planeta
Planetesimála
Planetka
Planetologie
Ploutvonožci
Pluto (trpasličí planeta)
Plynný obr
Plzeň-Jižní Předměstí (nádraží)
Plzeň hlavní nádraží
Poštovní směrovací číslo
Poláci
Polské království
Pontiacovo povstání
Portál:Španělsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kanada
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portál:Válka
Portugalské království
Portugalsko
Posmrtné jméno
Povinná školní docházka
Povrch Země
Pozdní velké bombardování
Prokop Diviš
Proměnná hvězda
Protestantismus
Protohvězda
Protoplanetární disk
Protoplaneta
Provozovatel dráhy
Prstencová mlhovina
Pruské království
Prusko
Prusko-francouzská válka
Prusové
První dělení Polska
Q150701#identifiers
Q150701#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q15760
Q15760#identifiers
Q15760#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q2890323
Q803015
Q869045#identifiers
Q869045#identifiers|Editovat na Wikidatech
Québec
Queen Anne's War?oldid=1009855349
Rázová vlna
Radbuza
Radioaktivní datování
Rakouští Habsburkové
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakousko
Rakousko-turecká válka (1716–1718)
Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Ralph Abercromby
Rastattský mír
Regio-Shuttle RS1
Richterova stupnice
Roční období
Robert Roy MacGregor
Rocheova mez
Rok
Ropná skvrna
Rozchod koleje
Rozloha
Rozptýlený disk
Ruština
Rudá armáda
Ruské impérium
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Sün-fu
Sü Chaj
Safíovci
Sardinie
Sardinské království
SARS-CoV-2
Saturn (planeta)
Savannah (řeka)
Savojské vévodství
Savojsko
Science
Sedmihradské knížectví
Sedmiletá válka
Senkaku
Sergej Adamovič Kovaljov
Sevastopol
Severní Amerika
Severní válka
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Shoemaker-Levy 9
Sicílie
Sicilské království
Skleníkové plyny
Skleníkový efekt
Skotské království
Skvrňany
Slapy
Slunce
Sluneční soustava
Sluneční vítr
Smlouva
Smolensk
Sněžná čára (astrofyzika)
Sonda Cassini
Soubor:胡宗憲.jpg
Soubor:236084main MilkyWay-full-annotated cs.jpg
Soubor:Artist's concept of collision at HD 172555.jpg
Soubor:Bandera de España 1701-1760.svg
Soubor:Banner of arms crown of Castille Habsbourg style.svg
Soubor:Barringer Meteor Crater, Arizona.jpg
Soubor:Before Destruction (35073757404).jpg
Soubor:Bouchot - Le general Bonaparte au Conseil des Cinq-Cents.jpg
Soubor:BSicon ÜST.svg
Soubor:BSicon ABZg+l.svg
Soubor:BSicon ABZg+nr.svg
Soubor:BSicon ABZgl.svg
Soubor:BSicon ABZgnl.svg
Soubor:BSicon ABZgnr.svg
Soubor:BSicon ABZgr.svg
Soubor:BSicon BHF.svg
Soubor:BSicon BST.svg
Soubor:BSicon BUE.svg
Soubor:BSicon eABZg+l.svg
Soubor:BSicon eABZgl.svg
Soubor:BSicon eBST.svg
Soubor:BSicon GRENZE.svg
Soubor:BSicon HST.svg
Soubor:BSicon KMW.svg
Soubor:BSicon KRZo.svg
Soubor:BSicon STR+INCIDO.svg
Soubor:BSicon STR+r.svg
Soubor:BSicon STRr.svg
Soubor:BSicon WBRÜCKE2.svg
Soubor:Catherine II by I.Argunov (1762, Russian museum).jpg
Soubor:Charles II (1670-80).jpg
Soubor:Coat of Arms of Novorossiysk.svg
Soubor:Coa Hungary Country History (14th century).svg
Soubor:Croix huguenote.svg
Soubor:Death of Father Sebastian Rale of the Society of Jesus.jpg
Soubor:Declaration of Independence (1819), by John Trumbull.jpg
Soubor:DeerfieldRaid1704.jpg
Soubor:Didius Julianus (cropped) - Residenz Museum - Munich.jpg
Soubor:Europe c. 1700.png
Soubor:EvacutionOfPortRoyal1710byCWJefferys.png
Soubor:Flag of Cross of Burgundy.svg
Soubor:Flag of England.svg
Soubor:Flag of Great Britain (1707–1800).svg
Soubor:Flag of Novorossiysk.svg
Soubor:Flag of Spain (1760–1785).svg
Soubor:HaverhillRaid1708.png
Soubor:JosephFerdinand.jpg
Soubor:Jozef Pilsudski1.jpg
Soubor:Lhborbits.png
Soubor:Louis XIV of France.jpg
Soubor:M42proplyds.jpg
Soubor:M57 The Ring Nebula.JPG
Soubor:Map of Russia - Krasnodar Krai (Crimea disputed).svg
Soubor:MassacreOfTheIndiansByOrderOfChurch.png
Soubor:Mohawk-kings.jpg
Soubor:Nouvelle-France map-en.svg
Soubor:Nov Pan.jpg
Soubor:Peter der-Grosse 1838.jpg
Soubor:Pierre-Simon Laplace.jpg
Soubor:Plzen cz railway-main-station 1.JPG
Soubor:Portrait, Pierre Le Moyne d'Iberville, Montréal Archives.jpg
Soubor:PortRoyalAcadia1702.jpg
Soubor:Protoplanetary-disk.jpg
Soubor:QueenAnnesWarBefore.svg
Soubor:Quibcardinaux2.jpg
Soubor:Royal Standard of King Louis XIV.svg
Soubor:Royal Standard of the King of France.svg
Soubor:SirJohnLeake.jpg
Soubor:Solar Life Cycle cs.svg
Soubor:Sun red giant cs.svg
Soubor:Vendome-and-PhilipV.jpg
Soubor:Vitčice - socha svatého Jana Nepomuckého.jpg
Soubor:Voyager 2 Neptune and Triton.jpg
Soubor:Western Europe Utrecht Treaty.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětsko-polská válka
Speciální:Co odkazuje na/Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Speciální:Hledání
Speciální:Kategorie
Speciální:Moje diskuse
Speciální:Moje příspěvky
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Nové stránky
Speciální:Poslední změny
Speciální:Související změny/Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Speciální:Speciální stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-670-80379-0
Speciální:Zdroje knih/0030062284
Speciální:Zdroje knih/1-58381-134-6
Speciální:Zdroje knih/80-204-0637-9
Speciální:Zdroje knih/80-204-0805-3
Speciální:Zdroje knih/80-7185-380-1
Speciální:Zdroje knih/80-7277-008-X
Speciální:Zdroje knih/80-85876-25-6
Speciální:Zdroje knih/80-902745-5-2
Speciální:Zdroje knih/978-0-300-05917-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-471-24690-9
Speciální:Zdroje knih/978-0-520-05126-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-582-42401-2
Speciální:Zdroje knih/978-0-7425-6094-9
Speciální:Zdroje knih/978-0-7735-2699-0
Speciální:Zdroje knih/978-0-8020-3755-8
Speciální:Zdroje knih/978-0-8032-3575-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-8032-9861-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-8078-2910-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-8122-1869-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-8173-0528-4
Speciální:Zdroje knih/978-0-8203-0305-5
Speciální:Zdroje knih/978-0-8263-0706-4
Speciální:Zdroje knih/978-0470092972
Speciální:Zdroje knih/978-1-85109-411-0
Speciální:Zdroje knih/978-1854109613
Speciální:Zdroje knih/978-84-16473-45-8
Speciální:Zdroje knih/9780874515268
Spirála
Spojené království
Spojené provincie nizozemské
Spojené státy americké
Společnost Hudsonova zálivu
Správa železnic
Srážka vlaků u Milavčí
Stát
Středomoří
St. Augustine (Florida)
St. John's (Newfoundland a Labrador)
Staňkov (okres Domažlice)
Stanislav I. Leszczyński
Stardust (sonda)
Starosta
Stephan Rautenstrauch
Stod
Století
Sulfidy
Supernova
Světelný rok
Světový oceán
Svatá říše římská
Svatý Kryštof a Nevis
Tálibán
Tření
Telefonní předvolba
Teorie chaosu
Teorie relativity
Teorie velkého impaktu
Teplota
Teplota tání
Terestrická planeta
Termonukleární fúze
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Titan (měsíc)
Tlak
Tlučná
Tokio
Toleranční patent
Tomahavk
Tomas Venclova
Tony Esposito (lední hokejista)
Tovaryšstvo Ježíšovo
Triton (měsíc)
Tula
Turecko
Tuscarorové
Uhersko
Uhlík
Ukrajinština
UNESCO
Uran (planeta)
UTC+3
Utrechtský mír
Válka
Válka čtverné aliance
Válka krále Filipa
Válka krále Viléma
Válka královny Anny
Válka o španělské dědictví
Válka o bavorské dědictví
Válka o polské následnictví
Válka o rakouské dědictví
Válka v Tigraji
Vázaná rotace
Vít Vlnas
Vakcína proti covidu-19
Valencijské království
Vejprnice
Velká aliance
Velká francouzská revoluce
Velká jezera
Velký křach
Velký montréalský mír
Venuše (planeta)
Vesmír
Viktor Amadeus II.
Virginie
Virtual International Authority File
Vitčice
Vital Šyšov
Vladimir Mitrofanovič Puriškevič
Vodík
Voda
Voda na Marsu
Vodní pára
Volgograd
Voyager 2
Vypařování
Vznik a vývoj sluneční soustavy
Württemberské vévodství
Wang Č’ (pirát)
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang von Kempelen
WorldCat
Yves-Joseph Kerguélen-Trémarec
Záření
Zářivý výkon
Zářivost
Zákon zachování hybnosti
Západní Evropa
Závěť
Závist (okres Blansko)
Zakázané moře
Zbůch
Země
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení na Haiti 2021
Země prince Ruprechta
Zemská osa
Zubřina




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk